Grano Salis - Rozděluje papež křesťanský svět? Je katolická církev jedinou pravou církví?

Papež znovu rozděluje křesťanský svět

20.7. 2007

Hlava katolické církve nařídila obnovit latinu v kostelích jako hlavní jazyk a upřela evangelíkům označení církev.

Doba papežských líbánek se světem je pryč. Minulý víkend, dva roky po svém zvolení papežem, nařídil někdejší kardinál Joseph Ratzinger používat latinu jako hlavní jazyk v kostelích. Po neděli zase napsal biskupům dopis, aby nezapomněli, že jen katolická církev je ta jediná pravá. Dopis má fakticky platnost dekretu.

Tím prvním krokem odpudil obyčejné věřící, kteří dosud mohli sledovat kázání a proslovy duchovních při mších, křtech a církevních sňatcích ve svém národním jazyce. Teď nebudou miliony prostých lidí tomu, co říká kněz, rozumět. Tvrzení Vatikánu, že návrat latiny si vyžádaly tisíce mladých věřících, se dá těžko doložit.

Naopak se dá pochybovat o tom, že právě latina přitáhne do kostelních lavic mládež, která se od lůna svaté církve stále více odvrací. Latinské texty, které z papežova nařízení budou duchovní číst, hovoří navíc o zrádcovských židech a vyzývají je, aby přešli na pravou víru, tedy katolickou. Není proto divu, že obnovení latinské liturgie pobouřilo židovská sdružení v Německu, Francii a Spojených státech. Benedikt XVI. tak podkopal to, oč se snažil jeho předchůdce Jan Pavel II. – totiž o usmíření s židy. A svým dopisem, podle něhož se církví může nazývat jen ta katolická, zbrzdil i usmiřování s evangelíky.

Protestanská, evangelická společenství, která vznikla v 16. století, nemohou být podle papeže považována za církve. Tedy ani ta, z nichž se staly i v Čechách a na Moravě protestantské církve. Proč to osmdesátiletý nejvyšší představitel katolické části planety dělá? Jen pokračuje v tom, co dělal, když jako bavorský kardinál s předky kousek od českých hranic vedl vatikánskou Kongregaci pro nauku víry. Cenzurní instituci, která jediná určuje miliardě katolíků planety, co je správné a co se smí a nesmí.

Její předchůdkyně pod jiným názvem zatracovala ve středověku filozofy, matematiky, astronomy a další badatele. A zakazovala jejich knihy. Benedikt XVI. kráčí v těchto stopách. „Železný Ratzinger se dere do popředí s bavorskou rvavostí,“ napsal nyní o konzervativci, jenž v dubnu 2005 usedl na Petrův stolec, deník Lübecker Nachrichten.

Je otázka, zda je to užitečné říká pražský pomocný biskup Václav Malý

Mezi protestantskými církvemi vyvolalo nové vatikánské prohlášení pozdvižení. Jak hodnotíte zpochybnění jejich práva užívat název církev?

Ekumenický dialog pokračuje a bude pokračovat. Už není cesty zpět. Dokument neupírá protestantům název „církev“. Ale je to církev jiného typu, jak říká kardinál Kasper. Dokument v podstatě opakuje stanovisko před několika lety vydaného prohlášení Dominus Jesus. Je jistě otázkou, zda je užitečné právě dnes stále takto výrazně a opakovaně deklarovat pozice katolické církve.

Papež Benedikt XVI. bývá vnímán jako konzervativní papež, který se snaží vrátit katolickou církev před II. vatikánský koncil.

Jeho postoje se nedají zjednodušovat do nějakého schématu. Je pravda, že například v otázce podoby bohoslužby zastává stanovisko, v němž neklade přílišnou váhu některým novým důrazům II. vatikánského koncilu. Vrátit církev před koncil není v moci papeže. Žijeme v jiné době, mnohé se za poslední desetiletí změnilo. Vyvstaly nové výzvy jako například bioetika, o nichž v nedávné minulosti nikdo ani netušil.

Dokážete si v budoucnu představit sjednoceni katolíků a protestantů?

Cesta k opravdovému sjednocení západního křesťanství je daleká. Čeká nás i ty, co přijdou po nás, mnoho potu, bolesti a zklamání. Naděje ovšem umírá naposled.

Znamená nové vyhlášení změnu pro vaši kněžskou praxi?

Mám velmi dobré osobní vztahy s mnoha sestrami a bratřími sesterských církví a budu je dále rozvíjet. Vyhlášením se pro mne nic nezmění.

Církev není obchod s Duchem říká biskupka Československé církve husitské Jana Šilerová

Co říkáte papežskému zpochybnění apoštolské posloupnosti nekatolických církví?

Křesťanské církve, které neuznávají papeže, se ho v drtivé většině nedovolávají. Apoštolská posloupnost je totiž dvojího druhu. Ta historická je kvůli některým hříšným biskupům a papežům v dějinách diskutabilní. Že by třeba skrze tři papeže a jejich mocenské spory v době Husově procházel Duch svatý? A poštolská posloupnost nám připomíná, že Duchem svatým nedisponuje a nemanipuluje nikdo z lidí.

Katolická církev se novým vyhlášením označila za jedinou pravou.

Žádná církev se nemůže pokládat za jediný správný ústav spásy. Církev není obchodní dům s Duchem svatým. Duch svatý je cele v Boží milosti a režii. Pro nekatolické křesťany už samo nazývání papeže svatým otcem je hříchem. Kristus přece jasně říká: Nikdo není svatý než Otec náš v nebesích.

Domníváte se, ze současná situace a velice konzervativní postup katolické církve jsou dočasným výkyvem, nebo novým směrem katolické církve?

Při vší úctě k Benediktu XVI. – papežové přicházejí a odcházejí. Konzervativní i liberálnější, usilující o tuhý centralismus či větší univerzální otevřenost. Je smutné, že stále bohužel v církvích nejde o vstřícný dialog, ale spíš o duel, kdomávíce, lépe a pevněji Boží věci v lidských rukou. Nic nekritizoval Ježíš Kristus přísněji než pýchu člověka na svou svatost a spravedlivost. Všeho dočasu – jen Pán Bůh na věky.A ten má určitě rád i eskymáckou holčičku nebo dalajlámu.

autor: Luboš Resler

zdroj: z d e

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace