Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Vyznání ateisty volnomyšlenkáře
Nedávno jsem navštívil web http://info.pravdaoislamu.cz/ , jehož cílem je přinášet zpravodajství o událostech, které se do českého tisku nedostanou, a které mají poskytnout širší perspektivu v pohledu na jednání oddaných stoupenců islámu po celém světě, ale především v Evropě, kde se mnoho muslimů v posledních desetiletích usadilo a stalo se zdrojem stále rostoucích problémů, zvětšovaných ještě více politickou korektností a nezodpovědností našich politiků.

Cílem komentátorské části stránek je přinášet hlubší vhled do různých aspektů těch činů muslimů, které představují ohrožení pro budoucnost naší svobodné společnosti. V jednom svém komentáři na tomto webu jsem se až nekriticky vyjádřil vůči ateistům. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Sám za sebe mohu konstatovat, že je to nejlepší odpověď ateisty (nick má Profi) křesťanovi, kterou jsem četl a zaslouží si, abych ji zveřejnil i zde na Grano Salis. Zde je vyznání ateisty:


Trochu mě mrzí, že spousta Křesťanů o Ateismu vlastně nic neví. Z pohledu Progresivismu (neboli volnomyšlenkářství, tj. druhu Ateismu ke kterému se hlásím) je to takto. Vysvětlím: 1) Podle progresivismu platí: „Nad nikoho se nepovyšuj a před nikým se neponižuj” nebo „Nikdo není víc než ty a nikdo není míň než ty”. 2) Svoboda vyznání tady není od toho, aby se za ní mohl schovat kdejaký gauner a přitom mohl nerušeně hlásat nesmysly. Církev Hitlerovu prostě nebereme. 3) Muslimové nevěří ve stejného Boha jako Křesťané. Uznávají jenom měsíčného Boha. Modlu. Její znak, srpek půlměsíce, je na každé mešitě. 4) Konzumace „duchovní stravy” je ve skutečnosti také konzum. Chápejte, protestovat proti konzumu je protimluv. Neprotestujte proti tomu, že je něčeho hodně. Protestujte proti věcem, kterých je málo. Protestujte proti nedostatku duchovní stravy. Tak, aby mezi konzumací materiální stravy a duchovní stravy byla přiměřená rovnováha. Poněvadž je jasné, že v Čechách kritiku konzumu nikdo nepochopí, protože tady vzniká konzum z jiných příčin. Možná tomu nerozumíte, tak vám položím otázku: Nenapadlo vás někdy, co je to vlastně za zemi, kde neexistuje pomalu daň na „dětskou výživu” jménem čokoláda? Kde se dělá aféra z toho, že nějaké děcko támhle v nezaměstnaností postižených Beskydech, nepřijde do školy ve značkovém oblečení? Co je to za zemi, kde jsou schopni rodiče pomalu nejíst, aby synátoři měli na hokejovou výstroj za 200 tisíc? Co je to za zemi, kde děti vidí vánoční stromeček teprve tehdy, když si ho vyhrabou z pod hromady dárků? Nebo co je to za zemi, kde lidi dají dohromady miliardy na oběti tsunami támhle někde v tramtárii? Kde se sponzorují Irácké památky? Výzkum pyramid v Egyptě? Kde se hradí školné adoptivním dětem z Afriky? Kde se najdou lidi, kteří riskují svoje životy při výzkumu solných jeskyní v Íránu? Je to konzum - není to konzum - nebo co je to vlastně? 5) Nepovažujte Ateisty za nějakou konkurenci - natož za nepřátele, tím méně ne za původce duchovního úpadku. Ateisté nehlásají nenávist proti nikomu. Ateisté svoje hodnoty, které jsou na 99 procent shodné s vašimi, vyznávají skálopevně. Ano, možná si z Vás budou dělat srandu a budou malovat Ježíše v sandálech a s velkýma ušima a Proroka s bombou místo turbanu. Ale nikdy v tom není zlý úmysl. Je to jenom druh vyslovení názoru. Ateisté vám nikdy opravdu neublíží, nikdy vám nepůjdou vypalovat kostely (synagogy, stupy, mešity). Naopak. Kostely jsou placené z daní (ateistů), protože je tu jisté ztotožnění s Křesťanstvím. Mešity (zatím) placené nejsou, protože Islám se k ateistům nechová zrovna s láskou a svůj postoj nehodlá změnit. Za úpadek, který vlastně není tím pravým úpadkem, za který se vydává, si může církev v podstatě sama, když odmítla jít s dobou. Houby by se stalo, kdyby občas udělali v kostele výstavu nebo koncert nebo kdyby tam předčítali ze starých bájí a dávali k tomu výklad. Moderních aktivit si mohou vymyslet spoustu (a někde už to funguje). Začátky by byly těžké, možná by se objevila nedůvěra či nějaký ten úšklebek. Ale pak by to fungovalo. To, co se děje v církvi teď, je přesně to, před čím Bible varovala, že se může stát Bůh středobodem všeho a stane se z něj modla, ačkoliv původně mělo jít hlavně o člověka, o jeho rovnost před Bohem a o snahu udělat člověka lepším. To jsou skutečné hodnoty. 6) Uvědomte si prosím, že ti, které vy nazýváte Ateisty, ve skutečnosti a v pravém slova smyslu žádnými nevěřícími nejsou. Jsou to ve skutečnosti potomci vaší, tedy křesťanské civilizace. A jsou to vaše děti a vy jste za ně také zodpovědní. Myslím, že jako ke svým dětem byste se k nim mohli chovat. Opět se zeptám: Řekněte upřímně, nepřijde vám divné, že v tak „ateistické” zemi jako jsou Čechy, jsou nejpopulárnějšími svátky vánoce, a nejoblíbenější postavou je Ježíšek? 7) Ateista nejspíš řekne: „Nevěřím v Boha a nechápu, jak někdo může v Boha věřit” — Ovšem „věřit že něco není” je stejné jako „věřit, že něco je”. Pořád je to víra. Ateista tak nevědomky říká: „Protože já Bohu nerozumím, tak nechápu, jak někdo může Bohu rozumět a v něj věřit”. Také to lze velice snadno prokázat, neboť na otázku: „Může člověk věřit v Boha?” Ateista automaticky řekne: „Může”. Na otázku: „Měl by člověk věřit v Boha?” Ateista automaticky odpoví, že: „Ne, neměl by věřit v Boha”. To proto, že on sám nedokáže Boha definovat nebo ho definovat nechce. Pro Ateistu má tedy Bůh jiné jméno, to podle toho, jak si ho dokáže pojmenovat. Může to být „matka příroda”, může to být „osud”, může to být „zdravý rozum” nebo úplně něco jiného - což je to samé, akorát že to není pojmenované jako „Bůh”. 8) Ateismus se vyznačuje vnitřní nestabilitou. Nemá stálá pravidla, vnitřní strukturu, soubory příkazů a povinností. Hledat v Ateismu jednotný řád nemá smysl. Protože nejde o náboženskou víru, objevuje se ateismus dost často v podobě chaosu. Je docela obvyklé, že než se Ateisté na něčem dohodnou, musejí se napřed pohádat (někdy pěkně zostra). Má to svoje výhody i nevýhody. Ateista nepokládá pravdu nikdy za absolutní, ale vždy za paradox. Podle toho se k ní chová. Zkoumá, jestli platí, že: 1+1 = 2 nebo jestli náhodou neplatí, že: 1 + 1 = 11 … Musí se tedy rozhodnout, které verzi je možné věřit. Není v tom nic nebezpečného, umožňuje to korigovat chybná tvrzení. 9) Ateistů je absolutní menšina. Sbližování Křesťanství a Islámu, které probíhá poslední půl-století nás upřímně děsí. Zejména pak konstituce o církvi (Lumen gentium), z roku 1964, kde je Islám v návaznosti na schéma encykliky Ecclesiam suam a étosu o uznání morálních, duchovních a jiných hodnot různých nekřesťanských náboženství popsán takto: „Plán spásy se však vztahuje i na ty, kteří uznávají Stvořitele, a mezi nimi především na Muslimy, kteří prohlašují, že se drží víry Abrahamovy, a klaní se jako my Bohu jedinému, milosrdnému, který bude v poslední den lidi soudit.” Přitom pojem „Abrahámovská náboženství” je umělý a objevuje se až v díle arabisty Louise Massignona (zemřel 1962). Ten dlouho pobýval v Bagdádu, a studoval tam prameny o Súfijském mučedníku al-Halládžovi a celé Islámské mystice. Hledal spojitosti mezi Křesťanstvím a Islámem, a snažil se o hlubší vzájemné porozumění. Takže viděl souvislosti i tam, kde žádné nebyly. O Islámu pak tvrdil, že je to náboženství dědiců Izmaele, synů neprivilegovaných, ale přesto zahrnutých v širším plánu Božího zaslíbení… Spousta učenců tento názor přijala a tak mohly vzniknou ve Vatikánu úřady jako „Pontifikální rada pro dialog mezi náboženstvími” nebo „Pontifikální institut Arabistiky a Islamistiky v Římě”, vydávajíce revue nazvanou „IslamoChristiana”….. Profi