Mt1,24-25   Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu nařídil Pánův anděl, a přijal svou ženu. Ale nepoznal ji, dokud neporodila svého prvorozeného syna. A dal mu jméno Ježíš.    L2,4-7   Také Josef vyšel z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, neboť byl z domu a rodu Davidova, aby se dal zapsat s Marií, svou snoubenkou, která byla těhotná. Stalo se, když tam byli, že se naplnily dny, aby porodila. I porodila svého syna, toho prvorozeného, zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože pro ně nebylo místo v útulku pro pocestné.  Mt13,55-56   Není to ten syn tesařův? Nejmenuje se jeho matka Marie a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Juda? A nejsou všechny jeho sestry u nás? Odkud tedy má toto všechno?“   Mt1,16   Jákob zplodil Josefa, muže Marie, z níž se narodil Ježíš řečený Kristus.   L3,23  Když Ježíš začínal, bylo mu asi třicet let, byl synem, jak se myslelo, Josefa, ten Heliho, 

Nepoznal ji, dokud - žili spolu sexuálně. Marie nemohla dále zůstat pannou. Prvorozený - v Lukášově evangeliu je zdůrazněno ten prvorozený, tedy zdůrazňuje který její syn. Kdyby neměla Marie další syny, bylo by zbytečné psát, že byl Ježíš Mariin prvorozený syn. Svého - zbytečná poznámka. Matky rodí své děti. Stačilo by tedy napsat jen syna, nebo prvorozeného syna. Slovo "svého" naznačuje, že Josef byl asi vdovec nebo mohl svou dřívější manželku propustit, a měl vskutku své děti před manželstvím s Marií. To jen dokládá, že Josefův syn či synové narození před manželstvím s Marií se o Marii nemuseli nutně postarat jako o svou matku, ale tato "povinnost" byla na jejím prvorozeném synu Ježíšovi. Jeho bratři, jeho sestry - těžko říci, zda všichni jmenovaní jeho bratři byli z Marie, mohl to být 1 nebo 3, ale i také všichni 4. Josef už mohl být starší muž, Marie byla pannou (ve významu i jinde v Písmu použitém = mladá dívka). Josefovi synové z dřívějšího manželství tedy mohli být již dospělí a nechodit s matkou i otcem, ale sami, mohli už mít své rodiny a mohli se dát zapsat sami, do chrámu sami atd. Tedy všichni 4 jmenovaní bratři mohli být skutečně synové Marie a Josefa. Nejspornější je Jakub (starší). Mohl být právě on prvorozeným Josefovým synem a tedy jeho (královským z rodu Davidova po otci) dědicem nebo byl prvním Josefovým synem s Marií v tom případě, že Ježíš nepocházel z Josefovy spermie, ale ze stvoření působením Ducha svatého. Prvorozené dědictví (právo prvorozeného na královský trůn) by nebylo ani tak porušeno, jednat z toho důvodu, že otec Marie jistý Heli nemusel mít syna a tak se dědictví potomkům přenášelo přes zasnoubení dcer za muže ze stejného rodu a čeledi. Také i z Izraelských dějin je patrné, že trůn nutně nemusel zdědit králův prvorozený syn a i jiný syn z prvního manželství, ač jisté přednostní právo zde bylo, ale záleželo na vyvolení. Zmínka o tom, že byl Ježíš prvorozeným synem Marie (s Josefem?) není však marná i z pohledu vnímání Marie, jako panny (do doby jeho narození). Z tohohle pohledu evangelisté mohli právě zdůraznit, že Ježíš byl počat oním "zvláštním" způsobem. Jak se myslelo - Lukáš zde jakoby říkal, že Maie s Josefem drželi do určité chvíle (dokdy?) v utajení to, že Ježíš není Josefův syn, že ho nepočal. Jákob zplodil Josefa; Josefa, ten Heliho - ač se tedy běžně vysvětluje, že "Matoušův" rodokmen Ježíše jde přes Josefa a "Lukášův" přes Marii, nic nehovoří pro tuto domněnku (z písma), že by rodokmen uvedený u Lukáše směřoval k Marii. Matouš a Lukáš se neshodují na otci Josefově, mohu se plést. Nebo se spletl Lukáš? Matouš? 

Mt10,2-4   Jména těch dvanácti apoštolů jsou tato: první Šimon zvaný Petr, jeho bratr Ondřej, Jakub Zebedeův a jeho bratr Jan, Filip, Bartoloměj, Tomáš, celník Matouš, Jakub Alfeův, Tadeáš, Šimon Kananejský a Juda Iškariotský, který ho pak zradil.   Mt4,21   A když odtamtud poodešel, uviděl jiné dva bratry, Jakuba, syna Zebedeova, a jeho bratra Jana, jak v lodi se svým otcem Zebedeem spravují své sítě. I povolal je.   Mt20,20   Tehdy k němu přistoupila matka synů Zebedeových se svými syny, klaněla se mu a o něco ho žádala.   Mt27,55-56   Bylo tam mnoho žen dívajících se zdaleka, které se vydaly za Ježíšem z Galileje a sloužily mu. Mezi nimi byla Marie Magdalská, Marie, matka Jakubova a Josefova, a matka synů Zebedeových (Salome, sestra Marie?).

Jan Zebedeus - jeho matka byla naživu v době Ježíšovy smrti. Jan tedy ještě svou vlastní matku naživu měl a asi, asi také otce. Pokud byla (dle tradice) Salome matkou Janovou a sestrou Marinou, byl Ježíš Janovým bratrancem a Marie Janovou tetou. A Jan sám ve svém evangeliu píše, že u kříže tehdy stála sestra Ježíšovy matky, a tedy i ona slyšela to, co před ní řekl Ježíš Janovi a Marii. Pokud by bylo v době ukřižování Janovi okolo 15-ti let a měl zemřít okolo roku 100,101 pak by zemřel ve svých cca 82? letech. Kdyby mu bylo tak 30, pak okolo 100 let. Bylo-li mu 15, pak jeho dům byl domem jeho rodičů, byl-li již dospělý, pak jeho. Každopádně měl tak 2 matky. Proč by se měla Marie starat o Jana, když měl rodiče, byl-li mlád, a proč by se měl Jan postarat o Marii, když měla jiné syny. Třeba jde o jednoduché vysvětlení, že Ježíš miloval svou matku a miloval i Jana a Marie milovala svého syna a Jan miloval Ježíše, a Jan ještě nebyl ženatý, tak se o Marii postaral jako o svou matku ... anebo ... si ji vzal (jen) toho (smutného) dne domů ... anebo za tím vším můžeš vidět tu církevní dogmatiku .... pak ale je třeba i přijmout, že zůstala pannou, tedy neměla s Josefem nejen další děti a ani sex a jehožíš byl jednorozeným synem Mariiným ...

Výběr je na každém ... ale proč je ten článek zařazen pod nebezpečná učení, nevím. Spíš ta doplňující dogmata o královně nebes?

                     Přesně tak.