Grano Salis - Velký Babylon

Tímto článkem bych chtěl objasnit biblický pojem Babylon.

»13„Vejděte těsnou branou, protože široká je brána a prostorná cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kteří jí vcházejí. 14 Jak těsná je brána a zúžená cesta, která vede do života, a málo je těch, kdo ji nalézají!“ 15„ Mějte se na pozoru před falešnými proroky, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. 16 Po jejich ovoci je poznáte. Což se sbírají z trní hrozny nebo z bodláčí fíky? 17 Tak každý dobrý strom nese dobré ovoce, ale prohnilý strom nese špatné ovoce. 18 Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce ani prohnilý strom dobré ovoce. 19 Každý strom, který nenese dobré ovoce, bývá vyťat a hozen do ohně. 20 Poznáte je tedy po jejich ovoci.“ 21„Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, vejde do království Nebes, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích. 22 Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme tvým jménem neprorokovali a tvým jménem nevyháněli démony a tvým jménem neučinili mnoho mocných činů? ‘ 23 A tehdy jim vyznám: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti. ‘“« [Mt 7,13-23]

Čím se provinili tito věřící, kteří šířili Evangelium (tedy alespoň si to mysleli) a činili ve jménu Pána Ježíše i mnohé divy? To nám říkají ty počáteční verše o OVOCI, o ŽIVOTU a o DOBRÉM a ZLÉM STROMU. Byli to věřící, kteří sice měli Ducha svatého, ale většinou pracovali na základě starého člověka, na základě staré Adamovy přirozenosti. Místo aby sloužili Bohu duchem, tedy skrze Kristův Život a Boží přirozenost. Kristus je ten dobrý strom, který nese své ovoce - ovoce Ducha a Život a pokoj a starý člověk je ten zlý strom, který může nést leda ovoce hříchu a smrti. Zlý strom nikdy nemůže nést dobré ovoce a naopak.

Kdo slouží ze starého člověka a ne z Krista, slouží na principu Babylona. Babylon je dle Zjevení 17. a 18. Nevěstka, tedy někdo, kdo se tváří jako pravá církev, ale přitom jde o podvrh. Stavba Babylonské věže je pokus dosáhnout Boha lidskými prostředky, lidským plánováním na "úzkých výborech" skrze lidské "funkcionáře" a prací na principu "co se nám vidí za dobré", nikoliv na principu závislosti na Duchu svatém a činění Boží vůle a přesně těch skutků, která Bůh pro každého věřícího přímo připravil a ke kterým ho vede Kristus v něm skrze svůj Život, který je naším Životem.

Tito věřící tedy míchají duchovní věci s přirozenými a to je velká ohavnost před Bohem, protože Bůh přijme pouze to, co je z Krista a to, co je z Adamovy tělesnosti nikdy nepřijme. Babylon nebyl postaven z kamene, který stvořil Bůh. Byl postaven z CIHEL, které jsou od začátku do konce pouze lidským výtvorem. Někdo je talentovaný, výmluvný, má organizační schopnosti, je chytrý a má znalosti nebo vystudoval teologii, tak je požádán, aby převzal ve sboru církevní záležitosti. A někdy je to dokonce, aby toho nebylo málo, i žena... Toto všechno jsou ale pouze CIHLY. Je to princip Babylona - falešného náboženství, které se chce přiblížit Bohu nikoliv skrze Krista, ale skrze člověka.

Pochopitelně, Babylon má na zemi jednu staletí trvající typickou hlavní velkou reprezentantku, ale má i dcery - "dceřinné společnosti" v řadách protestantských denominací, ale i některých nezávislých, kde člověčina kvete nebývalým způsobem. A je opravdu Velký a známý světu a světem respektovaný.

Opak Babylonu - Filadelfia, je naopak malá a světu neznámá. Je dokonce neznámá i ostatním příslušníkům Filadelfie na jiných místech. Podobně, jako prorok Eliáš osobně neznal nikoho z oněch 7000, které měl někde Bůh a kteří neskláněli kolen před Bálem.

Pochopitelně, zde se nemluví o věčném zatracení těchto věřících. Bůh vyzývá, aby Jeho lid z Babylona vyšel, jinak přijme jeho rány. Budou to rány, bití, ale ne věčné zatracení. To by musela být zatracena drtivá většina křesťanstva. Ale je tam řečeno, že tito věřící nevstoupí do Království Nebes, což je 1000 let trvající období Kristovy Vlády na této stávající zemi, které bude zaslíbenou odměnou Kristu a jeho svatým a věrným. Kristus tu píše, že je nikdy neznal, ale tím je myšleno, že je neznal jako Král, nikoliv jako Spasitel.

To potvrzuje i související pasáž v 1Kor:

»11 Neboť nikdo nemůže položit jiný základ nežli ten, který je již položen, a tím je Ježíš Kristus. 12 Jestliže někdo na tomto základě staví ze zlata, stříbra, drahých kamenů, dřeva, sena nebo slámy, 13 dílo každého se stane zjevným. Ten den je ukáže, neboť se zjeví v ohni, a oheň vyzkouší dílo každého, jaké je. 14 Jestliže někdo na tomto základě vystaví dílo a ono mu zůstane, dostane odměnu, 15 jestliže mu jeho dílo shoří, utrpí škodu; sám se sice zachrání, ale jako skrze oheň.« [1Kor 3,11-15]

Oni mají svůj základ. Nazývají Ježíše Pánem. Mají Kristova Ducha. Avšak na základ Krista staví z materiálu, kterým není Kristus (zlato, stříbro, drahé kameny), ale starý člověk (dřevo, seno a sláma). Je zde řečeno, že jejich dílo shoří, oni utrpí škodu a budou spaseni, avšak jako skrze oheň. Což ve spojitosti s Mt 5,22-26 znamená, že projdou dočasným ohněm Gehenny.

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace