Grano Salis - Co se stalo s probuzením?

Svědectví a slovo o probuzení.

V roce 2000 jsem přišel do jednoho sboru v našem městě, modlili jsme se společně a chválili Pána.

Začala přicházet Boží přítomnost. A tehdy mi přišlo slovo od Pána, zapsal jsem si je a další neděli je nesl pastorovi a vedení sboru. (Neměl jsem mnoho zkušeností se slovem od Pána, avšak tato zkušenost i toto slovo bylo pro mne velmi zvláštní, silné a také i v té době nové.)

To slovo znělo takto: „Přineste mi oběť modliteb a chval, a Já způsobím průlom v tomto městě, a naplním tento sál, že se sem nevejdete. Mám připraven štít a meč, štítem budou modlitby a chvály, a meč je moje slovo, které k vám bude promlouvat. Posvětím vás a poplynou skrze vás proudy živých vod do tohoto města.“

(V tom slovu však bylo také i určité napomenutí pro pastýře a také i rada pro vedení sboru.)

Když jsem přišel do sboru a za pastýřem, a řekl mu, že mi přišlo slovo od Pána, tak vůbec nechtěl slyšet a vůbec jej nezajímalo, co mu chci říci. Řekl mi, že ho to nezajímá a že oni mají jinou cestu a že chtějí dělat něco jiného. Neříkal jsem tedy nic, odešel jsem pryč a přestal tam chodit. Později odtud odešlo několik dalších lidí.

Asi po dvou letech jsem pocítil při modlitbě, že se tam mám vrátit. Vrátil jsem se tedy a když jsem přišel, byl jsem překvapen, protože spolu se mnou se tam, v ten čas, vrátili ještě další lidé, kteří odtud také odešli, bylo mi to tehdy i trochu divné, ale věřím, že to způsobil Pán, a přišli i lidé, kteří odešli ještě i z jiného sboru ve městě.

Znovu jsme se společně modlili a chválili Pána. Opět začala přicházet silná Boží přítomnost, požehnání a radost. Začali mluvit, vydávat svědectví a modlit se i jiní lidé, ale pastor a vedení byli opět proti, vyvstali protichůdné názory na některé věci a došlo i k určité rozepři. Toto trvalo asi dva nebo tři týdny a pak to skončilo, a lidé, kteří přišli, zase odešli.

Naprosto stejná situace se opakovala po dalších dvou letech. Potom se sbor téměř rozpadl, přestali se veřejně scházet.

V roce 2005 ke konci roku jsem měl při modlitbě vidění. Viděl jsem těhotnou ženu, ve velmi pokročilém stádiu a slyšel jsem přitom slovo: „Církev přenáší probuzení.“ Pak ke mně Pán ještě znovu mluvil v noci, probudil jsem se a cítil jsem velmi silnou Boží přítomnost, cítil jsem oheň Jeho moci, velikou lásku a Bůh ke mluvil tehdy velmi jasně: „Nemůže dojít k probuzení, pokud nedojde k pokání, odpuštění a smíření mezi některými křesťany v tomto městě.“ A Pán mi naznačil, abych to odnesl do druhého sboru, pastorovi a starším, v našem městě.

Když jsem to tam nesl, končilo shromáždění a kazatel právě mluvil o probuzení, a o tom, co všechno se bude dít při probuzení. Když jsem jim to předával, zůstali na to hledět, jeden z pastýřů se však postavil proti a řekl o mně, že jsem falešný prorok a falešný bratr, a pak mi řekli, abych odešel a už tam nechodil.

Myslím si osobně, že situace v naší zemi je velmi obdobná. Má-li skutečně dojít k probuzení, tak lidé i církve, při něm, budou navzájem spolupracovat. Je také jisté, že tuto spolupráci nelze vytvářet uměle, bez toho, aby tam působil Boží Duch, láska, ale také i pravda. (Jistě také nelze použít toto slovo k řešení jakékoliv situace a rozdělení mezi lidmi.)

Pokud se však lidé v církvi někde neshodnou, nebo se i pohádají, anebo se i zatvrdí, a dojde-li k rozdělení, pak to může způsobit zablokování. Toto zablokování může působit i mnoho let a může způsobit i posunutí některých věcí, ztrátu požehnání, anebo i rozklad a rozpad společenství. Myslím si také, že by se mohlo i stát, že se tyto věci přesunou i na další pokolení, pokud se nenajdou lidé, kteří tyto věci urovnají a dají je do pořádku, před Bohem.

Pokud lidé v církvi vidí věci rozdílně a jedna ze stran se mýlí, ale nechce ustoupit, anebo se i zatvrdí, pak tyto věci mohou zůstat nevyřešené.

Myslím si, že toto zablokování je způsobeno především neochotou k pokání, pýchou, nehledáním Boží vůle nebo i zatvrzelostí autority i vedení sboru, nebo i neschopností přijmou jiný pohled na věci a neochotou změnit některé postoje a jednání. Myslím si také osobně, že „probuzení“ nelze zastavit, je možné je posunout nebo je i pozastavit, ale není možné je úplně pominout nebo i vyloučit. Pokud však církev, v této zemi, skutečně chce vidět a zažít probuzení, pak bude muset odstranit tyto věci a postoje ze svého života. Nebo budou muset také i povstat noví služebníci a lidé v církvi, kteří tyto postoje a jednání odstraní. Některé věci závisí i na lidech, zejména co se týče jejich pokání, anebo i ochoty učinit některé kroky směrem k Bohu.

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace