poslal Seraphim Postupujícím od dobrého k lepšímu. Rozlišování duchů (B).
Třetí pravidlo: o duchovní útěše. “Útěchou” nazývám, když vzniká v duši nějaké vnitřní hnutí, kterým se duše rozhoří láskou ke svému Stvořiteli a Pánu (viz Galatským 5,22), že nemůže nadále samu v sobě milovat žádnou stvořenou věc na světě, nýbrž jen ve Stvořiteli jich všech. Stejně tak, když prolévá slzy, jež ji dojímají láskou k svému Pánu, ať již z bolesti nad svými hříchy nebo nad utrpením Krista, našeho Pána, nebo nad jinými věcmi, které jsou přímo zaměřeny na jeho službu a chválu. “Útěchou” nazývám vůbec veškerý vzrůst naděje, víry a lásky a každou vnitřní radost, která volá a přitahuje k nebeským věcem a k vlastní spáse své duše tím, že jí dává pokoj a mír v jejím Stvořiteli a Pánu.
Čtvrté pravidlo: o duchovní neútěše. “Neútěchou” nazývám pravý opak třetího pravidla, jako temno v duši, zmatek v ní, pohnutky k nižším a světským věcem, neklid z různých hnutí a pokušení, která nabádají k nevíře, stav bez naděje, bez lásky, přičemž se duše shledává naprosto lenivou, vlažnou, smutnou a jako odloučenou od svého Stvořitele a Pána. Neboť jako je útěcha protikladem neútěchy, tak jsou i myšlenky, které vycházejí z útěchy, protikladem myšlenek, vycházejících z neútěchy.
Páté pravidlo. V době neútěchy nedělat nikdy žádnou změnu, nýbrž zůstat pevným a vytrvalým v předsevzetích a v rozhodnutí, v nichž stál člověk předešlého dne před takovou neútěchou nebo v rozhodnutí, jež udělal člověk v předcházející útěše. Neboť jako nás v útěše vede a radí nám dobrý duch, tak v neútěše nás inspiruje duch zlý, podle jehož rad bychom šli špatně.
Toto jsou velmi moudrá pravidla, myslím: Mgr. Libor Serafím Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve
