poslal Seraphim Žádný soudný den životního prostředí se konat nebude
Odvádět pozornost od skutečného nebezpečí (nedostatku našich dětí, útoku islámu) a strašit tím, co nás neohrožuje (hladomor, nedostek přírodních zdrojů), to mohl vymyslet a nám naordinovat jen zlý génius - Satan. Běda těm, kteří mu uvěřili.
Díky jeho klamání nadřazujeme druhořadé problémy a tlaky problémům prvořadým: národní obraně, rodině, víře, ale především tomu nejzákladnějšímu – reprodukci; „Jděte a množte se“.
V roce 1968 významný vědec Paul Ehrlich ve své velmi dobře prodávané knize The Population Bomb (Populační bomba) prohlásil: „V sedmdesátých letech čekají svět hladomory – hladem zemřou stovky milionů lidí.“ V pamětihodné studii The Limits of Growth (Meze růstu) z roku 1972 Římský klub oznámil, že v roce 1981 budou vyčerpány světové zásoby zlata, v roce 1985 zásoby rtuti, 1987 cínu, 1990 zinku, 1992 nafty a v roce 1993 mědi, olova a zemního plynu.
Nic z toho se nestalo. Ve skutečnosti jsme svědky spíše opaku: přírodních zdrojů máme dost, ale nedostává se lidí – jediného opravdu nenahraditelného zdroje, bez něhož ty ostatní nemají žádný význam. Nejlépe je to vidět na příkladu Ruska: je to největší země světa, plná přírodních zdrojů; přesto hyne – její populace se katastrofálně snižuje. Když se vědecké předpovědi Ehrlicha a Římského klubu nenaplnily, tak falešní proroci ekologický konec světa posunuli. Dnes se jeho příchod očekává v roce 2032. „Globální ekologický výhled“ OSN z roku 2002 totiž předpovídá „zničení 70% přírody během třiceti let, masový zánik druhů… Více než polovina světa bude trpět nedostatkem vody, vážné problémy bude mít 95% lidí na Středním východě… Zanikne 25% druhů savců a 10% ptáků…“ A tak dále, a tak dále, je toho 450 stránek. Deník Guardian to shrnul do titulku „Pokud nezměníme své (neekologické) chování, svět postihne katastrofa.“
Nuže, tady je moje předpověď pro rok 2032: pokud nezměníme své neekologické chování, svět čeká budoucnost, kdy životní prostředí bude vypadat zpropadeně dobře. Jestli jste strom nebo skála, budete se mít jako v bavlnce. Před zánikem a ztrátou přirozeného domova budou stát Evropané, konkrétně Italové a Švédové. Žádný soudný den životního prostředí se konat nebude. Nafta, emise oxidu uhličitého, odlesnění – nad ničím z toho nemá cenu si nějak zvlášť lámat hlavu. Zneklidňující je, že starostem o věci, které za to nestojí, věnujeme tolik času, že si neděláme starosti s věcmi, které by nám starost dělat měly. Třicet let se neustále budíme ze snu kvůli věcem, které za to nestojí. Ale nad velmi reálnými, tvrdými posuny naší společnosti – nad posuny, které skutečně ohrožují naši budoucnost – spíme.
Konkrétní čísla o dětech v západním světě jsou taková, že děti ubývají o hodně rychleji než nafta. K „prosté reprodukci“ – tedy stavu, kdy populace je ustálená, lidí ani nepřibývá, ani neubývá – je zapotřebí 2,1 dítěte na každou ženu. Některé země jsou o pěkný kousek výš: světová jednička v porodnosti, Somálsko, má 6,91, Nigérie 6,83, Afghánistán 6,78, Jemen 6,75. Všimli jste si, co mají tyto země společného? Islám.
Podívejte se na konec „horní stovky ploditelů“ a najdete tam Spojené státy, které s 2,07 dítěte na jednu ženu balancují na samé hranici prosté reprodukce. Irsko má 1,87, Nový Zéland 1,79, Austrálie 1,76. Ale Kanada má četnost porodů 1,5 dítěte na jednu ženu, dost pod prostou reprodukcí; Německo a Rakouskou jsou na 1,3, na samém okraji spirály smrti; Rusko a Itálie mají 1,2; a Španělsko s 1,1 je někde kolem poloviny prosté reprodukce: to znamená, že počet Španělů se každou generaci sníží na polovinu (-podobně i Čechů). Může tento trend pokračovat dalších třicet let bez nějakých následků? Na konci století bude Evropa kontinentem jako po zásahu neutronovou bombou: velké stavby budou stále stát, ale Evropané, kteří je vybudovali, budou pryč.
Evropa bez evropských dětí je společnost bez budoucnosti, nebo s budoucností ryze islámskou.
Žádná „populační bomba“ neexistuje. A nikdy neexistovala. Na vzrůstu světové populace v letech 1970 až 2000 se rozvinuté země podílely necelými 9%, zatímco muslimský svět 26%. V tomto časovém úseku se podíl rozvinutých zemí na celosvětové populaci snížil z asi 30% na asi 20%, podíl muslimských zemí se z asi 15% zvýšil na 30%.
Jen si zrekapitulujme suchá statistická čísla: v roce 1970 byl podíl rozvinutých zemí na celosvětové populaci dvakrát větší než podíl zemí muslimských – 30% ku 15%. V roce 2000 na tom byly oba světy stejně – každý z nich měl kolem 20%. Dnešní svět je více islámský a méně „západní“, a to o dost. Evropská unie spoléhala a spoléhá na to, že budoucnost jí zajistí imigrace; zvolila si tak novodobou variantu strategie polokřesťanské sekty Shakerů, jejíž členové měli zakázáno se množit a své řady proto mohli rozšiřovat jen konverzí.
Evropa je výrazně islámštější než v r.1968, protože přijala nějakých 20 milionů muslimů (oficiálně) – čili tolik, kolik dělá populace čtyř zemí Evropské unie (Irska, Belgie, Dánska a Estonska) dohromady.
Islám je náboženství, jehož vyznavačů na Západě přibývá nejrychleji: ve Spojeném království se náboženských obřadů každý týden účastní více muslimů než křesťanů.
Zpracováno podle: http://www.obcinst.cz/clanek.asp?id=967
Podobná situace je v Německu. Tam na to nyní upozornil protestantský duchovní Weisselberg budhistickým sebeupálením a dopisem na rozloučenou. Viz: http://ihned.cz//c4-10073040-19663110-000000_d-farar-se-upalil-pry-kvuli-sireni-islamu Než se v prostorách augustiniánského (katolického) kláštera zapálil, křičel prý Weisselberg "Ježíš a Oskar". Připomínal tím jiného protestantského kněze Oskara Brüsewitze, který se upálil v roce 1976, tehdy na protest proti komunistické vládě v bývalém východním Německu. Weisselberg se prý v posledních letech stále znovu k otázce šíření islámu v Německu vracel a dělal si kvůli ní velké starosti, potvrdila představená kláštera Begrichová. Uvedla, že zanechal dopis, v němž varuje protestantskou církev, aby brala vážněji problém šíření islámu. Viz: http://cs.christiantoday.com/article/nemecky-farar-se-upalil-na-protest-proti-sireni-islamu/4243.htm
Je známo, že v Německu navštěvuje islámské mešity více lidí než protestantské kostely. Zhruba před 10 lety spáchal budhistickým stylem sebevraždu i katolický biskup v Pakistánu. Protestoval tím proti islámským zákonům. Budhistická (či jiná) sebevražda však vede do Pekla stejně jako islám. Smutně konstatuje Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve
