Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Zlo vždycky fascinovalo. Bylo a je vděčným námětem umělců. Malíři, spisovatelé, básníci, ti všichni se chtěli nějakým způsobem s tímto fenoménem vyrovnat. Ale nejenom umělci se zamýšlejí nad samou podstatou zla. Věřím, že tyto otázky jistě proběhly hlavou každému z nás. Jak na zlo pohlíží svatá kniha Bible?

Pokud budeme v tomto zamyšlení uvažovat o zlu, tak jedině v souvislosti s člověkem. Pro tento záměr je velice vhodný jeden biblický text. Je to velice známý biblický text. Pasáž z biblické knihy Genesis – I řekl Hospodin Bůh: „Teď je člověk jako jeden z nás, zná dobré i zlé.“ (Genesis 3:22 )

Takhle se o této pasáži můžeme dočíst v Bibli. Měl jsem možnost strávit dovolenou na jednom pobytě, kde vyučoval Jacques Doukhan. Jacques Doukhan je učitelem na Andrews universitě v Americe.

Tento učitel interpretoval onu část Božího slova zcela odlišně – I řekl Hospodin Bůh: „Člověk byl jako jeden z nás, znaje dobré i zlé.“ (Genesis 3:22) Oč se jedná v těchto dvou variantách čtení? Zatímco v prvním případě jsme se dozvěděli, že Adam s Evou pojedli ovoce poznání dobrého a zlého a stali se takovými jakým je Bůh. Druhá varianta čtení nám zvěstuje opačnou logiku věci. Adam s Evou pojedli ovoce poznání dobrého a zlého a ztratili to, že byli jako Bůh, schopnost rozeznávat dobré od zlého.

Nejdříve vysvětlím, proč je možné tento text interpretovat tak odlišně. Samozřejmě vysvětlení je spojené s hebrejštinou – originálním jazykem Bible. Tedy ve větě: „Teď je člověk jako jeden z nás“, nebo: „Člověk byl jako jeden z nás“, je hebrejské sloveso היה [hájá], které má význam: stát se, být atd. הן האדם היה כאחד ממנו לדעת טוב ורע [hén háádám hájá keachad mimenu ládaat tóv várá]. Obě možnosti překladu hebrejského slovesa היה [hájá], jsou zcela rovnocenné. A již výše zmiňovaný učitel Jacques Doukhan zvolil druhou možnost překladu. Člověk byl jako Bůh a po pozření ovoce poznání dobrého a zlého, ztrácí paradoxně onu schopnost rozeznávat dobré od zlého. Schopnost člověka být jako Bůh, byla v jeho schopnosti rozeznávat dobré od zlého. A svojí neposlušností tuto schopnost ztrácí.

Je taková lidová pravda, abys něco nedělal, musíš si to nejdřív vyzkoušet, okusit, a když poznáš, že je to špatné, tak to už neuděláš. A tak jsou moudří, otřelí životem ti, co vše vyzkoušeli a údajně se na základě zkušenosti ze svého života dovedou vyhnout zlu.

Podle mne je to jeden z tradovaných omylů. Vážení čtenáři, co se vám nyní snažím tlumočit, je zcela opačné k této lidové moudrosti. Podle rady této lidové moudrosti k tomu, abych poznal úskalí drog, bych musel začít fetovat a píchat si drogy! K tomu abych věděl, že krádeže jsou špatné, sám bych musel začít krást. A tak dále, a tak dále. To je ale zásadní omyl. Podle biblického vysvětlení právě to, že se vyhnu zlu, tak právě tím budu mít schopnost rozsoudit, co je dobré a co ne. Lidová moudrost naproti tomu říká: „K tomu, abys znal a odlišil dobré od zlého, musíš zakusit to zlé, a když zjistíš osobně, na vlastní kůži, že to zlé je skutečně zlým, příště už se tomu zlému vyhneš a zvolíš dobré.“ Ale tady je opravdu mnoho úskalí, které se při naslouchání takové „moudrosti“ vynoří. Především jak hluboko musím klesnout na dno, abych konstatoval, že už to v životě nechci zakusit? Kolik bych si musel napíchat drog, kolik bych musel nakrást věcí, jednoduše kolik bych musel napáchat špatností, abych nakonec konstatoval: „Už toho mám dost a teď jsem konečně zjistil, že je to špatné.“

Moudrost, kterou jsme obdrželi od Boha nás uvádí ke správnému řešení těchto problémů. Abych věděl, že to nebo ono je špatné, zcela se tomu musím vyhnout! Abych věděl, že drogy jsou špatné, nemusím s nimi mít žádnou zkušenost. Abych věděl, že krádeže jsou špatné, nemusím ukrást jedinou věc.

Podtrženo a sečteno: k rozlišení dobrého od zlého, nemusím mít žádnou zkušenost se zlem! Abych na tomto světě obstál, nemusím projít exkursí mnoha „roztodivných“ zážitků, všeho možného. Abych na tomto světě obstál, ke stanovení toho co je dobré a co je zlé, se musím zlému obloukem vyhnout! Jedna otázka k tomuto tématu: Není to jenom náš sebeklam, když něco chceme udělat? Sami sebe přesvědčujeme, že to nebo ono uděláme jenom proto, abychom poznali, že je to zlé a když to zjistíme, opustíme to. Ale ve skutečnosti nechceme zjistit charakter oné věci, ale jednoduše snad ze zvědavosti, snad z jiných důvodů po oné věci toužíme.

Pro vás, vážení čtenáři, kterým není biblická problematika vzdálená, chci říci toto: nic se na tom nezmění, že druhou možnost čtení – „Člověk byl jako jeden z nás, znaje dobré i zlé.“ nepodporuje LXX. Ve prospěch tohoto čtení mluví několik faktů. Učitel Jacques Doukhan na Andrews universitě je synem rabína, který uvěřil v Ježíše Krista. Jako syn rabína měl jistě blízko k různým hebrejským komentářům. Sám vydal v Americe hebrejskou gramatiku, což jistě dokazuje jeho znalost původního jazyka Bible.

Pokud by to snad někomu nestačilo, je jedno proroctví - Izaiáš 7:14-16 Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je S námi Bůh). Bude jíst smetanu a med, aby dovedl zavrhnout zlé a volit dobré. Ještě než bude chlapec umět zavrhnout zlé a volit dobré...

Často bývá toto proroctví citováno o tom, že dívka porodí syna. Ale co je stejně tak důležité, že tento syn od mládí bude umět rozlišovat dobré od zlého. Pán Ježíš dovedl rozlišovat dobré od zlého bez žádné zkušenosti se zlem!

Co dodat na závěr? Fenomén zla nikdy nedokážeme správně vystihnout. Je to něco cizorodého, co nás věrně doprovází od počátku naší civilizace.

Karel Sýkora, Apoštolská církev, Olomouc