Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 255, komentářů celkem: 429590, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 469 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

Syntezator
rosmano
ivanp

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116500574
přístupů od 17. 10. 2001

Teologie: Oko za oko, zub za zub jako zákon milosrdenství
Vloženo Středa, 30. březen 2005 @ 20:34:46 CEST Vložil: Bolek

Zamyšlení poslal Karels

Vážení čtenáři, všechno je jinak! My máme „Oko za oko, zub za zub“ spojené s vendetou, odplatou, která je adekvátní provinění. Takhle jsme si to vždycky spojovali. Něco na způsob „zločin a trest“. Ale pokud rozebereme „Oko za oko, zub za zub“ v původním hebrejském jazyce - עין תחת עין שׁן תחת שׁן, dojdeme k překvapujícímu závěru.


V samotné hebrejštině má tady to nařízení diametrálně odlišné vysvětlení. Hebrejsky „Oko za oko, zub za zub“ zní – עין תחת עין שׁן תחת שׁן [ajin tachat ajin šén tachat šén]. Což si dovolím doslova přeložit, interpretovat jako „Oko pod okem, zub pod zubem.“ Totiž to hebrejské תחת [tachat] znamená nejenom za, ale také pod. Už staří židovští rabíni tady to nařízení interpretovali v tomto duchu. „Oko pod okem, zub pod zubem“ mělo podle nich znamenat, že tvé oko je stejně vzácné jako oko tvého souseda. Člověk si měl uvědomit při čtení Mojžíšova zákona, že všichni lidé mají před Všemohoucím Bohem stejnou hodnotu. Nikdo není upřednostňován. Ten, kdo si na sobě zakládá, tak si má uvědomit, že není lepší než ostatní lidé okolo něj. Naopak ten, který se cítí nedoceněný, tak takový člověk si má uvědomit, že není horší než jiní lidé.

Je tedy chyba interpretovat tady to nařízení bez přihlédnutí k této konotaci. Zřejmě lze vyložit עין תחת עין שׁן תחת שׁן [ajin tachat ajin šén tachat šén] dvojím způsobem. Klasicky jako „Oko za oko, zub za zub“ s vysvětlením odplaty za spáchaný přečin. Nebo tady to slovo „Oko pod okem, zub pod zubem“ lze chápat jako akt Božího milosrdenství. Milosrdenství, kdy si my lidé máme uvědomit, že před Bohem jsme si rovni. Což by nás mělo vést k pokoře a možná tak můžeme předejít jakémukoliv zločinu, který bychom chtěli spáchat vůči jiné lidské bytosti. Nejenom proti jejich oku, nebo zubu, ale proti celé lidské bytosti. Ostatně už v pozdějších dobách se tento zákon neuplatňoval doslova, ale podobně jako dnes, tj. peněžním vyrovnáním.

A že je tento zákon doslova revolucí v dané zeměpisné oblasti, může napovědět podobné nařízení z Chamurabiho zákona. Kde je něco podobného také řečeno – „Šumma awilum in mar awilim uchtapid inšu uchapadu.“ „Jestliže awil (určitá třída obyvatel v Babylóně) vypíchne awílovu synu oko, vypíchnou mu oko.“ Nařízení samotné není úplně stejné jako to hebrejské, ale bližší asi ani není. Tady není dán žádný prostor k podobnému vysvětlení v tomto babylónském nařízení, jako to bylo v tom hebrejském. A navíc, pokud si pročtete Chamurabiho zákoník, nebo jiné zákony z Babylóna, tak trest byl obvykle krutější, než zločin, který se spáchal.

Na základě poznaného se domnívám, že biblické nařízení „Oko za oko, zub za zub“ je zákonem milosrdenství. Zákonem milosrdenství od Všemohoucího Boha, který se tímto způsobem snaží uspořádat vztahy mezi lidmi.


"Oko za oko, zub za zub jako zákon milosrdenství" | Přihlásit/Vytvořit účet | 15 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Oko za oko, zub za zub jako zákon milosrdenství (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 31. březen 2005 @ 08:36:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Karle,

Je mně moc líto, že nemohu zcela s tímto tvým článečkem souhlasit. Ač máš dobrý záměr Mojžíšův zákon ospravedlnit a poukázat na jeho cíl, přesto se mi zdá, že tak nečiníš správnou cestou. Kdysi jsem poněkud varoval před vytrhováním pasáží a slov z kontextu bible na základě výkladu jednotlivých slov z původních jazyků, kterými byla bible psána. Připadá mi to jako pření se o slovíčka. Z takovýchto vytrhování pak může člověka docházet k novým poznáním, které si s biblí v jejím celém kontextu odporují. Tvůj úryvek z bible – oko za oko, zub za zub – se nachází na čtyřech místech v bibli. 3x ve starém zákoně a 1x v novém. Ve starém zákoně jsou to verše z Dt 19,21; Ex 21,24 a Lv 24,20 a v novém zákoně pak Mt 5,38. Abychom došli k dobrému výkladu je třeba zmínit verše i s kontexty.


Dt 19,11-21
Ve tvé zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, do dědictví, nebude prolévána nevinná krev, abys nebyl vinen prolitou krví.
Kdyby však někdo svého bližního nenáviděl a strojil mu úklady, povstal proti němu a ubil ho k smrti a pak utekl do některého z těch měst,
starší z jeho města pro něho pošlou, vezmou ho odtud a předají ho do rukou krevního mstitele, aby zemřel.
nebudeš ho litovat. Tak odstraníš nevinně prolitou krev z Izraele a bude s tebou dobře.
Neposuneš mezník svého bližního, kterým předkové vymezili tvůj dědičný díl, jejž zdědíš v zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, abys ji obsadil.
Nepovstane jen jediný svědek proti někomu v jakémkoli zločinu, v jakémkoli prohřešku a při jakémkoli hříchu, jehož se někdo dopustil. Soudní výrok bude vynesen podle výpovědi dvou nebo tří svědků.
Povstane-li proti někomu zlovolný svědek, aby ho nařkl z odpadnutí od Hospodina,
postaví se oba muži, kteří mají spor, před Hospodina, před kněze a soudce, kteří tam v těch dnech budou,
a soudcové případ dobře vyšetří. Zjistí-li, že je to křivý svědek, že nařkl svého bratra křivě,
učiníte jemu, jak on zamýšlel učinit svému bratru. Tak odstraníš zlo ze svého středu.
Ať to ostatní uslyší a ať se bojí. Nikdy ať se mezi vámi nestane něco tak zlého.
Nebudeš ho litovat. Život za život, oko za oko, zub za zub, ruka za ruku, noha za nohu.

Lv 24,20
Když někdo zmrzačí svého bližního, bude mu způsobeno, co sám způsobil:
zlomenina za zlomeninu, oko za oko, zub za zub; jak zmrzačil člověka, tak ať se stane jemu.
Kdo ubije dobytče, nahradí je; kdo ubije člověka, zemře.

Myslím, že takto v kontextu zcela zřetelně vyznívá skutečná odplata za zlo spáchané na druhém člověku. Také, že to mělo být jako odstrašující, tedy aby se člověk bál ublížit tomu druhému. Tedy byla to ochrana lidského života před zlovůlí člověka. Ex 21 bych zde musel uvést celou, proto ji zde nebudu uvádět, ale přesně vystihuje to, co již zmíněné.

Abychom však dobře pochopili Boha, je třeba nahlédnout dále až do NZ.

Mt 5,38-48
Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Oko za oko a zub za zub'.
Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou;
a tomu, kdo by se s tebou chtěl soudit o košili, nech i svůj plášť.
Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě.
Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej.
Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.'
Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují,
abyste byli syny nebeského Otce;protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé.
Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž?
A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž?
Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.

Ježíš tedy mírnil zákonictví a poukazoval na cíl zákona, že zákon má přivést člověka k poznání hříchu a také, že skutečným cílem zákona je láska k Bohu a lidem.

Proto může apoštol Pavel o cíli zákona vyučovat:

Galatským 2,21
Nepohrdám Boží milostí: Kdybychom mohli dosáhnout spravedlnosti skrze zákon, byla by Kristova smrt zbytečná.

Římanům 9,31
Izrael však, který usiloval o spravedlnost podle zákona, k cíli zákona nedospěl.

Galatským 3,21
Je tedy zákon proti Božím slibům? Naprosto ne! Kdyby tu byl zákon, který by mohl dát život, pak by vskutku spravedlnost byla ze zákona.

Římanům 13,10
Láska neudělá bližnímu nic zlého. Je tedy láska naplněním zákona.

1.Tm 1,5-11 (KRAL)
Ješto konec přikázaní jest láska z srdce čistého, a z svědomí dobrého a z víry neošemetné.
Od čehož někteří jako od cíle pobloudivše, uchýlili se k marnomluvnosti,
Chtěvše býti učitelé zákona, a nerozuměvše, ani co mluví, ani čeho zastávají.
Víme pak, že dobrý jest zákon, když by ho kdo náležitě užíval,
Toto znaje, že spravedlivému není uložen zákon, ale nepravým a nepoddaným, bezbožným a hříšníkům, nešlechetným a nečistým, mordéřům otců a matek, vražedlníkům,
Smilníkům, samcoložníkům, těm, kteříž lidi kradou, lhářům, křivým přísežníkům, a jestli co jiného, ješto by bylo na odpor zdravému učení,
Podlé slavného evangelium blahoslaveného Boha, kteréž mně jest svěřeno.

Cílem zákona je tedy láska. Láska nevybije tomu druhému oko ani zub, a tak již pro lásku není třeba zákona. Láska také nehledá odplaty a proto je zákon pro nespravedlivé. Proto se dá mluvit o zákonu jako i o milosrdenství. Vím, že tak činíš, Karle, s dobrým úmyslem, já si však nemyslím, že způsobem dobrým. Nejsem znalcem hebrejštiny a upřímně – nemusím. Stačí číst bibli v kontextu. Vidíš přeci, že i tvá znalost hebrejštiny může člověka přivést úplně na scestí. Promiň a prosím, neměj mi to za zlé.

Předem s omluvou

Petr Šíma



Re: Oko za oko, zub za zub jako zákon milosrdenství (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Čtvrtek, 31. březen 2005 @ 12:09:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jasně Petře,

mně to nevadí, já jsem stejně počítal, že se někdo ozve.

Souhlasím s tebou, hebrejština není potřeba, hlavní myšlenky musí být zjevené i bez ní. Protože potom bychom si nemohli být jisti s přeloženým textem, který máme k dispozici.

Moje úvaha spíš měla ukázat na možnost interpretace. S tady tím výkladem jsem nepřišel já, ale židovští rabíni.

Ale je tady ještě jedna námitka. Já píšu o rovnosti a židé a pohané přece nebyli na stejné úrovni. Počítal jsem spíš, že mně někdo upozorní tady na to.

Karel



Re: Oko za oko, zub za zub jako zákon milosrdenství (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 31. březen 2005 @ 14:56:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Karle, k té tvé námitce:

V Lv 24,22 , které se vztahuje již k výše zmíněnému se praví - Budete mít jediné právo jak pro hosta, tak pro domorodce. Já jsem Hospodin, váš Bůh." Z tohoto verše, jehož podstata je zmíněna i v jiných částech bible, se tedy jednoznačně mluví o rovnosti přístupu žida k židu a také žida k nežidu. Myslím si, že židé v době Ježíše měli s tímto ještě poněkud problém a dodnes slovo „bližní“ činí poněkud problémy tvrdým srdcím. Zmíním tedy dva úryvky z nového zákona:

Mt 5,43-48
Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.'
Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují,
abyste byli syny nebeského Otce;protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé.
Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž?
A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž?
Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.

V těchto verších Ježíš láme zkreslené představy židovských zákoníků o dvojím přístupu k bratrům židům a k jejich nepřátelům a pohanům a také o dvojím přístupu k spravedlivým a nespravedlivým. V podstatě tím dává všechny lidi do jedné roviny vztahu bližního k bližnímu. Zmínka o Bohu, který dává svítit slunci na všechny lidi, mně připomíná, že před Bohem jsme všichni navzájem bližní a svůj původ máme z Noé a Noe pak z Adama.

V následující pasáži pak Ježíš vysvětluje pojem „bližní“.

L 10,26-37

Tu vystoupil jeden zákoník a zkoušel ho: "Mistře, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?"
Ježíš mu odpověděl: "Co je psáno v Zákoně? Jak to tam čteš?"
On mu řekl: "'Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí'a 'miluj svého bližního jako sám sebe'."
Ježíš mu řekl: "Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ."
Zákoník se však chtěl ospravedlnit, a proto Ježíšovi řekl: "A kdo je můj bližní?"
Ježíš mu odpověděl: "Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého.
Náhodou šel tou cestou jeden kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu.
Stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho.
Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut soucitem;
přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral.
Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: 'Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.'
Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?"
Zákoník odpověděl: "Ten, který mu prokázal milosrdenství." Ježíš mu řekl: "Jdi a jednej také tak."

Zamýšlím-li se nad těmito verši, vysvítá mi z nich Ježíšova otázka: Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?" Je to zajímává otázka, neboť se v ní Ježíš neptá, kdo je tvůj bližní, ale komu my jsme bližní. Jako by Ježíš otázku „A kdo je můj bližní?“ vracel otázkou „Komu jsem bližní?. V Ježíšově příběhu byl tedy židovi (a lze předpokládat, že ten jeden člověk může být židem i nemusí) bližní ten, kdo nebyl židem. Zároveň, protože Ježíš se ptá kdo z těch tří, lze i odpovědět, že ti druzí – židé – nebyli onomu židovi bližní. Zajímavá je i Ježíšova konečná odpověď: Jdi a jednej také tak." Zajímavé – na zákoníkovu odpověď, kdo z těch tří byl postiženému bližní, jako by Ježíš odpovídal, komu jsi ty bližní. Tedy tomu postiženému. A zde se již dostáváme dále od neosobních vztahů k osobnějším a tedy přímo k lidskému srdci. Pro mě je tedy bližní ten, kdo se nade mnou slitovává a soucítí se mnou, a já jsem bližním tomu, nad kým se slitovávám a s kým soucítím. Zde již tedy nemohou být žádné hranice. Jdi a jednej taky tak, praví Ježíš. Buďme tedy bližní všem, kdo potřebují naši pomoc, ať přátelům tak nepřátelům, ať věřícím tak nevěřícím, ať dobrým tak zlým, ať spravedlivým tak nespravedlivým, jedno z kterého národa.

Petr Šíma



Re: Oko za oko, zub za zub jako zákon milosrdenství (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 31. březen 2005 @ 15:53:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Karle, jsi zjevně zaujat rabínskými výklady Tóry. Jen by mne zajímalo, jak se díváš na dnešní rabíny? Souhlasíš s Pavlovou tezí, že Židé mají na očích závoj, když se čte Mojžíš a že bez víry v Pána Ježíše Krista a znovuzrození nikdy nemohou dojít k pravému poznání?

Pastýř



Re: Oko za oko, zub za zub jako zákon milosrdenství (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Čtvrtek, 31. březen 2005 @ 17:07:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bratře Pastýři,

i pro všechny ostatní čtenáře. Skutečně jsem zaujat rabínskými výklady, ale dobře jsem si vědom, že rabíni Pána Ježíše neznají!

To ale neznamená, znova zdůrazňuji neznamená, že v dílčím poznání nejsou dál (!) před našimi některými křesťanskými výklady. Proč si to myslím? Protože židé pracují s biblickým textem. A Tora je pořád Božím slovem. V poznání Krista jsou slepí, ale v biblistice nemusejí být za námi křesťany až zase tak pozadu.

Článkem samotným jsem zamýšlel ukázat, že Mojžíšův zákon byl nejvíc lidský v dané oblasti. Ale spíš než zákon, mně šlo ukázat na Boha. Který je milostivý a milosrdný, což se nedá říct o pohanských bozích. Vzhledem k tomu, že mně tento článek vyšel i v Britských listech, můj záměr byl přivést lidi k přemýšlení o živém Bohu.

Často se v afektu a rozčilení zmiňuje zákon "Oko za oko, zub za zub". Ať se uplatní. Ale proč se už později neuplatňoval doslova? Možná dá odpověď tato úvaha. Určitě je to zjednodušení problému. Ale nestojí to proti výkladu bratra Petra Šímy. A lidé si tak uvědomí, že náš Bůh není Bohem toužícím po krvi. Náš Bůh je Bohem, který má rád všechny lidi bez rozdílu.

Bývá zmiňováno, že Bůh, tak jak je zjeven ve Starém zákoně, je jiný než v Novém zákoně.

Nedomnívám se, že je tomu tak. Akorát poznávat Pána Boha ve Starém zákoně je obtížnější, protože možná mnohým souvislostem už dnes tolik nerozumíme.

A pokud jde o apoštola Pavla, tak ve své podstatě byl také rabínem, ale který se zázračným způsobem obrátil k Ježíši Kristu. Zcela jistě apoštol Pavel uplatňuje rabínské metody při interpretaci biblických textů. Nebo je minimálně zná. (jeho učitelem byl rabi Gamaliel) Ale teď už znovunarozený Pavel interpretuje texty pod vedením Ducha svatého.

S pozdravem a přáním Božího pokoje přeje Karel Sýkora



Re: Oko za oko, zub za zub jako zákon milosrdenství (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Čtvrtek, 31. březen 2005 @ 17:13:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pravdou je, že by moje touha poznávat různé rabínské výklady neměla stát proti interpretacím, které jsou obsažené a vyložené v Novém zákoně.

A moje láska k Izraeli by neměla být větší, než k církvi a bratřím a sestrám a hlavně Našemu Pánu Ježíši. To si člověk musí hlídat. Aby potom "neujel" a neskončil v Kabale. :o)) To nebezpečí si uvědomuju.

Karel



Re: Oko za oko, zub za zub jako zákon milosrdenství (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Čtvrtek, 31. březen 2005 @ 19:20:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Popravdě řečeno, mám vždycky smíšené pocity když něco píšu. Protože vidím tisíce námitek proti. Ale to bych potom nenapsal nic.

I v té hebrejštině, tam je to dost ošemetný. I když něco napíšu, nikdy si nejsem 100% jistý. Když to napíšu a čtu za nějakou dobu, tak si říkám, že jsem to mohl napsat jinak. Líp.

Karel



Re: Oko za oko, zub za zub jako zákon milosrdenství (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Pondělí, 04. duben 2005 @ 09:32:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Oline,

jsme asi opravdu poněkud rozdílní. Z tvé odpovědi nikterak nechápu tvému srozumění postoje k výkladu SZ ve světle NZ. Už jen to, že jsi uvedl učení o desátcích bez ohledu na můj předchozí komentář, ve kterém jsem zmínil některá starozákonní ustanovení, která prostě nelze v dnešní době uplatňovat jinak než duchovním postojem, mně svědčí o tvém nesrozumění podstaty. Myslím, že požadování jednoznačného důkazu z NZ pro učení založeném na SZ je jako poslední možnost velice správný argument. Pod pojmem „vykládání SZ ve světle NZ“ pro mě platí, že je třeba SZ vykládat s ohledem na milost Boží projevenou v Kristu a s ohledem na víru bez skutků zákona, projevenou ve skutcích, založených na cíli zákona, tedy na lásce k Bohu a lidem. Tvá zmínka o desátcích je mi zřejmá, když si uvědomím, že jsi kazatelem KS. To, že v NZ není zmíněno, že by křesťané dávali desátky církevním představeným a ti je vyžadovali, by mělo být dostatečným důkazem. Ale pro mnohé není. Dokonce se mnohdy učí, že nedávání desátků, zabraňuje v požehnání Božímu. Proto by měl být křesťan věrný v desátcích, aby Bůh mohl napomenout škůdce. Ale to je tedy již milost založená na skutcích zákona a nikoli na víře a lásce. Vede to dokonce i k tomu, že někteří pak říkají: „Věrně jsem ti Pane dal desátek ze všeho, tedy požehnej mi, ať prosperuji“. A nevede to pak i k tomu, že někteří, v touze po svém obohacení vyznávají: „Pane potřebuji auto, proto ti dnes dávám na tvé evangelium a dle tvého slova, ty mě dáš stokrát více!“ Jaká to troufalost! Už neplatí, že budeme všemi způsoby obohacováni, abychom mohli být velkoryse štědří? Už neplatí, že dáváme tak, aby všichni měli dostatek a nastalo vyrovnání? Tedy, že ti, kteří dávají nebudou mít nedostatek a těm, kterým je dáváno, nebude přebývat? A k čemu to pak vede? Nevede to snad k nedobrým modlitbám založeným na touhách po vlastních žádostech, které počínají a rodí hřích? Bývám mnohdy jistě umírněnější, ale nebudu nyní, kdy je opět v ohrožení spravedlnost, která má být založena na víře z milosti a ne na víře založené na vlastních skutcích, byť ze zákona! Kdybyste vy, kteří tak chcete být znalci zákona, znali aspoň to o čem tak s jistotou mluvíte! Chcete-li naplnit jednotlivá ustanovení zákona, tak je naplňte celé a doslova! Nikomu nebráním, aby dával desetinu svých příjmů, chce-li. Ale ať si na tom nezakládá své omilostnění! Ať na tom nezakládá svou prosperitu, či dokonce svou spásu! Vždyť veškerá ustanovení zákona naplněna byla v Kristu! A tak v Kristu všichni desátek zaplatili! Jsou mnozí, ježto desátky nedávají a přitom více dávají než ti, kteří se svými desátky chlubí. Vím o čem mluvím. Chcete-li tedy nutně naplnit zákon, vycházíte z milosti. Pak tedy naplňte zákon doslovně. Přinášejte své desátky jednou do roka a to do chrámu v Jeruzalémě! Dávejte z nich potřebným a ne na plat představeným církve, kteří nejsou levity! A nepřijímáte-li to, pak z desátků vybraných jen desetinu sobě ponechte! A nevybírejte peníze, nýbrž naturálie a ne ode všech, ale jen od těch, kteří naturálie ze svých polí mohou přinášet! Copak nevíte, že k chodu Božího chrámu, sloužily chrámové sbírky a nikoli desátky? A zakládáte-li své požehnání na dávání desátků pak také nezapomeňte na prvotiny! Chcete být učiteli zákona a přitom nechcete zákon plnit! Já vím o čem mluvím. A také znám případ, kdy pastor svého sboru obvinil své ovečky, že nevěrně dávají desátky, neboť jemu na plat nevyšlo. Že však penězi sboru nedobře hospodařil! Po mém pokáraní učinil omluvu sboru. Kéž by takto všichni! Copak nejsou v NZ jiné verše týkající se zaopatřování představených? Jistě že jsou! Tyhle tedy učte a neopírejte se o desátky! Nebo jestliže o desátky se opíráte, pak tedy ani tuk nejezte, ani prasata a jiná nečistá zvířata, dejte se obřezat, jezte jen košer stravu a neopomíjejte ustanovení dnů odpočinku! Copak nechápete, že milostí jsme spaseni! Proto pro mě, každý kdo desátky nedává, ale z lásky rozdává, nehledě na to, jestli desátek dává, lépe dává než ten, kdo desátek dává podle nařízení. Neboť ten, kdo ze srdce dává, nehledí na to kolik jemu zákon přikazuje, ale podle svědomí svého srdce dává, a tak zákon Kristův, který je z lásky a je cílem starozákonních ustanovení, naplnil! Kdo se tedy řídí svědomím svého srdce, zákon nepotřebuje, ale ten, kdo tvrdé má srdce, aby usvědčen byl z hříchu jeho tvrdosti. Takhle tedy já vykresluji evangelijní přístup k ustanovením SZ ve světle NZ! A nečiním tak jinak než bratrská literatura a její učitelé. Oline, jestliže jinak učíš ve svých kázáních, pak je mně to neskutečně líto.

Petr Šíma.




Re: Oko za oko, zub za zub jako zákon milosrdenství (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 07. duben 2005 @ 12:50:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Karle, mám tu pro Tebe výbornou publikaci: http://www.ordo.sk/images/tsj1_142x201.jpg



Stránka vygenerována za: 0.23 sekundy