Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 236, komentářů celkem: 429552, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 434 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116472337
přístupů od 17. 10. 2001

Povzbuzení: Ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem
Vloženo Pondělí, 24. duben 2017 @ 09:03:28 CEST Vložil: Tomas

Svědectví poslal Frantisek100

Utrpení v těle? Nějak jsem to nemohl pochopit. Často jsme slyšel, jak se někteří věřící chlubili tím, co prý vytrpěli pro Krista. Jak se nechali vyhodit z práce, jak se rozhádali se svými blízkými kvůli víře, jak odmítli slavit vánoce a jiné  a jiné . Ale co tím utrpením v těle asi myslel apoštol Pavel?   Vybavil jsem si jednu událost. Pracoval jsem na jednom pracovišti pro mladistvé s poruchami chování. Vlastně tam byly  skoro dospělé slečny. Měly za sebou těžkou minulost. Něco si zavinily samy  a něco bylo i vlivem prostředí a vrozené genetické  výbavy. Byl jsem ve funkci vedoucího vychovatele.  A jednoho dne mi noční vychovatelky  přišly oznámit, že u Marie našly pod polštářem několik tabletek a že mají podezření, že léky, které má večer spolknout, pak vyplivne a dá pod polštář. Prý tvrdošíjně zapírá a tvrdí, že nejsou její. Zavolal jsem si ji. Přišla hezká  a pyšná  a  až skoro  uražená slečinka, protože si jí dovolím také podezřívat a věřit těm.. "Maruško, víš asi, proč jsi tady u mně?"  Cukla vzteky hlavou a  pronesla: "Kvůli nějakým blbým práškům"

"Máš pravdu", přitakal   jsem. " A co mi povíš o tom dál?"  "Co bych povídala? Copak jsem tak  pitomá, abych nebrala moje léky a schovávala si je pod polštář? Někdo mi je tam schválně dal"   Tak tady se asi pravdy nedoberu, pomyslel jsem si. Musím na ni jinak. Takhle se nikdy nepřizná. Začnu  z jiného konce.   "Podívej se, je možné, že nejsou tvoje. Jenže, jak zjistíme pravdu?" Dívám se jí do tváře a zdá se , že se tam objevil vítězný úsměv.   Pokračuji dál. " Pokud ty prášky jsou opravdu tvoje a ty je neužíváš, pak si škodíš sobě. Ty prášky nejsou  laciná záležitost. Ale ještě horší je, když člověk lže a zapírá." Už by byla ráda, kdyby mohla odejít  s pocitem vítěze. Možná si v duchu říká, ať nekecám. Nic dál neříkám  a je chvíli ticho. Sedím za svým stolem a hledím na pár prášků. Beru obálku a schválně pomalu vkládám jednu tabletku za druhou do obálky. Maruška mne pozoruje. Možná by byla ráda, kdybych je hodil do koše a případ uzavřel. Proč je dává do obálky?   Cítím její zvědavost.   " No, Maruško, co se dá dělat? Prášky pošlu do laboratoře, ( samozřejmě si vymýšlím) a asi za pár dní budeme mít jasno. Pokud to jsou tvoje léky, tak je tu důkaz, že lžeš  a podvádíš. Nikdo jiný tvoje léky tady neužívá."   Maruščina tvář už není tak jistá a hrdá. Znejistila.   Tak hotovo, zalepuji obálku  s pocitem, že lež má krátké nohy a na všechno se přijde.   "Tak, Maruško, běž" , jsou moje poslední slova.   Odchází  a už ne tak sebejistě, jako při příchodu.   Sedám k počítači  a vyřizuji si svoji úřední práci. Za chvíli se ozve na dveře slabé zaťukání.   " Dále" dost silným hlasem dávám najevo vyrušení od práce.   Dveře se pomalu otvírají a světe div se. Stojí tam Maruška. Mokré oči a rozmazaná barva na obočí. Taková hezká dospělá slečna se snědou pletí a černýma očima.   "Co se děje, Maruško?"   Slyším její zrychlený dech. To není  z fyzické námahy, ale z psychického napětí.   A se vzlykotem říká." Já se vám chci přiznat. Ty prášky byly moje.." Najednou je mi jí líto. Uvědomuji si, že to pro ni nebylo lehké sem znova přijít.   " Maruško, děkuji Ti za přiznání. Za tu lež tě trestat nebudeme ale to víš, za to, co jsi dělala  s léky, nějaký trest mít budeš. To nechám už na vychovatelkách"   Nakonec jí podávám ruku a loučím se s ní. Případ je vyřešen. Ale já si uvědomuji, jak bolestivé je přiznat se k hříchu. Není tohle to utrpení, co myslel Petr? Jak těžké je zbavit se závislosti na alkoholu, drogách, ale třeba jen na jídle, kouření... ? A ještě těžší zbavit se závisti, nenávisti  a touhy po pomstě, touhy po vlastní slávě  a bohatství... ??.   Proto Petr píše tohle:     ·  1Když tedy Kristus podstoupil tělesné utrpení, i vy se vyzbrojte stejnou myšlenkou: Ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem. ·  2Proto i vy ve zbývajícím čase života nebuďte oddáni lidským vášním, ale vůli Boží. ·  3Dost dlouho už jste dělali to, v čem si libují pohané: žili jste v nevázanosti, vášních, v opilství, v hodech, pitkách a v hanebném modlářství.   Není tohle to utrpení v těle, kterým bojujeme  s hříchem tak, až  s ním skoncujeme. A je to boj na celý život.     Díky Pane, Ježíši za sílu, kterou dáváš.  Co je naše utrpení proti tomu, co jsi musel vytrpět Ty kvůli nám  a pro naši záchranu??!!!


"Ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem" | Přihlásit/Vytvořit účet | 24 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Středa, 26. duben 2017 @ 08:26:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak jste trpěli v těle a tím skoncovali  s hříchem? Jaké máte osobní zkušenosti? Nechci filosofické  a náboženské úvahy, ale příklady z denního života. Rád bych se poučil. Ne naučné fráze a verše, ale opravdové zkušenosti. Děkuji.



Re: Ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem (Skóre: 1)
Vložil: tele v Úterý, 25. duben 2017 @ 12:39:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šalom, Františku.


Nevím, zda jsi tímto případem/příkladem nejlépe vystihl Kejfovu myšlenku vyjádřenou slovy: "Když tedy Kristus podstoupil tělesné utrpení, i vy se vyzbrojte stejnou myšlenkou: Ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem". Ale snad ti rozumím, co jsi chtěl tím příběhem vyjádřit.


Jde o to "vybavení vyjádřenou tou myšlenkou". Ješua řekl: "Všechno, co byste chtěli, aby lidé činili vám, čiňte i vy jim; neboť to je Zákon a Proroci.“ Obráceně by jeho slova mohla znít: "Všechno, co nechte, aby lidé činili vám, nečiňte i vy jim". A ještě přeneseně: "Všechno, čímkoliv vám způsobili jiní utrpení, nečiňte i vy jim, když jste na vlastním těle zakusili to zlé, kvůli čemu jste trpěli." 


Snad by se i dal použít příklad nějakého vážného onemocnění, kdy se člověk musí vyhýbat tomu, co způsobilo jeho onemocnění nebo tomu, co by mohlo poté ještě více zhoršit jeho zdravotní stav. Avšak myslím, že to nevystihuje příliš dobře Kejfovu myšlenku. Spíše jde o to, že když jsme na vlastním těle zakusili ty důsledky hříchu druhých, o to více bychom měli s hříšným jednáním skoncovat. Třeba ... když by někdo byl okraden a zakusil kvůli toho třeba chudobu, měl by skoncovat i s nepatrnými krádežemi, co si lidé rádi obhajují, ... ale nemělo by se to týkat jen skoncováním s krádežemi, ale s každým projevem hříchu. ... Myslím, že o tomto vybavení "tímto uvědoměním si, co způsobuje hřích (nejen sobě), ale především druhému, Kejfa psal.


Nevím, zda si ona slečna uvědomila, že když si nebrala ony léky a zalhala, mohla tak způsobit zhoršení svého vztahu a tím i nějakou sobě bolest, ale že tím mohla způsobit problémy druhým, tedy jejím opatrovatelům. Snad ji šlo jen o to, že se na její lež dojde a bude mít ona sama nějaké potíže s vámi či bude potrestána, ale nevím, zda si uvědomila, že že její jednání může způsobit druhým potíže a trápení.


tolik tedy můj úsudek. Nakonec Ješua neučinil hřích, ale sám na svém těle zakusil utrpení způsobené hříchem druhých. A tak se stal "dokonalým". Přeci jen, že bychom se sami nikdy vůči druhému neprovinili, ještě neznamená, že jsme naprosto skutečně osobně poznali onu závažnost hříchu/zla. Tím neříkám, že bychom to nutně museli osobně zakusit, ale jde o to uvědomovat si třeba zrovna na utrpení nevinných, k čemu může vést náš hřích, vina a o co více zločin.



Re: Ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 24. duben 2017 @ 09:36:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nikomu není lehké přiznat si chybu, a tys Františku udělals velkou chybu. Tu tvoji svěřeňkyni dohnal k přiznání strach z odhalení, a ne pokorná vůle se přiznat a chybu napravit. Byl to její strach, a tvoje lítost nebyla na místě. Podání ruky nic neřeší, spíš zhorší. Dobrý vychovatel musí přimět svěřence i k přijetí odpovídajícího trestu, to aby se to pro příště neopakovalo. Nechat se v tomto případě unášet city, a řešit prohřešky podáním ruky, je nejrychlejší cesta, jak se vychovatel rychle zbaví autority.
Ono už na popisu tvého rozhovoru se svěřenkyní bylo znát, že nijak velké autority u ní nemáš, když ti do očí beze strachu lhala. No, a ta tvoje lež o laboratoři, to je taková tvoje berlička, kterou jsi podepřel svoji autoritu. Nezdá se Ti ani trochu divné to, že jste ve vzájemném rozhovoru oba dva lhali, oba dva jste se snažili jeden druhého oklamat, a sledovali se na vzájemné mimice jak se vám to daří?
Při výchově se lež nesmí ani tolerovat, a pokud svěřenec lže, musí se mu nechat důsledky jeho lhaní náležitě pocítit! Staří lidé říkávali: " kdo lže, ten krade a má blechy". Pro lhaní neexistuje omluva, a při výchově svěřenců je lhaní ta nejhorší vlastnost.



Stránka vygenerována za: 0.21 sekundy