My křesťané se ke svému znovuzrození se v Kristu hrdě hlásíme, a to tak, že své znovuzrození žijeme, neboť znovuzrození promění naše životy jednou a provždy. 

 Rozhodnutí se pro Boha, to skutečné, pravé rozhodnutí se pro Boha je vždy velkým krokem víry do neznáma. A milostivý Bůh na takový projev víry vždy odpoví. Odpoví svým Rozhodnutím. Rozhodnutím, ve kterém je akumulovaná obrovská boží moc. To malé lidsky bezmocné rozhodnutí se pro Boha se v mocném Rozhodnutí Boha doslova rozpustí a zanikne, stane se nepodstatným. Rozhodnutí Boha "Ano přijímám Tě boží dítě" Bůh okamžitě sdělí v poznání pravdy Ducha. Je to první boží sdělení v okamžiku znovuzrození. Tak jako křesťan ví, že Bůh JE, zrovna tak v okamžiku znovuzrození ví, že JE narozeným božím dítětem, a nejenom to..

 Za přijetí Krista a víru v Jeho Jméno Bůh dává moc stát se božími dětmi. Dává moc! To je velmi důležité. Dává moc! 

 Prvotní rozhodnutí lidské se posléze rozpustilo v mocném Rozhodnutí Boha, a boží dítě ve víře přijímá svůj nový status již ne pro své rozhodnutí, ale pro Rozhodnutí Boha a udělenou moc. Bůh nám uděluje moc být božími dětmi! Nestaly jsme se boží dětmi pro naše lidské rozhodnutí, staly jsme se božími dětmi až následně pro Rozhodnutí Boha a jsme boží děti v moci udělené nám Bohem. Je to boží Rozhodnutí a nám udělená moc co nás učinilo božími dětmi.

 Hypoteticky. Kdyby Bůh udělil status božího dítěte pouze direktivně bez daru moci dítěti, dítětem božím být, bylo by to něco jako jmenovaní do funkce, povýšení podřízeného. Něco jako vztah mezi pánem a otrokem- tohle a tohle budeš dělat, tímto se staneš a basta. 

 Bůh sice jako direktor jednou provždy Rozhodne " Jsi Mé dítě", ale zrovna přitom to direktivním Rozhodnutí  dává svému dítěti moc dítětem božím být. A právě to je nejvyšším darem svobody člověku, kdy člověk před Bohem nestojí jako otrok, ale jako Jeho dítě! ve své vlastní moci a svobodě. Je to moc božích dětí, která nás činí svobodnými. Svoboda nestojí v lidském rozhodování, svoboda stojí na Bohem udělené moci! Svoboda je o moci být svobodným.

 Jsem božím dítětem ne proto, že jim chci být či nechci být, ale proto, že mám od Boha moc jim být, to Bůh tak Rozhodnul a učinil!

Rozhodování se zda božím dítětem chci být anebo nechci být, je proto stejně hloupé, jako rozhodování se zda chci být s Bohem či nechci být s Bohem, zda chci žít či nechci žít, zda chci být člověkem či nechci být člověkem. Něco takového se ani nedá nazvat "rozhodováním se", pro něco takového se hodí mnohem přesnější výraz "sebedestrukce".

 

 Jsem božím dítětem ne proto, že jim chci být či nechci být, ale proto, že mám od Boha moc jim být, to Bůh tak Rozhodnul a učinil! Uvědomění si této duchovní skutečnosti sebou nese výrazný posun v poznání a uplatňování boží vůle nejenom v životě osobním, ale ve všech životních situacích ve kterých nám naše moc umožňuje proměňovat nelásku v lásku, odpouštět, bojovat se zlem a hlásat evangelium. 

 Každá moc udělená Bohem je zároveň i otevřenou branou kterou neustále proudí nevyčerpatelná síla od Boha. Kdo poznal, ten ví..

 Bratři v Kristu Ježíši našem Pánu a Bohu. Neklesejte na mysli v těchto těžkých dobách a dále moudře užívejte moci božích děti kterou máme od Boha. Bůh své děti nikdy neopustí a žárlivě si je střeží.

Buďte v Bohu.

Amen

Myslivec