poslal Lutrik
V sázce je naše víra
Vážení přátelé,
posílám Vám zajímavou kritiku globalizace ze strany reformovaných křesťanů. Snad Vás také zaujme.
Lutrik
V SÁZCE JE NAŠE VÍRA
Pod tímto titulkem uveřejnil rakouský časopis Kritisches Christentum/Kritické křesťanství článek Thomase Hennefelda (č . 280/281, září/říjen 2004) o 24. valném shromáždění Světového svazu reformovaných církví, které se konalo v Akkře (Ghana) od 30.7. do 13.8.2004. Mag. Thomas Hennefeld, farář a vrchní církevní rada Evangelické církve h.v. (reformované církve) v Rakousku, který byl na shromáždění delegátem své církve, popsal atmosféru plenárního hlasování o závěrečném dokumentu tohoto shromáždění takto:
'Byl to historický okamžik. O dokumentu Smlouva pro hospodářskou a ekologickou spravedlnost bylo referováno, byl diskutován, pak byly předloženy a zapracovány pozměňovací návrhy. Potom nastala chvíle, kdy se o něm mělo hlasovat. Na začátku konference dostal každý delegát jednu červenou a jednu modrou kartu. Při hlasováních červená znamenala souhlas a modrá odmítnutí. Výsledek hlasování byl zcela nejistý. Existovaly námitky z nejrůznějších důvodů. Jedni měli problémy s vyznavačským charakterem dokumentu, jiní byli nešťastní z řeči dokumentu, která byla podle jejich mínění příliš ideologická. Jiní se zase s dokumentem jako celkem mohli jen stěží ztotožnit, protože byl prý příliš politický a málo křesťanský. O to více překvapilo 'rudé moře', ve které se na chvíli proměnilo plénum při hlasování o tomto dokumentu. Delegáti byli šťastní a uvolnění a nějak všichni pocítili, že to byl 'kairos'.
A tak zřejmě Akkra vejde do dějin Světového reformovaného svazu jako konference, ve které převážná většina delegátů řekla rozhodné NE k panujícímu neoliberálnímu hospodářskému systému. Volání obětí této globalizace nebylo možno přeslechnout a zapůsobilo. Došlo k tomu, co se ještě před začátkem konference zdálo nepravděpodobné. Delegáti z více než 200 církví ze 100 států se shodli na dokumentu, který lze označit za průkopnický a určující další směr.'
(Překl. citátu z němčiny - mp)
Myslím, že tento dokument, který vznikl po několikaletých debatách a studiích mezi reformovanými církvemi po celém světě a po konsultacích s jinými světovými církevními organizacemi, stojí za čtení i zamýšlení a klade nejen před křesťanské církve v ČR, které se hlásí reformované tradici, ale i před ostatní (a nejen církve) řadu výzev. Dokument přeložili Jana a Milan Opočenští a laskavě nám ho dali k dispozici.
Marta Pešková
Poznámka:
Z dokumentů Světového reformovaného svazu překládáme do češtiny ještě stanoviska víry z konsultace členských církví Svět. reformovaného svazu Jih-Jih (Buenos Aires 2003) a z konsultace členských církví Jih-Sever (Londýn/Coltney 2004).
Text dokumentu:
SMLOUVA PRO HOSPODÁŘSKOU A EKOLOGICKOU SPRAVEDLNOST
Závěrečný dokument 24. valného shromáždění Světové aliance reformovaných církví v Akkře 30. 7. - 13. 8. 2004
Úvod
1. Jako odpověď na naléhavý apel členských církví v jižní části Afriky, které se sešly r.1995 v Kitwe, a v uznání rostoucí naléhavosti hospodářské nespravedlnosti a ekologického zničení, vyzvalo 23. valné shromáždění /Debrecen, Maďarsko 1997/ členské církve Světové aliance, aby vstoupily do procesu "poznání, výchovy a vyznání /processus confessionis/". Církve přemýšlely o textu z Iz 58,6 "rozevřít okovy svévole, rozvázat jha, dát ujařmeným volnost, každé jho rozbít"; současně slyšely volání svých bratří a sester po světě a uvědomily si, do jaké míry stvoření - Boží dar - je ohroženo.
2. Od té doby uveřejnilo devět členských církví závazek víry /faith stance/ k tomuto tématu. Některé církve se nacházejí v procesu směrem k této smlouvě a zase jiné se zabývaly tímto tématem a poznaly vážnost krize. K tomu vedl Světový reformovaný svaz v partnerství se Světovou radou církví, Světovým luterským svazem a regionálními ekumenickými organizacemi ve všech regionech konzultace od Soulu-Bangkoku /l999/ až po Stony Point/USA /2004/. Dodatečná konzultace s církvemi jižní hemisféry se konala v Buenos Aires /2003/. Po ní následovala společná konzultace církví Jihu s církvemi Severu v Londýně-Colney /2004/.
3. Během valného shromáždění Světového svazu reformovaných církví v Akkře /Ghana/ jsme navštívili otrokářské vězení Elmina a Cape Coast, kde byli miliony Afričanů a Afričanek učiněni zbožím, prodáni a vystavováni hrůzám útlaku a smrti. Křik "už nikdy znovu" byl skutečností dnešního obchodu s lidmi a pokračujícího útlaku světovým hospodářským systémem usvědčen ze lži.
4. Dnes jsme hotovi uzavřít závazek víry /faith commitment/.
Rozpoznat znamení časů.
5. Víme, že stvoření stále sténá, je v okovech a čeká na osvobození /Ř 8,22/. Nářek trpících lidí a rány stvoření jsou pro nás výzvou.
6. Znamení časů se stala naléhavějšími a potřebují interpretaci. Základní příčiny masivního ohrožení života jsou především produktem nespravedlivého ekonomického systému, který je obhajován a chráněn politickou a vojenskou mocí. Ekonomické systémy jsou věcí života a smrti.
7. Žijeme ve skandálním světě, který popírá Boží volání k životu pro všechny. Roční příjem nejbohatšího jednoho procenta odpovídá nejchudším 57%; 24000 lidí denně umírá na následky chudoby a podvýživy. Dluhy chudých zemí dále rostou, ačkoli jejich původní kredity byly mnohokrát zaplaceny. Války, které jsou vedeny o suroviny, vyžadují životy milionů; další miliony umírají na zbytečné nemoci. Globální pandemie HIV/AIDS zasahuje do života ve všech částech světa a postihuje především nejchudší, když nejsou k dostání obecně použitelné léky. Většinu chudých tvoří ženy a děti, a stále roste počet těch, kdo žijí v absolutní chudobě s méně než jedním dolarem na den.
8. Politika neomezeného růstu v průmyslových zemích a úsilí o zisk multinacionálních podniků vyrabovaly Zemi a těžce poškodily životní prostředí. V r.1989 mizel každý den jeden biologický druh; v roce 2000 již to byl jeden druh za hodinu. Klimatické změny, plundrování stavu ryb, odlesnění, eroze půdy a ohrožení zásob pitné vody jsou jen některé pustošivé důsledky. Lidská společenství jsou roztrhána, životní prostory se ztrácejí, pobřežní oblasti a tichomořské ostrovy jsou ohroženy záplavami a bouřemi. Vysoké radioaktivní hodnoty ohrožují zdraví a životní prostředí. Životní formy a kulturní znalost jsou z důvodu ziskuchtivosti patentovány.
9. Tato krize je v přímém vztahu k rozvoji neoliberální ekonomické globalizace, která spočívá na následujících přesvědčeních:
- neomezená konkurence, neomezený konzum, nebrzděný hospodářský růst a hromadění bohatství je pro svět tím nejlepším;
- soukromé vlastnictví neobsahuje žádné sociální závazky;
- finanční spekulace, liberalizace a deregulace trhu, privatizace veřejných podniků a národních zdrojů, neomezený přístup pro
zahraniční investice a import, nižší daně a neomezený pohyb peněz vytvoří bohatství pro všechny;
- sociální závazky, ochrana chudých a slabých, život odborů a mezilidské vztahy jsou podřízeny hospodářskému růstu a akumulaci kapitálu.
10. Tato ideologie, která o sobě tvrdí, že k ní neexistuje žádná alternativa, žádá od chudých a od stvoření nekonečné oběti. Falešně slibuje, že může svět zachránit nastolením bohatství a blahobytu. Vystupuje s nárokem, že chce ovládnout všecky životní sféry a žádá absolutní následovnictví, což se rovná modloslužbě.
11. Jsme si vědomi nesmírného rozsahu a komplexity této situace a nehledáme žádné jednoduché odpovědi. Jako ti, kteří hledají pravdu a spravedlnost, kdo se dívají očima bezmocných a trpících, vidíme, že přítomný světový /ne/řád spočívá na mimořádně komplexním a nemorálním ekonomickém systému, který je hájen impériem. Pod pojmem "impérium"rozumíme koncentraci ekonomické, kulturní, politické a vojenské moci v systém nadvlády, vedený mocnými národy, které chtějí chránit a hájit své vlastní zájmy.
12. V klasickém liberálním hospodářství je úkolem státu chránit soukromé vlastnictví a zachovávání smluv v soutžži trhů. Zápasy dělnického hnutí způsobily, že státy začaly trhy regulovat a pečovat o sociální blaho lidí. Od osmdesátých let začal neoliberalismus internacionalizací toků kapitálu odbourávat sociální funkce státu. Podle neoliberálního názoru je smyslem ekonomie zmnožit zisk vlastníků výrobního a finančního kapitálu, což vede k tomu, že většina lidí je vyloučena a se stvořením se zachází tak, jako by bylo zbožím.
13. Globalizace trhů měla za následek také globalizaci politických a právních institucí a pravidel, které byly zřízeny k jejich ochraně. Vláda USA a její spojenci disponují - ve spolupráci s mezinárodními finančními a obchodními institucemi /Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Světová obchodní organizace/ - politickými, hospodářskými nebo také vojenskými pakty k ochraně a podpoře zájmů vlastníků kapitálu.
14. Pozorujeme také dramatické sbližování mezi hospodářskou krizí na jedné straně a procesem integrace ekonomické globalizace a geopolitiky na straně druhé, a to na pozadí neoliberální ideologie. Toto je globální systém, který hájí a chrání zájmy mocných. Všichni jsme jím zasaženi a nikdo se z něho nemůže stáhnout. V biblických pojmech takový systém hromadění bohatství na úkor chudých je pokládán za porušení věrnosti Bohu; je systémem odpovědným za zbytečné lidské trápení a je nazýván mamonem. Ježíš řekl, že nemůžeme sloužit zároveň Bohu a mamonu /L 16,13/.
Vyznání víry /confession of faith/ vůči ekonomické nespravedlnosti a ekologickému ničení.
15. Závazek víry /faith commitment/ může být vyjádřen rozmanitým způsobem podle regionálních a teologických tradic: jako vyznání /confession/, jako společný akt vyznávání /confessing/, jako závazek víry / faith stance/, nebo jako akt věrnosti /being faithful/ vůči Boží smlouvě. Zvolili jsme slovo vyznávání/vyznání /confession/, ne ve smyslu klasického vyznání /doctrinal confession/ - protože Světová aliance reformovaných církví nemůže učinit takové vyznání - ale abychom poukázali na nutnost a naléhavost aktivní odpovědi na výzvy naší doby a apel z Debrecenu. Zveme členské církve, aby přijaly naše společné svědectví a odpověděly na ně.
16. Na pozadí naší reformované tradice a pochopení znamení časů prohlašuje valné shromáždní Světové reformované aliance, že globální ekonomická spravedlnost je podstatná pro integritu naší víry v Boha a naše následování jako křesťanek a křesťanů. Věříme, že integrita naší víry je v sázce, jestliže mlčíme nebo odmítáme jednat tváří v tvář neoliberální ekonomické globalizaci. Proto vyznáváme před Bohem a mezi sebou navzájem:
17. Věříme v Boha, Stvořitele a Udržovatele všeho života, který nás povolává za partnerky a partnery ve stvoření a záchraně světa. Žijeme pod zaslíbením, že Ježíš Kristus přišel, aby všichni měli život v plnosti /J 10,10/. Vedeni a posilováni Duchem sv. otvíráme se skutečnosti našeho světa.
18. Věříme, že Bůh je svrchovaný nad celým stvořením. "Hospodinova je země se vším, co je na ní." /Ž 24,1/.
19. Proto odmítáme dnešní světový hospodářský řád, zaváděný globálním neoliberálním kapitalismem. Říkáme Ne také ke všem jiným hospodářským systémům - včetně absolutně plánovaných ekonomik - které opovrhují Boží smlouvou tím, že z plnosti života vylučují chudé a zranitelné a celek stvoření. Odmítáme každý nárok na ekonomické, politické a vojenské impérium, které podvrací Boží svrchovanost nad životem a jedná v rozporu s Boží spravedlivou vládou.
20. Věříme, že Bůh uzavřel smlouvu s celým stvořením /Gn 9,8-12/. Bůhpovolal k životu na zemi společenství, které spočívá na vizi spravedlnosti a míru. Smlouva je dar milosti, která se neprodává na tržišti /Iz 55, 1/. Je to ekonomie milosti pro domácnost celého stvoření. Ježíš ukazuje, že toto je smlouva, která všechny zahrnuje, ve které chudí a marginalizovaní jsou přednostními partnery. Volá nás, abychom postavili spravedlnost vůči "nejmenším bratřím a sestrám" / Mt 25,40/ do středu společenství života. Celé stvoření je požehnáno a zahrnuto do této smlouvy /Oz 2,l8nn/.
21. Proto odmítáme kulturu nevázaného konzumního chování, konkurující honby za ziskem a sobectví neoliberálního globálního tržního systému nebo každého jiného systému, který tvrdí, že neexistuje žádná alternativa.
22. Věříme, že každé hospodářství domácnosti života, darované Boží smlouvou k zachování života, je odpovědné Bohu. Věříme,že hospodářství je zde k tomu, aby sloužilo důstojnosti a blahu lidí ve společenství, v rámci udržitelnosti stvoření. Věříme, že lidé jsou voláni, aby se rozhodli pro Boha proti mamonu. Věříme, že vyznání naší víry je činem poslušnosti.
23. Proto odmítáme neregulované hromadění bohatství a neomezený růst, který již stál miliony životů lidí a zničil mnoho z Božího stvoření.
24. Věříme, že Bůh je Bohem spravedlnosti. Ve světě plném korupce, vykořisťování a hrabivosti je Bůh zvláštním způsobem Bohem trpících,chudých, vykořisťovaných, zneužívaných a těch, s nimiž se nespravedlivě zachází
/Ž 146,7-9/. Bůh požaduje spravedlivé vztahy k celému stvoření.
25. Proto odmítáme každou ideologii nebo ekonomický režim, který staví zisk nad lidi, který nepečuje o celé stvoření a ty Boží dary, které jsou určeny pro všechny, vyhlašuje za privátní vlastnictví. Odmítáme každé učení, které ve jménu Evangelia slouží k ospravedlnění nebo neklade odpor takové ideologii.
26. Věříme, že Bůh nás volá, abychom se postavili na stranu obětí nespravedlnosti. Víme, co Pán od nás žádá: " zachovávat právo, milovat milosrdenství a pokorně chodit před svým Bohem." /Mi 6,8/ Jsme voláni, abychom se postavili proti každé formě nespravedlnosti v hospodářství a proti ničení životního prostředí, aby "se právo valilo jako vody, spravedlnost jak proudící potok." /Am 5,24/
27. Proto odmítáme každou teologii, která tvrdí, že Bůh je jen na straně bohatých a že chudoba je vinou chudých. Odmítáme každou formu nespravedlnosti, která ničí spravedlivé vztahy - v oblasti gender (vztahů mezi muži a ženami), rasy, třídy, handicapu, kasty. Odmítáme každou teologii, která schvaluje, že lidské zájmy ovládají přírodu.
28. Věříme, že Bůh nás volá k tomu, abychom slyšeli nářek chudých a sténání stvoření a abychom následovali misijní pověření Ježíše Krista, který přišel, aby všichni měli život a aby jej měli v plnosti /J 10,10/. Ježíš přináší spravedlnost utlačeným a dává chléb hladovějícím; osvobozuje vězně a vrací zrak slepým /L 4,18/; podporuje a chrání utištěné, cizince, sirotky a vdovy.
29. Proto odmítáme každou církevní praxi nebo učení, které ze své misijní práce vylučují chudé a péči o stvoření; které posilují ty, kdo přicházejí "aby kradli, zabíjeli a ničili" /J 10,10/, místo aby následovali "dobrého pastýře", který přišel pro život všech /J 10,11/.
30. Věříme, že Bůh svolává všechny muže, ženy a děti odevšad dohromady, bohaté a chudé, aby zachovávali jednotu církve a její misii, aby smíření, k němuž Kristus volá, se mohlo stávat viditelným.
31. Proto odmítáme každý pokus, v církevním životě od sebe oddělovat spravedlnost a jednotu.
32. Věříme, že nás Duch volá vydat počet z naděje, která je v nás skrze Ježíše Krista a věřit, že spravedlnost zvítězí a mír zavládne.
33. Zavazujeme se, že budeme hledat globální smlouvu pro ekonomickou a ekologickou spravedlnost v Boží domácnosti.
34. V pokoře vyznáváme tuto naději - ve vědomí, že také stojíme pod soudem Boží spravedlnosti.
- Přiznáváme spoluúčast a spoluvinu těch, kteří vědomě nebo nevědomě těží z dnešního neoliberálního ekonomického globálního systému; poznáváme, že toto zahrnuje církve a členy naší vlastní reformované rodiny a proto voláme k vyznání hříchu.
- Přiznáváme, že jsme se stali zajatci kultury konzumerismu a konkurující ziskuchtivosti a sobectví současného ekonomického systému. Příliš často toto všecko prostoupilo naši vlastní spiritualitu.
- Vyznáváme svůj hřích, že jsme zneužívali stvoření a že jsme neplnili svoji úlohu být služebníky a přáteli/přítelkyněmi přírody.
- Vyznáváme svůj hřích, že naše nejednota v reformované rodině oslabila naši schopnost sloužit Božímu poslání v plnosti.
35. Věříme - v poslušnosti vůči Ježíši Kristu - že církev je volána vyznávat, svědčit a jednat, i kdyby to zakazovaly úřady a lidské právo, a trest a utrpení bylo důsledkem /Sk 4,18/. Ježíš je Pán.
36. Spojujeme se v chvále Boha, Stvořitele, Vykupitele a Ducha, "který vladaře svrhl s trůnu a ponížené povýšil, hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou." /L 1,52n/.
Uzavíráme smlouvu pro spravedlnost
37. Tím, že společně vyznáváme svou víru, uzavíráme
v poslušnosti Boží vůle smlouvu. Chápeme tuto smlouvu jako akt věrnosti ve vzájemné solidaritě a v odpovědných vztazích.Zavazuje nás to, abychom společně pracovali pro spravedlnost v hospodářství a v ekologii, ve společném globálním kontextu i v našich rozmanitých regionálních a lokálních poměrech.
38. Na této společné cestě některé církve vyjádřily svůj závazek ve formě vyznání víry /confession of faith/. Naléhavě je prosíme, aby toto vyznání dál překládaly do konkretních akcí - regionálně a místně. Jiné církve se již začaly angažovat v tomto procesu a začaly akce uvádět
v život. Vyzýváme je, aby se dále angažovaly prostřednictvím výchovy, vyznání a konkrétního jednání. Ty církve, které jsou ještě na začátku procesu poznání, naléhavě žádáme na základě vzájemné smluvní odpovědnosti, aby prohloubily svoje vzdělávání a zvažovaly otázku vyznání /confession/.
39. Valné shromáždění vyzývá členské církve Světové reformované aliance na základě vztahu smlouvy, aby převzaly nesnadný a prorocký úkol interpretovat toto vyznání svým místním sborům.
40. Valné shromáždění žádá členské církve, aby uskutečnily toto vyznání a následovaly doporučení výboru pro veřejné otázky o ekonomické spravedlnosti a ekologických otázkách.
41. Valné shromáždění pověřuje Světovou reformovanou alianci, aby spolu s jinými seskupeními - s ekumenickým společenstvím, jinými náboženstvími, hnutími civilní společnosti a lidovými hnutími - se zasazovala o spravedlivou ekonomii a integritu stvoření a vyzývá členské církve, aby dělaly totéž.
42. Nyní naléhavě prohlašujeme, že se zavazujeme svůj čas a energii užívat k tomu, aby se měnilo, obnovovalo a znovu vytvářelo hospodářství a životní prostředí /země/ a tím se volil život, v němž bychom my a naši potomci mohli žít /Dt 30,19/.
