poslal JakubSobek Apokryf o původu Kristova kříže pochází z řecké komunity židovských křesťanů, kteří do dnešních dob sídlí v Jeruzalémě. Ti zachovali prastaré pověsti, jež sahají až do dob samotného Adama.
Ten údajně před svou smrtí požádal svého syna, aby došel do Ráje pro ovoce ze Stromu života. Archandělé byli smutní, že jeho požadavku nemohou vyhovět, ale na Boží svolení mu darovali alespoň 3 semínka z rajského Stromu.
Tato 3 semínka přetrvala celé věky a byla nakonec 3 svatými muži darována praotci Abrahámovi. Ten je zasadil a vyrostl z nich jeden roztrojený strom, jenž měl 3 rozdílné větve - Cedr, Cypřiš a Pínii.
Příběh pokračuje biblickým Lotem, který po útěku ze zničené Sodomy žádal Boha o smilování. Zjevil se mu anděl a sdělil mu, že může dokončit své pokání zaléváním výše zmíněného rajského Stromu.
Lot musel chodit pro vodu k samotnému Jordánu, ale kdykoliv už byl téměř u cíle, potkal zcela vyprahlého chudáka, jenž jej poprosil o trochu vody. Legendy se liší v tom, zda šlo o anděla Božího, který Lota zkoušel, nebo o Satana, snažícího se Lotovi překazit jeho pokání. Příběhy se ale shodují, že žebrák celou vypil celou vodu a Lot se musel vrátit.
Celá situace se opakovala několikrát za sebou, až Lot vysílen padl u cesty, tušíc, že za okamžik zemře. V tom okamžiku jej navštívil anděl a Abrahámův bratranec před ním začal plakat se slovy: "Mé pokání je neúspěšné - nesplnil jsem svůj úkol."
Anděl mu však prozradil, že naopak prošel zkouškou právě tím, že namísto vlastní spásy upřednostnil milosrdenství a napojil žíznivého poutníka. Kdykoliv tak učinil, přišel k rajskému stromu anděl z přítomnosti Boží a napojil jej přímo z rajské řeky. Tak Lot zemřel, doufajíc ve svou spásu a s poznáním Vykupitele v Srdci.
Rajský strom následně rostl, aniž by o něm kdokoliv věděl. Až za dob Šalamouna přiměl Satan stavitele jeruzalémského Chrámu Hirama Abiffa, aby tento strom podsekl a použil jej na stavbu. Nakonec ale zjistil, že se mu jeho kmen nikam nehodí a tak jej jeden z nižších stavitelů použil ke konstrukci obyčejného mostu.
Tam však dlouho nevydržel. Když se za Šalamounem vydala Královna ze Sáby a stanula před tímto mostem, byla obdařena náhlou inspirací a začala toto dřevo uctívat. Na její pobídnutí bylo dřevo vyjmuto a odneseno do Jeruzaléma.
Místo v jeruzalémském Monastériu Kříže, kde údajně rostl rajský strom
"Přijde k tobě sláva Libanónu, cypřiš spolu s platanem a zimostrázem, aby oslavily místo mé svatyně; chci uctít podnož svých nohou." Izajáš 60:13
Izajášův verš, citující slova Krista-Jehovy, zmiňuje hned několik témat tohoto apokryfu: trojici stromů, umístění rajského dřeva v Chrámu a fakt, že bude jednou podložím pro Spasitelovy nohy (dřívko, o nějž mohl opřít nohy)
Teprve o několik století později příběh pokračuje, a to ve chvíli, kdy byl Ježíš Kristus odsouzen k smrti. Nejspíš na příkaz Piláta římského bylo doneseno právě toto posvátné dřevo, na němž nakonec spočinul Spasitel světa.
Kříž byl zaražen do země na pahorku Golgota a dotkl se přímo Adamovy lebky, jež tam byla skryta. Tak nakonec došlo k tomu, že díky rajskému dřevu byl Adam přeci jen zachráněn o smrti, a to skrze krev Jednorozeného.
"Bůh našich otců vzkřísil Ježíše, kterého vy jste pověsili na strom a zabili"
Petr ve Skutcích Apoštolů 5:30
Příště budu pokračovat s dalším biblickým apokryfem.
