ŠAVUOT – TÝDNY (TÝDEN TÝDNŮ 7X7 DNÍ = 50 DNÍ PO VELIKONOCÍCH Ex 23,16):

-        DOŽÍNKY (hl. pšenice, ječmen, ovoce), SLAVNOST ŽNĚ, PRVOTINY – první snopky z výtěžku, co jsi zasel na poli  - DO CHRÁMU

-        POPRVÉ – do té doby jen putovali a nehospodařili, byli pastevci ne rolníci --- díky za úrodu co již vzešla, slavnost jara

-        POPRVÉ také  DOSTALI DESATERO

-        sousedé POHANÉ – slavili přírodu, stromy, věděli jaké bohy vzývat a naklonit si

-        PŘÍRODA – první ovoce(třešně, jahody, ...)

-        Lv 23,15-21:

o      ve CHRÁMU (před Hospodinem)

o      PO SEDMI TÝDNECH přinesete CHLÉB (KVAŠENÝ – běžný, k denní potřebě, z krupičné mouky),

o      SVOLÁTE LID, BUDE SHROMÁŽDĚNÍ, každý MUŽ SE OBJEVÍ

o      BUDE DEN ODPOČINKU – jednodenní slavnost – NESMÍ SE PRACOVAT ANI PŘI ŽNI

o      7 jednoročních beránků+1 býčka+2 berany = ohnivá

o      kozla za hřích+ 2 roční beránky = pokojná

o      RÁNO 9H DOPOLEDNE (3H ŘECKY) - doba RANNÍ MODLITBY ŽIDŮ, protože  v CHRÁMĚ SE v tu dobu  PODÁVALA RANNÍ OBĚŤ Ex 29,38:

a.      KAŽDODENNĚ, ZÁPALNÁ

b.     vždy 1 roční BERÁNEK + MOUKA

o      ODPOLEDNE ve 3H to samé

-        NYNÍ (po zániku CHRÁMU):

o      modlitební bdění v synagogách, místo bujarých oslav a hodokvasů za úrodu se čte RÚT (manžel BOAZ – OBÉD –JIŠAJ --- DAVID, příběh předků Davidových), účast na OBECENSTVÍ BOŽÍHO LIDU (CÍRKEV), skutky MILOSRDENSTVÍ, MILOSTI, ZASLÍBENÍ, PÉČE O OPUŠTĚNÉ, NUZNÉ

o      slaví se DAVID – prý narozen i zemřel na ŠAVUOT

o      díkůvzdání za DAROVÁNÍ TÓRY – Ex 19,1 „třetího měsíce došli na Sinajskou poušť“ – Mojžíš na hoře Sinaj (40 dní) DESATERO+Zákoník, čte se PENTATEUCH – mléčné pokrmy (tvarohové koláče)

§        Tóra + Erec Izrael (země Izraelská) = oplývající mlékem a medem – pilo se mléko s medem

o      obnova smlouvy po BABYLONSKÉM ZAJETÍ a zániku CHRÁMU (podobně jako byla již jednou obnovována - dána v Ex 20, obnovena v Ex 34)

o       modlitba IZKOR – vzpomínka na zemřelé

a.      Sk 1,15 – Ježíš neurčil nástupce za Jidáše, dvanáctého učedníka

-        první volba církve

o      KDO -  zbylí ze DVANÁCTI a ostatní učedníci CELKEM 120 LIDÍ (nejen APOŠTOLOVÉ!, také ženy a Marie, bez DUCHA sv.)

b.     KDE –  v Jeruzalémě (Sk 1,4 „ nařídil jim, aby neodcházeli z Jeruzaléma,...Jan křtil vodou, vy však budete POKŘTĚNI DUCHEM svatým,až uplyne těchto několik dní“ , na jednom místě,  v horní místnosti (Sk 1,13)

c.      CO DĚLALI

o      Sk 1,14 „svorně a vytrvale se modlili spolu s ženami a Marií matkou Ježíšovou “:

o      hledali dvanáctého,  LOS - vůle BOŽÍ --- MATĚJ možná jeden ze 70-ti (i Velerada měla 71 členů, překlad Septuaginta je od 70-ti mudrců,...) jiných vyslaných po dvojicích (Lk 10,.. do světa, démoni se jim poddávali, uzdravovali, dostali od Ježíše pověření) možná nikoliv – mezi jeho učedníky patřili i Nikodém a Josef z Arimatie

o      nastal DEN LETNIC – kolem 9 HODIN RÁNO (3 HODINY)– Sk 2,1-13 „ byli všichni shromážděni na jednom místě, náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli. A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém spočinul JEDEN, VŠICHNI byli naplněni DUCHEM svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky,...V Jeruzalémě byli zbožní Židé ze VŠECH NÁRODŮ NA SVĚTĚ, a když se ozval ten ZVUK, SEŠLO SE JICH MNOHO  a užasli, protože každý z nich je slyšel mluvit svou VLASTNÍ ŘEČÍ....ŽIDÉ I OBRÁCENÍ POHANÉ,...žasli a v rozpacích říkali „co to má znamenat“ jiní „ jsou opilí““

d.     CO POTOM DĚLALI

o      Petr kázal, lidé se obraceli a přijímali víru, TOHO DNE bylo POKŘTĚNO NA TŘI TISÍCE LIDÍ (Sk 2,41)

o      ODPOLEDNE kolem 3 HODINY (9 HODIN) šli Petr a Jan do chrámu, uzdravení chromého (40let postižen) ve jménu Ježíše Krista, kázali  a byli zatčeni, pro jejich kázáni uvěřilo již na PĚT TISÍC LIDÍ.

o      DRUHÝ DEN – Petr a Jan před Veleradou – nemohli je potrestat (Sk 4,21), propustili

-        PRVOTINY:

o       RANÉ FÍKY:

§       Ozeáš 9,10 „Jak hrozny na poušti, našel jsem Izraele, jak první plody fíkovníku, ty nejranější, spatřil jsem vaše otce. ...oni však odešli za Baalem....nebudou plodit a ni rodit.“

§       Micheáš 7,1 „ jsem jako paběrky po vinobraní,...není tu ani raný fík, po kterém toužím“

o      prokletí fíkovníku Mk 11,12 (měl listí, ale Ježíš na něm nic nenalezl), měl mít rané plody cca 5 na jednom stromě, ostatní fíky sice dozrávají na podzim, až přijdou deště za cca 6 měsíců, ty v dubnu prý jsou nejlepší a mají sílu celého stromu...jestliže neměl strom tyto rané plody, ač měl listí, byl patrně nemocen a stejně by na podzim nerodil, proto raději ať hned uschne.

-        CÍRKEV:

o      pohané jsou prvotinou pak vejdou Židé:

o      sklizeň – zrnem Ježíš: na dotaz řeckých poutníků co přišli na Velikonoce (Jan 12,24) “Přišla hodina, aby byl oslaven Syn člověka. Amen, amen pravím Vám, jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek.“...následuje Předpověď utrpení

a.      DARY – uzdravování, kázání, jazyky, proroctví, učili, že „ v Ježíši je vzkříšení z mrtvých“

Irenej biskup (130-202+mučedník, z Lyonu, žák sv. Polykarpa, „Adversus Haereses“ – proti Gnostikům)

„Duch sestoupil na učedníky, maje moc uvést všechny národy do života a otevřít jim přístup k nové smlouvě. Proto také učedníci jednomyslně chválili Boha ve všech jazycích a Duch uváděl v jednotu vzdálená společenství a prvotiny ze všech národů přinášel Otci ..... Tak jako nelze ze suché mouky bez přidání tekutiny udělat žádné těsto ani chléb, tak se ani my ve své mnohosti nemůžeme spojit v jedno v Kristu Ježíši bez vody, která přichází z nebe... Té jednoty, která vede k neporušitelnosti, se našim tělům dostalo v křestní koupeli, duším ji dal sám Duch.

            Duch Boží, který spočinul na Pánu, je DUCH MOUDROSTI A ROZUMU, DUCH RADY A SÍLY, DUCH POZNÁNÍ, ZBOŽNOSTI A BÁZNĚ PŘED HOSPODINEM (Iz 11,2). A tohoto Ducha dal Pán církvi, když pro celou zemi seslal z nebe Přímluvce. Podle výroku  Páně byl však jako blesk na zemi svržen také ďábel.

 (Lk 10,18 – po návratu 70-ti: „ Říkali:Pane i démoni se nám podrobují ve Tvém jménu Řekl jim: Viděl jsem, jak satan padá z nebe jako blesk. Hle, dal jsem Vám moc šlapat po hadech a štírech a po veškeré síle nepřítele, takže Vám v ničem neuškodí. Ale neradujte se z toho, že se Vám podrobují duchové; radujte se, že Vaše jména jsou zapsána v nebesích. V té hodině zajásal v Duchu svatém a řekl: Velebím Tě Otče,....“, dále v Zj 12,9 Drak a jeho andělé svrženi).         

Proto tak nezbytně potřebujeme Boží rosu, abychom neshořeli a abychom nepřestali nést plody. A také aby tam, kde máme žalobce, byl i Obhájce a Pomocník  (GOEL) neboť Pán svěřil Duchu svatému svého člověka, který upadl mezi lotry. Nad tímto člověkem se sám slitoval, ovázal mu rány a vynaložil dva královské denáry. A takl když jsme skrze Ducha přijali obraz i nápis Otce a Syna zužitkujme tento svěřený denár a spolu s výtěžkem jej vraťme Pánu.

Z kázání afrického autora VI. století - jazyky

„ Mluvili všemi jazyky“. Tak se totiž Bohui tehdy zalíbilo, ukázat přítomnost Ducha svatého: ten, kdo ho přijal, mluvil všemi jazyky.

            A protože láska měla shromáždit Boží církev v celém světě v jedno, mohl tehdy i jediný člověk, který přijal svatého Ducha, mluvit všemi jazyky; a nyní těmi všemi jazyky mluví přímo sama jednota církve vytvořené Duchem svatým.

            A tak řekne-li někdo někomu z nás: „ Přijal jsi Ducha sv., jak to, že nemluvíš všemi jazyky?“ Má se mu odpovědět: „ Já přece mluvím všemi jazyky, protože jsem částí Kristova těla, to jest církve a ta všemi jazyky mluví...“

Cyril Alexandrijský (+444, biskup, r.1882 učitel církve, proti Nestoriovi dokazoval, že Ježíš je Bůh i člověk – obojí přirozenost, z komentáře k Janovu evangeliu)

            Když bylo ke zdárnému konci dovedeno všechno, co mělo být na zemi vytvořeno pro naši spásu, bylo ještě třeba, abychom dostali podíl a účast na boží přirozenosti Slova........

            Dokud (kristus) ještě přebýval mezi těmi, kdo v něj věřili, jevil se jim podle mého soudu, jako dárce všeho dobra. Jakmile však nastal čas, kdy musel vystoupit k nebeskému Otci, bylo jistě zapotřebí, aby mezi těmi, kdo jej ctí zůstal skrze Ducha, a  aby skrze víru přebýval v našich srdcích....

            Duch sv. příhodně totiž převádí od pozemských nákloností k tomu, abychom usilovali pouze o věci nebeské, a nesmělé a bázlivé naplňuje odvahou a ušlechtilostí a statečností.........

Proti Nestoriovi (tvrdil, že lidská a božská přirozenost jsou odděleny, teprve odměnou za osvědčení se stal člověk Ježíš Božím synem):           Ježíš Kristu je pravý Bůh a pravý člověk, obojí přirozenosti, božská i lidská spojená v něm v jedné osobě a to v osobě Boha Syna. ---- proto Panna Maria může nést titul Bohorodička.

Proti Ariánům (Arius, kněz +336, tvrdil, že Kristus není Bůh, jen jeho první stvoření, odsouzeno r.325 na Nicejském sněmu, Ariáni rozšířeni v západní Evropě)

b.     KŘEST

o      Sk 2,38 „ přijměte KŘEST na odpuštění hříchů  a dostanete DAR DUCHA sv.“

o      Pavel v Efezu Sk 19,1 potkal učedníky, kteří znali a učili o Ježíšovi, neznali však Ducha sv. „křtem Janovým...nutný nový KŘEST ve jméno pána Ježíše, Pavel na ně vložil ruce, sestoupil na ně Duch sv. a mluvili v prorockém vytržení. bylo jich asi dvanáct“

a.      BIŘMOVÁNÍ

o      VKLÁDÁNÍ RUKOU + POMAZÁNÍ KŘIŽMEM (OLEJ – VŽDY svěcen BISKUPEM pro celou diecesi na zelený čtvrtek)

o      dle Cypriána nazýváno „DVOJITÁ SVÁTOST“ (KŘEST A BIŘMOVÁNÍ) – drží  PRAVOSLAVNÍ

1.     VÝCHOD – obě svátosti pohromadě, KNĚZ, který KŘTÍ – maže KŘIŽMEM (od biskupa)  ČELO, OČI, NOS, UŠI, RTY, PRSA, ZÁDA, RUCE, NOHY říká:

                                                                                                      i.     „PEČEŤ DARU, KTERÝM JE DUCH SVATÝ“

2.     ZÁPAD – BISKUP – dovádí křest k naplnění, rozděleno do dospělosti (biřmování předchází vyznání víry a obnova křestních slibů), také kvůli přitomnosti biskupa, (je-li křtěn dospělý má být hned po křtu biřmová a přijmout eucharistii) – maže ČELO říká:

                                                                                                      i.     „PŘIJMI PEČEŤ DARU DUCHA SVATÉHO“

b.     PEČEŤ – potvrzení daru a uzavřené , otisk vlastníka

c.      LETNICE a VELIKONOCE – možno světit křestní vodu a křtít

o      oboje slavnost, kdy se člověk stává sám sebou

o      50 dní do letnic, cesta stát se lidmi, vstání z hrobu, vzkříšení uprostřed našeho všecního dne, do nebe, které je v nás

o      církev – DUCH sv. spojuje (LÁSKA – bez ní je vše jen prázdným gestem) a BUDUJE (kdyby byl vzat prvním kristovcům 95% všeho by nebylo, kdyby nám 95% by zůstalo stejné a neměnné)

Hilarius z Poitier (žil 315-367, „O Trojici“ – proti Ariánům, r.1851 prohlášen na učitele církve, teprve po důkladném studiu se dal pokřtít )

Příchod Přímluvce (Jan 16,13-14 ... jakmile přijde (Duch pravdy) uvede Vás do celé pravdy...oznámí, co má přijít...oslaví mě, protože z mého vezme.)

            To bylo skutečně řečeno, aby se nám otevřela cesta k pochopení četných skutečností, v nichž je obsažena jednakl vůle dárce, jednak smysl a podmínka daru. Protože ve své nemohoucnosti nejsme sto pochopit ani Otce, ani Syna, právě dar svatého Ducha, který nám byl přímo slíben jako pomoc, má osvítit naši víru v nepochopitelné Boží vtělení.

o      symbol Ducha – PRAMEN – také stále vyvěrá

o      lístky s dary Ducha sv.

o      DARY – není požadavek, měl by ale zostřit naše vědomí, že skrze nás prochází uzdravení, povzbuzení, probouzí určité obdarování, aby mohl sloužit jiným

1.     dar rozlišování duchů

2.     charismata – obnova – Duch sv. – OSOBA

a.      VZTAH DUCHA SV., BOHA OTCE A SYNA

b.     DUCH SVATÝ – OSOBA:

o      Sk 10,... Křest Kornélia (pohana), Duch hovořil k Petrovi, přijímat i pohany

o      Sk 13,2 v Antiochii – „ oddělte Barnabáše a Saula k dílu jemuž jsem je povolal“

o      Sk 16,6 –„poněvadž jim Duch svatý zabránil zvěstovat Slovo v provincii Asie,...ani do Bythinie.. přišli k moři do Troady,...sen ať jdou do Makedonie (Řecka)“

c.      FILIOQUE – spor o pocházení resp VYCHÁZENÍ DUCHA SVATÉHO

1.     SKRZE SYNA     X     ZE SYNA ?????

a.      cca Bůh Otec tvoří, zněj se vychází – i Syn i Duch sv.

b.     Syn netvoří, ale vtěluje se, ted nemá možnost stvořit, vyčlenit, být původcem Ducha

c.      Duch závisí na Synu ale nevychází z něj, příčinou je Bůh Otec resp. je jen jedna příčina a počátek (není podřízenost), DUCH ovšem vše co činí nečiní bez OTCE A SYNA (nepůsobí MIMO TROJICI)

d.     skrze Syna stvořeno, ale Syn to nestvořil

2.     osobní vlastnosti BOHA, uspořádanost Boží – MONARCHIA (plození a vycházení)

a.      Syn má vše co Otec, to ale neznamená, že také z něj Duch vychází

c.      PŘÍCINA, POČÁTEK  - na úrovni BOHA (nekonečno) NELZE POČÍTAT S NĚJAKOU PODŘÍZENOSTÍ

o      NEJVĚTŠÍ ROZDĚLENÍ CÍRKVE ŘÍMSKÝ PATRIARCHA X ANTIOCHIE, JERUZALÉM, KONSTANTINOPOL, ALEXANDRIE)

o      381 NICEJSKO-CAŘIHRADSKÉ KRÉDO

1.     uvedeno Z OTCE VYCHÁZÍ

2.     TROJICE:

a.      TŘI – PODSTATOU JEDNO NE VŠAK OSOBOU

o      FÓTIOS (patriarcha Cařihradský) – TEOLOGIE spíše na východě

1.     CYRIL A METODĚJ 862 (vysláni Fótiem na Moravu, chtěli zavést slovanský jazyk i v bohoslužbě - STAROSLOVĚNŠTINU – proti trojjazyčníkům HEBREJŠTINA, ŘEČTINA A LATINA, uspěli, pro schválení šli do Říma, papež uznal a dovolil)

o      1032 Sázava – Prokop

o      1054 EXKOMUNIKACE

o      1096 konec slovanských mnichů

o      1204 VYPLENĚNÍ CAŘIHRADU + MUČEDNÍCI PRAVOSLAVÍ (mnoho vykradeno, zavražděno, Římem ustanoven biskup – do té doby volen z patriarchátu – jen 60 let)

o      1274 II. LYONSKÝ KONCIL – UNIE -  ne všichni – nebyl ekumenický koncil

o      1347 Karel IV. – kláštěr na Slovanech (Emauzy)

o      1439 FLORENTSKÝ KONCIL – Řeci přijali, ale nebyli reprezentativní, podepsali Filioque, ale obřady si mohli ponechat ani nemuseli při liturgii filioque vyslovovat!

o      PRAVOSLAVÍ

o      1596 BREST-LITEVSKÁ UNIE  -  ŘECKO KATOLÍCI

a.      Katolický katechismus: „není-li toto oprávněné doplnění jednostranně zdůrazňováno, nenarušuje TOTOŽNOST VÍRY  ve skutečnosti téhož vyznávaného tajemnství“ – PRAVOSLAVNÍ  nesouhlasí, jsme heretiky a schizmatiky

b.     NENÍ JEDNA VÍRA – jiné „VYZNÁNÍ VÍRY, DOGMATA, LITURGIE je vzduch který křesťan dýchá, voda, kterou pije. Tím je víra a duc*****st napájena, oživována a formována. Proto jsme jiné víry. Každý katolík vyrůstá v cizí té prvotní, filioque narušuje totožnost víry“

c.      SCHIZMATICI – ROZDĚLENÍ

d.     HERETICI – JINÁ VÍRA, BLUDY

a.      VELIKONOCE – Nicea 325 – v neděli po úplňku, 14. nisanu x Polykarp a východ, od r.1582 – gregoriánský kalendář, nepřeskočil nezapočítané dny a je tedy pozadu

b.     PŘIJÍMÁNÍ – pod obojí – i děti po křtu

o      KVAŠENÝ CHLÉB (na rozdíl od oplatky hostie), VÍNO

c.      KNĚŽÍ – není CELIBÁT

d.     MANŽELSTVÍ – toleruje se druhý sňatek, i k eucharistii

e.      ODPUSTKY A OČISTEC

f.       LATINA – jediný liturgický jazyk