Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16651, komentáře < 7 dní: 229, komentářů celkem: 429545, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 431 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

rosmano
oko

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116466143
přístupů od 17. 10. 2001

Teologie: O Ježíši Kristu
Vloženo Úterý, 06. červen 2006 @ 22:15:44 CEST Vložil: Bolek

Úvod do křesťanství poslal Karels



O Ježíši Kristu

V Janově prologu, v úvodních verších je o Pánu Ježíši řečeno – „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh.“ (Jan 1:1) Z jakého biblického textu apoštol Jan čerpal, nebo to bylo zjevení, které se Janovi dostalo od Pána Boha? Na tyto otázky se spolu s vámi, vážení čtenáři, pokusím nalézt odpovědi.

Je jasné, zjevné, že text z Janova evangelia je podobný textu – „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.“ (Genesis 1:1) Ve zmíněném textu z biblické knihy Počátku, z knihy Genesis je slovo „počátek“, respektive slovo „na počátku“ hebrejsky – בראשׁית [berešít]. Hebrejské slovo בראשׁית [berešít] se vyskytuje pouze v knize Genesis a v knize proroka Jeremiáše. [1]

Pro vysvětlení, oč se mi jedná, si jeden biblický text z knihy proroka Jeremiáše přímo uvedeme – „Na začátku kralování Jójakíma, syna Jóšijášova, krále judského, stalo se od Hospodina toto slovo“ (Jeremiáš 26:1) V úvodu tohoto biblického textu z knihy proroka Jeremiáše je nám známé slovo בראשׁית [berešít].

Předpokládám, že prorok Jeremiáš, nebo Jeremiášův služebník Báruk znal Mojžíšovu zprávu o stvoření světa. Báruk musel znát biblickou knihu Genesis, knihu Počátku. Pokud se vyskytuje identické slovo בראשׁית [berešít] v biblické knize Genesis a rovněž tak v knize proroka Jeremiáše, je v tom jistě nějaký záměr, je v tom jistě nějaký úmysl.

Předpokládáme, že Jeremiášův služebník Báruk znal zprávu o stvoření světa z biblické knihy Genesis. Pokud Báruk napsal stejné slovo – בראשׁית [berešít] ve své knize, potom chce Báruk okomentovat zprávu o stvoření světa. Báruk jednoduše tím, že užil prvního slova Bible בראשׁית [berešít] ve své knize, v knize proroka Jeremiáše, komentuje zprávu o stvoření světa. Učinil jsem tento závěr, když jsem o těchto biblických textech uvažoval.

Jakým způsobem přispívá biblický text z proroka Jeremiáše k lepšímu pochopení zprávy o stvoření světa? Jakým způsobem chce obohatit Báruk náš pohled na stvoření světa? Pokud se pozorně zamyslíme nad biblickým textem z knihy proroka Jeremiáše, co je tam přesně řečeno?

Ekumenický překlad Bible nebude zcela konkrétní, proto užiji kralického překladu – „… stalo se slovo toto od Hospodina, řkoucí“ (Jer. 26:1) Slovo od Hospodina, které hovoří! Slovo od Hospodina, které mluví! Jistě se zmíněný text dá pochopit jako obrazná řeč, totiž slovo jako poselství od Hospodina. Hospodinovo slovo, Hospodina řeč, která promluvila do života lidí.

Ale je zvláštní, že tato vazba, toto slovní spojení – „…stalo se slovo toto od Hospodina, řkoucí“ je užito pouze a jenom v knize proroka Jeremiáše. [2] Hospodinovo slovo, které hovoří, mluví. Já tento biblický text chápu doslova, tak jak je napsán. Slovo Boží, Slovo Hospodinovo v tomto případě není myšleno abstraktně, nýbrž zcela konkrétně. Slovo Hospodinovo jako živá bytost, Slovo Hospodinovo jako Bůh. Podobně uvažovali i překladatelé biblických textů do aramejštiny.

Například v aramejském překladu knihy Genesis v targumu [3] Neofiti je zpráva o stvoření světa mírně pozměněná. V targumu Neofiti je řečeno, že to bylo Slovo Boží [4] , které stvořilo svět. Ve třetím verši biblické knihy Genesis, podle aramejského targumu Neofiti, Slovo Boží řeklo – buď světlo. [5]

Díky těmto poznatkům mohu učinit konkrétní závěr. V knize proroka Jeremiáše je to s velikou pravděpodobností Ježíš, který jako Slovo Boží, Slovo Hospodinovo řídí, ovlivňuje životy věřících Židů. [6] Apoštol Jan jde ve své výpovědi ještě mnohem dál než Báruk v knize proroka Jeremiáše. Apoštol Jan ve svém evangeliu konstatuje, vyznává, že – „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh.“ a „A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi…“ (Jan 1:14)

Slovo Boží, Slovo Hospodinovo se podílí na stvoření světa. Slovo Boží není v tomto případě myšleno abstraktně, či neosobně. Báruk, podobně jako apoštol Jan se nám snaží vysvětlit, že na stvoření světa se podílelo Slovo Boží. Slovo Boží, které je, jak se dozvídáme ze svatých knih Nového zákona, Ježíš Kristus.

Úplně stejně vypovídá o podílu Ježíše Krista na stvoření světa biblický text z knihy proroka Izaiáše – „Kterýž jsem vložil slova svá v ústa tvá, a stínem ruky své přikryl jsem tě /boží řeč k Ježíši/, abys štípil nebesa, a založil zemi, a řekl Sionu: Lid můj jsi ty.“ (Izaiáš 51:16, podle Kralické Bible) [7]



1. pět výskytů – Gen. 1:1; Jer. 26:1; 27:1; 28:1; 49:34 /ve Starém zákoně/

2. hebrejsky – היה הדבר הזה מאת יהוה לאמר [haja hadavar haze meet Adonaj lemor]

3. Slovo targum znamená aramejsky „překlad“ či „výklad“. Targum je aramejským překladem hebrejského svatého textu. Targumy zpravidla nejsou doslovnými překlady biblických textů. Překladatelé totiž doslovné znění často doplňují, pozměňují, rozvádějí a aktualizují pro svou dobu. Tyto targumy obsahují text Tóry mnohem delší než původní hebrejský originál. Nutno dodat, že aramejské targumy jsou starší než Svaté texty Nového zákona.

4. ממרא [memra] – aramejsky slovo

5. ואמר ממרא דייי יהוי נהור והות נהור כגזירת ממריה׃ (targum Neofiti, aramejský překlad Genesis 1:3)

6. Pán Ježíš samozřejmě existoval ještě před založením světa.

7. Pozoruhodný biblický text, který se liší v Ekumenickém a Kralickém znění. Jistě by si tento biblický text zasloužil poctivou exegezi.


"O Ježíši Kristu" | Přihlásit/Vytvořit účet | 23 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: O Ježíši Kristu (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Úterý, 06. červen 2006 @ 22:23:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud napíšu nějaký článek, tak si nemyslím, že můj výklad je ten jediný správný. Je to spíš takové zamyšlení s možností i jiných vysvětlení.

V tomto článku se odvolávám i k aramejskému překladu biblických textů - targum Neofiti. Učinil jsem tak kvůli tomu, abychom pochopili, co mohlo vést apoštola Jana k jeho - „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh.“ (Jan 1:1)

S pozdravem a přáním pokoje přeje Karels



Jak? (Skóre: 1)
Vložil: jarda2005 (jvag@centrum.cz) v Středa, 07. červen 2006 @ 09:09:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Karle,

úvaha je zajímavá, ale nějak mi chybí doplnění - jak tedy znali Jeremiáš a Mojžíš - Ježíše?

ocituji:
Slovo Boží není v tomto případě myšleno abstraktně, či neosobně. Báruk, podobně jako apoštol Jan se nám snaží vysvětlit, že na stvoření světa se podílelo Slovo Boží. Slovo Boží, které je, jak se dozvídáme ze svatých knih Nového zákona, Ježíš Kristus.


Ano - ze spisů o Nové smlouvě zjistíme, že Jan ev. napsal, že to slovo je Bůh a Jan bapt. zase svědčil že to je ten Ježíš.

Ale - věděli Jeremiáš (Baruk) a Mojžíš, že to slovo se stane tělem? Věděli, že to bude Ježíš Nazaretský, syn Josefův?

Zatím se mi svědectví Starého zákona o Ježíši - v tom co uvádíš v tomto článku - nejeví zřejmé. Propojení s Novým zákonem, kde sám Ježíš o sobě hovoří a hlavně jedná, je to jasné. Ale mohlo to být jasné i starozákonním prorokům? Kdyby to tak natvrdo napsali, že Slovo od Boha je Bůh, tak by jednak nehovořili hebrejsky, a jednak by je vyhnali, že zavádí více Bohů.

jarda




Re: O Ježíši Kristu (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Středa, 07. červen 2006 @ 09:56:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdravím Tě Jardo,

to je přesně to, proč ty články píšu, jsou spíše k diskuzi.

Já si myslím, že starozákonní proroci nevěděli o tom, že Slovo Boží bude Ježíš, Slovo Boží bude Spasitel.

píšeš:

Ale - věděli Jeremiáš (Baruk) a Mojžíš, že to slovo se stane tělem? Věděli, že to bude Ježíš Nazaretský, syn Josefův?

To bychom u každé zmínky o Slobě Božím v Bibli, o Slově Hospodinově ve Starém zákoně mohli chápat, že to byl Ježíš, ale to taky nejde asi úplně automaticky.

Myslím si, že v určitých chvílích biblickým prorokům dal Bůh poznat, že Slovo Boží není neosobní.

U vztahu Slova Božího ke svému Bohu jsme zase u toho stejného tajemství, u té stejné otázky o Trojjedinosti. Navíc v této otázce také "zaúřadovala" řecká filozofie. Myslím si vzhledem k výpovědím aramejských rukopisů, které tvrdí, že Slovo Boží se podílelo na stvoření světa, tak to židé neviděli jako zrušení svého přísného monoteismu.

V některých textech si troufnu tvrdit, že Slovo Boží je Ježíš. U jiných ne. Opravdu zůstává otázkou, když David, a ostatní zapisovatelé biblicých textů, kteří píší o Mesiáši, chápali význam toho, co napsali.

Asi by pomohla nějaká obsáhlá studie na dané téma.

Karels

p.s. opravdu články píšu tak, aby byly podnětné k diskuzi



Re: O Ježíši Kristu, ex post vysvětlené? (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko@atlas.cz) v Středa, 07. červen 2006 @ 12:07:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
´…Báruk jednoduše tím, že užil prvního slova Bible בראשׁית [berešít] ve své knize, v knize proroka Jeremiáše, komentuje zprávu o stvoření světa….´
Odpovídám: Myslím, že se zájmem o ´náš´ předmět se stává, že přehlédneme samostatnost předchozích zpráv. Tedy vidíme to, co je milé.
Příklady:
a) Eliáš (Elíša) přišel na útěku ke vdově do Sarepty Sidonské a její znepokojení o budoucnost upokojil tím, že ´vzal dvě dřeva a zkřížil je´. My nevíme, co ten symbol znamená (třeba to bylo tajné znamení Izraelců v exilu).
ale někdo v tom spatřuje předznamenává kříže. Dokonce jsem viděl titulní obrázek v katolickém misálu od pátera Schallera , kde je to vyobrazené, ta dřeva jsou velká asi 1 metr a stejně dlouhá. Exegeticky nám to naráží na kříž, ale je to opravdu kříž Ježíše?
b) z toho, že Abraháma navštívili tři poslové, kterým Sára udělala koláče z nejjemnější mouky vyvozují někteří, že je to obraz Trojice, ba že to byla přímo Trojice. Já realisticky jsem poučen o tom, že i na poušti se dělalo těsto z oleje a mouky, to mám za jisté. O reprezentaci Trojice zde pochybuji. Byli to tři, ale neříkám, že Trojice.

c) když prorok ve svém spise řekne ´na počátku´, je docela možné, že tím míní, že když něco začínalo, bylo tehda to a to. Tedy že jde o obyčejné použití času.
Proč z každého svatého slova vyvozovat, že jedno slovo má stejný význam? A tak daleko do sebe? Reálné slovo o začátku bylo jistě v používání i v řeči. Ale my už nevidíme staré Hebrejce, jen nám zbyly dva exempláře slova berešit a tak si myslíme, že musí souviset.
Jsou různé počátky. Ab Roma condita = od založení Říma, nebo od začátku novodobých olympijských her - nu proč nebrat slovo berešit jako označení času ? bez nalití teologického významu, který možná nemá?



Re: O Ježíši Kristu a metodě zkoumání (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko@atlas.cz) v Středa, 07. červen 2006 @ 13:24:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdá se, že nedostatek textů vede k velké snaze objevit význam, který není zřejmý. Někdy se stává, že z malých zmínek ve starých textech je patrné, že jde o velký význam. Těm, kteří kdysi psali, to bylo zřejmé, nám po staletích už ne. Proto jsou potřebné komentáře.
A také samostatná výzkumná činnost, abychom na slabých, sotva patrných stopách objevili, kudy se to šlo a k čemu. Něco je dané slovem, vypravovanou tradicí. My jsem na tom hůře. Slovní tradice se vytratila. U SZ byla doba exilu v Babylonii, znovuobjevení knih za Ezdráše, potom zničení chrámu roku 70 – 72, rozptýlení Izraele po světě – a to vše nepřidává pohodlí pro zkoumání slov písma.
Práce je to mravenčí, entusiastická a vytrvalá.
Problém může být s tím, že vyhledané písmenko nebo slovo v textu odkazuje k jinému stejnému slovu daleko od sebe.
A k tomu kopíruji zde příspěvek, který jsem napsal k jinému tématu – k UFO. Na serveru pandora.cz je také konference o UFO a tam kdosi vypsal celou stupnici projevů geopatogenních zón, ale podle mne tam doplnil takové věci, které v přírodě neexistují, jen to dotáhl až moc daleko – teoreticky, neboli popsal to, jak by to dopadlo i tam, kde to neměl možnost pozorovat.
Protože si cením vědeckého uvažování, připojil jsem tam konejšivá slova, která zde opisuji:
(O stupnici síly geopatogenních zón).
Myslím, že systematičnost našeho myšlení vedla autory k sestavení podobné stupnice jako tvrdosti, zemětřesení a pod.
Je to dobré dědictví (dotáhnuté ad absurdum) po metodě podle názvu již zapomínané, ale všude zakomponované do vědeckého myšlení a používané jako základ - totiž středověké scholastiky.
Z jejích metod žijeme ve vědě stále.
Spočívá také v tom, že nejprve shromáždíme o věci vše, co se dá shromáždit od předchůdců, potom se přidají naše vědomosti, které dosud máme, vše se podrobí analýze, obrací se to ze všech stran, vyhodnotí se skóre, vytřídí se cenné od méně cenného a od nerelevantního a vyhlásí je (jeden) výsledek.
Tak pracuje věda dosud. Obohacením bylo zavedení pokusu, který scholastika neznala. Znalosti řemeslníků zahrnovala do zkoumání, ale nenapadlo ji metodicky zavést pokus jako součást zkoumání.
Jak by taky, když řešila i takové neměřitelné otázky, jako je postavení Země ve vesmíru, nebo substanci andělů (jak by ji bylo možné měřit?).
A ta systematičnost, kterou jsme podědili od Alcuina, Buridana, Occama, Aristotela, Aquinského ad. vede autory ke ´škatulkování´, a mysl má neomezenou rozpínavost - vše zkoumá od roztoče po nitro hvězd - a tak postuluje apriori možnost, že je tu systém - jen ho objevit i popsat - a nadšení výzkumníka mysli vede k utvoření skříně s pěkně uspořádanými šuplíky.
Někde ta systematičnost není na závadu, jen brzda je potřebná. Jako auto s dobrým motorem, ale nebržděné zajede moc daleko.
Miroslav
(doplněk):
Scholastická metoda, na které stojí základ dnešního uvažování ve vědě stála na předpodkladu, že správná odpověď je jedna. Neměla možnost přijít k těmto variantám:
1) všichni mají pravdu, třeba někomu je v Evropě horko (Eskymákům), někomu chladno (Afričanům),
2) řešení neexistuje, protože (namátkou pár příkladů)
-- to nejde (kapesní hodinky s vodotryskem, kráčející letadlo),
--nebo jsme zadali požadavek nesprávně (nezletilý poslanec je nulová množina, musel by mít nejméně 18 let a to nemá),
--nebo myslíme v rámci nevhodném pro otázku (případ vdovy po sedmi bratrech, daný Ježíšovi),
--nebo se věci minou (peníz daně – každá strana měla jiný obraz),
--nebo splývají (na penízu daně je na jedné straně mince císař, na druhé Jupiter= bůh pro Římany),
--nebo je shoda formální, ne podstatná (Jupiter na minci je bůh pro Římany, ale ne pro Hebrejce).
3) je pravda A za určitých podmínek, ale je pravda B za jiných podmínek, které nebyly v otázce,
a tak scholastika nedošla k tomu, že i odpovědi mohou být různé.
Dnes se naopak uznává ´mnohost paradigmat´, až se mi to zdá moc.



Re: O Ježíši Kristu (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Středa, 07. červen 2006 @ 15:11:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já vím,

někdy v textu asi vidím víc, než tam je. Na druhou stranu se zabýváme Božím slovem a o to přece jde.

Já myslím, že je to lepší, než se soustředit na kritiku. Pro mě je Boží slovo plné záhad.

Karels



Stránka vygenerována za: 0.24 sekundy