Hele, osobní zkušenost je nepřenosná. Pocity jsou jen tvoje. Já ti věřím, že ty pocity máš, nebo jsi měl, ale já to nikdy neměl. To je stejné jako když někdo, kdo nikdy neměl orgasmus, poslouchá toho, co se mu snaží poprat ten pocit. 

Nebo já ti mohu vyprávět pocit, jaký jsem zažil, když jsem před tuším 12 lety vylezl na Kriváň v Tatrách (2494m). Ten pocit euforie po mnohahodinovém výstupu, když jsem s nohama seděl na kraji skály a pode mnou sráz několik set metrů dolů. A ty výhledy na krajinu. Dneska už bych to nedal. Nějak mám strach z výšek poslední roky. Ale křesťanům to neříkám. Beztak by to byl zase démon a zase vy ho vymítali a zase bezúspěšně...

Pokud ti víra dává pocit pokoje, tak tě chápu, že se jí držíš...

  Je možné, že ti to, co píšu, přijde mimo téma článku. Ptáš se: "Co z toho, čím mě křesťané krmili, je pravda ?" Tak ti odpovídám přímo: Pokud tě "křesťané" krmili videi, bylo to špatně, je jedno, jestli ta videa jsou "pravda" nebo "nepravda". Měli tě krmit Ježíšem, aby tvůj život byl pravda. Aby tys měl ve tvém životě věci, o kterých víš, že jsou pravda a nemusíš spekulovat nad tím, jak to je. Pokud někdo krmí lidi videi, příručkami a historkami, tak s ním nesouhlasím. 

  Snad ti někdo s videi, které jsi sem vložil, pomůže.

 Myslím že také vyhledával  tichá a klidná místa , kde se modlil. Takže tichý a pokorného srdce byl. V Něm máme odpočinutí svým duším. (Pokoj s Bohem)

Můžeš mi už konečně prozradit to veliké tajemství, co bych z toho měl, kdybych na tebe zkoušel nějaké triky?

Říká Ti něco slovo stihomam?

Než jsem se s letničními setkala já, tak mě právěže tyto věci zajímaly, ale to "pravé" přišlo teprve s Rebekou a dalšími takovými svědectvími, která byla pro mne jak magnet. Coby metloš jsem si satana "neužila" tolik jako pak v křesťanství:-)
Z Benny Hinna byl paf můj manžel, který když si přečetl Dobré ráno, Duchu svatý, konstatoval, že mu tato kniha otevřela oči a s tím mi ji nutil, abych se už vzpamatovala a neodsuzovala pořád takové významné Boží služebníky (tehdy jsem se totiž pohybovala jak mezi ulitlými letničáři, tak mezi konzervativními bývalými adventisty, kteří coby zkušení měli pro takové "služebníky" jiná pojmenování...). No, mně to tehdy neoslovilo nijak, jen popis dalších nadpřirozených úkazů, kterých v letničních sborech není nikdy dost. Vždycky, když jsem odmítala věřit nějakým takovým svědectvím, měl na mne celkem účinnou páku - jsi přece věřící, nejsi nevěřící, tak se podle toho chovej a nesuď, nebo budeš souzena. Tak jsem raději všem těm uzdravováním a zázrakům věřila, než nevěřila. Teprve když jsme někde četli, jak Beník chodí na hrob Kačenky Kuhlmanové se s ní radit a viděli, jak mlátí lidi sakem, manžel změnil postupně názor. Konference ohně byla asi poslední hřebík do rakve letničního opojení. Jak vidíš, nejsi zdaleka sám, kdo naletěl.


Pokud je to ovšem ideologický boj, tak křesťané by měli bojovat čestně. Křestané by se skutečně měli řídit zásadou - "Nejsme jako oni". Když budou křesťané podvádět, vymýšlet si, mystifikovat stejně jako to dělají lidi ze světa, tak pak diskreditují křesťanství. Než říkat nejisté nepřesvědčivé svědectví, tak raději neříkat nic!

Zlatá slova. Taky mě pokaždé zamrzí, když se lidé, kteří usilují, aby zvítězila pravda, uchylují k falši:-( Nicméně při tomto jednání jsem se už taky přistihla... Když člověk chce druhého přesvědčit o (své) pravdě a ten druhý má lepší argumenty, pak nezbývá, než raději potupně mlčet, nebo si dopomoct malinkou lží a zacpat nevěrci hubu... Člověk ale vždycky nemusí ze všeho vybruslit jako vítěz. To je spíš otázka ješitnosti. Pravda má jednoho svědka a tím je čas. Pokud něco nevím, tak mlčím a čekám, že se to třeba jednou dovím a už nebudu muset mlžit. Občas se nemůžu smířit s tím, že Bůh pracuje (z mého pohledu) tak pomalu... ale na druhou stranu vím, že když se něco uspěchá, tak to pak stojí za h....

Určitě je to možné. Já jsem přestal kouřit ze své vůle a nejsem sám. Znám několik dalších lidí, co přestali kouřit ze své vůle. A je možno i skončit s drogami i s násilným chováním. Jenže ty tu motáš závislosti, zlozvyky a násilnické chování. Nevím, proč křesťané dělají guláše a nedokáží rozlišovat. Násilné chování je něco jiného. To má více příčin. Obvykle to má příčiny v dětství a špatné výchově. Než k tomu dojde, musí být mnoho spouštěcích faktorů. A náprava je těžká. Měl jsem na to seminář, necírkevní, odborný. S psychologem, co pracoval v ústavu pro nejtěžší mladistvé násilníky. K tomu vydal několik knih. Chápeš, že se to tady nedá přepsat do jednoho řádku. 

Křesťané (letniční) mají tendenci v kontaktu s kýmkoli, kdo je pro ně mimo jejich normy, jednat takto: Vloží na něj ruce, udělají "abraka dabraka, čámy máry fuk" a ten člověk je údajně od toho okamžiku ode všeho špatného osvobozen, halehuja atd.  Samozřejmě neříkají abraka dabraka, to si z toho dělám srandu, používají jiné magické formulky. Např. "ve jménu Ježíše Krista" atd. 

Já taky ne.

Já jsem taky zažil mnoho situací, ze kterých si odvozuji nějakou intervenci Boží, protože jsem tím nasáklý, ale mně z toho vychází Bůh jako podivný až mstivý, nebo netečný a nesoucitný, takže raději nebudu věřit v nic takového a budu považovat vše, co se děje za nezávisle na Bohu a za pouhou náhodu. 

Souhlasím. Považuji Bonnkeho a další evangelizátory za Boží muže, i když sám jsem naturelem úplně jiný. Nekřičím, nemám rád show. Ale chápu, že v Africe jsou taky tak temperamentní jako je Bonne a že on jim tam svým stylem sedí.