Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 268, komentářů celkem: 429603, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 448 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

ivanp
rosmano
Mikim

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116507207
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Lze také u nás tolerovat reprodukci za asistence Vatikánu?
Vloženo Pátek, 05. leden 2007 @ 11:59:50 CET Vložil: Standa

Svědectví Italové omezili asistovanou reprodukci – tváří v tvář vymírání  
Při oplození nesmí italská klinika nechat vzniknout více než tři embrya a z nich nesmí být žádné zmraženo pro delší uchování. Zakázáno je mražení spermatu. Mimo zákon byla postavena i tzv. předimplantační genetická diagnostika…

Prémii 1000 euro vypsala italská vláda všem, kdo mají už alespoň jedno dítě a pořídí si dalšího potomka do konce roku 2004. Itálie se tak rozhodla čelit kritickému poklesu porodnosti. V současnosti tu připadá na jednu ženu 1,2 dítěte. Oproti roku 2002 toto číslo sice mírně stouplo, ale na tom mají zásluhu především imigranti ze zemí třetího světa. Snad proto se na ně vypsaná tisícová prémie nevztahuje.

V této souvislosti působí jako příslovečná pěst na oko nový italský zákon přijatý v parlamentu 11. prosince 2003 poměrem 169 ku 90. Ten totiž výrazně omezuje využití metod asistované reprodukce představujících pro mnoho lidí stižených neplodností (podle některých odhadů až 20% populace) poslední šancí na početí dítěte. Pod tlakem silné katolické lobby bude v Itálii zakázáno využívat asistovanou reprodukci (zjednodušeně a nepřesně označovanou také jako „oplození ve zkumavce“) homosexuálními páry nebo osamělými ženami. Asistovanou reprodukci budou smět provádět jen kliniky pověřené státem a ty přijmou jen pacienty s řádným oddacím listem nebo s dokladem o „trvalém soužití“. Při oplození nesmí italská klinika nechat vzniknout více než tři embrya a z nich nesmí být žádné zmraženo pro delší uchování. Znamená to, že ženy budou muset v případě neúspěchu „oplození ve zkumavce“ při dalším pokusu o otěhotnění znovu podstupovat hormonální ošetření, kterým se v jejich těle budí zrání většího počtu vajíček. Kromě toho, že je takové ošetření drahé, bývá i dosti nepříjemné a může mít i určité negativní zdravotní dopady. Provází je totiž „hormonální orkán“, jehož všechny dopady lze jen těžko domýšlet. Samozřejmě, že vůbec nepřipadá do úvahy, aby bylo některé lidské embryo použito pro výzkumné účely. Italové si tedy mohou nechat jen zdát o přínosech, jež slibuje obor tzv. buněčných terapií opírající se o využití embryonálních kmenových buněk („všestranných buněk“ vypěstovaných z lidského embrya a schopných přeměny na buňky využitelné pro léčbu řady vážných nemocnění). Zakázáno je dokonce i mražení spermatu. To je tvrdá rána pro muže, kteří trpí rakovinou varlat a musejí se podrobit operaci a následné léčbě, jež je učiní zcela neplodnými. Zatím si tito muži mohli spermie před léčbou „schovat“ do tekutého dusíku pro budoucí použití. Tak se dočkal potomků po zdolání rakoviny varlat třeba pětinásobný vítěz Tour de France americký cyklista Lance Armstrong. Pokud už mají někteří italští muži sperma uskladněno v tekutém dusíku kryobanky, měli by si s jeho využitím pospíšit, protože Italové zakázali posmrtné použití spermatu. Mimo zákon byla postavena i tzv. předimplantační genetická diagnostika, tedy testování embryí na genetické defekty, které je velmi účinnou metodou pro eliminaci dědičných onemocnění jako třeba cystická fibróza, Duchenneova svalová dystrofie nebo hemofilie. Po oplození ve zkumavce genetik vybere ze vzniklých embryí pro přenos matce jen ta, u nichž se genetickou analýzou přesvědčil, že nenesou vybraný genetický defekt. Italští poslanci zřejmě považují za menší zlo narození dětí postižených těmito chorobami. Není jasné, jak chtějí Italové po přijetí tohoto zákona čelit dalšímu propadu v porodnosti. Ale jedno řešení se přeci jen nabízí – absolutní zákaz potratů. Pokus o jeho uzákonění se očekává v brzké době. Pokud projde, dostoupí spokojenost Vatikánu vrcholu. Česká republika na zákon o asistované reprodukci stále ještě marně čeká. U nás tedy na tomto poli platí v Čechách tolik oblíbená zásada „co není zakázáno, je povoleno“. Jistě to není dobrý stav, zvláště když vyhlídky na přijetí příslušného zákona v rozumné blízké době jsou prakticky nulové. Na druhé straně je ale asi opravdu lepší žádný zákon než italská ukázka právního návratu do dob středověké katolické inkvizice. Naplní se italské porodnice a miminky? Po drastickém omezení asistované reprodukce asi těžko.


Život dítěte s hemofilií není žádá slast. Časté krvácení do kloubů je nejen bolestivé, ale nakonec vede i k těžké artróze, jež upoutá pacienta na kolečkové křeslo.
Odběr jediné buňky z embrya vzniklého oplozením ve zkumavce jasně ukáže, jestli se ze zárodku narodí zdravé dítě, nebo dítě postižené dědičnou chorobou (třeba hemofilií). Tento postup je ale v Itálii postaven mimo zákon. Och, jak humánní počin!
Autor: Jaroslav Petr


"Lze také u nás tolerovat reprodukci za asistence Vatikánu?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 18 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Eugenika jak vyšitá od nacistů ... (Skóre: 1)
Vložil: jarda2005 (jvag@centrum.cz) v Pátek, 05. leden 2007 @ 13:43:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Stando,

pokud si pročteš články pana experimentátora Petra, tak zjistíš, že má názory celkem shodné s nacistickými doktory (např. Mengele), kteří neváhali dělat pokusy na těhotných ženách (a nenarozených dětech) a nebo i přímo na dětech.

Humánní je se o postiženého člověka postarat, ne jej zabít jak se to provádí při potratech před narozením - v USA do prvního nadýchnutí. Chceš mi snad tvrdit, že dítě v devátém měsíci je možné zabít??? To ani jemu neuznáš nárok na život?

Pan Petr je dost protikřesťansky zaměřen a nějaká morálka nebo etika mu nic neříká. Myslel bych, že jako křesťané bychom spolu měli mít aspoň stejnou etiku - úctu k Bohu a jeho stvoření. Křesťané se vždy o slabé a nemocné starali na rozdíl od těch "nahoře".

U embryí lze ještě váhat jak na tom jsme, ale dávat do souvislostí - jak uvádí pan Petr - utrpení nemocného člověka hemofilika s potratem je zcela nevhodné. Zabránění narození jednomu postiženému dítěti se přeci nezabrání tomu, že se jinde jinak narodí postižené dítě? Neměli by vědci spíše bádat nad léčbou nežli smrtící EUGENIKOU?

jarda



Re: pro Jardu a Lukina (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Pátek, 05. leden 2007 @ 15:04:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Jardo a Lukine!

Pana Jaroslava Petra neznám. Tvému tvrzení, že má názory celkem shodné s nacistickými doktory (např. Mengele), kteří neváhali dělat pokusy na těhotných ženách (a nenarozených dětech) a nebo i přímo na dětech, nemohu věřit, protože by zákonitě musel být už dávno odsouzen. Jardo to je z Tvé strany jasná mystifikace.
Ano humanní je se očlověka postarat a poskytnout mu nezbytné podmínky pro důstojný a spokojený život. Ale ne za asistence a diktátu Vatikánu. Jeho praktiky jsou podle mého názoru tmářské a ohavné.
Jardo, v souvislosti s Tvými názory na názory pana Petra jsem poznal, že zde podsouváš (doufám, že ne záměrně) něco co pan Petr vůbec nenapsal a z jeho článku to ani nevyplývá. Myslím tím tyto věty, které jsi napsal.

utrpení nemocného člověka hemofilika s potratem je zcela nevhodné. Zabránění narození jednomu postiženému dítěti se přeci nezabrání tomu, že se jinde jinak narodí postižené dítě? Neměli by vědci spíše bádat nad léčbou nežli smrtící EUGENIKOU?
_____________________________________


Já si také nepřeji žádné zásahy, které by člověku uškodily a kde by trpěl. Pán Bůh dal člověku svobodnou vůli a pravidla, kterými bychom se měli řídit. Pravidla, která určuje a zároveň i diktuje Vatikán jsou podle mě v některých věcech nepřijatelná a škodlivá.
V souvislosti k umělému přerušení těhotenství je zajímavé přečíst si tento článek. Osobně s ním souhlasím a vyjadřuje i můj názor.

POSTOJ K UMĚLÉMU PŘERUŠENÍ TĚHOTENSTVÍ

Mnohé skupiny lidí v dnešní době musely zaujmout postoj k morálním otázkám, jež se váží k umělému přerušení těhotenství - interrupci. (Interrupcí se v tomto dokumentu rozumí každý počin směřující k umělému přerušení těhotenství, které již začalo. Nerozumíme tím antikoncepci, která se snaží zabránit vzniku těhotenství. Tento dokument se zabývá pouze interrupcí.) Uvedeným problémem se zabývali také mnozí příslušníci křesťanských společenství, kteří chtějí přijmout odpovědnost chránit prenatální život a zároveň uchovat osobní svobodu žen. Potřeba určitých směrnic je zřejmá, protože se církev snaží řídit Písmem a poskytovat morální vedení, i když přitom respektuje svědomí každého jedince. Adventisté sedmého dne chtějí řešit otázku interrupce způsobem, kterým projeví svou víru v Boha jako Stvořitele a Udržovatele veškerého života, a způsobem, který vyjadřuje křesťanskou odpovědnost a svobodu. I když mezi adventisty existují rozdílné názory na otázku interrupce, snaží se tento dokument poskytnout směrnice pokud jde o zásady a základní otázky. Tyto směrnice jsou odvozeny od obecných biblických zásad, jež jsou uvedeny na konci tohoto dokumentu. (Základní orientace pro tyto směrnice vychází z důkladného studia Písma, jak je patrno z dvanáctibodového souhrnu „Zásady křesťanského pohledu na život".)

l. Prenatální lidský život je úžasný Boží dar. Boží ideál lidského života stvořeného k Božímu obrazu zvýrazňuje posvátnost lidského života a vyžaduje úctu i k životu nenarozenému. My však musíme o životě rozhodovat v situaci světa, který padl do hříchu. Interrupce není nikdy čin bez závažných morálních důsledků. Prenatální život nesmí být nikdy lehkovážně ničen. Interrupce může být uskutečněna jen z mimořádně závažných důvodů.

2. Interrupce je jedním z tragických dilemat lidské hříšnosti. Církev by měla nabídnout laskavou podporu těm, kdo musí řešit problém interrupce. Lidé, kteří přijali evangelium, nemohou zastávat odsuzující postoje. Od křesťanů se vyžaduje, aby se stali milujícím a pečujícím společenstvím víry, které pomáhá lidem v kritických situacích, kdy se musí rozhodovat mezi několika možnostmi.

3. Církev jako společenství, které pomáhá, musí vyjádřit praktickými a konkrétními způsoby své přesvědčení o hodnotě lidského života. Mezi ně patří: (a) posilování rodinných vazeb, (b) poučování příslušníků obou pohlaví o křesťanských zásadách lidské sexuality, (c) zdůrazňování společné odpovědnosti muže i ženy za plánované rodičovství, (d) volání k zodpovědnosti obou za důsledky chování, které není v souladu s křesťanskými zásadami, (e) vytvářet příznivé prostředí pro trvalý dialog o morálních otázkách, které se váží k interrupci, (f) poskytovat podporu a pomoc ženám, které se rozhodnou pro pokračování těhotenství a (g) povzbuzovat otce a pomáhat jim, aby se odpovědně podíleli na výchově svých dětí. Církev má rovněž usilovat o to, aby zmenšila nepříznivé sociální, ekonomické a psychologické faktory, které mohou vést k interrupci, a s láskou pomáhat lidem, kteří trpí v důsledku svého osobního rozhodnutí v této oblasti.

4. Církev neplní úlohu svědomí jedince, má však nabízet morální poučení. Církev nepřipouští interrupci z důvodů plánování rodičovství, výběru pohlaví dítěte nebo osobního pohodlí. Některé ženy však mohou být postaveny před mimořádné okolnosti, které vytvářejí závažné zdravotní nebo morální dilema, jako je například ohrožení života těhotné ženy, závažné ohrožení zdraví nebo jasně diagnostikovaná malformace plodu, nebo těhotenství, které je následkem znásilnění nebo pohlavního zneužití. Konečné rozhodnutí o přerušení těhotenství musí učinit těhotná žena po náležitém rozboru situace. Při rozhodování by jí měly pomáhat: přesné informace, znalost biblických zásad a vedení Duchem svatým. Navíc, nejvhodnějším prostředím pro taková rozhodnutí je prostředí zdravých rodinných vztahů.

5. Křesťané uznávají, že jsou předně a hlavně odpovědni Bohu. Usilují o vyváženost mezi svou osobní svobodou a odpovědností vůči společenství věřících a společnosti v širším slova smyslu a jejím zákonům. Rozhodují se spíše na základě Písma a podle Božích zákonů než podle měřítek lidské společnosti. Proto musí odmítnout jako omezování osobní svobody každý pokus nutit ženu, aby zůstala těhotná nebo aby těhotenství přerušila.

6. Naše církevní zdravotnické instituce musí dostat návod pro vypracování svých interních pracovních řádů v souladu s tímto prohlášením. Zaměstnanci, kteří z náboženských nebo etických důvodů nechtějí provádět interrupční zákroky, k tomu nemají být nuceni.

7. Členové církve mají být povzbuzováni, aby se účastnili trvalého zvažování morální odpovědnosti za umělé přerušení těhotenství ve světle biblického učení.

Principy křesťanského pohledu na lidský život

Úvod:

„A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista." (Jan 17,3) V Kristu je zaslíbení věčného života, ale od okamžiku, kdy se lidský život stal smrtelným, jsou lidé konfrontováni s obtížnými otázkami života a smrti. Následující principy zahrnují celého člověka (tělo, duši a ducha) jako nedělitelný celek (1 Moj 2,7; 1 Tes 5,23).

Život – drahocenný Boží dar

Bůh je Zdroj, Dárce a Udržovatel všeho živého (Sk 17,25.28; Jób 33,4; 1 Moj 1,30; Žalm 36,9; Jan 1,3.4).
Lidský život má nesmírnou cenu, protože lidé, přestože padli do hříchu, byli stvořeni k Božímu obrazu (1 Moj 1,27; Řím 3,23; 1 Jan 2,2; 1 Jan 3,2; Jan 1,29; 1 Petr l,18.19).
Bůh si necení lidského života na základě lidských výkonů nebo výsledků, ale proto, že jsme Božím stvořením a předmětem jeho spasitelné lásky (Řím 5,6.8; Ef 2,2-9; 1 Tim 3,4.5; Mat 5,43-48; Jan 1,3; 10,10).

Náš postoj k Božímu daru života
I když si lidského života ceníme, není naším nejvyšším zájmem a cílem. Sebeobětování v oddanosti Bohu a jeho zásadám se může stát důležitějším než samotný život. (Zj 12,11; 1 Kor 13).
Bůh vyzývá k ochraně lidského života a bere lidstvo k odpovědnosti za jeho ničení (2 Moj 20,13; Zj 21,8; 2 Moj 23,7; 5 Moj 24,16; Př 6,16.17; Jer 7,3-34; Mich 6,7; 1 Moj 9,5.6).
Bůh se zvláště zaměřuje na ochranu slabých, bezbranných a utiskovaných (Ž 82,3.4; Jak 1,27; Mich 6,8; Sk 20,35; Př 24,11.12; Luk 1,52-54).
Křesťanská láska (agape) je důsledným zasvěcením našich životů pro zlepšení života druhých. Láska také respektuje lidskou důstojnost a neschvaluje bezohledné jednání jednoho člověka a utiskování druhého (Mat 16,21; Fil 2,1-11; 1 Jan 3,16; 4,8-11; Mat 22,39; Jan 18,22.23; 13,24).
Společenství věřících má za úkol představovat křesťanskou lásku hmatatelným, praktickým a přesvědčujícím způsobem. Bůh nás vybízí, abychom citlivě pomáhali zraněným a nalomeným (Gal 6,1.2; 1 Jan 3,17.18; Mat 1,23; Fil 2,1-11; Jan 8,2-11; Řím 8,1-14; Mat 7,1.2; 12,20; Iz 40-42; 62,2-4).

Naše právo a odpovědnost za rozhodování
Bůh dává lidem svobodu volby, dokonce i tehdy, když to vede k zneužívání a tragickým důsledkům. Jeho neochota nutit člověka k poslušnosti si vyžádala oběť jeho Syna. Bůh požaduje, abychom jeho dary používali v souladu s jeho vůlí a nakonec bude také soudit jejich zneužívání (5 Moj 30,19.20; 1 Moj 3; 1 Petr 2,24; Řím 3,5.6; 6,1.2; Gal 5,13).
Bůh každého z nás osobně vyzývá, abychom se rozhodovali morálně, studovali Písmo a hledali biblické zásady a na jejich základě se pak rozhodovali (Jan 5,39; Sk 17,11; 1 Petr 2,9; Řím 7,13-25).
Nejlépe je přijímat rozhodnutí o lidském životě od jeho počátku až do konce v prostředí zdravých rodinných vztahů s podporou společenství spoluvěřících (2 Moj 20,12; Ef 5,6).
Člověk by se měl vždy při rozhodování předně ptát po Boží vůli (Řím 12,2; Ef 6,6; Luk 22,42).





Re: Lze také u nás tolerovat reprodukci za asistence Vatikánu? (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Pátek, 05. leden 2007 @ 16:50:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
a) Stando, článek je už 3 roky starý.
Pokud chceš být aktuálním zpravodajcem, měl byl informovat o současnosti - když už kopíruješ celé články jiných lidí.
b) Autor článku Jaroslav Petr je známý protikřesťanský aktivista.
Prosím, zkus uvádět raději články prokřesťanské, jsi-li Stando křesťan, nebo se aspoň distancuj od toho, co je v článku zlé, démonické.
c) Ten 3 roky starý italský zákon přijatý v parlamentu 11. prosince 2003, je dobrým křesťanským zákonem i pro pravoslavné a protestanty, nejen pro katolíky. Především je dobrý pro miminka, i ta mikromiminka-embrya - nejsou tolik vražděna.
d) Je otázka, zda současná levicová prokomunistická většina v italském parlamentu už ten zákon zase nezrušila. Kdybys to Stando přesně věděl, dej prosím vědět.
e) Odpovědi Jardy2005 k Tvému článku jsou křesťanské, ne tak Tvůj úvodní článek.

Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve



Stránka vygenerována za: 0.27 sekundy