V dnešním světě na člověka působí mnoho informací. Z historie víme, co všechno již selhalo a zklamalo. A bohužel sem patří i náboženství a z nich i křesťanství. Každý si svoji víru upravuje po svém a doplní si ji vždy o něco, co pak ostatní považují za svaté. Jakýsi komunikační šum, který vždy zkresluje původní informaci. Proto i křesťanství je vlivem komunikačního šumu velice zkreslené a takto vzniklé rozdíly jsou důvodem k vzájemnému osočování a nenávisti. Historie dějin náboženství je tak velmi smutná až pesimistická. Ale berme to z jiného pohledu!

Jaká je základní myšlenka víry v Boha? Potřebuje Bůh nás nebo my jeho ? Věřme tomu, že nás stvořil! A v Bibli je psáno: „ I řekl Bůh: Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby…..“ ( I.Moj.1,26 ) Takže původ světa i člověka je v Bohu a co je velice zvláštní je to, že modelem pro člověka byl sám Bůh. Pravděpodobně ne z hlediska fyzického, ale hlavně duchovního ( to nehmotné, co je v nás, jakýsi software, jestli tak můžeme přirovnat). Takže máme v sobě kus Božství. Proto má člověk tak obrovskou moc v přírodě a hlavně v posledních staletích se jeho možnosti stále zvětšují. Dokáže úžasné věci a dokáže poznávat to, o čem se našim předkům ani nezdálo. Bůh umožnil člověku nahlédnout do různých tajemství a do poznání. Ale pomohlo to změnit svět k lepšímu ? Každé poznání a mocnou poznanou sílu dokáže člověk v zápětí zneužít. Jeho Božství je tedy nulové. V našem „softwaru“ něco nefunguje. Jsme jak virem nakažený program. To je ten HŘÍCH! Všichni dobře známe biblický příběh o prvním hříchu. Tato alegorie nám poodhaluje nějaké tajemství. Tajemství, které má svoji logiku. Představme si, že bychom stvořili dokonalého robota, kterého bychom vybavili vším možným a který byl by prakticky nezničitelný čili nesmrtelný, měl by úžasné schopnosti. Dali bychom mu i obrovský kus svobody, ale jen v jednom bychom ho omezili. Nesměl by útočit proti nám a ohrožovat naši svrchovanost. A právě to poslední udělali první lidé v ráji. Ten příběh v Bibli není o jablku, ale o neposlušnosti a vzpouře vůči Bohu. Proto následují určitá Boží opatření a časové omezení existence člověka. Svět se musel změnit a Bůh musel přejít s člověkem na jiný plán. Od této doby člověk zažívá utrpení a bolest, poznává na sobě hřích jako něco, co nás vzdaluje od Boha a způsobuje jen další bolestí a způsobuje nesmyslnost našeho bytí. Na druhé straně jen díky utrpení a smrti se člověk snaží hledat Boha a vrátit se k němu. Jistě, že existuje plno dalších otázek. Proč Bůh dopustil, aby do člověka vešel hřích? Proč tomu včas nezabránil ? Co dělá nyní, když ve světě bylo a existuje dál tolik utrpení a zmatků? Kam spěje lidská civilizace, která se neumí domluvit na základních věcech své záchrany, kterou mimo jiné je i životní prostředí. Proč tak inteligentní tvor člověk ničí energetické zdroje zbytečnými válkami, místo toho, aby myslel na budoucnost a uvažoval rozumně ? Pokud se hlouběji zamyslíme, pak zjistíme, že lidé nejsou schopni zachránit sami sebe. Vždycky něco selže a žádný mír nemá dlouhé trvání. Čím to je ?Nevím.   Nemám žádné vysvětlení. Myslím si, že to souvisí s lidským hříchem.
Lidé mají také o Bohu bohužel i různé protichůdné informace, z nichž se vytrácí pravda. Taková pestrost náboženství a názorů a nakonec se nějak vytratí to podstatné.
Neměli bychom si uvědomit aspoň pár základních věcí ?

• Bůh – Stvořitel existuje a vděčím Mu za svůj život
• Ve mně je hřích, který ničí můj kladný vztah k Bohu i smysl mého bytí. Měl bych s tím něco dělat!
• Bůh o mně ví a má radost, když o Něm přemýšlím a v modlitbě se snažím s Ním spojit. Mám vlastně v sobě díky schopnosti se modlit nebeský mobil a nejsem v životě nikdy úplně opuštěný.( Často ho někteří z nás vůbec nepoužíváme. anebo až na poslední chvíli. Škoda. Bůh určitě rád slyší i naše radosti a poděkování.)
  
• Život není procházka růžovou zahradou, ale má i své krásy a pozitiva a vše má nějaký smysl. Nezoufám, pracuji a žiji. Život je přece Boží dar..).
  
• Bože veď moje kroky a dávej mi, prosím, moudrost k poznání. Ty víš, co potřebuji. Miluji tě. Jsem Ti vděčný za všechno.