Grano Salis - Sekty

Sekty I. 1) Motto: Není rozdílu mezi malým a velkým, jedná-li se o hady.

(Indické přísloví)
2) Úvod

Co mě vedlo ke zpracování tohoto tématu?

Můj zájem o církve a sekty je odůvodnitelný. Není tomu totiž dlouho a zakusila jsem na vlastní kůži, co to je nechat se unést ideálem, který hlásá jedna z církví, o kterých budu v této seminární práci zmiňovat.Není těžké uvěřit, ale je velmi těžké prozřít. Měla jsem to štěstí, že jsem prozřela. Nechci posuzovat, zda to bylo včas, pro mne je rozhodující, že se to stalo.

Problémy při zpracování

Přestože jsem velmi dobře zásobena náboženskou literaturou, musela jsem sáhnout po jiných publikacích, než po těch, na které se mi práší v policích mé knihovny. Literatura, kterou disponuji je psána křesťansky smýšlejícími lidmi, jejichž pohled na ostatní náboženské společnosti není dle mého názoru zcela objektivní. Chtěla jsem nejen vyjádřit své pocity a podělit se o své zkušenosti, ale i poskytnout nezasvěceným co nejobjektivnější přehled o sektách a církvích v České republice i mimo ni. Proto jsem se snažila čerpat z více zdrojů, abych dostála svému záměru.

Můj cíl

Cílem této práce není pomlouvání zmiňovaných církví a sekt. Nemám na tom nejmenší zájem. Chci jen pomoci ostatním uvědomit si nebezpečnost jejich vlivu a varovat je před jejich ve většině případů manipulativním jednáním. 3) Řekli o sektách „Náboženství je opiem lidstva," řekl Karel Marx. Důsledkem bylo velmi kruté pronásledování věřících všech vyznání socialistickými vůdci. „Termín sekta je používán v současné době, především marxisty, jako politická zbraň k ocejchování politických protivníků (nebo lidí s jinými názory). Tato metoda pochází ze socialistických států a první ji formuloval Lenin ve svých pracích. Důsledek takového ocejchování je podobný označení někoho za fašistu." Citováno ze zprávy Vyšetřovací komise anglického Parlamentu ohledně náboženské diskriminace v Německu 1996. „Sekty jsou skutečně náboženský parazit," řekl v rozhovoru pro Český zápas Dr. Zdeněk Vojtíšek. Dnes můžeme pozorovat, jak je náboženská svoboda ohrožována tzv. experty na sekty. II. 1) Základní definice

náboženství

Roku 1983 Nejvyšší soud Austrálie z důvodu nevyhovování běžně používaných definic nově definoval pojem náboženství, za prvé jako víru v mimosmyslovou bytost, věc nebo princip a za druhé jako přijetí určitých pravidel chování dávající této víře účinnost. Jak tedy vidíte, náboženství neznamená nezbytně uctívání boha či bohů. Velmi mnoho lidí je vyznání,která se bohem nezabývají vůbec, ale jsou spíše filozofickými systémy (např. Buddhizmus).

náboženská společnost; církev

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost definuje církev jako náboženskou organizaci sjednocenou týmž vyznáním. Obvykle ale tímto slovem označujeme křesťanské organizace. Výraz pochází z řeckého kiriaké ekklésia, chrám Páně. Pokud bychom nechtěli rozlišovat, zda jde o církev křesťanskou nebo jinou, bylo by lépe používat termín náboženská společnost.

sekta

Ve skutečnosti je slovo sekta definováno normativním Slovníkem spisovné češtiny pro školu a veřejnost jako náboženská skupina odštěpená od církve (nebo jiné větší náboženské společnosti, jak by dodal Slovník cizích slov z r. 1966). Dle Stručného etymologického slovníku jazyka českého slovo pochází z latinského výrazu secta od secare, sekat. Termín sekta je převzatý z politického prostředí (tam to znamená skupina odtržená od nějakého hnutí a dogmaticky uplatňující odlišné názory), kde se objevovali sektáři již od dob Francouzské revoluce, a v náboženských hnutích se objevoval a objevuje zcela na okraji. U nás můžeme za sektáře označit nanejvýše husitské adamity. Mluvit o sektách v moderním slova smyslu (nebezpečná skupina fanatiků) je nahrazování něčeho něčím jiným.

alternativní náboženské hnutí

U nás bývají za sekty v tomto moderním významu slova označovány všechny náboženské společnosti, které nejsou na našem území vnímány jako tradiční církve, většinou ale neprávem. Zde by se více hodil pojem alternativní náboženská hnutí. Úmyslně nepoužíváme termín nová náboženská hnutí, protože mezi alternativními náboženskými směry jsou i hnutí starší než některé tradiční církve. O těchto alternativních náboženských hnutích existuje nejvíce falešných informací

destruktivní kult

Tak, jako existují špatní lidé, existují i špatné lidské skupiny. V oblasti víry se jim říká destruktivní kulty. Destruktivní znamená ničivý, rozkladný, rozvratný; kult je uctívání; soubor postojů a úkonů zaměřených k vyjádření náboženské úcty vůči božstvům, duchům zemřelých a jiným nadpřirozeným bytostem; skupina vykazující tyto věci. Do jisté míry je destruktivní kult synonymem slova sekta v onom nesprávném použití, ale je to přesnější výraz, protože destruktivní se samozřejmě může stát jakkoli velká či tradiční náboženská společnost. Jako příklad destruktivního kultu v našem prostředí bych uvedla některé ze satanistických skupin. Stejně tak jako je opravdu špatných lidí naprostá menšina, je i destruktivních náboženských skupin hodně málo. Sektolozi ovšem označují za destruktivní kdekoho, s kým z teologických důvodů nesouhlasí nebo když to prospěje jejich ziskům, i bez řádných důkazů. Terčem sektologů jsou téměř všechna alternativní náboženská hnutí, přičemž objektivní informace o těchto skupinách jsou k dispozici jen vzácně. Je na každém, aby posoudil prospěšnost či škodlivost té které náboženské skupiny sám. 2) Náboženská svoboda „Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání."

„Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu."
Listina základních práv a svobod, čl. 15 a 16
3) Právní úprava svobody vyznání platná v ČR Součást ústavního pořádku České republiky od jejího vzniku v roce 1993 tvoří Listina základních práv a svobod, která v článku 16 upravuje náboženskou svobodu a stanoví: „Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu." Ve zmíněném článku se pak v odstavci 4 praví: „Výkon těchto práv může být omezen, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých." Právě v tomto bodě není v praxi státních orgánů litera zákona naplněna, a v řadě případů dochází k omezování práva na svobodu vyznání ve zcela neodůvodněném rozsahu. Zákon č. 308/91 Sb. „O svobodě náboženské víry a o postavení církví a náboženských společností" v ustanovení § 4 odst. 1 označuje církev i náboženskou společnost jako „dobrovolné sdružení osob stejné náboženské víry v organizaci s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy a obřady". Zákon nevysvětluje rozdíl mezi pojmem církve a náboženské společnosti. Z literatury však lze dovodit, že termín církev se užívá pro křesťanské náboženské společnosti. Termín náboženská společnost je zřejmě širší. Lze tedy říci, že již sám název vyděluje křesťanské náboženské společnosti z ostatních náboženských společností a tím naznačuje jejich preferenci. 4)Registrace církví a nábož. společností Podle ust. § 4 odst. 2 zákona „církve a náboženské společnosti působí na území ČR na základě registrace". V ustanovení § 4 odst. 4 zákona se zdůrazňuje, že stát „uznává jako církve a náboženské společnosti jen ty, které jsou registrovány podle tohoto zákona". Orgánem příslušným k registračnímu řízení je Ministerstvo kultury ČR, prakticky toto řízení provádí odbor církví tohoto ministerstva. Svůj úkol ministerstvo vnímá jako závazek ochránit společnost před šířením blíže nedefinovaných nových náboženských směrů. V činnosti ministerstva se projevuje velmi malá snaha ochránit také práva věřících menšin, a poskytnout jim například vodítko, jak si mají počínat, a co mají ve své činnosti napravit, aby se jejich působení stalo přijatelným pro stát. Od doby přijetí zmíněných zákonů se hovoří o jejich blízké novelizaci, a tak dosud nebyla věnována náležitá pozornost výkladu problémů, které zákony přinášejí. V současnosti ke dni 31.12.1998 působilo v ČR 21 registrovaných církví a náboženských společností uvedených v následujícím přehledu:

Apoštolská církev v České republice
Bratrská jednota baptistů
Církev adventistů sedmého dne
Církev bratrská
Církev československá husitská
Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů
Církev řeckokatolická
Církev římskokatolická
Českobratrská církev evangelická
Evangelická církev metodistická
Federace židovských obcí
Jednota bratrská
Křesťanské sbory
Náboženská společnost českých unitářů
Novoapoštolská církev
Pravoslavná církev v Českých zemích
Slezská církev ausburgského vyznání
Starokatolická církev v ČR
Evangelická církev ausburgského vyznání
Náboženská společnost Svědkové Jehovovi
Luterská evangelická církev ausburgského vyznání

Některé církve a náboženské společnosti se zřekly státních peněz. Adventisté pobírají příspěvky na provoz, nikoli na platy duchovních. Registrace je podmiňována požadavky, které vedly k tomu, že ani po ukončení komunistického režimu nedošlo k registraci žádného skutečně nového subjektu v oblasti svobody vyznání. Po převzetí moci komunisty v 50. letech totiž došlo k násilnému potlačení svobody vyznání, a okolo 20 organizací působících v náboženské oblasti bylo nuceně rozpuštěno (pokud tak neučinily „dobrovolně") a byla povolena činnost jen 12 církví a náboženských společností, též Rady Židovských náboženských obcí. Je tedy zřejmé, že do současnosti nedošlo ani k obnovení činnosti všech tehdy zrušených církví a náboženských společností. 5) Stručný přehled sekt a náboženských skupin vzniklých po r.89
(Zpracováno na základě přednášky PhDr. Vojtíška ze dne 19.9.97)
Antroposofie

náboženská skupina "Obec křesťanů",
Waldorfské školy - alternativní proud v pedagogice

Víra Baháí

z islámu, šíří se v Evropě, USA, rozšířili emigranti z Íránu,
členové jsou často VŠ vzdělaní lidé,
tato skupina iniciovala vznik Střední školy v Hluboké n. Vltavou,
dříve sponzorovali časopis Děti a my

Brenhemismus

u nás existoval již v 60. letech, nyní jsou rozštěpení - předst. Evald Frank,
náboženství je rozšířeno v Africe - ca 800 tis. členů,
u nás vystupují pod názvem "Svobodná lidová misie", sídlo Praha 9 - Kyje

Most ke svobodě

nepočetná komunita, žijí na Hájence - nepřirozeně se izolují -
nebezpečné,
sídlo Kuroslepy u Brna

Buddhisté

u nás existuje celá škála budh. skupin,
publikují v měsíčníku Dotyk

Charizmatické hnutí

u nás existuje několik sborů, např. "Křesťanské společenství"

Křesťanská věda

v současné době u nás existuje jako malá skupina převážně starších lidí,
předst. p.Rybárová

Hnutí učednictví

pohybují se mezi církví a sektou (nesplňují podm. 10 tis. členů - pro církev),
nábož. založeno na křesťanském základě, charakteristický tuhý způsob vychovávání učedníků,
člení se do několika společenství:
- Pražské společenství Kristovo
- Církev Pánova (p. Morow, v současné době hodně působí v Praze,
  schůzky v YMCA)
- Křesťanská obec (založena americkými misionáři)
- Církev Milosti - sídlo v Mánesově ul.

Jóga v denním životě

zal. p.Máharašvandou, učení z Vídně do ČR, hinduistické kořeny,
u nás cca. 1500 členů, středisko na zámku Střílky,
tváří se, že dělají pouze hatajógu, ale později se k tomu přidává jejich filozofie,
završením je získání "mantry" od jejich duchovního vůdce

Hnutí Víry

na křesťanském základě prosazují myšlenky, že v lidském potenciálu je být zdravý, bohatý a šťastný,
existují 3 větve: americká, švédská, africká
existuje několik skupin:
- Slovo života (V. Ekman)
- R.O.F.C. (Reach out for Christ)
- Biblická škola Dómata, vyučuje principy Hnutí Víry křesťany
- Církev Victory (přednášky ÚKDŽ)
- Služba sv.Ducha posledních časů

Rodina

komunita cca 5-10 lidí, nový misionář J. Paukril, dříve v Senohrabech, nyní v Týnci n.Sázavou

Hnutí Grálu

existuje od 30. let, sídlo v Tyrolsku, u nás jsou aktivní mimo hlavní města,
cca 1.000 členů, 1. chrám v Havířově

Hnutí Haré Kršna

mají farmu v Chotýšanech na Benešovsku, přitažlivé z hlediska ekologického,
v Praze sídlo ve Zličíně, vlastní 2 restaurace (Palmovka, Petrské nám.),
chtěli založit pro své členy vlastní základní školu, tzv. Gurukulu, ale MŠMT jim to nedovolilo (v zákoně nebyla možnost home-studying)

Společnost Parcipal Imanuel
Islám

u nás několik skupin, M.A.Šilhavý,
např. "Nadace pro zřízení a rozvoj islámu"

Svědci Jehovovi

předst. p. Kadlec, cca 16 tis. členů, v současné době krize z množství
odchodů

Místní Církev

sekta, vznik z misie čínského křesťana, souč. před. V.Lí,
prodejna nábož. literatury v Kamzýkově ul. "Proud"

Mormoni - Církev Ježíše Krista Svatých posledních dní

u nás jsou rozšířeni

Nová Akropolis

v Praze cca 100 lidí, ezoterické učení, navenek působí jen jako pořadatelé kurzů o filozofii, náboženství atd.

Noetis

předst. ing.Sohr, ezoterické učení, diagnóza nemocí (700,- Kč/hod.) - negativní vliv na psychiku, pracuje tam několik desítek lidí,
sídlo v Přívozské ul., organizují tzv. teleztézickou akademii

Řád ochránců Boží vůle na zemi

vznikla na základě spiritistického zjevení

OSHO

sídlo Ležánky u Brna, dynamická meditace, v současnosti vydávají mnoho knih

REJKI

skupina, která šíří kosmickou energii, poskytují placené kurzy, nesnaží se snad vtahovat do své filozofie

Rozekruciáni

A.M.O.R.C., korespondenční kurzy
Lektorium Kruciánum

Sahadža jóga - Srí Matadží

pseudohinduistická skupina,
komerční záměry

Satanismus

mnoho se o ní neví, "Církev Satanova" - pobočka kalifornské centrály,
předst. p.Valtr - hudebník, metalová skupina v Brně

Scientologie
Silvova metoda

má příznivce mezi studenty a učiteli kvůli metodě "easy learning", což je viditelná a prezentovaná část celé filozofie,
Zlatá mysl a Modrá alfa jsou české verze Silvovy metody

Srí Činmoye

v Čechách cca 500 lidí, velká propaganda, reklama, snaží se ukázat, že se stýká s politiky (věrohodnost), zdá se falešné

Transcendentální meditace

sídlo v Liberci, Maharadžiho efekt,
politická strana "Strana přírodního zákona" (tvrdí, že umí levitovat, legrace - drzost ?)

Humanistické hnutí

náboženské hnutí, tváří se jako h. čistě politické, předst. Silo

Moonisté - Církev sjednocení

odnože:
- Federace rodin za mír ve světě
- Federace žen za světový mír
- Akademická federace za mír ve světě
centra ve většině měst v Čechách,
ve Washingtonu má být požehnáno 3 mil. párů (kde je vezmou ?)

Univerzální život

vydávají publikace

Unitáři
6)Kdo je kdo v náboženských sektách?

Název
O co usilují
Jak navazují kontakt

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (mormoni)
obstát v životě jako mormon a tím se po smrti stát bohem
většinou dva mladí cizinci navštěvují byty nebo sekta pořádá různé
koncerty, sportovní akce a jiné společenské události

Svědkové Jehovovi
přežít světovou atomovou válku, tzv. Armagedon, zachrání se jen
ten, kdo předepsaný počet hodin šíří učení, získává nové členy,
rozdává časopisy Strážní věž a Probuďte se!
dvojice navštěvují byty nebo "náhodně" oslovují lidi na
veřejných prostorech

Poselství Grálu
žít tak kvalitně, aby člověk po smrti dosáhl převtělení do
jednohmotné duchovní sféry
nahodile zvou na přednášky a schůzky s intelektuálním programem

Církev sjednocení (moonisté)
vytvořit novou lidskou rasu podle pokynů Pravých rodičů Sun Myung
Moona a jeho manželky
oslovují především vysokoškoláky, zvou do studijních center, kde
tzv. bombardováním láskou manipulují s jedincem, aby přijal jejich
doktrínu

Rodina
přivést co nejvíc lidí ke svérázné verzi křesťanství podle
zakladatele Davida Berga, mezi metody patří přehnané projevy fyzické
lásky včetně sexuální
náhodně, někdy za pomoci pestrobarevných letáků se symbolem
pyramidy, píší laskavé dopisy a zvou k užším kontaktům

scientologové
osvobodit lidstvo od psychických potíží v tomto nebo v tzv. minulých
životech za pomoci technik zakladatele Ronalda Hubbarda, které mají rádoby
psychoterapeutický charakter, ale slouží jako zdroj financí
rozdávají nebo vkládají do schránek pozvánky na tzv. oxfordský
test osobnosti do dianetického centra, výsledek bývá záměrně
deprimující, a klientovi jsou proto nabídnuty zdokonalovací kursy

hnutí Hare Kršna
vést lidi k uvědomování si boha Kršny pomocí hinduistických
technik - recitováním manter - a života oddaného službě bohu Kršnovi
rozdávají literaturu, zvou na ekologickou farmu a do vegetariánských
restaurací Góvinda

satanisté
ovládnout tzv. sílu Zla a využít ji k osobnímu prospěchu
kontaktují se třeba při heavymetalových koncertech

Pramen: Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů
7) Podrobnější informace o několika sektách

Antroposofie

„Nábožensko-filozofická nauka a praxe vyjádřená v díle R. Steinera. Vznikla z theosofie, ale je více spojena se západní předkřesťanskou i křesťanskou tradicí a více zaměřena na praktický život. Chápána jako moudrost o člověku, zahrnující poznání struktury lidské bytosti, jeho minulosti a perspektiv, jež se zároveň týkají světa jako celku. Předpokládá, že člověk je tvořen tělem (zákony dědičnosti), duší (zákony osobního osudu – karmy) a duchem (zákon znovuvtělení – reinkarnace). Vyššího vědění o člověku, přírodě i nadsmyslových světech lze dosáhnout “duchovním zřením” na základě školení, výchovy, vnitřní proměny. Aplikací antroposofie je mj. svobodná waldorfská pedagogika, biodynamické zemědělství, mysterijní dramata aj. V českých zemích zastoupena místní antroposofickou společností."

Všeobecná Encyklopedie, Diderot, 1998

Církev sjednocení (moonisté)

„Společenství ducha svatého pro sjednocení světového křesťanství, evangelická náboženská a politická organizace, založená roku 1954 v Koreji Sun Myung Moonem. V roce 1973 bylo její ústředí přesunuto do státu New York a v USA i jinde se stala známou coby kultovní náboženství. Její základní posvátnou knihou je Moonův Boží princip, ve které prohlásil svůj mesiášský status, protože věřil, že byl vybrán Bohem, aby zachránil lidstvo před satanismem, a komunisty považoval za představitele satana..."

The Oxford Encyclopedic English Dictionary, Oxford University Press, 1991

Scientologie a Dianetika

"Scientologická církev - náboženské společenství (asi 2 mil. členů) založené na základě dianetiky (vědy o duševním zdraví, obsahující metodu obnovování původního duševního potenciálu). Vznikla v roce 1954 v USA na základě výzkumů a objevů amerického spisovatele L. R. Hubbarda. Cílem scientologie je dovést člověka k úplné svobodě pomocí studia a duchovní konzultace, tedy postupným zdokonalováním sebeuvědomění člověka..."

Všeobecná Encyklopedie, Diderot, 1998

Hnutí grálu

„Hnutí Grálu, Hledači pravdy – náboženská společnost stoupenců učení německého mystika Oskara E. Bernhardta, známého pod jménem Abd-ru-shin neboli Syn Světla. Jeho učení je shrnuto ve spise Ve světle Pravdy neboli Poselství Grálu, v němž podává vlastní výklad Kristova poselství. Svatý Grál nechápe jako nádobu, do níž zachytil Josef Arimatejský krev ukřižovaného Krista, nýbrž jako duchovní sídlo Pravdy, Lásky a Skutečného Bytí. Sídlem tohoto mezinárodního hnutí, jež vzniklo roku 1927, je Osada
Grálu v tyrolském Vomperbergu. Hierarchii tvoří učedníci a apoštolové, zelení a bílí rytíři, povolaní (nositelé zlatých křížů) a zpečetění (nositelé stříbrných křížů)."

Všeobecná Encyklopedie, Diderot, 1999

Svědkové Jehovovi

„Náboženská společnost založená v roce 1872 Charlesem T. Russellem (1852 – 1916) v USA jako Mezinárodní společnost pro studium bible; název Svědkové Jehovovi od roku 1931. Navazují na některé prvky křesťanství. Jsou přesvědčeni o brzkém konci světa, kdy dojde k rozhodující Armagedonské bitvě mezi Svědky Jehovovými (144 000 vyvolených) a říší zla, reprezentovanou mj. ostatními církvemi a politickou mocí. Mají přísnou centrální organizaci (s centrem v Brooklynu v USA), provádějí rozsáhlou
propagaci (časopis Strážná věž, vyhledávání a přesvědčování možných stoupenců). Odmítají mj. transfúzi krve a vojenskou i náhradní službu."

Všeobecná Encyklopedie, Diderot, 1998

Satanismus

„Označení skupiny sekt hlásících se k uctívání Satana, chápaného obvykle jako osobní či neosobní princip zla. Kořeny satanizmu sahají hluboko do minulosti a souvisejí s černou magií, čarodějnictvím apod. Moderní satanizmus založil 1966 A. C. La Vey, autor Satanské bible."

Všeobecná Encyklopedie, Diderot, 1998

Teozofická společnost

"Náboženská společnost, založená roku 1875 v New Yorku s cílem vytvořit jádro univerzálního bratrství bez rozdílu rasy, barvy pleti, pohlaví, národnosti, sociální příslušnosti i víry. Věnovala se zejména podpoře studia filosofie, náboženství i věd s úmyslem probádat nevysvětlitelné jevy (zákony) a latentní psychické a duchovní síly člověka. T. s. po svém rozšíření podnítila vznik mezinárodního teozofického hnutí."

Ilustrovaná encyklopedie, Encyklopedický dům 1995

8) Charakteristické rysy sekty

Čtyři charakteristické rysy sekty najdeme ve studii Odilo Štampacha "Sekty a nová náboženská hnutí" (Praha, 1995):

uzavřenost, pramenící z pocitu, že svět je nebezpečný. Proto styk s ním je třeba omezit na nejnutnější.
fundamentalismus, jednoduchý, trochu primitivní přístup k pramenům, například k Bibli, bez přihlédnutí k dobovému určení.
autoritářský způsob řízení, například publikační činnosti.
utajování organizační struktury i vlastní nauky při misijním působení.

Sociolog Ronald Enroth ve své práci o sektách (česky pod názvem "Za novými světy", Praha 1994) shrnul určující rysy sekt do devíti bodů. Upozorňuje, že ne všechny sekty musí mít nutně všechny tyto poznávací znaky. Třebaže Štampachovo hodnocení tři z nich konstatuje, je užitečné seznámit se s charakteristickými rysy sekt v podání amerického badatele:

Vůdce, který autoritativně vyžaduje naprostou oddanost
Vyznání a hodnoty jsou v protikladu k vyznání a hodnotám převládající
kultury
Pocit výlučnosti skupiny, jež disponuje "pravdou"
Zákonictví s množstvím pravidel a omezení
Důraz na pocity a emoce
Pocit pronásledování
Strach ze sankcí a trestů za neposlušnost
Tajnůstkářství
Odpor proti duchovním církví

U mladých lidí, zvláště pak u těch, kteří jsou sociálně deprivováni, může být velmi přitažlivý prvek opozice (bod 2). Popření obvyklého mravního kodexu, který se v naší kultuře, utvářené křesťanstvím, opírá se o Desatero, je patrné na příklad v satanismu. Toto popření stávajícího systému hodnot dává členu sekty klamný pocit svobody. "Dělám si, co chci, ne to, co mi někdo určí" - tuto sebevědomou větu je možno slyšet z úst mladistvých, ovlivněných Satanskou biblí Szándory La Veye často. Pro ty, kdo trpí pocitem méněcennosti z nejrůznějších příčin (neschopnost se zařadit, problémy ve škole či zaměstnání, vztahové "mindráky"), znamená účast ve výlučném společenství sekty "zvýznamnění" vlastní osobnosti (bod 3). Prvek elitářství, vědomí, že právě já patřím k těm, kteří jediní znají "pravdu", dodává pocit důležitosti a nadřazenosti nad ostatními, kteří jsou "vně". Pocity a emoce (bod 5) hrají v životě mladého člověka významnou roli. Chce mít pocit štěstí a je ochoten jej získat i užíváním drog. Jedna z nich, nedávno v obrovském množství zajištěná policií, dostala příznačný název "Extáze". Působí pocit štěstí a lásky ke každému. Háček je v tom, že po čase nastávají poruchy duševního života, které mohou ohrozit celou osobnost. "Krásné pocity", jež nabízejí některé sekty (Misie božského světla, skupiny New Age a další) jsou podobně přitažlivé a podobně nebezpečné. Tento subjektivismus ("mé osobní prožitky") vytlačuje střízlivé rozumové uvažování. 9) Jak sekty mohou ohrozit člověka?

Pět mrtvých v domě sekty

MONTREAL Pět mrtvol objevili v neděli kanadští hasiči přivolaní k požáru v domě patřícím členovi náboženské sekty Chrám řádu slunce. Šlo nejspíš o hromadnou rituální sebevraždu, soudí policisté. Podle agentury AFP byl mezi nalezenými také francouzský pár. Nedaleko hořícího domu ve vesnici Saint Casimir v provincii Quebec se skrývaly tři děti ve věku 13, 14 a 16 let, které byly „vystrašené, ale v pořádku". Policie se pokouší zjistit, zda mezi sebevrahy byli jejich rodiče. Chrám řádu slunce se dostal do povědomí v roce 1994, kdy bylo 53 jeho členů včetně vůdce sekty Luka Joureta nalezeno mrtvých ve vyhořelých domech ve Švýcarsku a v Kanadě. Požáry byly založeny současně. Členové sekty se před zapálením domů nebo krátce po něm sami zastřelili. RESPEKT č. 24 - 8. -- 14. června 1998

Být oddán až za hrob

Když se 22. března loňského roku rozhodlo osmatřicet členů "záchranného týmu poslední šance" uposlechnout signálu Hale-Boppovy komety a navěky odložit své tělesné schránky, aby se nechali "v oblaku světla" vyzvednout kosmickou lodí "do vyšší úrovně", nevěřili mnozí konzumenti agenturních zpráv svým očím a uším. Kamera pomalu snímala elegantně oblečená těla, která po požití otráveného pudinku a jablečného džusu ležela klidně na palandách bohaté kalifornské vily. Teprve když diváci pochopili, že jde zase o nějakou sektu, stal se jim neuvěřitelný čin alespoň trochu pochopitelným - v sektách se přece takové věci stávají. Hromadná sebevražda Nebeské brány je zatím poslední událostí tohoto druhu. Poprvé v novodobé historii se něco podobného stalo právě před dvaceti lety -- vůdce americké sekty Svatyně lidu Jim Jones nechal v amazonském pralese roku 1978 zemřít všech 913 obyvatel komunitního městečka Jonestown (včetně sebe a 260 dětí). Zdá se, že se od té doby frekvence takových činů zvyšuje. V živé paměti doposud máme několik vln rituálních vražd a sebevražd švýcarsko- kanadské ezoterické společnosti Řád Chrámu Slunce v letech 1994-1997. Velmi podobný motiv jako Nebeská brána (vstup na vesmírnou loď a odlet na jinou planetu) měl i nezdařený pokus o sebevraždu více než třiceti následovníků německé psycholožky Heide Fittkau-Gartheové letos v lednu na Kanárských ostrovech.

Myšlení zmrzlé na kost Hromadná sebevražda v sektě se nezasvěceným jeví tak neuvěřitelně možná jen proto, že tvoří sice viditelnou a nepřehlédnutelnou, ale přece jen pouze maličkou část ledovce, do něhož zmrzlo myšlení a jednání jejích členů. Fanatismus začíná docela nenápadně: ideou, která vypadá docela přijatelně a vyvolává pocit, že usilování o její naplnění má cenu. Aby se uskutečnila, je třeba jen trochu omezit svou svobodnou vůli: ctít hierarchii, nepochybovat, neptat se, nediskutovat, poslouchat, usilovně pracovat a nevěřit těm, kdo nevěří společně sdílené ideji. Člověk je postupně "zmrazován", stává se "ledovou kostkou", s níž se dá lehce zacházet - nakonec přesně ví, s kým mluvit a nemluvit, co číst a nečíst, co si vzít na sebe, co jíst a nejíst, zda studovat a zda pracovat, jak a kde, s kým se stýkat a nestýkat, zda jít k lékaři, koho si vzít za manžela a - to je právě ten vrchol ledovce - kdy a jak odejít z tohoto těla. Tomáš Novotný v publikaci Nebeská brána (Oliva, 1997) konstatuje, že i v počátcích stejnojmenné sekty byla nevinná, jednoduchá idea, založená na pozorování, že psi a kočky se mohou svým chováním dostat až na úroveň člena lidské rodiny. V Americe o tom ostatně svědčí hřbitovy pro domácí miláčky na každém kroku. Člověku se nijak nepříčí představa, že by se taková vzorně vychovaná a s lidským prostředím zcela sžitá zvířátka mohla v příštím životě narodit jako lidské děti. A co se týče lidí, i u nich přece může platit něco podobného: pokud budou žít podle určitých přísných pravidel, jistě se jim podaří překonat lidskou úroveň a "v příštím životě" se převtělit do vyššího, mimozemského světa. K tomu je ovšem zapotřebí, aby člověka někdo z té vyšší úrovně vzdělával a vychovával, například sami mimozemšťané. Zakladatel Nebeské brány Marshall Applewhite se považoval za jednoho z nich. Podobné bludy bývají běžné a není divu, že byl ve styku s psychiatrickou klinikou. Mrazivý dech nás ovane až ve chvíli, kdy se dozvíme, že mu na této klinice uvěřila zdravotní sestra Bonnie Nettlesová a sama nabyla přesvědčení, že mimozemšťanem je i ona. Zatímco Do (Applewhite) byl prý již jednou vyslán na tuto zemi v podobě Ježíše, do ženského těla Ti (Nettlesové) se prý rafinovaně skryl sám Bůh - Otec. Na toto krystalizační jádro se začali postupně nabalovat následovníci, toužící dosáhnout spolu s Do a Ti "vyšší úrovně". Pociťovali úzkost z konce světa, neboť se od svých věrozvěstů dověděli, že co nevidět bude "zahrada tohoto světa zaorána", vyšší úrovni obětovali všechny své rodinné vazby, zbavili se závazků, které s sebou přináší majetek, nechali se vykastrovat, čímž své tělesné schránky "neutralizovali". Osvojili si nová jména a získali novou identitu. Naučili se přísné kázni. Ctili organizaci a hierarchii. Nenechávali si pro sebe žádné privátní myšlenky. Nepodnikali nic bez svého kontrolního partnera. Nahráli videokazetu na rozloučenou a svou smrt - odložení tělesných "kontejnerů" - si pečlivě nacvičili. Připravili se na cestu, hezky se oblékli, snědli otrávený pudink a zapili jej otráveným jablečným džusem. Příjemná ztráta osobnosti Odlidštěná strojovost "zmrzlé" náboženské skupiny na nás může působit děsivě, ale její členové situaci vnímají přesně opačně. Vždyť svět kolem nich postrádá smysl a oni smysl svého života znají. Svět je chaotický a neuspořádaný jako perské tržiště, v sektě je řád a dobrá organizace. Svět je zlý, v sektě se máme rádi. Svět si neví rady s válkami, chudobou, kriminalitou, ale vůdce sekty odhalil, jak všechny problémy vyřešit. Až dosud se každý musel v běžném životě sám často bolestně rozhodovat. V sektě za ně rozhoduje někdo jiný. Petra byla studentkou pedagogické fakulty. Odmalička pěstovaný smysl pro pořádek ji přivedl k touze vychovávat děti a na svou životní roli se těšila. Byla inteligentní, veselá, spolužákům se líbila. Nechtěla však naletět prvnímu, který ji za pár měsíců opustí. V podchodu metra ji jednou oslovil kluk s takovým zvláštním, hlubokým pohledem. O Bohu, zlu a dobru sice s Petrou mluvil vtipně a nenuceně, cítila však, že mu jde o něco skutečně vážného. Nechala se pozvat na seminář, pak na další, získala nové přátele, slyšela myšlenky, které jí připadaly blízké, ale dosud je nebyla schopna vyjádřit slovy. Následovala další setkání, písně, hry, pohledy a doteky, oči rozšířené Úkolem a Ideou. To už věděla, že ji Mesiáš potřebuje. Přerušila studium, pracovala pro dobrou věc v zahraničí a doma ji viděli jen na Vánoce. A osvědčila se: dostane se jí toho požehnání, že jí vůdce sekty osobně na základě svých božských schopností vybere manžela a obřadně je oddá ve své rodné Koreji na olympijském stadionu spolu s desetitisíci dalších párů. Petra je šťastná, ženichem je Bulhar oddaný ideji Sun Myung Moona stejně jako ona. Před svatbou jí ještě stačil poslat fotku. Není ošklivý. Do Soulu se těší jako malá. "Nemyslíš, že je to vlastně omezení osobní svobody?" ptá se maminka Petry večer před odletem. Omezení? Petra se cítí úplně svobodná. A také touží po hezké svatbě. Typickým znakem sektářských společenství je neochota nechat své členy jednat jako odpovědné a dospělé lidské bytosti, které mohou bez omezení přemýšlet, bez nátlaku se rozhodovat a za svá rozhodnutí nést odpovědnost, aniž by podléhaly vybuzeným strachům, přívalům umělé lásky a neodůvodněným pocitům viny. Počet takových sekt vzrůstá nejen vinou rostoucího počtu ambiciózních věrozvěstů, ale i rostoucí poptávkou ze strany těch, kteří dychtí odevzdat někomu plnou vládu nad svými životy. V letní den, kdy český "mesiáš" Jan Dietrich Dvorský oznámil paní Evě, že podle jasnovidce je její aura naprosto žlutá a že ona je nenapravitelný "převrácenec", který s ním nemůže budovat "tisíciletou říši", jí ještě zcela nedocházelo, jaké důsledky to bude mít. Připadala si zpomalená a nějak těžce chápala. Před několika měsíci opustila manžela, podstoupila trapné dělení majetku (svůj podíl přinesla do komunity) a odešla i ze zaměstnání, které ji v poslední době poněkud vyčerpávalo a v němž neviděla perspektivu. Paní Eva už dlouho vnímala, jak jsou osudy lidí kolem ní špatné -- samí nezaměstnaní, alkoholici, nemocní. A když se jí dostala do rukou kniha Syn člověka s podtitulem Mesiášovo živé slovo k všenápravě světa, hltala myšlenky o zlém světě "převrácenců" a "tisícileté říši" s mesiášem Parsifalem Imannuelem doslova dnem i nocí. Fialovou knížku přečetla několikrát za sebou. Na jejím konci byla Parsifalova adresa. Vyměnili si několik dopisů, jasnovidec nakonec na dálku uznal, že by paní Eva mohla přijít. V komunitě si zvykala ráda, i když to nebylo snadné. Nové jméno, převrácený režim dne, očišťovací diety a kúry, citově poněkud chladné prostředí, neustálá práce. Ale je tu naděje - "tisíciletá říše", zatím jen jako zárodek, jen jako město na severu Itálie, které společně vybudují a kde budou žít tak, jak se žít má. Tam je budou následovat zástupy, přilákány jejich příkladem. Donutí je k tomu ostatně i světové katastrofy, které jsou už předpovězeny. Paní Eva po očistných postech velice zhubla. V rodinném domku na Hořovicku, který si "pomocníci Syna člověka" najali, se v posledních dnech jen ploužila. Ještě že bylo léto, když ji Parsifal vyhnal. Mohla žít několik dnů v brdských lesích a čekat tam na smrt. Život bez sekty už stejně nemá cenu a čím dřív zemře, tím spíše se ještě stihne převtělit do "tisícileté říše".
Spolu s paní Evou vyhledávalo přirozenou smrt v Brdech i několik dalších "převrácenců". Místní obyvatelé tu nacházeli fyzicky i psychicky zdeptané stíny lidí a dopravovali je na psychiatrické kliniky. Až na výjimky si nikdo na Parsifala výrazně nestěžoval ani nežádal zpět peníze, které do komunity vložil. Naopak, tito lidé se častěji cítili zklamaní sebou samými a posílali Parsifalovi složenkou poslední zbytky majetku s prosbou, aby je do "tisícileté říše" přece jen přijal. V současné době se "mesiáš" Dvorský stále ještě skrývá se svou družkou a čtyřmi dětmi na neznámém místě. Síť "pomocníků Syna člověka" však stále funguje a jejich vůdce jim může přikázat cokoli. Pokušení Tragédie, v jaké vyústila činnost Svatyně lidu či Nebeské brány, se jistě nemusí odehrát v každé sektě. Například u dobře známých Svědků Jehovových je přes zřetelné "zamrznutí" myšlení a jednání málo pravděpodobné, že by pět a půl milionu členů na celém světě, kteří jsou součástí normální společnosti, bydlí v činžácích a chodí do práce, spáchalo hromadnou sebevraždu. Přesto je třeba zopakovat, že velká neštěstí mají nenápadné začátky: jednoduché recepty, černobílá řešení, lákavé naděje, sliby. Vůči takovým pokušením není vždy a ve všech životních situacích asi nikdo zcela imunní. Sektářství se tak může vetřít i do renomovaných církví, nekřesťanských náboženství, a dokonce i do obchodních společností a politických stran. Zdá se, že navzdory důrazu, který klade Západ na svobodu člověka, získala tu nekritická oddanost vůdcům sekt a jejich idejím za posledních dvacet let nebezpečnou přitažlivost. Zdeněk Vojtíšek Autor působí ve Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů, je redaktorem čtvrtletníku Dingir.

Silná autorita sekty

Máme problémy se svou dcerou, které je dvacet let a studuje Filozofickou fakultu v Praze. Jsme věřící rodina a dcera se v dospívání začala měnit, odmítala chodit do kostela a tvrdila, že naše víra je formální divadlo. Tak jsme ji nenutili. Je citlivá, přemýšlivá, upřímná a vždy byla na svůj věk taková vážná. Nechodila se nikam bavit ani tančit, byla většinou doma, četla nebo něco psala. Jednou jsem si přečetla její deník a byla jsem překvapena, čím se zabývá a na co myslí. Samé otázky smyslu života a smrti. Dcera si také přestala se mnou povídat tak jako dříve a začala se mi vzdalovat. Zpočátku ze školy jezdila pravidelně domů a vše se zdálo v pořádku. Pak jezdila stále méně, začala se měnit, vyčítala nám, že jí nerozumíme, že ji omezujeme, chtěla stále více peněz. Bratrovi, než se s ním přestala bavit, řekla, že chodí do nějaké církve. Z plaché dívky se stala arogantní povýšená osoba, ke všemu a každému se stavěla nepřátelsky a pronášela velmi divné názory. Po křesťanské lásce a pochopení nebylo stopy. Ani nedokončila ročník a přestala studovat. Domů už jenom občas zavolá. Co to je za církev, která učí děti nenávidět své rodiče a ničí rodinná pouta! matka milované dcery 10) Jak sekty ovládají své ovečky? Komunita, která formuje svého člena, jej výrazně poznamenává. Některé sekty mají destruktivní (ničivý vliv) na lidskou osobnost více, jiné o něco méně, ale jejich působení - zvlášť dlouhodobější - poznamená vždy. Pokusme se nejprve naznačit, v čem asi tkví tato velmi hluboká deformace. Snad na "ovládacím panelu" sekty si můžeme všimnout aspoň tří důležitých prvků:

Především je utvrzeno vědomí front. Skutečnost světa je viděna černobíle: my a oni, dobro proti zlu. Každý, kdo má kritické myšlení vůči sektě, dostává podobu ďábla. Steven Hassan, věnující se psychologické péči o bývalé členy sekt a zhoubných kultů, dokonce zmiňuje fakt, že některé skupiny pěstují paranoiu. Varují své členy před jakoukoliv úchylkou v myšlení či pocitech, protože se jich mohou zmocnit démonické bytosti.
Člen sekty je trvale veden k podřízení se skupině a naprosté poslušnosti vedoucího. Jeho "správný vztah" ke skupině se projevuje i tím, že se snaží napodobovat vůdce, papouškovat jeho slova, kopírovat jeho způsob mluvy. Tím dochází k unifikaci (sjednocení) do té míry, že každá individualita osobnosti je podezřelá. Ostatně se domnívám, že praktikující člen sekty ji ani dříve nepotřeboval. Nové náboženství jen uspokojilo jeho neujasněnou potřebu po splynutí s celkem, který za něj přejme zodpovědnost, naplní mu "prázdný"
čas, direktivně mu určí způsob života, ulehčí mu rozhodování, protože rozhoduje místo něho. Je nabíledni, že tento způsob manipulace se snadno uplatňuje na těch, kteří se dostali do krizových situací, v nichž si nevědí se sebou rady, na lidech, kteří jsou nevyzrálí či v nějakém ohledu handicapovaní.
Sekta však naopak dokáže vštípit pocit viny. Vysoká laťka nároků a povinností se málokdy dá trvale přeskakovat. Po počátečním stadiu, v němž se novému zájemci projevuje až přehnaný zájem a obdiv, že se dokázal správně rozhodnout pro "pravdu", se tato vřelá sympatie už tolik neprojevuje. Když je jisté, že z pavučiny se oběť jen tak nedostane, lichocení a zájem se přenese na další kandidáty. Přibývá však povinností a žádá se větší nasazení pro skupinu. Nepodává-li člen žádaný výkon, je to jen jeho vina. Trvalý pocit nedostatečnosti se stává součástí promyšlené manipulace organizací, která nikdy nemůže udělat chybu.

III. 1) Můj příběh
Byla to skupina mladých křesťanů, kteří mne a mou rodinu pozvali na velikonoční výlet. Od té doby jsem se s nimi setkávala téměř pravidelně. Stali pro mne vším. Naše vztahy mě připadaly tak opravdové. Byli chápající, vždycky vyslechli mé trápení a já jsem se jim svěřovala s věcmi, které mě trápily i těšily. Byla to jako moje druhá rodina. Setkávali jsme se každý týden ve večerních hodinách (nejprve jednou týdně, a pak stále častěji). Sedli jsme si ke stolu, popíjeli kávu a čaj a jen tak povídali. Nikdy jsem na společenství nedala dopustit, i když mě doma říkali, že je to uzavřená a trochu podivná skupinka. Já věřila tehdy více jim než mé rodině. Bylo mi s nimi velmi dobře. Prostě - člověk tam přišel, popovídal si, něco se přečetlo z Bible, vyslechli jsme lidi, kteří měli nějaké zkušenosti s Boží přítomností atd. Líčili nám, jak cítí Boha, jak jsou šťastní a plni lásky. Byli zkrátka ideální lidé a já si myslela, že je Bůh má asi radši než mne. Problémy jsem začala mít, až když jsem přešla na vysokou školu. Ztratila jsem tím pravidelné osobní kontakty a neměla jsem čas, abych navštěvovala nějakou církev v místě školy. Čím dál tím více, jsem se jim i Bohu vzdalovala. Několikrát jsem ještě byla pozvána na pastorační rozhovory. Při nich jsem se svěřila i s tím, že jsem zamilovaná do nevěřícího chlapce. Po nějaké době za mnou přijel pastor s jedním členem sboru a zeptali se mne, zda odejdu ze sboru dobrovolně nebo se nechám „vyhodit“. Odešla jsem ze společenství tedy dobrovolně a začala jsem od začátku. Ještě párkrát jsem se s nimi setkala, ale bylo mi jasné, že už mezi ně nepatřím. Jsou to dva roky a lidem, se kterými jsem strávila pět let svého života, jsem nyní úplně cizí.
2) Závěr Otázka: "Jak je možné, že se člověk rozhodne vstoupit do sekty či se přidá k uctívání nějakého kultu?", má více odpovědí. Může se jednat o: Zneužití přirozených potřeb člověka

Zneužití momentální situace člověka

Zneužití náboženskosti člověka

Zneužití sugestibility člověka

Zneužití biologických faktorů Mám-li zhodnotit, co mě vedlo k tomu, že jsem vstoupila do této církve, pak je to zneužití mé momentální situace. Využili moji přizpůsobivost,
otevřenost a bezelstnost. Zneužili mých komplexů, mé osamocenosti, znechucení z jiných oblastí života. Přijala jsem tuto církev jako protiklad k mému dosavadnímu životu beze smyslu a nespokojenosti s konzumní společností dnešní doby. 3) Ponaučení Přesto, že jsem prožila tuto zkušenost, tak si nemyslím, že mě nějak negativně poznamenala. Spíše mohu prohlásit, že mi byla i užitku, vyhnula jsem se tak bezpochyby mnoha jiným nebezpečím, která by mne strhnula, nebýt těchto křesťanům. Rozhodně jsem ale velmi ráda, že nyní opět žiji „normálním“ životem.

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace