Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 240, komentářů celkem: 429556, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
 mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 544 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:
Danny42
rosmano
Willy

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116480431
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží.
Vloženo Sobota, 25. červenec 2015 @ 20:12:30 CEST Vložil: Tomas

Zamyšlení poslal Frantisek100

Nenarodí-li  se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží. Můžeme si rovněž položit stejnou otázku jako Nikodém. Jak je to možné? Nikodém to nechápe a toto tajemství trápí i  nás. Pán Ježíš ví, že Nikodém to nechápe. Vidí to jen fyzicky, ale tady nejde o fyzický čili biologický jev. Tady jde narození jiného druhu. Možná nás trochu mate, když zdůrazňuje vedle Ducha i narození z vody.

 Ale co je potřeba k pochopení Pána Ježíše? Kdo ukazoval cestu k pochopení Pána Ježíše? Přece Jan Křtitel. A voda neměla moc zbavit člověk duchovní špíny a hříchu. Byl to jen první krok na cestě k Pánu Ježíši, který dává život  a díky němuž se rodíme duchovně. Co vlastně oznamoval Jan Křtitel při křtu? Přece důležitost pokání. Uvědomění si našeho stavu, který nám znemožňuje předstoupit před Boha, který nám zabraňuje vstup do Božího království. Tento křest není žádná magie, ale první krůček k poznání vlastní hříšnosti. Něco se mnou není v pořádku. Takový ten neklid, který měl i apoštol Pavel, když píše o tom, že chce konat dobro a něco ho nutí chovat se opačně.A  obřadem křtu si to každý uvědomil  a veřejně přiznal. Jsem špatný, nejsem dobrý, chci se toho zbavit... A voda sloužila k mytí  a zbavení se špíny. Proto to ponoření do vody. Ale voda tu moc nás spasit a zbavit hříchu nemá. Je to jen voda. Důležité je to, co se děje v naší duši, srdci  a mysli. Voda možná znásobuje tu touhu se této duchovní špíny zbavit. A je krok k uvědomění si našeho stavu. A takto chápu výraz Pána Ježíše narodit se z vody jako první krůček k tomu dalšímu. Toto je tím, co mohu já sám, co záleží na mně. To další je už Duch Boží. A Pán Ježíš krásně to vyjadřuje slovy:" Vítr vane,kam chce,jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází  a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha." Může snad existovat přesnější vyjádření k Duchu Božímu. Prostě to najednou vnímáme, chápeme, ačkoliv dříve jsme k tomu byli hluší. Přijde to jako vánek a je to tady. Chápeme Pána Ježíše a vše, co dělal a říkal, nám najednou dává smysl. Měníme svoje hodnoty, které jsme dříve ctili a vidíme smysl života jinak. To je to znovu narození. Duchovní proměna člověka. Není to nějaká magie, ale působení Boží. Křest znamená pokání a odtud pak přichází jako vánek Duch Boží na nás. Vlastně je úplně jedno, zda jsem pokřtěn úplným ponořením do vody nebo jen namočením či pokropením. Není důležitá voda, ale duchovní proces ve mně. Vědomí si své špíny. A za určitých okolností i bez vody. Lotr na kříži činil pokání a spatří království Boží. Křest bohužel se stal spíše vstupenkou do společenství věřících a někdy je spojen i se souhlasem učení církve a někde  dokonce i podpisem.Co se týká křtu malých dětí, pak děti budou spaseny přece i bez křtu. Tento projev je spíše projevem touhy rodičů a také církve, která si tím pojišťuje budoucí ovečky. Nevím, co je to biřmování. Pokud je to vlastně takový dodatečný křest dospívajících, kteří už si uvědomují pokání a i Pána Ježíše, pak proti tomu nic celkem nenamítám.   Křest bohužel byl a je zneužívám a to v mnoha církvích. Katolíci v tom nejsou sami.   Hezký den.  


"Nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží." | Přihlásit/Vytvořit účet | 120 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží. (Skóre: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Neděle, 26. červenec 2015 @ 12:54:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Křest malých dětí prováděli již první křesťané. Neboť věřící rodiče si uvědomovali, že novorozenec může zemřít a oni nebudou mít jistotu, že se s ním setkají v Božím království. A kojenecká úmrtnost byla v té době pěkně vysoká. S menší mírou rizika to platí i teď. Jak jinak si věřící rodiče zajistí, že se s dítětem setkají v nebi? Je to v podstatě hra o jistotu, jenže mající oporu v Písmu. Odjakživa prováděli rodiče symbolické odevzdání potomka Bohu, a to dokonce před jeho narozením - viz nazarejci.

Přestože zásadním pro kristovce je křest Duchem svatým, křest ve vodě se považoval vždy za vyjádření vážné a svobodné vůle vstoupit do společenství s Bohem. Kterému má vždy předcházet obmytí od hříchů. Křest ve vodě (a nejenom ve vodě, při jejím nedostatku to může být třeba písek) je takovým symbolem, který znamená ponoření se do Kristovy smrti a vynoření se do nového života s Bohem. Tímto ale Janův křest na odpuštění hříchů pozbývá svého významu, neboť byl určen pro Boží lid, který se chtěl zbavit hříchů obmytím ve vodě doprovázeným Boží mocí získanou skrze proroka. Neboť s novým věkem milosti není zapotřebí žádat jakéhokoliv člověka, když máme k dispozici moc Ducha svatého, který může sejmout všechny hřích světa.

Matouš 1:21 Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš, neboť on zachrání svůj lid od jejich hříchů."




Re: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží. (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Neděle, 26. červenec 2015 @ 16:22:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Čo znamená príkaz P.J.Krista :"Musíte sa znovuzrodiť z vody a z Ducha , inak nemôžete vojsť do kráľovstva Božieho ."   
  Narodiť sa z vody znamená uveriť a nechať sa pokrstiť. A narodiť sa z Ducha znamená narodiť sa zo 
Slova  Božieho /I.ep.Petra 1,23/,lebo Slovo Božie je Duch a život /ev. Jana 6,63/,znamená úplne zmeniť 
myslenie a konanie .                          





Re: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 29. červenec 2015 @ 07:30:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Toto je tím, co mohu já sám, co záleží na mně. To další je už Duch Boží.

  Ani to ne, Františku. 

  Už jen to, že si člověk uvědomuje, že je před Bohem ztracený v hříchu, že žije bez Boha, že jeho život je zkažený, hříchem docela narušený, je dílo Ducha svatého. Ježíš říkal o Duchu svatém, že až Duch přijde do církve, přinese světu důkaz o hříchu, o spravedlnosti a o soudu: o hříchu, že nevěří ve mne, o spravedlnosti, že odcházím k Otci a již mne neuvidíte, a o soudu, že vládce tohoto světa je již odsouzen. A tak je to dodnes: Duch svatý dává důkaz o hříchu člověka, o spravedlnosti a o soudu. 

  To, co píšeš, už je jen logická reakce člověka, který z Ducha poznal, co je to hřích, jaká je spravedlnost a jaký je výsledek soudu.


Vlastně je úplně jedno, zda jsem pokřtěn úplným ponořením do vody nebo jen namočením či pokropením. 

  To není jedno, Františku. Pokud něco takového píšeš, tak ještě nerozumíš tomu, co je to křest ve vodě: To opravdu není ani namočení, ani pokropení, ani polití, ani posypání pár hrudkama hlíny. Proto také v písmu čteš, že "sestoupili do vody a XXX ho ponořil". To ponoření vyjadřuje něco důležitého, co ještě potřebuješ poznat.


Co se týká křtu malých dětí, pak děti budou spaseny přece i bez křtu. Tento projev je spíše projevem touhy rodičů a také církve, která si tím pojišťuje budoucí ovečky. 

  To už tu někdo psal, že "křest" miminek je projevem lidí, kteří žijí bez Boha, nemají s Bohem vztah, Boha neznají a nemohou poznat, tak si "pro jistotu" Boha pojištují vlastními nesmyslnými skutky. Jako v každém běžném náboženství. 


Nevím, co je to biřmování. Pokud je to vlastně takový dodatečný křest dospívajících, kteří už si uvědomují pokání a i Pána Ježíše, pak proti tomu nic celkem nenamítám. 

  Biřmování nic takového není. Biřmování je lidská vnější obřadní napodobenina letnic, daru a přijetí Ducha svatého. Svátost biřmování se v některých denominacích tradičně uděluje i miminkům, stejně jako svátost křtu.

  Takový "dodatečný křest" nebo spíše "přiznání ke svátosti křtu", "přihlášení se ke svátosti křtu" je například evangelická konfirmace. 



Re: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží. (Skóre: 1)
Vložil: Mikael v Pondělí, 27. červenec 2015 @ 15:39:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://pistis.webnode.cz

"Co se týká křtu malých dětí, pak děti budou spaseny přece i bez křtu." 

Jedině jestli aspoň jeden z rodičů je věřící, jinak jsou i malé děti nečisté, tedy pokud samy nevěří:

1K 7:14: Neboť nevěřící muž je posvěcen ve své ženě a nevěřící žena je posvěcena ve svém muži. Vždyť jinak by vaše děti byly nečisté, avšak nyní jsou svaté.



Re: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 27. červenec 2015 @ 08:25:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
V podstatě všichni zde kladete hlavní důraz na obrácení vnitřní, na obrácení srdce. A s tím nelze než souhlasit.

To je první podmínka pro život s Bohem - upřímnost - nelhat jiným, ale nelhat ani sám sobě.

Pokání a obrácení - to má být trvalý stav opravdového křesťana, který je si vědom toho, že bez Boha vlastními silami nezmůže naprosto nic.



Myslím si ale, že většina z vás stále nerozlišuje rozdíl mezi vnitřním životem ve vztahu a mezi životem ve smlouvě s Bohem.


Jsou to docela různé věci a skutečnost jedné není ještě potvrzením skutečnosti druhé.

Vztah s Bohem, opravdový živý vztah, může mít i uvěřivší pohan.

Ale pořád to ještě nebude život ve smlouvě!
Příkladem nám může být muž víry Abrahám, předtím, než s ním Hospodin uzavřel smlouvu. Už tehdy slyšel a poslouchal Hospodina - už o mnoho let dříve poslechl Hospodina a  vyšel z Cháranu už předtím, než s ním Hospodin uzavřel smlouvu.

Živý vztah s Bohem, pokání a obrácení nijak nepodmiňuje a ani není důkazem života ve smlouvě.
Naopak, život ve smlouvě nijak automaticky nedisponuje člověka ke zbožnému životu.

I pro tento obrácený mezní případ máme v Písmu příkladů bezpočet.
Vyvolený národ, lid smlovy, často zapomínal na Hospodinova přikázání a smilnil s cizími bohy.

Do smlouvy s Hospodinem člověk nemůže vstoupit kdy mu napadne, ani když už přijal dar pokání a obrácení. Přijetí daru pokání a obrácení je záležitostí vnitřního života s Bohem a není žádným důkazem vstupu do smlouvy.

V Písmu můžeme rozeznat, že každý vstup člověka  do smlouvy s Hospodinem byl vždycky iniciativou Boha  a Bůh vždycky ustanovil nějaké viditelné znamení, které viditelně potvrzovalo uzavření smlouvy.

Zde platí Boží pravidla - Bůh určuje podmínky pro účast každého jednotlivce na smlouvě.

U Noeho to bylo znamení duhy. U Abraháma dýmající pec, která sama spálila Abrahámovu oběť. To se Hospodin zavázal, že z Abraháma vytvoří veliký národ, žijící ve smlouvě.
Později už Hospodin určil Abrahámovi pro vstup do této smlouvy a pro osobní účast jednotlivců viditelné znamení obřízky.
Abrahám tehdy obřezal sebe, svého syna Izmaela.
- a všichni jeho domácí, jak narození v domě, tak koupení od cizince za peníze, byli obřezáni s ním.  I ti bez víry - ať chtěli, nebo nechtěli. Jen tak mohli setrvat ve vytvořeném společensatví vyvoleného národa.



Zde je vidět ten rozdíl, že život v živém vztahu víry (který je darem od Boha) je v úplně jiné dimenzi, než život ve smlouvě (kde účast na smlouvě je také darem od Boha za podmínek, které ustanovil Bůh, doprovázené viditelným znamením účasti na smlouvě).

Je tomu tak proto, že do smlouvy s Hospodinem vstupuje člověk celý - tedy i s tělem a nikoli jen jaksi "duchovně". Proto vstup viditelného těla do smlouvy - doprovází viditelné znamení.

Stará smlouva měla viditelné znamení obřízky - Nová smlouva má viditelné znamení vody křtu.

Boží dar účasti na smlouvě je obdarováním člověka, aby se zvýšily jeho přirozené možnosti žít svůj život s Bohem. Je to tedy nezasloužená milost, kterou jedni využívají v plné výši, jiní snad jenom částečně a někteří ji nevyužívají vůbec. Jako ten služebník, co svoji hřivnu zakopal.

Svatý život v pokání a obrácení sám o sobě není ještě žádným potvrzením účasti na Nové smlouvě! Není důkazem účasti na Nové smlouvě, do které se vstupuje očistnou koupelí vody křtu, kterou doprovází slovo  (aby ji posvětil, když ji očistil vodní koupelí v slovu - Ef 5,26).

Osobní účastí na Nové smlouvě je být ponořen spolu s Kristem do jeho smrti a být spolu s Kristem i vzkříšen - obživen. Tato nová skutečnost  je potvrzena viditelným znamením vody křtu, protože se vztahuje i na viditelnou část člověka.

(Ef 2,1-5)
Také vás vzkřísil, když jste byli mrtví pro svá provinění a pro své hříchy,  v nichž jste kdysi žili podle věku tohoto světa, podle vládce mocnosti vzduchu, ducha, který nyní působí v synech neposlušnosti.  Mezi nimi jsme kdysi i my všichni žili v žádostech svého těla, dělali jsme to, co se líbilo tělu a mysli, a tak jsme byli svou přirozeností děti hněvu tak jako ostatní.  Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, pro svou velikou lásku, kterou nás miloval,  i když jsme byli mrtvi pro svá provinění, obživil nás spolu s Kristem -- milostí jste zachráněni ...


Skutečností tohoto světa tedy je, že jen část takto zachráněných Bohem v Nové smlouvě také žije podle tohoto svého nového stavu a v živém vztahu s Bohem naplňuje smysl svého života. Jiní své obdarování nevyužívají a promrhávají ho - jako marnotratný syn z podobenství.

Stránka vygenerována za: 1.03 sekundy