 |
Právě je 437 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:
rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116472284
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
U papežského stolu---
Vloženo Pátek, 25. srpen 2006 @ 20:41:55 CEST Vložil: ferda |
U PAPEŽSKÉHO STOLU Křepelky a koroptve
U PAPEŽSKÉHO STOLU
Křepelky a koroptve. Telecí řízky po římském způsobu. Buvolí sýry.
Melouny a orientální ovoce. To vše patřilo na papežský stůl v patnáctém
století. Vatikánská kuchyně byla proslavená v celém tehdejším světě.
Zvlášť výrazně to
platilo pro papeže Pavla II., který nastoupil na papežský stolec roku 1464.
Byl nesmírně marnivý. Miloval veřejné slavnosti, hostiny a obřady. Podle
historiků to byla právě papežská kuchyně Pavla II., kde se zrodilo velké
kuchařské umění středověku.
Na druhé straně všechno krásné mu nebylo cizí.
Utrácel obrovské částky za hedvábné šaty, šperky, kameje a drahé
kameny. Dokonce o něm kolovaly pověsti, že si safíry a rubíny bere s sebou
do postele
Vatikánskou specialitou se staly nejrůznější
polévky, pečeně, omáčky a koblihy. Proslavené byly telecí řízky na
koriandru, objevují se těstoviny různých tvarů, začíná se k nim používat
parmezán.
Doslova vášní papeže Pavla II. byly melouny. Z papežských účtů vyplývá,
že jen v období od 26. července do 22. srpna 1465, tedy za necelý měsíc,
jich na papežském stole skončilo 145.
Denně pro papežský dvůr kuchaři spotřebovali přes
300 kilogramů
masa včetně bažantů, křepelek, orebic a podobně.
Více
na stránkách čas. 100+1---------------Ferda
|
Re: U papežského stolu--- (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pátek, 25. srpen 2006 @ 22:26:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Hm. Jak ostře to kontrastuje třeba s Pravoslavnou zbožností, kde se mnoho různých asketů odmítalo dosytosti najíst, když mnoho lidí ve světe hladovělo.
Ne, že by to bylo biblické. Ale je to dobrý kontrast. |
|
|
Re: U papežského stolu--- (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Sobota, 26. srpen 2006 @ 10:34:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416 | Renesanční papežové, kardinálové a biskupové
Renesanční papežové, kardinálové a biskupové - jak víme z dějin, většinou vůbec nevykonávali bohoslužby, nekázali, nezpovídali. Na toto měli své placené zástupce – chudé kněze, kteří to rádi konali za ně. Vysocí představitelé církve se raději věnovali myslivosti (dnešní např. aktivně či pasivně v televizi sledování sportu), životu na královských dvorech a jiným zábavám. Oni netvořili, ani neměnili teologii; oni se věnovali zábavě a svým koníčkům.
Proč se strážci církve věnovali zábavě? Protože uvěřili snům a viděním falešných, zdánlivě křesťanských, proroků a prorokyň své doby, kterým se údajně zjevoval buď Kristus, nebo Panna Marie. Tato vidění doporučovala tehdejším křesťanům, si určitou modlitbičkou v mládí „předplatit“ buď nebe, nebo aspoň očistec. Pak měli mít vystaráno. Proto tehdy kvetl obchod s tzv. odpustky. Tyto odpustky se týkaly jen a pouze zkracování jak pozemských, tak i posmrtných očistcových trestů, nikoliv trestů pekelných. Peklo přece nikomu, kdo věřil vizionářům a pomodlil se jimi doporučenou modlitbičku či řadu modliteb, už nikdy nehrozilo. Tímto způsobem se z renesančních křesťanů stali de facto nenapravitelní farizeové. Časem se z této falešné superjistoty spasení vyvinula ještě bludnější idea prý prázdného Pekla, idea saduceů. Ta však neměla dlouhého trvání. Došlo k reformaci, k rozdělení západní, čili Katolické církve a k mnohaletým válkám mezi katolíky a protestanty. Za hrozného válčení se na nesmyslnou ideu prázdného Pekla zapomnělo.
A co dnes? Falešná idea superjistoty spasení je velmi rozšířená, místy se „zdokonalila“ i na ideu prázdného Pekla. Zase bude muset přijít nějaká válka? Tentokrát mezi Židy (dnes většinou ateisty), muslimy, křesťany (dnes často ateisty)? Třeba by válka nemusela přijít, kdyby Boží služebníci (stráže) včas odmaskovali falešné proroky.
Z historie se dá poučit, proto o ní píši. Pro Gregoria777 doplňuji, že asketický (modlitebně postní) příklad proroka Eliáše a Jana Křtitele je biblický.
Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve
|
|
|
Re: U papežského stolu---a Napoleona (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Sobota, 26. srpen 2006 @ 15:08:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Nejen papež, ale i jiní měli rádi jídlo. Mezi jinými i Napoleon. Od toho povstal jeden recept
Kuchař připravoval vepřové, ale zjistil, že smetana mu zkysla. Zhrozil se toho, protože jinou už nesehnal. Musel použít jakou měl. S obavami předložil Napoleonovi vepřové na kyselé smetaně.
Ale tomu to chutnalo. A tak se obohatil jídelníček o nový recept.
Kromě papeže měl rád jídlo třeba i Alexander Dumas. Málo se ví, že napsal knihu receptů, je jich tam 1500.
Dělával s přáteli také výtvarné omelety. Žlutá barva žloutku představovala Slunce, pažitka trávu, bílek oblohu, jiná zelenina další objekty. Vznikla tak překrásná ´krajinka´ na talíři. Pak se snědla a příště se dělala další.
Tak se mi zdá, že tady se lidé zajímají jen o kuchyně od papeže a zapomínají, že jsou i jiní hodovníci.
Nějak nám to tu s*****í, že?
Napadají se jen a jen církevní hodnostáři a o tom, jak hodovali jiní se moc nepíše. Není to zajímavé.
A to ještě v ruské sbírce Byliny je zmínka o tom, jak se hodovalo u knížecího dvora a jak se dšlaly sázky, kdo jak dlouho vydrží hdovat.
Inu, kdo chce bojovat proti někomu [kleru, církvi, skupině], na své si přijde.
Jen do toho !
A víte, co dělávali vojevůdci v dobytím městě? Chodili s četou dům od domu a všude sháněli v komínech uzeniny. Ty vydrží dlouho na vojenském tažení v poli,. To nebylo z mlsnosti, ale praktické.
Miro |
Re: U papežského stolu---a Napoleona (Skóre: 1)
Vložil: Ferda v Neděle, 27. srpen 2006 @ 22:51:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Nebojuji,nenapadam jen jsem ukázal na chuť k jídlu.Samozřejmě,že jsou i jiní,kterým "chutná" |
]
Re: U papežského stolu---a Napoleona (Skóre: 1)
Vložil: Ferda v Neděle, 27. srpen 2006 @ 22:54:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Neútočim ani nenapádám jen jsem ukázal na chuť k jídlu u těch kdo by měli být střídmi ..Ferda |
]
Re: U papežského stolu---a Napoleona a my také máme být střídmí (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Úterý, 10. říjen 2006 @ 11:10:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | kdopak by tu ´..měl být střídmý...´? jestlipak ne my všichni? Proč se u někoho předpokládá střídmost a o ostatních se nemluví?
Dobře se to strefuje do toho, kdo ´je na očích´.
Nejde o klukovsky naivní reakci střílet kuličky na toho, kdo jaksi ´vyčnívá´?
Nebo je to radost z toho napadat struktury. Na papeže si troufne, protože mu nic neudělá, ale jestlipak by totéž řekl třeba ma Stalina, dokud tu byla ta doba?
Miro
|
]
|
|
|
|
