StB versus církev - Kněží byli pronásledováni, někteří však vědomě spolupracovali StB nasadila Františka Holečka v osmdesátých letech jako špiona do Vatikánu. Později se z něj stal člen řádu paulánů a svoji spolupráci s StB nyní považuje za životní chybu. Komunistickému Československu se v 80. letech podařilo nasadit svého agenta přímo do centra katolického světa - do Vatikánu. Byl jím historik František (Jindřich) Holeček, který je dnes knězem řádu paulánů v Česku.

Holeček, pro kterého StB používala krycí jména Čeřich nebo Juvan, také mimo jiné v roce 1992 stál v čele papežské komise, která přezkoumávala proces s Janem Husem. Čeřich byl do Vatikánu „vysazen“ v roce 1982 a vystupoval zde jako emigrant. Skutečnost byla ovšem jiná. Holeček totiž předtím uzavřel s StB podrobnou smlouvu. Ta mu zajišťovala například to, že po svém případném návratu nepůjde před soud a zůstane mu také všechen majetek, který doma zanechal. Smlouva s StB mu také zaručovala každoroční příjem, který mohl dosáhnout výše až dvaceti pěti tisíc korun. Smlouvu Holeček 22. srpna 1982 připomínkoval a žádal o další výhodu. „Prosím o rozšíření smluvního závazku FMV (Federálního ministerstva vnitra, pozn. red.) v tom směru, aby mi po návratu do ČSSR bylo umožněno pokusit se o externí či interní aspiranturu v oboru historie ... a aby tedy má 'emigrace' neovlivnila negativně připouštěcí řízení vědecké aspirantury,“ stojí v Holečkově svazku, jehož část mají LN k dispozici. StB Holečka ještě v Československu vyškolila, v Římě se měl každý druhý čtvrtek scházet se svým kontaktem před vchodem do kostela svatého Antonína. Aby nedošlo k záměně, měl kontakt Holečka vždy oslovit otázkou: „Jak se dostanu k hrobce Cecilia Metella?“ Holeček pak odpovídal heslem: „Musíte jít k Circo Massenzio a odtud pěšky.“ Nato měl kontakt z československé rozvědky odpovědět další kódovanou větou: „Nesu vám pozdrav z Českých Budějovic.“ Holeček: Nikdy jsem se kvůli tomu nepokoušel o kariéru Za úkol měl Holeček, který se v Římě přihlásil ke studiu Lateránské univerzity, sledovat české duchovní ve Vatikánu, například Jaroslava Škarvadu nebo rektora české bohoslovecké koleje Nepomucenum Karla Skalického. Jeho řídící důstojníci byli zřejmě s Holečkovou činností velmi spokojeni. V hodnocení ze srpna 1988 je totiž Holeček chválen a je mu navrhována odměna ve výši osm tisíc korun. Zářez do pažby si Holeček připsal už na začátku osmdesátých let v Československu, kdy díky jeho informacím StB rozmetala tiskárnu dominikánských řeholnic v Kadani. „Byl zaměřován na prohloubení styků s děkanem římskokatolické církve v Kadani. V duchu daného zaměření se mu postupně prezentoval jako potenciální konvertita. Po určité době od něho obdržel k prostudování náboženskou protisocialisticky zaměřenou literaturu, vydávanou ve formě samizdatů, která, jak se dozvěděl později, byla tisknuta v charitním domě řeholnic dominikánského řádu v Kadani. S přispěním zpráv Čeřicha byla tato tiskárna kontrarozvědkou realizována bez narušení jeho konspirace,“ stojí v Holečkově svazku. Dnes Holeček, který se zasloužil o návrat řádu paulánů do Česka, považuje svoje angažmá za svoji životní chybu. „Je to moje životní chyba. Nepokoušel jsem se kvůli tomu v církvi o žádnou kariéru a vstoupil jsem také do kajícného řádu. Od té doby je můj život naplněn prací. Byl bych rád, kdyby vaše noviny ten článek netiskly,“ řekl včera Holeček LN. Církev - ideologický nepřítel Kromě disidentů sledovala komunistická Státní bezpečnost i řadu duchovních. Církev totiž považovala za prvořadého ideologického nepřítele. 29. září 1985 sledovala tehdejšího arcibiskupa Františka Tomáška, který den po svátku svatého Václava sloužil mši ve svatovítské katedrále. Podobně StB postupovala například i v roce 1988, kdy monitorovala věřící, kteří vycházeli z kostela Panny Marie Andělské (vpravo nahoře). Zapisovala si takřka všechno, čísla aut i náladu mezi věřícími. Obojí sledování prováděla IV. správa Sboru národní bezpečnosti (SNB) v akci s krycím jménem „Palác-1“.