Když se první ruský
kosmonaut Jurij Gagarin vrátil na Zemi, cestoval křížem krážem a všude
vyprávěl:“Boha jsem tam nahoře neviděl“. Také druhý Rus v kosmickém
prostoru, Titov, se vychloubal, že pátral jako ostříž a nikde Boha neviděl.
Slyšel jsem o dvacetiletém švédském
děvčeti z Göteborgu, které natolik vzrušilo toto Gagarinovo tvrzení,
že mu napsalo dopis. Byl prostý a zněl doslova takto:
„Drahý kosmonaute
Gagarine: Domnívám se, že jste letěl v kosmickém prostoru a jak říkáte,
neviděl jste Boha. Pane, ráda bych se Vás zeptala, máte-li čisté
srdce.“...
Tato slova mladé dívky vyjadřují
moudrost, přesahující její věk. Ona použila slov Kristových, který v Matoušově
evangeliu (MT 5, 8) říká: blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří
Boha.
Věřím, že vidíme to, co nám
dovolí vidět naše srdce. Jsme-li čistého srdce, můžeme přijmout to, co má
Bůh pro nás připraveno – svá hojná požehnání. Můžeme vnímat jeho
jasné světlo. V kosmickém prostoru jsem požehnání. Můžeme vnímat
jeho jasné světlo. V kosmickém prostoru jsem cítil přítomnost Boha.
Velice jsem si přál navrátit se na Zemi a sdílet Boží lásku s pozemšťany.
Když jsem v lednu 1975 navštívil
Egypt, dozvěděl jsem se, že jsem zde jakožto první americký kosmonaut.
Gagarin byl v Egyptě mnohem dříve. Egyptští novináři ho dychtivě žádali,
aby jim řekl o duchovním dopadu tohoto kosmického dobrodružství. Gagarin je
odrazil větou: „Neviděl jsem tam Boha.“ Nyní je mým posláním pro tuto
zemi a pro všechny země, které navštěvuji, rozdělit se o lásku Boží.
Když jsem byl na Měsíci tak
inspirován přítomností Boha, přednesl jsem verš Ž 121,1): Pozdvihuji oči
svých k horám, odkud by mi přišla pomoc. O štědrém večeru roku
1968, když loď Apollo 8 kroužila kolem Měsíce a byla právě nad odvrácenou
stranou Měsíce, slyšeli jsme posádku číst z Genese zprávu o stvoření:
Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Slyšení tohoto slova z Měsíce
– planety Země – nám připomnělo dobrotu, kterou Bůh zahrnuje lidi na
Zemi.
Je Bůh? Ti, kteří mají čisté
srdce, Boha vidí..
(J.B.Irwin-Více než pozemšťané)
|