|
Právě je 285 návštěvník(ů) a 2 uživatel(ů) online: ivanp rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116556445 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Život víry: Můj pohled na východní náboženství
Vloženo Pátek, 18. leden 2002 @ 06:34:38 CET Vložil: Stepan |
Můj pohled na východní náboženství vychází z hodnocení jeho kořenů v porovnání s křesťanstvím. Někdo říká, že se tato světová náboženství budou slučovat , synkretizovat a vytvoří nový proud světového náboženství do kterého se „vejdou“ všichni věřící ( obecně ) v Boha . V postatě jde o tak velké rozdíly jako je oheň a voda.
A. Filosofický základ
Východní náboženství vychází z „ pantheistického monismu“; tedy chápe Boha jako Nejvyšší Jsoucno, Bytí , ono Jedno apod. V konečné instanci jde o neosobního Boha, který má mnoho miliónů podob – je to poměrně složitý systém božstev a složitý systém náboženské praxe, která je založená na konání dobrých skutků jakožto nosného prvku spásy. Nic proti skutkům ! Křesťané mají vykazovat skutky jako důsledek své víry; tedy víra bez skutků je mrtvá.
Jde o „předmět víry“, čemu a komu věřím. Tam máme podstatný rozdíl. Křesťanský theismus je filosofickým základem křesťanství a v podstatě znamená „ nauku o Bohu, který má Krista“ ( Theo = latinsky „ Bůh“ , křesťanský od slova „Kristus „) .
Východní nauky Krista snížily na úroveň mnoha vtělení onoho neosobního Jsoucna . Nejvyšší zjevení Jsoucna se transformuje do tří bohů – Šiva, Višnu, Brahma. V křesťanství se Ježíš Kristus rovná Bohu a považte, nepoložil tuto rovnost za loupež ( Fil. 2 kap.) . Kristus je ten Bůh, který je od počátku. Podle Písem není jiného Boha, ale je mnoho bohů jakožto stvořených bytostí Ž 82:1
B. Cesta znovuzrození ( spasení)
Jedná se o úplně odlišnou víru. V monistickém pantheismu jde o vymanění se z karmické zátěže pomocí reinkarnace, kdy duchovní podstata člověka ( duše) mění těla jako kabáty a pomocí složitého systému uctívání bohů ( v hinduismu je jich 10 miliónů ) a odtrpění si karmy z minulých životů, dochází k postupnému „vylepšování“ až dojde k „vyvanutí“ tedy splynutí s oním Jedním, neosobním Bohem, který prostupuje vše. Navíc, to co je tady kolem je „maja“ – tedy iluze. Přitom není definován hřích jakožto měřítko morálky. Východní učení se odvolává na svědomí ( což nakonec křesťanství také). Ve svatých knihách východního náboženství jsou pokyny pro způsob života, ale klade se důraz na individualismus. Počítá se s více cestami, které vedou ke splynutí s Nejvyšším Jsoucnem.
V křesťanství je dáno měřítko morálky a etiky jasně a zřetelně. Člověk ví co má dělat, aby byl spasen od hříchu a jeho následků. S reinkarnací se v křesťanství nepočítá. Je v přímém rozporu s Písmem . Bible učí ( Bůh nám nechal zapsat svou vůli) , že je lidem „ …..uloženo jednou umřít a potom bude soud“ . Nejlepším příkladem, že reinkarnace neplatí, je sám Ježíš. Když byl vzkříšen z mrtvých, tak měl původní tělo, na něm měl stopy po hřebech atp. Spasení není ze skutků, ale z víry . Z ní pramenící skutky nemají spásonosný význam ( tedy alespoň u evangelikálních křesťanů). Jsou důsledkem znovuzrození ( vykoupení) . Počítá se s jednou cestou ke spáse a tou je Ježíš Kristus Jan 14:6. Mnoho je cest k poznání Krista, ale dál vede ke spáse jen ukřižovaný Boží Beránek.
Skončím, protože to je téma na letitou diskusi. Chci říci, že nic není černo- bílé. Křesťané nejsou od toho, aby přesvědčovali kohokoliv, že mají pravdu. Křesťan má umět vyhodnotit myšlenkové proudy, různá učení atd. zda jsou v souladu s Písmem. Pokud se už v samých základech diametrálně rozcházejí, potom si nemůžu ( já) myslet, že v něm najdu nějaké společné body, které by nás mohli nějak přiblížit , spojit. To znamená, že s jinověrcem se budu bavit o jeho věroučné praxi, co mu víra dává do života . Budu tolerovat jeho způsob života vycházející z jeho víry a očekávám, že on bude tolerovat moji víru.
Měli bychom ustát misie všech náboženství. Pokud mě druhá strana přesvědčí o tom, že jejich víra je pro mě přijatelná, je pro mě přínosem, pak můžu klidně konvertovat. Dnes, pokud vím, se netolerance a nesnášenlivost objevuje spíše mimo křesťanství. Ostudou je Belfast, ale tam se nemůže jednat o znovuzrozené křesťany, protože je poznáme po ovoci. Jestliže hážou protestanté kameny na katolické děti tak ať jdou někam ….. !
Křesťanství má co nabídnout světu. Buďme těmi, kdo umí uhájit svou víru v dobrém slova smyslu, umí o ní diskutovat, dávají odpovědi na otázky, které jsou jim kladeny a žijí tak, aby oslavovali svého Boha .
KRISPUS
|
Re: Můj pohled na východní náboženství (Skóre: 1) Vložil: Danc (danc@krestan.cz) v Pátek, 18. leden 2002 @ 12:47:43 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | AMEN...
...diky za velice prinosne myslenky. Mno, ja kdybych byl vice studujici duse, tak bych to asi taky mohl tak formuovat...tzn., ze s tim plne souhlasim...
bye |
|
|
Re: Můj pohled na východní náboženství (Skóre: 1) Vložil: katolik v Neděle, 20. leden 2002 @ 08:43:26 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | To už jsem tady někde čet, v ňákým komentáři. Jo je to dobrý, až na to konvertování - to bych já nemoh. |
|
|
|
|