poslal kas O rozdělení, sionismu a naději
To, co se děje v současnosti, je oddělení židovského národa od ostatních národů. Myšlenka, kterou jsem právě vznesl se zdá až příliš triviální, ale jenom na první pohled. Jako pečlivý čtenář Bible jsem si nemohl nevšimnout jistého principu, myšlenkového schématu, které „jde napříč“ biblickými texty. Jedná se o rozdělení ve smyslu stvořitelského principu. Hned na počátku biblických textů se dočítáme, jak Bůh odděluje světlo od tmy, aby následně mohl stvořit Slunce a Měsíc. Odděluje oceány od suché země tak, že shromažďuje vody na jedno místo. A země se stane obyvatelnou. Izraelský národ putuje do zaslíbené země a musí projít rozdělenými vodami Rudého moře. Když vstupuje po čtyřicetiletém putování do zaslíbené země, zase musí procházet rozdělenými vodami, tentokrát vodami řeky Jordánu. (Ex 14:22, Joz 3:16)
Ani Nový zákon není skoupý na myšlenku rozdělení. Když byl Ježíš ukřižován, roztrhla se chrámová opona. (Mt 27:51) To rozdělení, spíše roztržení má v tomto případě zřejmě symbolickou vypovídací hodnotu. Na posledním soudu také dojde k rozdělení – na ty spravedlivé a nespravedlivé. A konečně rozdělení svatého a nesvatého, tedy sakrálního a profánního. Příkladů je v biblických textech „požehnaně“, ale nechci vás tímto, vážení čtenáři, příliš zatěžovat.
Rozdělení předchází naplnění prostor, nastoluje zcela novou perspektivu, nový život. Pro mě osobně je tato myšlenka objevná, kupodivu jsem na toto téma od nikoho nic nečetl.
Zdá se, že myšlenka rozdělení je univerzální a je přítomna i v samotném stvoření. Jako příklad uvedu početí. Když se setká spermie s vajíčkem, co se začne dít? Protože máme elektronové mikroskopy, víme, že začíná proces dělení chromozómů. Zcela novému životu předchází proces dělení! I u všech příkladů, které jsem uvedl výše, princip rozdělení předchází zcela nové perspektivě života! Například Izrael projde rozděleným mořem, a tak se zcela vymaní z vlivu Egypta a obdrží zákon od Hospodina. (Ex 20:1) Po čtyřiceti letech putování po poušti, konečně projde rozdělenými vodami Jordánu a začíná s osídlováním zaslíbené země. V biblickém textu, který je znám jako Nový zákon, to je roztržení chrámové opony. A to zase signalizuje novou perspektivu, novou naději pro člověka v jeho vztahu s Bohem.
Nutno dodat, i když je to věc víry, že proces rozdělení, oddělení je princip, schéma, které je dáno od Stvořitele, je to tak říkajíc jeho „patent“.
Ale teď k původní myšlence o návratů Židů do své země. Tím, že se tento národ začal shromažďovat ve své prapůvodní vlasti, začal proces rozdělení. Je to proces oddělení izraelského národa od ostatních národů. Což za prvé ukazuje na tvůrčí činnost samotného Stvořitele a za druhé toto shromáždění Židů ve své vlasti předznamenává závěr lidských dějin (pokud ovšem věříte biblickým proroctvím).
V mém předešlém článku mi bylo vytknuto, že při mé analýze není naděje na řešení situace na Blízkém východě. S tím ale nesouhlasím, protože ta naděje sama je návrat Židů do své vlasti. Pokud věřím v jednání Stvořitele, který započal své dílo, věřím, že jej i dokončí. A až dojde k oddělení izraelského národa od ostatních národů, zcela jistě nastane nová perspektiva, nový věk v Božím jednání nejen s Izraelem, ale i celým lidstvem. Neznám odpověď na všechny otázky, ale s vámi, vážení čtenáři, jsem sdílel vše, co je mi známo. Jak vidíte, sionismus má pro mne právě ten význam, že se Stvořitel k člověku přiznává dnes, jako před mnoha tisíci lety.
Karel Sýkora
student sinologie a latinské filologie na UP v Olomouci
