Grano Salis - Křesťanství je polemikou proti pohanství

Karels poslal:

Křesťanství je polemikou proti pohanství

Jak jsem mohl přijít s takovým nadpisem? Docela jednoduše. I přes své jazykové nedostatky jsem si přečetl první verš Janova evangelia v čínském jazyce. A hned mně to došlo. Nejdříve si tento verš přečteme v našem, tj. v českém jazyce.

Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh. (Jan 1:1)

V čem se liší ten čínský překlad tohoto velice známého a oblíbeného verše? V čem je rozdílný? Protože se u vás, vážení bratři a sestry, nezobrazí čínština, pokusím se tento verš z části přiblížit v čínské fonetické podobě. Lépe česko-čínsky:

Na počátku bylo Tao, to Tao bylo u Boha, to Tao byl Bůh. (Jan 1:1)

Tao znamená cestu, slovo, řeč, ale také je ústředním termínem v taoismu.

Možná je třeba zmínit, že Tao je jeden z ústředních termínů filosoficko-náboženského systému taoismu zaznamenaného v tzv. „Tao Te Ting“. Pro ilustraci a pro pochopení, což bude důležité pro další výklad, se zmíním, jak kniha „Tao Te Ting“ samotná chápe ten termín Tao.

„Tao, jež lze vyjádřit slovy, není opravdové a věčné Tao.“; „Tao - toť hlubina všech hlubin, záhada všech záhad. Je tak propastné!“

Nebudu tady víc citovat z tohoto díla, protože to není cílem tohoto článku. Myslím si, že i sami Číňané, mají problém vůbec vysvětlit, co to Tao vlastně je. Zdá se, jako by se překladatelé inspirovali při svém překladu Bible v „Tao Te Tingu“. To je však velice zběžný a povrchní pohled. Je to přesně opačně. V Janově evangeliu je sice umístěný tento ústřední termín – Tao, ale není pro čínské křesťany inspirací, nýbrž polemikou, vysvětlením toho termínu Tao.

Pro upřesnění, nejsem sice takový odborník na čínský jazyk, ale Tao znamená cesta, slovo, řeč. Takže tento čínský znak mohli překladatelé do Jan 1:1 dát. Nevím, zda tam mohli dát jiný, ale oni zvolili tady tento.

Oč mi tedy jde. Podle taoistů, je Tao nepopsatelné, tajemné a jak začne diskuze o Tao, tak už Tao není opravdové a věčné. :–) Teď přijdou křesťané (překladatelé) a s klidným přehledem konstatují, že to Tao je Ježíš! Dávají výklad, tomuto ústřednímu termínu taoismu. „Bourají“ tak představy o Tao. Čínští křesťané se neinspirují taoismem, naopak Jan 1:1 je polemikou proti taoismu! Tao a představy o něm je tak „zbourán“ jako nějaký oltář pohanskému Bohu! Představte si, bratři a sestry, už vyslovené Tao, přestane být Tao. A teď „nastoupí“ čínští křesťané a řeknou svým nevěřícím bližním: „To Tao, které je pro vás neznámé, tajemné, nevíte, co to je, je Ježíš! Pojďme se teď bavit o Ježíši.“

Nejinak tomu je v řečtině, v jazyce, ve kterém byl napsán Nový zákon. V tomto jazyce je počátek Janova evangelia napsán: „En arché én ho logos…“ (Jan 1:1) Ale arché a logos jsou také ústředními termíny řecké filosofie! A znovu pisatel, tentokrát Jan polemizuje proti filosofickému myšlení spoluobčanů své doby. A co hebrejština? Podobně tomu bude i v hebrejštině. Tam je „Berešit haja hadavar…“ (Jan 1:1) Což je pro změnu polemika proti rabínskému výkladu Gn 1:1! Kde jsou zaznamenány i jakési „ujeté“ výklady, že počátek stvořil Boha.

Inspirují se křesťané v pohanském myšlení? To je zásadní otázka! Já se domnívám, že tomu tak není. Naopak, celá Bible i s jejími překlady je protipohanským svědectvím o Božím jednání s člověkem. Obohacují se snad ta slova o jednotlivé významy v jejich původním pohanském významu? Nemyslím si to. Ba právě naopak! Biblická vysvětlení „usměrňují“ směr chápání jednotlivých slov. Proč si teda pisatelé a překladatelé vypůjčují slova z těchto pohanských systémů? To je právě ono! My křesťané musíme na něco navazovat, musíme se svými bližními najít nějakou společnou řeč. A ta je dána tím, co je v zorném poli zájmu našich bližních. O čem přemýšlejí, o čem diskutují.

Možná by dneska Jan napsal své evangelium zcela odlišně, s ohledem na atheistické prostředí současného člověka. Boží slovo má bořit lidské výmysly a to se mu úspěšně daří. Nejen v dávnověku, ale také v současnosti.

S pozdravem a přáním pokoje Karels

	Hledej
	Je a svátek má Marek. Vytvoření registrace