poslal Olda Náměstkyně ministra Mgr. K. Mazáčová omluvila nepřítomnost ministra kultury a přivítala zástupce náboženské společnosti Svědkové Jehovovi. Mezi důvody zahájení dialogu s jednotlivými církvemi uvedla například potřebu získat podklady, které by v budoucnu usnadnily další jednání. Zdůraznila rovněž, že pan ministr chápe církev jako nositelku kultury a vzdělanosti vůbec.
Pan A. Murin pohovořil o historii této náboženské společnosti, jejíž kořeny sahají do roku 1907, kdy se její členové sdružovali ve skupinách „badatelů Bible“. Před první světovou válkou i během ní tyto skupiny působily také na území dnešní České a Slovenské republiky, odkud se působením emigrantů dostal vliv těchto skupin i do USA.
Válečné prožitky, které bylo nutné nějakým způsobem vstřebat, byly též důvodem, proč se někteří lidé obrátili k Bibli a hledali v ní poselství pro běžný život. První registrace tato společnost dosáhla v roce 1930, kdy působily dva spolky: Strážná věž a Mezinárodní sdružení badatelů Bible. Poprvé byla zastavena činnost v roce 1938. Po krátkém obnovení činnosti po skončení druhé světové války, v jejímž průběhu řada příslušníků společnosti skončila v koncentračních táborech, byla činnost společnosti zastavena podruhé, tentokrát rokem 1948. Členové společnosti byli pozatýkáni a odsouzeni k nuceným pracím. Situace se koncem 60. let 20. století zlepšila a na počátku let sedmdesátých se společnosti podařilo uspořádat dva celostátní sjezdy. V té době již na vlastních tiskařských strojích vydávali časopisy (kupř. Strážnou věž) a vlastní překlady Bible. V rámci demokratického zřízení byla tato společnost registrována v roce 1991, v samostatných státech ČR a SR potom v roce 1993. Prof. E. Kohák k historii společnosti doplnil, že pro zvěstovatele (členy) společnosti například za druhé světové války byla přijatelnější smrt než konverze.
Pan P. Sommr vysvětlil pojem „svědek“ jako osobu „svědčící“ o své víře a předal materiály se statistikou a přehledem činnosti za rok 2005, jimiž dokládal, že společnost nelze považovat za sektu. Pan A. Murin uvedl, že v současné době mají 160 registrovaných sborů a rádi by ve zkráceném čase registrovali najednou dalších 74 sborů. V souvislosti s tím dodal, že s odborem církví MK ČR se jim velmi dobře spolupracuje. Náměstkyně ministra Mgr. Mazáčová doporučila, aby se pro registraci 74 sborů obrátili přímo na ni.
Na otázku týkající se majetku odpověděl pan P. Povědák, že sbory většinou prostory vlastní a že za každý sbor jednají dva statutární zástupci. Společnost je financována z darů svých členů, a to i zahraničních, z čehož vyplývá naprostá samofinancovatelnost společnosti. Příspěvky a dary označil za zcela dobrovolné. Doplnil, že v této společnosti nerozlišují duchovní a laiky, ale že v jejím rámci existuje řád „celodobých služebníků“, kteří z příspěvků dostávají „kapesné“ a obživu. Pan A. Murin uvedl, že využívají rovněž dovedností jednotlivých členů, což této společnosti přináší značné finanční úspory. V důsledku těchto opatření se mohli zříct příspěvků od státu, také proto, že by považovali za nespravedlivé, aby nevěřící lidé museli finančně přispívat na chod jejich společnosti. Jsou přesvědčeni, že se o ně Bůh postará, nevyužívají proto ani podpory měst a obcí na vydávání literatury či pořádání kulturních aktivit.
Pan P. Sommr zmínil okolnosti, které vedly k dnešní značné koncentraci členů na Ostravsku, kde původně prací v dolech nahrazovali zvěstovatelé vojenskou službu. V souvislosti s počtem členů uvedl pan E. Sobička, že děti do této společnosti přijímají až v okamžiku, kdy si jsou schopny uvědomit, v co věří.
Prof. E. Kohák se dotázal na přístup ke světské autoritě. Pan A. Murin citoval první verš 13. kapitoly Epištoly Římanům, jímž dokládal, že je nutné podřídit se světské moci, nejedná-li tato proti Boží vůli.
JUDr. K. Beran se v této souvislosti zajímal o názor této společnosti na oslabení veřejnoprávních účinků církevního sňatku. Pan E. Sobička uvedl, že by se přizpůsobili, stejně jako tomu bylo v období totality, neboť tuto záležitost nechápou jako rozpor s Boží vůlí. Pan A. Murin doplnil, že by se tak devalvovala hodnota jejich svatebního obřadu, který by tím měl jen formální účinek. Podle pana P. Povědáka je sňatek uzavřený v této společnosti pro snoubence velmi silným zážitkem, proto by se ho neradi vzdávali.
Prof. E. Kohák vznesl dotaz týkající se teologické odlišnosti této společnosti od ostatních křesťanských církví. Pan A. Murin shrnul, že věří v Boží království, ale jejich víra nezahrnuje peklo ani Očistec. Nejdůležitějším vztahem mezi lidmi má být láska, a proto neuznávají násilí skutkem ani slovem. Prof. E. Kohák nadnesl konkrétní příklad násilně se chovajícího věřícího a chtěl vědět, jakým způsobem se s ním nenásilně vypořádají. Pan P. Povědák sdělil, že zvěstovatelem může být jen ten, kdo se vědomě chce řídit biblickým poselstvím, protože nelze nijak omezovat svobodnou vůli žádného člověka.
JUDr. K. Beran se zajímal, lze-li znovu přijmout zvěstovatele, který přijal krevní transfúzi. Pan P. Sommr uvedl, že zvěstovatel je vřele přivítán zpět do společnosti, pokud projeví účinnou lítost. Pan P. Povědák doplnil, že se od zvěstovatelů neočekává, že jejich jednání bude dokonalé a bezchybné, a proto jim také nemůže automaticky hrozit vyloučení. Náměstkyně ministra Mgr. Mazáčová se informovala na přístup ke krevní transfúzi u dětí. Pan E. Sobička zdůraznil, že rodiče nenabádají, aby transfúzi násilně bránili.
Pan E. Sobička zdůraznil, že tato společnost si velice váží nově nabyté možnosti přístupu do věznic. Pan P. Sommr doplnil, že mohou sloužit ve 33 věznicích, ale v některých z nich nemají takový prostor působení, jaký by si představovali.
Náměstkyně ministra Mgr. Mazáčová se dotázala, jak tato společnost přistupuje k možnosti, že ČR uzavře smlouvu se Svatým stolcem. Pan E. Sobička sdělil, že se snaží dodržovat v politických a světských záležitostech naprostou neutralitu, a proto tuto smlouvu nechtějí hodnotit. Na závěr ještě vysvětlil, že označení „náboženská společnost“ má hluboké historické kořeny a zřejmě se v něm odráží i vliv USA.
Jednání proběhlo 3.4.2006
Celý zápis viz http://www.mkcr.cz/article.php?id=1318
