Grano Salis - Globální klimatické změny

poslal Lutrik

Úvod- obecné. Motto: „Nyní máme nový a jistější důkaz, že většinu pozorovaných oteplení za posledních 50 let je možno připsat na vrub lidské činnosti…“

(Mezivládní panel OSN pro klimatické změny IPCC, Leden 2001)

Milí přátelé a Vážení hosté, Nalézáme se v období stále více se projevujících globálních klimatických změn. Jejich důvod je prokazatelně dvojí:

1, Přirozená změna klimatu, náležící k meziledové době v níž se nalézáme, spojená s přírodními, geologickými a astronomickými jevy.

2, Nepřirozená změna klimatu, způsobená lidskou industrializací. Nebo též lidskou kořistnickou arogancí. Je třeba se zmínit, že změny klimatu dopadnou na lidstvo tak jako tak a to zcela nerovnoměrně. Člověk tento jev ale svou činností výrazně posiluje – což je veliký problém. Některým oblastem na Zemi se bude v budoucnu sice dařit lépe než nyní, jiným oblastem ale výrazně hůře. Celkový celoplanetární průměrný dopad ovšem bude jasně negativní. Dá se předpokládat něco jako stěhování národů. Dají se čekat války. Možná si někdo z vás myslí, že to asi nemůže být tak vážné, když podle nějakého modelu třeba stoupne průměrná teplota na Zemi o nějaký ten stupeň (modely ukazují, že to může být třeba i 6°C), ale v historii lidstva jsou známy případy, kdy celé civilizace zanikly jen proto, že se průměrná teplota změnila jen o jeden jediný °C. Na druhé straně není zase lidstvo zcela nepřizpůsobivé. V lidské historii již byly tzv. malé doby ledové (např. kolem roku 1816), anebo naopak třeba třinácté století je na našem území dokonce stoletím tzv. Klimatického optima. Tehdejší průměrná teplota byla na našem území o 2°C vyšší než dnes. Bylo to pro nás příznivé období, kdy došlo k značnému osidlování této země. Problém je ovšem v tom, co bychom si zde počali, kdyby zároveň s takto příznivým klimatem u nás do naší země napochodovaly milióny lidí z území Polska, Německa a dalších zemí, částečně zaplavených mořem. Znamenalo by to jistě humanitární katastrofu a možná i války. Jinak se ukazuje že katastrofické scénáře, jak jsou představeny třeba ve filmu Den poté, možná tuto planetu skutečně čekají, nikoli však během příštích 100 let, ale pokud, tak spíše během několika století či tisíců let. Přesto jsou i ony možné. V každém případě je načase, aby se lidstvo na tyto globální i místní klimatické změny připravilo - jistě přijdou, jen síla ještě není zcela jasná a také ne časový horizont. Čekají nás stále výraznější extrémy počasí. Více sucha, více záplav, více mrazivých nebo naopak horkých dní, více hurikánů, prostě více všech katastrof. Proto nejlepším způsobem jak zmírnit tyto změny a jejich dopad na lidstvo je přestat ničit tuto planetu a začít s ní naopak kooperovat. Pojďme si kratičce říci něco z toho, co se vlastně také děje: - Za posledních 15 let bylo podle průměrů 10 nejteplejších let. -Globální oteplování je vědecky nesporné. -Modely glob. otepl. předpokládají průměrný vzrůst teploty na planetě až o 2-6°C za cca 100 let. -Za posledních 200 let se průměrná teplota zvýšila o 0,6oC. V tomto století vědci počítají s nárůstem teploty v rozmezí 1,4 až 5,8oC. Změna klimatu Země jak víme přináší silnější a častější přírodní katastrofy. -Klimatické změny mají také přímou souvislost se spalováním fosilních paliv, což vytváří nadměrný skleníkový efekt. -Klimatický chaos neustále vzrůstá. -Příroda umí vstřebat CO2 jen do určitého množství. -Jakmile začal stoupat podíl CO2 v atmosféře, začala se Země oteplovat a my bychom si měli dát pozor na to, aby se to nedostalo na nezvratitelnou cestu, ke které již není daleko. -Je průkazné, že lidská činnost od průmyslové revoluce (1860) skutečně klimatický systém ovlivňuje. -Posledních 50 let se svět a oceány nerovnoměrně v několika střídavých fázích oteplují. -Za globální oteplování může hlavně (z lidských aktivit) bujení měst (zatímco v roce 1950 bydlel ve městě jeden člověk ze tří, nyní je to polovina světového obyvatelstva) a především konzumní styl jejich obyvatel. Zvyšují významně množství CO2 a tím přispívají ke glob. oteplování. -Dochází také vlivem lidské činnosti k vysychání vnitrozemských jezer a moří. Toto pak časem může ohrozit lidi v okolí třeba nedostatkem pitné vody. -Jako příklad důsledků každoročních změn počasí můžeme uvést nedávné časté výskyty jevu El Niňo. V některých oblastech světa se sucha vyskytují častěji a jsou intenzivnější během a bezprostředně po epizodě El Niňo, v jiných oblastech může naopak docházet k mimořádným srážkám. Celkový účinek El Niňo je tak silný, že globální břemeno přírodních katastrof je v roce následujícím po nástupu tohoto jevu vždy větší než v roce předchozím, s důsledky na zdraví postižené populace lidí. Atd… To byl jen velmi zúžený výběr, což jistě pochopíte, až tento můj příspěvek dojde k svému závěru. Je smutnou pravdou, že přirozenou změnu klimatu, jenž nás čeká v souvislosti s tím, že žijeme v geologické epoše které se říká holocén a začala přibližně před 10 tisíci lety po skončení poslední ledové doby lidstvo nedokáže ovlivnit. Kupříkladu změny astronomických faktorů podle Milankovitchovy teorie. Např. procesy změny sklonu zemské osy od 22° do 25° s periodou kolem 41 000 let. Precesi zemské osy s periodou kolem 22 000 let. Změny výstřednosti (excentricity) zemské dráhy s periodou 100 000 až 400 000 let. Jedná se samozřejmě o kombinaci všech těchto vlivů, které mají samozřejmě velký dopad na globální klimatický systém. Ví se také, že se již před rokem 1990 učili klimatologové, že lidstvo čeká na rozhraní 20-21. stol. období určitých klimatických změn, jakési rozkolísání systému a to v souvislosti nikoli s lidskou činností, ale s právě klimatologickými (tedy přírodními) změnami, neboť se nacházíme v meziledové době- jak jsme si již řekli. Učili se, že bude více extrémů počasí, více záplav, zesílí větry, atd. Také geologové naznačují, že jsme právě v období mírného cyklického vzestupu teploty po době miniledové (vrchol prý v roce 1750) a že by teplota měla růst asi do roku 2100. Lidstvo nemá technologie, které by to dokázaly zastavit, ani se neví, zda by pokusy ovlivnit klima nezpůsobily ještě větší katastrofu. Lidstvo se však může aklimatizovat – může se připravit. Můžeme připravit záchranné sbory, můžeme odstěhovat lidi od toků řek a moří, můžeme vytvořit solidární fondy pro humanitární katastrofy, můžeme změnit naše politicko-hospodářské systémy, které svou bezohlednou dravostí vedou ke změně klimatu dopadem činnosti člověka atd. Tímto tématem se ale nyní zabývat nebudeme, nebo možná později. Druhý důvod změny klimatu je v rukou lidstva. Tímto problémem se nyní budeme zabývat. Tento vliv je prokázaný a vědecky dokázaný. Co tedy může lidstvo a člověk udělat proti klimatickým změnám lidstvem do značné míry působeným či posilovaným? Co můžeme dělat proti globálnímu oteplování, které stojí za většinou problémů, které si za chvíli řekneme, nebo proti ničení ozónové vrstvy? Proti celkovému ničení ekosystémů, jenž vede k těmto negativním změnám? Nyní si ujasníme, na čem všem se jako lidstvo podílíme a co tedy můžeme změnit, pokud budeme chtít. (předem se omlouvám, že kvůli nedostatku času budu muset vyjmenovat jen některé body, neboť bychom zde museli být celý den, abychom vše postihli). Stručný výčet toho, co se také děje podporováno lidskou činností - jde především o důsledky globálního oteplování a skleníkového efektu: Přírodní dopady: Oceány: -Posledních 10 let pozorujeme zvyšování teplot v jižní části Atlantského oceánu, tedy v těch místech, kde se líhnou tropické bouře. Ještě horší situace je v Indickém oceánu, jehož průměrné povrchové teploty jsou až o 2°C nad normálem. Pokud v Americe hrozí hurikány, tak v Indočíně, kde hurikánům říkají tajfuny, je situace ještě horší. -Globální oteplování může odklonit či zastavit pro Evropu životně důležitý Golfský proud. A způsobit zde razantní změny klimatu. Hurikány, tajfuny, tropické cyklóny: -Dá se očekávat stále se zvyšující množství hurikánů a tajfunů, nebo nárůstu jejich intenzity v souvislosti s glob. oteplováním. -Např. v roce 2004 zasáhla Japonsko bezprecedentní série 10 tajfunů. To je však podle meteorologů teprve začátek. Globální oteplování se zrychluje a letos je teplota vody v Tichém oceánu ještě vyšší než před rokem. -Počet silných tropických cyklón se za posledních 35 let téměř zdvojnásobil. K nejvýraznějšímu zvýšení četnosti bouří došlo v severní a jihozápadní části Tichého oceánu a v jižní a severní části Indického oceánu. Podobný ale méně výrazný trend byl zaznamenán také v Atlantském oceánu. (Upozornili na to vědci z amerického Národního centra pro atmosférický výzkum National Center for Atmospheric Research, NCAR). -V prostoru Atlantského oceánu se počet hurikánů obou nejvyšších kategorií od poloviny 70. let zvýšil o 56 procent. Navýšení počtu, intenzity a doby trvání bouří je zřetelné především od roku 1995. Zde je nárůst počtu tropických cyklón nebezpečné 4. a 5. kategorie podle oceánů: Oceán1970-1989 1990-2004 Tichý oceán (východ)3649Tichý oceán (západ)85116Tichý oceán (jihozápad) 1022Atlantský oceán (sever)1625Indický oceán (sever) 17Indický oceán (jih)2350 CELKEM171269 ____________________________________________________________ -Období silných hurikánů by mělo trvat asi deset let. Tento jev se periodicky opakuje v cyklech trvajících čtyřicet až šedesát let. V poslední době je tento jev silnější. Vědci se shodují že hurikány budou silnější a Katrina, která poničila New Orleans je pouze začátek. To vše díky globálnímu oteplování. Ledovce pevninské: -V rakouských Alpách je celkem 925 ledovců. Nejznámějším z nich je Pasterze pod horou Grossglockner (3.798 m). Podle historických záznamů dosáhl Pasterze své největší velikosti uprostřed 19. století kolem začátku průmyslové revoluce. Od té doby je na ústupu. V současnosti je kratší o 2,5 kilometru. -Z celkové rozlohy 1800 kilometrů čtverečních v roce 1800 se do roku 2000 ledovce v Alpách zmenšily o 750 kilometrů čtverečních. Tempo tání je stále rychlejší. S mizením trvale zmrzlé půdy se Alpy stávají nestabilní. Oslabená hornina eroduje, skalní stěny pukají, stále častěji dochází k sesuvům půdy a bahna. Geologové se domnívají, že ustupující ledovce se mohou stát příčinou vyššího počtu zemětřesení. -Ústup pevninských ledovců může také znamenat vážné omezení zdrojů pitné vody. A sucha mohou rozvrátit ekonomiky nejen rozvojových zemí. -Ztráta ledové pokrývky Grónska se obecně odhaduje na 50 km2 za rok, čímž se zvyšuje i hladina moře. -Kilimandžáro- od r. 1912 zmizelo z věčně ledového vrcholku více než 80% jeho zalednění. Zbytek asi roztaje v následujících 10-20 letech. -Mount Kenya- Lewisův ledovec se zmenšil od r. 1963 o 40%. -Himaláje- V r. 1998 ustoupil indický ledovec Dokriani Barnak o 20m a ledovec Gangorti o 30m. Je možné že všechny zdejší ledovce roztají do r. 2035. -Pyreneje- od r. 1980 zmizela zhruba polovina všech ledovců. -Andy- od r. 1963 se ledová čepička hory Quelccaya zmenšila o 20%. -Alpy-Tělo pravěkého lovce Otziho, bylo nalezeno po roztání ledovce. Ledovec zřejmě taje rychleji, než v uplynulých 5 000 letech. -Aljaška- Beringův ledovec- největší ledovec Severní Ameriky. Tloušťka ledu se v posledních 50 letech zmenšila o 130m -V Patagonii tají ledovcová pole rychlostí 42 km2 za rok a rychlost se stále zvyšuje. Arktické ledovce a Antarktida: -Klimatické změny na severní polokouli prý už překročily kritickou hranici. V Arktidě nastala zřejmě nezvratná fáze oteplování, která urychlí úbytek polárního ledu a definitivně naruší stabilitu podnebí. (National Snow and Ice Data Centre at Colorado University, NSIDC). -Tání arktických ledovců je nejvyšší za posledních 10 let. Např. ledovec Larsenberg roztál o 12 000 km2. -O všechen svůj led by Arktida mohla podle aktualizovaných prognóz přijít do roku 2020. Nejpozději do roku 2070. -Mořský led odráží až 80 procent slunečních paprsků. Jenomže v důsledku tání přibývá plocha s tmavším povrchem a ta akumuluje stále více slunečního tepla. Ledovce proto tají stále rychleji. Za daného stavu už zřejmě neexistuje síla, která by tento proces mohla zastavit. -To, co se děje za polárním kruhem, bude mít fatální důsledky pro fungování oceánských proudů a světového klimatického systému. Po rozpuštění ledovců se povětrnostní podmínky na celé severní polokouli radikálně změní. -Po možném roztátí ledu v Grónsku může stoupnout mořská hladina o 6 až 7 metrů. Rozsáhlé pobřežní části pevnin zmizí pod hladinou moře. Mapa světa se změní. -Západní část Arktidy – probíhá výrazné oteplení o 4°C za posledních 50 let. Je to 5x rychleji než ostatní části planety. -Zánik ledovců v Antarktidě k němuž může teoreticky dojít by též znamenal velký nárůst hladiny moře.(o 60m?) Kyselé deště (jsou i v ČR): -Koloběh vody na Zemi společně s průmyslovou činností člověka je příčinou kyselé atmosférické depozice (kyselých srážek). -hrozba okyselení prostředí je stále významným celoplanetárním problémem. Okyselení - snížení pH - má za následek změnu prostředí sladkých tekoucích i stojatých vod. -Kyselými srážkami ovlivněné půdy negativně ovlivňují životaschopnost stromů v lese a snižují vitalitu půdních organismů. (u nás v ČR jsou ohroženy zejména Krušné hory, Jizerské hory a Krkonoše). Atmosféra- ozónová díra: -Narušování ozónové vrstvy patří mezi problémy zasahující již celou planetu. V souvislosti s prouděním vzduchu se však projevuje v různých částech světa a s odlišnou silou. -Jako část slunečního záření, jemuž je Země vystavena, proudí ze Slunce též ultrafialové (UV) záření. Je to záření, jehož kratší vlnové délky (180-300nm) jsou pro život nebezpečné, ozónová díra umožňuje tomuto záření dopadat přímo na povrch a ohrožovat a mutovat všechny živé organismy. Viry i třeba lidi. -Vysoké dávky UV záření procházející ozónovou dírou tlumí též fotosyntézu. -Přízemní ozon může negativně ovlivnit rychlost růstu stromů. Příčinou změn v růstu může být právě narušený proces fotosyntézy. Rostliny ztrácejí schopnost vázat uhlík. Produkují méně živé hmoty, nebo jim naopak začnou růst nadbytečné kořeny, což vede k jejich předčasnému stárnutí a zániku. -K největšímu úbytku ozónu ve stratosféře dochází již po několik let nad jižním pólem - nad Antarktidou. Poslední dobou se začínají objevovat též v Arktidě. Navíc lokální "ozónové díry" se stále více objevují dočasně též nad některými hustě obydlenými oblastmi. -Poslední výzkumy a matematické modely ukazují, že i při splnění požadavků Montrealského protokolu bude koncentrace ozónu ubývat ještě i v prvních dvou desetiletích 21. století. Zvýšenou UV radiací budou postiženy nejen polární oblasti, ale i část mírného pásma na severní polokouli. -V oblasti nad jižním pólem je přibližně na rozloze asi deseti miliónů kilometrů čtverečních abnormálně snížena koncentrace ozónové vrstvy. -V posledních letech dávali meteorologové najevo určitý optimismus ohledně úbytku ozónu. Měření v globálním měřítku ukázala, že úbytek ozónu se zpomaluje. Návrat k předindustriální síle ozónové vrstvy by při zachování ekologického trendu nastartovaném Montrealským protokolem (1987) měl trvat kolem padesáti let. Fakt, že i tak se ozónová díra sezóně zvětšuje, koresponduje s varovnými předpověďmi o stupňující se ztrátě stability globálního prostředí - narůstání extrémní povahy meteorologických jevů. -Ozon ubývá i na severu planety, vrstva ozonu nad Arktidou je o 60 % tenčí, než by měla být. -V poslední čtvrtině 20. století, bylo zjištěno, že stratosférického ozónu (tedy toho, který je na svém místě) ubývá a naopak ozónu v troposféře (kde je nebezpečný) přibývá. Koncentrace přízemního ozónu roste od roku 1970 v průměru o 1,2 procenta, stratosférického ozónu naopak ve stejném období ubývá o 0,6 procenta každým rokem. -Ve stratosféře se často právě lidstvem produkované CFC- tedy tvrdé freony, vlivem ultrafialového záření rozkládají takže vzniká chlor, který značně likviduje molekuly ozonu. Jediný atom chloru dokáže zničit více než sto tisíc ozónových molekul. Fauna v Arktidě: Lední medvědi, mroži, tuleni atd.: -V Arktidě lze sledovat nebezpečný pokles nově narozených mláďat zvířat, jako jsou lední medvědi, mroži, tuleni, ale i karibu atd. Hrozí, že kvůli svému pomalému množení zcela vyhynou v důsledku klimatických změn a lidské činnosti. Nejenže je ohrožují důsledky klimatických změn, ale ještě jsou tyto druhy stále loveny kvůli kožešině a jídlu. Například lední medvědy ohrožuje i jinak neškodně se tvářící tání ledovců a ker, atd. Fauna a flora v Amazonii: -V Amazonských pralesech žije kolem 90% všech živočišných a také rostlinných druhů na naší planetě. Všechny tyto druhy jsou extrémně ohroženy globálními klimatickými změnami. -Masivní těžba zdejších pralesů kvůli zisku, při které dochází k ničení přirozeného prostředí všech živých organismů vede tím, že se stále zmenšuje podíl stromů, které patří mezi významné pohlcovače CO2 k tomu, že stále ubývá schopnost těchto pralesů CO2 absorbovat, což přispívá k rychlejšímu globálnímu oteplování. -Globální oteplování způsobuje zvýšení teplot a také více sucha v Amazonii a tak Amazonie musí čelit stále častějším ničivým požárům, které opět hubí vše živé. -Amazonie je celosvětovou bankou účinných látek používaných v medicíně. Ničením pralesů dochází k nenávratné ztrátě těchto látek, které může lidstvo později potřebovat. Pralesy a odlesnění: -Každé 2 se*****y je v pralesech vykácena lesní plocha o rozloze fotbalového hřiště. Ročně kolem 10 miliónů hektarů. V Brazílii se těží ilegálně celých 80% stromů. Ilegálně se těží i jinde, třeba v Rusku. -Za necelých 20 let bylo v Amazonii vykáceno území velikosti Francie (553 086 km2), tedy 7x více, než je celá ČR. -80% původních pralesů již bylo vykáceno. Zdravotní dopady glob. klimatických změn na člověka: Kyselé deště: -Spolu s dalšími znečištěninami v ovzduší (prach, oxid uhelnatý) přispívají oxidy dusíku a oxid siřičitý uvolňované lidskou činností (a způsobující kyselé deště) ke zdravotním potížím obyvatel měst a průmyslových aglomerací (u nás Praha, Severní Čechy, Ostravsko). --Zvýšený výskyt dýchacích potíží a dokonce i zvýšená úmrtnost byla mnohokráte prokázána při historických epizodách smogu (v Londýně, Německu, Belgii, USA i v ČR). Ozónová díra: -Dávky UV záření, významné pro razantní zvýšení výskytu rakoviny kůže, mohou dle modelů zasáhnout středozemí a jižnější části Evropy za 10 -30 let. Ve Velké Británii a Irsku až za 30 -50 let. S výjimkou většiny území Ruska, Indie, Číny, Japonska a Koreje, kde se toto zvýšení rizika rakoviny kůže může projevit nejdříve za 40 -100 let (nedojde-li k očekávanému snížení koncentrace látek ničících ozón), Pro většinu oblastí rozvinutého světa (USA, Kanadu a Střední Ameriku) jsou odhady okolo 30 let. Vyšší riziko bude přímo úměrné přímé expozici slunečnímu záření za bezmračných dnů a nadmořské výšce. -Jak víme, ozón ve vyšších vrstvách atmosféry zachycuje škodlivé UV B paprsky slunečního záření, které zvyšují riziko šedého a zeleného očního zákalu, rakoviny kůže a přispívají ke globálnímu oteplování. -Pronikání UV B záření na povrch způsobuje též oslabení imunitního systému člověka. -Ozón se stále více vyskytuje také v dolní části atmosféry – v troposféře u povrchu. Sem se ozón dostává právě často jako produkt spalování fosilních paliv, především z automobilového provozu. Ozón v přízemní atmosféře působí škodlivě na živé organismy, poškozuje dýchací orgány živočichů i rostlin. Na rozdíl od vzdušného kyslíku je tvořen třemi kyslíkovými atomy. Díky této struktuře je schopen útočit na membrány buněk a poškozovat lidské zdraví. -Největším problémem většiny dnešních měst je přízemní ozon, který vzniká v důsledku chemických reakcí mezi vzdušným kyslíkem, oxidy dusíku a průmyslovými zplodinami. Jeho koncentrace je sice nesrovnatelně slabší než ve stratosféře, ale o to záludněji se tento jedovatý plyn chová. -I malé překročení hranice 180 mikrogramů ozónu na krychlový metr může být nebezpečné pro oči, krk a průdušky. -Nyní uvedu známý příklad z Punta Arenas v Chile. Města, jehož obyvatelé zažívají život bez ozónové vrstvy na vlastní kůži. Ačkoli teplota tu málokdy přesáhne pět stupňů Celsia, všechny obchody nabízejí opalovací krémy. Mezi denní zvyklostí patří sledování hodnoty UV záření vyjádřené vlajkami čtyř barev. Žlutá znamená zákaz pobytu na slunci mezi jedenáctou a patnáctou hodinou. Červená barva varuje před nebezpečím úpalu, k němuž stačí méně než pětiminutový pobyt venku. Není divu, že černé brýle s UV filtrem a pokrývka hlavy jsou v Punta Arenas nezbytností. Tomu tedy říkám hezké vyhlídky! -Pro člověka existuje nebezpečí přehřátí v souvislosti s globálním oteplováním, protože teploty můžou místně častěji narůstat nad bezpečnou míru. Ve většině zemí mohou lidé pohodlně žít v rozsahu teplot od 17 do 31 °C, avšak zvýšení vnitřní tělesné teploty nad 40,6 °C působením teploty okolního prostředí může vést ke smrti úpalem. Vědci také zjistili, že během horka umírá na některé nemoci (např. infarkt myokardu) mnohem více lidi než v chladném období. -Místní účinky znečištění, jako je koncentrace přízemního ozonu, spolu s přítomností některých pylů v ovzduší, jsou již spojovány s akutními záchvaty astmatu a dalších respiračních chorob. -Globální klimatické změny také ovlivňují jev El Niňo, i když jen trochu. Studie provedené v poslední době také prokázaly, že existuje vazba mezi El Niňo a epidemickým výskytem některých nemocí, jako je např. malárie, horečka Rift Valley (hepatitis enzootica) a virová a další přenosná onemocnění, jejichž výskyt se vždy po intenzívním dešti zvýší. Malárie též buší i na brány Evropy. -Obecně mezi lékaři sílí povědomí o skutečnosti, že klimatická změna směrem k teplejšímu světu pravděpodobně negativně ovlivní zdraví lidské populace. -V poslední době od tropů až k arktickým oblastem zažíváme stále extrémnější a nestálejší počasí. To má devastující vliv na lidi a životní prostředí. Jen během období tří let (1999-2001) zahubily extrémní události zapříčiněné počasím asi 100 000 lidí. Globální klimatické změny a ČR: Kromě jiného se naší země týkají tyto věci: -Vzrůstající podíl automobilové dopravy zvyšuje produkci CO2 a prachu. -Zatímco nové technologie a téměř totální likvidace průmyslu v ČR po roce 1990 působí paradoxně velmi pozitivně na množství CO2, které ČR vypouští oproti roku 1990, na druhé straně extrémně zvýšená automobilová doprava směřuje k tomu, aby vše vynahradila. Od roku 1990 vzrostlo množství CO2 vypouštěného z aut, tedy kvůli této zvýšené automobilové dopravě o 2/3 a prachu o 1/3. O dopadech na lidské zdraví např. v centru Prahy vůbec nelze pochybovat. Zvláště lidé s astmatem nebo alergici na prach jsou tímto stavem doslova tyranizováni. -Historický příspěvek: Dovolte mi uvést porovnání historického příspěvku občanů třech různých zemí na množství CO2 (působícího skleníkový efekt a spolupodílejícího se na glob. oteplování) v atmosféře: * ČR 12 tun Co2 na osobu * Čína 2,5 tuny na osobu * Indie 1 tuna na osobu * - z toho plyne i důvod proč by bohaté rozvinuté země měly (včetně ČR) přestat s produkcí CO2 ihned a proč to ještě pár let jakž takž lze tolerovat u těch zemí rozvojových. Ovšem bylo by jistě lepší dovézt i tam nové technologie, aby ani tyto země už atmosféru nezamořovaly CO2. -Například ze všech 30 členů OECD ČR ještě stále produkuje nejvíce CO2 (platí pro rok 2005). -Přestože je dnes plocha ČR zalesněna trochu více než před sto lety a může tedy vstřebat více CO2, tak naším smrkovým monokulturám (jak často naše lesy vypadají) globální oteplování rozhodně škodí. -V ČR skleníkový plyn Metan nejvíce uniká do ovzduší z černouhelných dolů, živých i opuštěných. "To je škoda nejen pro GKS, ale metan se dá zužitkovat na výrobu tepla a energie- což se u nás moc neděje. -Ve středních Čechách a ještě mnohem víc na jižní Moravě a na jižním Slovensku, kde již dnes klesly dlouhodobé srážkové průměry o 10%, hrozí sucho. -Pro změnu jindy jako v případě Moravy, ale i Čech a hl. m. Prahy nás postihly a budou v tom jistě i nadále pokračovat velmi ničivé povodně. -I my zde v ČR se budeme muset naučit žít se všemi zdravotními riziky. Narůstajícím počet rakoviny kůže, úpalů, astmat, šedého a zeleného očního zákalu, poškození průdušek, zmutovaných chřipek, ale i třeba malárie, atd.. -Kyselé deště i nadále budou ničit naše lesy, půdu a naše zdraví. Atd… Společenské a civilizační dopady a změny pro lidstvo: -Jak jsem v úvodu již uvedl: V historii jsou známy případy, kdy celé civilizace zanikly jen proto, že se průměrná teplota změnila jen 1°C což hrozí i nyní v souvislosti s globálními klimatickými změnami. -Dají se čekat války o nezatopená území. A asi budou války i o přírodní zdroje, jako o vodu atd. -Velmi pravděpodobně nastane jakési nové stěhování národů. -Dají se čekat dramatické změny státních politicko-hospodářských systémů v negativním i pozitivním směru. -Klimatické změny postihnou hlavně chudé země třetího světa, jejich zemědělství, životní prostor atd.
-Globální oteplování ohrožuje lidstvo - například: Zmíněné tání ledovců může způsobit zpomalení či odchýlení mořských proudů (jako je např. Golfský) a tím narušit celý systém, který je zcela nezbytný pro život na planetě. Pokud se např. odkloní Golfský proud od Evropy (s čímž se již počítá), můžeme zde za určitý čas čekat počasí blízké tomu, které je na Sibiři. V případě extrémního tání ledů a tím zvýšení hladiny moře o pouhých 1,5 m se celá řada přímořských měst (Benátky, Amsterodam) i států (Polsko, Bangladéš) ocitne zčásti pod hladinou moře. Ještě hůře na tom budou mnohé státy v Asii- např. v Bangladéši by se muselo přestěhovat nejméně 17 milionů lidí! -Globální oteplování může vyvolat zvýšení hladin oceánů a možné zaplavení až 40 procent světové populace - lidí, kteří žijí v oblastech do 60 kilometrů od pobřeží. Co je třeba udělat: -Dodržovat všechny úmluvy o ochraně klimatu. Montrealský protokol, Kjótský protokol. Výsledky Konference v Rio de Janeiru v roce 1992 a Summitu Země č.2 v Johannesburgu. Brát v úvahu všechny vědecké modely a scénáře, ať již jsou sebehorší. Dbát na osvětu a výuku všech lidí, aby porozuměli těmto změnám, všem jejich příčinám (jak přírodním tak lidským) a dopadům. A naučit je v tom žít. -Změnit polické systémy, které se nechtějí přizpůsobit novým podmínkám a sabotují záchranné procesy. Jako je kupříkladu postoj Bushovy zahraniční politiky USA k ochraně klimatu, který je pod diktátem ropné společnosti Esso/Exxon. Neboť tato spol. vynaložila znační prostředky na jeho předvolební kampaň. Proto třeba jsou USA stále proti snižování skleníkových plynů a projevují svůj zuřivý odpor. Výsledky IPCC někdy zpochybňují také některé americké instituce, jako NASA, nebo Marshallův institut. Jiné US instituce však naopak takové výsledky potvrzují. USA jsou přitom největším znečišťovatelem na světě. Se svými 4% světové populace vypouštějí 1/4 světových emisí CO2. Přitom také právě Americká ropná společnost Esso vydává ročně miliony dolarů na propagandu (od roku 1998 již 13 milionů USD), jejímž cílem je zpochybnit globální oteplování. Snaží se sabotovat americkou účast na Kjótském protokolu. Esso je nejbohatší ropnou společností na světě. Jen v jediném roce 1999 vydala tato společnost 11,7 miliónů dolarů na antiklimatický lobbing. Nechala proto vypracovat tzv. „Petici vědců“. Někdo by v zájmu lidstva měl konečně tuto společnost a tento její lobbing zneškodnit.

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace