poslal abednego Českobratrská církev evangelická
(podle www.srcce.cz - ,,Církevní zřízení")
-vyznává víru v Boha Otce, Syna, Ducha Svatého
-vyjadřuje svou naději, že spolu s ostatními křesťany má účast na jedné obecné Kristově církvi - díle Ducha svatého.
Hlásí se do společenství reformačních církví - navazuje na českou reformaci, husitské hnutí ..., na Jednotu bratrskou a evangelické církve augsburského i helvetského vyznání, povolené Tolerančním patentem v r. 1781.
Roku 1918 došlo ke sjednocení luteránů a kalvinistů svobodným rozhodnutím do 1 církve - ČCE. V průběhu všech 221 let... k nejstarším sborům - tolerančním - přibývaly další - ještě ve 20. století (pohraničí...). (Viz knihu Církev v proměnách času).
Věroučné důrazy, odlišnosti, zvláštnosti:
Vyznáváme Apoštolské vyznání víry (není nám vzdálené ani Nicejskocařihradské), vycházíme i z konfesí reformace, 4 pražských artikul, vyznání Jednoty českých bratří podle vyd. Komenského (1662), České konfese (1575), augsburského... Máme touhu po jednotě Kristovy církve, za jednotu se modlíme a účastníme se ekumenických snah (ať se jedná o uznávání křtu, problematiku Večeře Páně, nebo d.).
Za jediné pravidlo víry uznáváme Boží slovo dosvědčené v Písmech Starého a Nového zákona, jejichž středem jest Boží zjevení v Ježíši Kristu. Jsme přesvědčeni, že posláním církve a jejích ,,údů" je oslava Boha slovem i celým životem a zvěstování evangelia o spasení v Ježíši Kristu každé generaci, všem, poznávání pravdy Boží, tvoření obecenství víry, naděje, lásky, vzájemné pomoci, kázně, řádu, odpovědnosti (i za veřejné věci). Vyhlížíme Boží království a sloužíme jeho dílu. I když se řídíme zásadami presbyterně - synodními, přijímáme zásadu všeobecného kněžství lidu Kristova - podle ní je svěřeno poslání církve všem pokřtěným(většinou jsou křtěny už děti- spolehnutí na to, že od víry neodpadnou a vděčně přijmou skutečnost, že jsou spojeny tímto poutem s Pánem ne svou zásluhou už od kolébky...).
Různí lidé mají různé dary...
