poslal Nepřihlášený
Amerika, jak ji dobře známe
Nejen v Iráku či Afghánistánu je možné pozorovat znechucení z mesiášské politiky Spojených států. I v Evropě je tento proud odpovědí na nadšenecké fráze o americkém zázraku. Toto znechucení bylo hlavní myšlenkou dvojice dokumentárních filmů z francouzské produkce, které odvysílala Česká televize s názvem Amerika, jak ji neznáme. Tyto filmy by měly vzbudit diskusi, která nemůže být jen rozhovorem o křesťanství, ale o Americe jako takové.
O čem je to vlastně řeč?
Dokument zmiňoval nejčastěji tři názvy: evangelikální, fundamentalistický a puritánský. Ochota dokumentaristů cestovat za sběrem materiálů do Guatemaly nemůže vyvážit špatnou práci se základními termíny. Tři zmíněné pojmy byly nedostatečně vysvětleny a někdy i špatně přeloženy. Fundamentální křesťanství, jak se objevilo v komentáři, není třeba napadat, fundamentalistické ano. Zvěrstva politického i náboženského fundamentalismu známe.
Evangelikální tradice není výplodem 18. století, jak zaznělo v dokumentu. Evangelikální postoje je možno hledat u reformátorů anglických, českých, německých i švýcarských. Evangelikál věří tomu, že smí s Ježíšem Kristem mluvit osobně bez zprostředkování knězem a církví. Proto má ostatně blízko k budování církví zezdola, tedy od malých buněk. Politické šíření evangelikalismu je pošetilost nejhrubšího zrna, kterou si musí církev vyřešit sama. Účast křesťanů, kterým někdo potřebuje říkat evangelikální, je i v politice dobrá a užitečná. A to stejně jako účast bezvěrců, muslimů či liberálních křesťanů.
Kdyby Jan Amos Komenský měl vypovídat před kamerami, zřejmě by se přiznal ke stejné víře v bibli. Kdyby se měl Jan Hus možnost přiznat, co jej drželo v posledních hodinách, byl by to Pán Ježíš Kristus. A mohli bychom pokračovat dále. Odmítáním této víry bychom odmítli celou českou reformaci i její politické, historické a literární výsledky.
Další pojem: Puritán je zavrženíhodným označením pro člověka, který v obnaženém ňadru v americké televizi a ve viditelném dívčím pupíku na ulici vidí útok na morálku. Jako domněle čistý soudí nečisté spoluobčany. To je ale zkratka! Pojem puritán se objevuje v roce 1560 v Anglii, má své kořeny v kalvínské reformaci. Až později se na novém kontinentě objevila politická verze puritanismu, která se pokusila v roce 1629 nastolit teokratické panování ve státě Massachusetts.
Je nám obecně sympatický rys puritánství, které pohlíželo na každého člověka, tedy i na puritána, jako na tvora s tendencí jakoukoliv moc zneužít, jemuž je blízko dávání i přijímání úplatků a spousta nemravností, které jsou dnes obecně přijímány. Tedy i sám puritán se cítil nečistým. Na puritánské snaze o objektivnější pohled na lidskou společnost je přece celá Amerika postavena jako nový řád pro obyčejné hříšníky. A samozřejmě, že se těžce dopracovává k právním normám a také ke všem rozsudkům.
Je tedy možno říci, že hamburgerové křesťanství papouškující věčné pravdy, dotahující jeho detaily do plastových hraček a barvotiskových scénářů budoucnosti je možno odlišit od víry, která stojí na stejných základech víry, ale dívá se dopředu, diskutuje a modlí se.
Potíráme stejné stejným
Politické šíření evangelikalismu se nám příčí, zavádění Boží svrchovanosti do pozemské vlády také. Amerika, jak ji známe, o svou vyrovnanost vede poctivý boj. Kdyby byla pravda to, co předkládali autoři dokumentu, nebyl by v Americe v minulých týdnech odsouzen Edgar Killen a byl by odsouzen Michael Jackson. Kdyby se všechno dělo podle zjednodušených předpokladů francouzských i českých autorů, zřejmě bychom se nedočkali jednoznačného rozhodnutí, v němž Nejvyšší soud USA zamítl obnovit výživu Terri Schiavové.
Může se nám nelíbit, že byl americkým prezidentem opět zvolen George W. Bush, ale neměli bychom si pouštět bez komentáře či následné diskuse volební materiál kandidáta druhé strany. Pokud to bezmyšlenkovitě uděláme, stane se, že potíráme stejné stejným, zkratku jinou zkratkou.
První úterní pořad ČT 2 v prime timu o Americe tak, jak ji neznáme, měl 14. června hvězdičku, ale sympatické dialogy Přátel vysílané na hraně ustanovení Kodexu České televize běží volně. Nemá smysl zakázat Přátele, nemělo také smysl označit program o Americe hvězdičkou. Je to paradoxní alibismus. Je dobře, aby program děti viděly a hodnotily nejen fakta, ale i zpracování.
"Mají, co chtěli," je možno říci na adresu těch, kteří s rozšířenými zorničkami opakují, jak se evangelikální křesťanství šíří v Americe severní i jižní. "A ještě dostanou!" chtělo by se dodat. Nicméně, tady je třeba ve jménu poctivého řemesla evangelikály hájit. Zaručené zprávy o ideálním či nemožném křesťanství jsou hloupé. Je třeba říkat v čem "ano" a v čem "ne" a nespěchat s tím. Zbude na to v televizi i jinde čas?
"Na puritánské snaze o objektivnější pohled na lidskou společnost je přece celá Amerika postavena jako nový řád pro obyčejné hříšníky"
Daniel Kvasnička, evangelický kazatel
Lidové noviny 29.6.2005
Zdroj: http://lidovky.centrum.cz
