poslal katolik Historie svatého růžence
Již po staletí křesťané odpovídali na výzvu svatého Pavla k nepřetržité modlitbě. Jedním ze způsobů bylo opakovaní různých modliteb.První a nejstarší modlitbou křesťana je modlitba, kterou učil sám Ježíš - „Otče náš“.Proto některé mnišské řehole zavazovaly prosté mnichy k mnohanásobnému opakování této modlitby.Od prvních let křesťanství věřící cítili potřebu prosby prostřednictvím Nejsvětější Panny Marie. A proto od 12. století se zachoval zvyk modlitby, která obsahovala andělův pozdrav ve chvíli zvěstování. Časem k ní byla přidána slova svaté Alžběty ze scény navštívení. Dnešní forma modlitby „Zdrávas Maria“ získala svou podobu v 15. století. Papež Pius V jí potvrdil v roce 1566.
Po tomto roce byla modlitba „Zdrávas Maria“ přidávána stále častěji k již dávno známé modlitbě „Otče náš“. Tím tyto dvě modlitby daly počátek růženci.Za otce růžence se považuje svatý Dominik, kterému se údajně měla zjevit Panna Maria s prosbou, aby se celý svět modlil tuto modlitbu. Tehdy to však ještě nebyl růženec v dnešní podobě.Růženec se pro svatého Dominika stal účinnou zbraní v bojí proti bludům albigensů. Pověst vypráví, že se tato modlitba zrodila během jedné cesty, cílem které bylo obracení kacířů. Přes všechny náročné posty a modlitby, misie svatého Dominika nebyla úspěšná. Tehdy se mu zjevila Panna Maria a řekla mu, aby se modlil tzv. Mariin žaltář, to znamená 150krát „Zdrávas Maria“ a 15krát „Otče náš“. Od tohoto dne svatý Dominik ke svým poučením a kázáním přidával růžencovou modlitbu, a během ní spolu s posluchači rozjímal obsah svých nauk.Název růženec pochází ze středověku. Tehdejší mentalita brala stvořený svět jako knihu, jenž vypraví o Bohu. Lidé vnímali přírodu jako duchovní skutečnost. Zvláštní roli hrály květy, které symbolizovaly různé ctnosti. Často se také květy darovaly Bohu, nebo milovaným lidem. Modlitby byly vnímány jako duchovní květy. Modlitba růžence byla srovnávána s darováním růží Panně Marii. Z toho důvodu byla modlitba nazývána věncem z růží, neboli růžencem.Konečná podoba růžence se ustálila v 15. století, díky Alanusovi de Rupe. On určil počet 150 „Zdrávas“ po vzoru 150 žalmů, jenž rozdělil na desátky, oddělené modlitbou „Otče náš“. Pro rozšíření této modlitby založil první růžencové bratrstvo. Zřejmě to byli Dominikáni, kteří v 15. století rozšířili růženec v celé církvi.
