nevím proč by článek na zamyšlení měl rozdělit křesťany. Nebo jsem tímto šlápl na "kuří oko"? :-) To je právě to, že se tady obecně nevede konstruktivní debata. Aby jsme byly jedno tělo, tak právě musíme vést debaty a společně přemýšlet. Ano jistě bude rozchod v názorech, ale právě proto můžeme konstruktivní debatou a podklady s písma dospět ke stejným názorům, nebo si alespoň druhý názor vyslechnout a klidně nesouhlasit. Jen není potřeba hned vytahovat hůl. 

K tvému  názoru, že zvířata nemají ducha, připomínám slova kazatele : Kazatel 3,21 - Kdo ví, zda duch lidských synů vystupuje vzhůru? A duch zvířat sestupuje dolů do země?

Ducha jednoznačně mají, jelikož to praví samotné Písmo. Člověk je učiněn k obrazu Božímu, ale neřekl bych, že zvěř musí být podhodnocena. duch bude shodný. 

Neříkám, že mám pravdu, pouze, že nevidím oporu trojjedinečnosti. Mrzí mne, že tato nauka tvoří mnohdy rozkol mezi členy církve nebo církvemi. Ale neviděl bych v tom důvod opustit církev nebo hanit zastánce této nauky. Myslím si však, že jde o samostatné 3 osoby, viz Gen 18:1-3

Pokud jsou Bůh, Syn a Duch jedna osoba, jak mohl Syn přijmout Ducha po Janovu křtu? Přijal sám sebe? Navíc zde nad nimi promlouvá Bůh.

Mk 13:32 O tom dni či hodině nikdo neví, ani andělé v nebi, ani Syn, jedině Otec. ------ Syn nezná den ani hodinu, ale Otec ano. Pokud jsou jedna osoba, pak by i Syn znal den i hodinu.

Gen 18:1-3 1I ukázal se mu Hospodin u Mamreho dubů, když seděl u vchodu do stanu za denního žáru. 2Když pozvedl oči a rozhlédl se, hle, tři muži stáli proti němu. Když je uviděl, běžel jim od vchodu do stanu vstříc, poklonil se až k zemi 3a řekl: Panovníku, jestliže jsem nyní nalezl ve tvých očích milost, nepomíjej prosím svého otroka. ------ Zde jednoznačně jsou 3 samostatné osoby. 

Mt 27:46: Kolem deváté hodiny zvolal Ježíš silným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“ To jest: ‚Můj Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?‘ ------ Při ukřižování na sebe přijal Pán Ježíš veškeré hříchy na sebe. Jelikož hřích odděluje od Boha, Oddělil Jej i od Syna. Opět jednoznačné ustanovení 2 rozdílných osob.

Po ukřižování Ježíš zemřel. Byl mrtví. Bůh musel být jednoznačně mimo a živý, aby jej mohl vyprostit z moci smrti.

Andělské bytosti nejsou bytosti dušové, jsou to bytosti duchové. Pojem duševno a pojem duc***** se odlišují v mnoha věcech. A to proto, že duch a duše není jedno a to samé! 

O lidské duši se může hovořit jenom a pouze v souvislosti se spojením světa duchovního a hmotného. Pokud oživující spojení zaniká, zaniká i duše. Duše je smrtelná, zaniká, a zbývá duch, který odchází k Bohu. V Písmu se o tom tak píše. V Písmu je jenom jedna zmínka o duších pod nebeským oltářem. Jenže to nejsou duše živých, jsou to duše zemřelých, tedy duše mrtvé.

V katolicismu existují zhoubné teze jako posmrtný život před vzkříšením a lidská duše žijící bez těla. Což je vlastně základem spiritismu. Mrtvá lidská duše již není lidskou bytostí! Vyvolávat mrtvé bytosti, uctívat je v obrazech a sochách, modlit se k nim, je vždy vzýváním zlých klamavých duchů, kteří ochotně na sebe berou podobu zemřelého. 

A tak zde najdeme exoty jako si třeba ty Oko, co pro náboženský řk fanatismus obhajují jasné zločince, co věří v jistou spásu až v posledním okamžiku života, co pohlíží na děje relativně a myslí si že tam na věčnosti již vzkříšení nastalo a tady ne. Je to smutný pohled na některé zdejší slepé, hluché, vůči pravdě tupé a vždy prolhané katolíky, kteří se neustále snaží dokazovat to, o čem nic neví. A těch dohadů s nimi a to o zcela základních věcech víry, nad čímž se kristovec pro samozřejmost ani nepozastaví.