Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16651, komentáře < 7 dní: 234, komentářů celkem: 429550, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 425 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

rosmano
oko

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116467529
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: Věčnost. Jistota i naděje
Vloženo Pátek, 14. listopad 2014 @ 20:39:17 CET Vložil: Tomas

Zamyšlení poslal unshaken

Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává.“ (Jan 3:36) Evangelista Jan nám vysvětluje přesně, koho míní oním Synem, když popisuje Ježíšův výrok: „Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života.“ ( Jan 5:24)

Tyto útěšné verše známe každý. Má však evangelista Jan pravdu, když Ježíšovi vložil do úst tyto výroky? Pokusme se v Písmu najít potvrzení jejich pravdivosti. Neboť nic naplat, samotná víra nás sice bytostně dokáže zcela uchvátit, nicméně když přijdeme do kontaktu s realitou smrti, tak se v nás může ozvat buď „pomoc mé nedůvěře“, nebo dokonce nedůvěra, podpořená zkušeností se lživým satanovým prohlášením z Genesis 3:4 „Určitě nezemřete“. Kdo si však myslí, že stojí, ať si dá pozor, aby nepadl. (1. Korintským 10:12). K umírání je totiž jen jedna příležitost.




Věčnost. Co to je?

Pokoušel jsem se najít význam tohoto slova v Biblickém slovníku. Tam však se pečlivě probíraly obtíže, se kterými se setkávají překladatelé. Obvykle se vyskytují slova, která v češtině znamenají „věk“, někdy „věky“. Myslí se tím časově ohraničené úseky, mající počátek a konec. Takových vyjádření jsou v Písmu spousty. Je to na delší povídání. Dám pouze odkaz na Jáchyma z Fiore, který se věky podrobněji zabýval – vyprávění o něm: první díl, druhý díl.

Věčný Bůh

Pro Boha a Jeho jednání najdeme v Písmu jiné pojetí věku. Ani neuvedu podrobnější odkazy, jsou jich desítky. Pánbůh je věčný (Žalm 93:2), to znamená, že nemá počátek ani konec. Co činí je také věčné (Žalm 33:11), věčné je Boží milosrdenství, spravedlnost, sláva, a tak dále.

A teď trochu přemýšlejme. Nemá-li Bůh počátek ani konec, tak se vyskytuje a jedná mimo nám známou časovou kategorii. Ta naše počátek a konec má. Jde tedy o kategorii, která není z našeho materiálního světa. Můžeme domyslet, že pokud tento „božský čas“ nemá počátek ani konec, nemá nejspíš minulost ani budoucnost, což jsou také jen naše pozemské časové kategorie. Bůh tedy vše vnímá podobně, jako my kdybychom znali pouze přítomnost, aniž bychom pomysleli na minulost nebo budoucnost.

Na uvedené pojetí „božského času“ můžeme narazit i jinak. Například jazykovědci (lingvisté) vybádali, že slovní zásoba hebrejštiny byla určená nejenom k dorozumění mezi lidmi, ale hlavně pro dorozumění s Bohem. Takže je bez přímého určení minulého nebo přítomného času, což jí přibližuje „božskému času“. „Jsem který jsem“ (JHVH) řečeno v hebrejštině tedy značí v naší řeči také „byl jsem“ a „budu“.

Věčnost a předurčení

Pokud přijmeme bezčasové pojetí „božského času“, tak snadno vyřešíme otázky, které si mnozí o předurčení kladou. „On nás vyvolil již před stvořením světa“ (Efezským 1:4). Když se my, někdy v našem pozemském čase, ztotožníme s Boží vůli a staneme se obrazem Božím, pro naše chápání z toho plyne, že nás Bůh kdysi dávno vyvolil. Jenže pro Boha, který je v „božském čase“ bez minulosti a budoucnosti, se jedná o přítomnost. Přítomnost, ve které stvořil svět, stvořil nás, vyvolil nás. Když neexistuje minulost ani budoucnost, nezáleží na pořadí. Těžko se to chápe, i mně se to těžko vysvětluje. V okamžiku, kdy přijmeme Boha a ztotožníme se s jeho vůlí, setkáme se, dalo by se říci prolomíme se, do Boží přítomnosti. Událost setkání s věčným Bohem se nám zobrazí ozřejměním v našem časovém chápání jako dávné předurčení. Ačkoliv pro Boha ve věčnosti to byla zase jen přítomnost. Dalo by se to říci ještě jinak: Když Bůh něco koná ve své jedině existující přítomnosti, v našem světě to má ozvěnu v minulosti, přítomnosti i budoucnosti.


Co je tedy věčnost

Posmrtné (eschatologické) pojetí času se smrtí mění z pozemské časnosti do věčnosti. Věčnost tedy znamená při našem pojetí času jak nepřetržitou existenci, tak existenci v přítomnosti bez minulosti a budoucnosti.

Ohraničení našeho pozemského života minulostí a budoucností nám Pánbůh dal jako příležitost, abychom v našem životě naplnili Boží záměr pro život s ním ve věčnosti. Pokud ho nenaplníme, čeká nás ve věčnosti smrt.

Věčný život

Celým Písmem se prolíná definice života: Život může být jen s Bohem. Život není v Písmu jen jako biologická, animální existence. Dosáhne života ten, kdo má Boha, má Krista, ztotožňuje se s ním, touží stát se obrazem Božím. Všeho lze dosáhnout snadno vírou. Viz verše v úvodu, které potvrzují lidskou zkušenost i Boží zjevení. Věčný život pak začíná již na zemi. Po fyzické smrti pokračuje věčně.

První náznak věčnosti: Každý křesťan musí postupně dojít k poznání, že minulost je pro něj zbytečná, je to jen zátěž, od které je nutno se odpoutat, považovat ji za plevy, jako například Pavel.

A protože jsme přece jen na zemi, má pro nás význam i budoucnost. Které vycházíme vstříc s nadějí, živenou a rozrůstající se svědectvím všech svědků Kristova vzkříšení. Nejenom toho našeho svědectví, ať je provázeno nebo ne nějakým prožitkem. Máme věčný život tady a teď, alespoň závdavek, který se setkává s věčností odstraněním minulosti.

Kdo si umí představit nesmysl, že nesmrtelný Kristus, který žije v nás, by s námi v den skončení našeho pozemského života také zemřel? Nebo se nás vzdal, když slíbil, že nás neopustí?

Věčná“ smrt

Smrt je existence bez Boha. Přestože to nutí psát „život bez Boha“, není to správné vyjádření. Bez Boha může existovat jenom smrt, nemůžeme tedy hovořit o životě v biblickém smyslu. Počátek života buňky se sice bez Boha neobejde (ještě nikdo neoživil tu mrtvou), ale Hebrejci chápali živou bytost správně: Jako jednotu bez rozlišení duše a těla. Když tato jednotná lidská bytost nemá ucelenou jednotu s Bohem, nemůže být živá, byť probíhají přírodní (Bohem určené) děje. Chybí však Boží duch, který teprve umožňuje spojení se Stvořitelem. Jím probíhá veškerá komunikace, ne prostřednictvím buněk, fyzikálních nebo biologických dějů. Jak zde na zemi, tak po fyzické smrti. Světští lidé žijící bez Boha proto mohou chápat biologickou smrt jako přírodní zákonitost, která souvisí s biologickou existencí, která se nazývá (pro nás nesprávně) životem.

Všimněme si, že v Bibli není ani zmínka o věčné smrti. Takže podtitulek odstavce je nesprávný. Věčná smrt neexistuje. Existuje pouze smrt, jíž je existence bez Boha. I když člověk zemře jako bezbožný, stále se jedná o součást Božího stvořitelského díla, původně určeného k obrazu Božímu. Byť záměr Stvořitelův naplněn nebyl, stvoření zůstane stvořením a Bůh neprovádí žádné odstvoření. Nechová se jako Mengele v koncentráku, neřídí se ani Darwinovým přirozeným výběrem.

Člověk stvořený jako obraz Boží nemůže zaniknout jako věc, která nakrátko vykoná svou pouť světem, „jenom hluku nadělá“, „zmizí jak pára nad hrncem“ a nezanechá po sobě ani stopy, neboť molekuly fyzické přítomnosti se rozplynou v molekulách světa. Tak to není.

Bůh je věčný, proto i obraz Boží může být jen věčný. Buď živý, nebo mrtvý.


Pane, dopřej nám, abychom náš pozemský život prožili v Tvé přítomnosti a pak s Tebou ve věčnosti. Amen




"Věčnost. Jistota i naděje" | Přihlásit/Vytvořit účet | 23 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Věčnost. Jistota i naděje (Skóre: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Pátek, 14. listopad 2014 @ 21:51:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Všimněme si, že v Bibli není ani zmínka o věčné smrti. Takže podtitulek odstavce je nesprávný. Věčná smrt neexistuje.Má však evangelista Jan pravdu, když Ježíšovi vložil do úst tyto výroky? Nemyslíš že spíše Ježíš skrze ducha Svatého vložil tyto výroky do ust Janovi!!!! A přeji hodně štěstí v tom nebi se satanem. Ja toužím po nebi kde satan a podobné bytosti nebudou  a z Bible jsem pochopil že satan a jemu podobní budou na závěr zničeni v ohnivém jezeře před stvořením nové země. Buh zaslíbil že v nebi a na nové zemi nic nečistého nebude!!!AMEN



Re: Věčnost. Jistota i naděje (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 14. listopad 2014 @ 22:40:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Když se my, někdy v našem pozemském čase, ztotožníme s Boží vůli a staneme se obrazem Božím, pro naše chápání z toho plyne, že nás Bůh kdysi dávno vyvolil. Jenže pro Boha, který je v „božském čase“ bez minulosti a budoucnosti, se jedná o přítomnost. Přítomnost, ve které stvořil svět, stvořil nás, vyvolil nás. Když neexistuje minulost ani budoucnost, nezáleží na pořadí. Těžko se to chápe, i mně se to těžko vysvětluje. V okamžiku, kdy přijmeme Boha a ztotožníme se s jeho vůlí, setkáme se, dalo by se říci prolomíme se, do Boží přítomnosti.

  Ahoj Unshakene.

  Takto tomu také rozumím, takto jsem to s Bohem a tím co udělal v mém životě zažil.

  Toník



Re: Věčnost. Jistota i naděje (Skóre: 1)
Vložil: Jan21 v Sobota, 15. listopad 2014 @ 16:31:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj neotřesitelný.

Pozoruji, že rád filozofuješ a tentokrát s tvými vývody o času možno souhlasit i s tou aplikací na predestinaci. .

Mne také ohledně času a věčnosti přišla na mysl otázka, jaký stav to bude v nebi, když čas nebude existovat (Zj. 10,6). Určitě to nebude  stav jako v pohádce o šípkové Růžence, ale představit si to nedovedu - něco co na lidský rozum nevstoupilo. Dovedeš si to ty nějak představit? Asi nemůžeš, když bible říká, že to nejde. Musíme tomu jen věřit, tady je rozum v koncích. Naše poznání je jen částečné. Stejně jsem přesvědčen o tom, že člověk nikdy nepřijde na skutečnou podstatu života nebo sám nikdy život  či elixír života nestvoří, neboť ten má i duchovní dimenzi. Už proto, že Bůh v ráji člověku zakázal přístup ke stromu života.



Re: Věčnost. Jistota i naděje (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Sobota, 15. listopad 2014 @ 23:25:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Například jazykovědci (lingvisté) vybádali, že slovní zásoba hebrejštiny byla určená nejenom k dorozumění mezi lidmi, ale hlavně pro dorozumění s Bohem. Takže je bez přímého určení minulého nebo přítomného času, což jí přibližuje „božskému času“. „Jsem který jsem“ (JHVH) řečeno v hebrejštině tedy značí v naší řeči také „byl jsem“ a „budu“.

Ano, to je pravda. Jak ti však do této teorie zapadá existence perfekta a imperfekta? A jen tak na okraj, řekl bys tedy, že všechny jazyky, které vykazují stejné gramatické pojetí času, byly určeny pro dorozumění se s Bohem? Pokud ne, v čem je tedy hebrejština tak unikátní? 

 



Re: Věčnost. Jistota i naděje (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Úterý, 18. listopad 2014 @ 06:46:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mně bohatě stačí když to říká svatý Jan Evangelista, Miláček Páně a náš pan farář. 



Stránka vygenerována za: 0.28 sekundy