poslal mk Vliv hvězd se často diskutuje. Na stránce vira.cz se také píše (viz http://www.vira.cz/index1.php?sel_id=537 , 10.10.05
Čtení z hvězd a horoskopy), a chystá se přednáška Dr. Grygara pod názvem Proč astrologie nefunguje?
-->RNDR. Jiří Grygar přednáší v úterý 18.10. v Praze.
Na serveru vira nelze diskutovat, a vybral jsem se psát svůj názor tady, kde se to dovoluje.
V článku Čtení z hvězd... jsou slova: ".. New Age míní, že se nacházíme na počátku významných událostí. Vždyť kolem roku 2000 vstoupí slunce do nového souhvězdí, do znamení Vodnáře. Celé světové dění i průběh dějin se změní. Byla doba, kdy lidstvo žilo ve znamení Býka a tehdy vládly říše a náboženství Mezopotámie, pak to bylo znamení Skopce s mojžíšskožidovským náboženstvím, nyní jsme ve znamení Ryb s křesťanským náboženstvím (symbolem Krista je přece ichthys – ryba). Kolem roku 2000 vstoupíme do znamení Vodnáře, což s sebou přinese nový světový řád, nové lidstvo, nové „náboženství“. "(konec citátu).
To jsou tedy slova podle knihy. Ale co je skutečnost? Upravím trochu ta tvrzení o Vodnáři:
a) Každé souhvězdí není stejně velké, tedy Slunce v něm nesetrvá stejně dlouho. Nejkratší je doba v Beranu, nejdelší v Rybách. Rozhraní nejsou jistá a astronomové aby nebylo mýlky vytyčují hranice podle mapy. To je astronomie, ne astrologie. Jarní bod přejde na hranici souhvězdí Vodnáře až za cca 300 let. Určení po 2000 letech je jen zjednodušení. Máme daleko do doby Vodnáře. Souhvězdí nejsou stejně velká.
b) proč se právě zajímáme, ve kterém souhvězdí nebo znamení bude která doba? Počítá se čas, kdy Slunce je v jarní rovnodennosti, tedy 21. března. Dosud bylo (a ještě je) v rybách, předtím bylo skutečně v Býku. Ale co z toho, jestli jarní bod bude právě tam? Slunce svítí celý rok, proč zájem o jediný den? Snad proto, že chceme odněkud počítat začátek. Jako Nový rok od půlnoci po svátku papeže svatého Silvestra. Ale ráno 1. ledna je podobné jako bylo ráno den předtím. Ve starém Římě se první den roku považoval 1. březen. Když se kvůli poctě Juliovi Caesarovi přidal den k měsíci Juli (červenec), ubral se ten den z posledního měsíce Februaria (února), takže se zkrátil. Potom po něm se prodloužil srpen kvůli císaři Augustovi. Opět se ubralo Februaru, a tak má jen 28 dní. Navíc se z úcty k Caesarovi roztrhlo souhvězdí Štíra, které bylo dříve delší a jeho část, dříve nazývaná „klepeta“ se nazvala Váhy, protože tehdy se Julius narodil. Na březen to snad nemá vliv, ale zimní rovnodennost připadá na 25. prosince. Jiné kultury měly a mají jiné kalendáře. A my se orientujeme podle toho, kde bude Slunce v čase jarní rovnodennosti a podle toho by měla mít charakter celá epocha?
c) Slunce pomalu posouvá svůj jarní bod a jednou za 26.000 let projde celý kruh. Při dělení na 12 znamení je to cca 2000 let a kus na jedno znamení (resp. souhvězdí). To se to počítá, když si to lze zaokrouhlit!!
d) je rozdíl znamení a souhvězdí. Reálné polohy hvězd si lidé odjakživa spojovali do souhvězdí, z doby antiky je známe 12 na středním pásu, ekliptice (podobně v Indii). Ale Egypťané to měli jinak a více. Znamení je lidská dohoda s dělením na stejné části kruhu. Tedy 12krát po neměnných 30 stupních. Rozhodněme se, zda brát do úvahy, že platí stejné úseky oblohy, nebo zda v přírodě má vliv na jedince záření z konkrétních hvězd, míšené s paprsky Slunce. Staré národy se orientovaly podle hvězd, ne podle pásu oblohy. (viz knihu Klepešta: Souhvězdí, citují se tam staré názvy hvězd, jak jim říkali Arabové Peršané a jiní). Astrologie sklouzává do domněnky, že lze použít neměnný úsek, vše je stejné. V jedné tlusté knize jsem četl, že ty a ty vlastnosti platí jen do 20. dubna, protože 21. dubna od půlnoci je to už jiné znamení. Myslel jsem si. kdyby se narodila dvojčata s rozdílem půl hodiny,jedno před půlnocí, druhé po ní, budou mít jiné povahy? Podle mne ne, rozdíl pár hodin nic neřeší, i kdybychom brali do úvahy onen vliv záření hvězd ve shodě (interferenci) se světlem Slunce. A jak to je, když je noc, to neumím říci. Slunce svítí na opačné straně Země,. tam je v určitém souhvězdí a dítě se rodí při pohledu na odvrácenou stranu oblohy, kde v tu chvíli nesvítí ty hvězdy, se kterými se Slunce právě setkává.
e) cituji odborníka: Jednou byl v Praze na návštěvě rabín z Londýna a měl přednášku. Na dotaz z fóra po časech odpověděl, že když Stvořitel stvořil různé věci, mohl také stvořit různé časy. Každý čas není stejný. Byl srpen. Řekl také, že na příklad ted je vhodný čas na to, kdyby někdo chtěl začít něco nového (a přitom škola začíná později). To byl názor člověka, který studoval celý život písmo. Snad toho věděl dost.
