V biblickém textu prvního Žalmu se odkazuje mimo jiné k zákonu. Vzhledem k tomu, že je řečeno a jsou to první slova Žalmu 1: אשרי־האיש [ašre haiš], což se dá přeložit jako blahoslavený, šťastný muž, tak vyvozuji jedno podstatné pravidlo. Zákon je sice darován Mojžíši a potažmo celému Izraeli, ale užitek ze zákona může mít každý člověk, tedy nejenom Izraelec ale i ne-Izraelec. Jak to vím? Poněvadž je řečeno blahoslavený muž, nikoliv blahoslavený syn Izraele.

Vzhledem k tomu, že je řečeno o muži, nikoliv o synu Izraele, potom se požehnání, štěstí, blahoslavenství vztahuje na všechny, kteří se zabývají studiem Bible. To je můj první „příspěvek“, který můžeme nalézt při četbě prvního žalmu. Blahoslavený, šťastný není zcela jistě takový muž, který nedělá nepatřičné věci. (Žalm 1,1) Pasivní nicnedělání ještě nikoho neučinilo šťastným. Druhé ponaučení je řečeno dále v prvním verši: „který se neřídí radami svévolníků“ volně převyprávěno: „který nehledá odpovědi na životní otázky mimo společenství věřících“. Jak to vím? V textu je řečeno לא הלך [lo halach]. Je to obrazné vyjádření toho, jak mám žít, tj. kráčet ve svém životě. Základní životní rozhodnutí by neměly být diskutovány se svévolníky. Základní životní rozhodnutí by měly být prodiskutovány nejlépe se souvěrci v církvi. A měli bychom hledat odpovědi na základní životní otázky v biblických textech.  

Další část našeho uvažovaného biblického textu: „nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon (ten muž, student zákona), nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci.“ V tomto textu je třetí ponaučení. Povšimněte si jedné zásadní věci, která ale nezůstává skrytá. V textu Žalmu 1 není nic řečeno o naplňování přikázání Božího zákona. Boží zákon je v tomhle textu žalmistou „zredukován“ pouze na to, abychom se biblickými texty zabývali. Požehnaný šťastný člověk je takový, který se zabývá Biblí, Božím slovem, Božím zákonem ve dne i v noci. Je více než jasné, že verš: „nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci.“ (Žalm 1,2) vede k přijetí požehnání pouze na podkladě, pokud se budeme Starým zákonem zabývat bez naplňování přikázání! Myšlenka o přijetí Božího požehnání bez naplňování přikázání je pak pokračováním ponaučení řečeném v prvních slovech v prvním verši, že blahoslavený, požehnaný je každý jedinec, tedy i ne-Izraelec. (který tak vlastně stojí mimo starozákonní smlouvu s Hospodinem) Svým výkladem ale neruším platnost naplňování přikázání židovským národem v průběhu věků, pouze tvrdím, že užitek z přemýšlení nad texty Starého zákona může mít každý člověk bez ohledu etnické či náboženské příslušnosti.    Rozjímání nad texty Starého zákona studenty Bible, je tak odpovědí na otázku, co se Starým zákonem z nadpisu článku. Tahle myšlenka se potvrzuje dále v textech Žalmu 1(1,5.6), kde je řečeno o spravedlivých. Není ale řečeno, jakým způsobem se stali spravedlivými. My křesťané tvrdíme, že spravedlivým se může stát každý člověk pouhou vírou v Ježíše Krista bez naplňování přikázání zákona. (Římanům 3,28)

Boží slovo se má stát běžnou součástí našeho každodenního života stejně tak, jako byl oblakový sloup každodenní skutečností pro lid Izraele. Jak to vím? Protože v textu Žalmu 1,2 je řečeno „ve dne i v noci“, což je hebrejsky takto יומם ולילה [jomam valajla]. Úplně stejné identické spojení „ve dne i v noci“ je i v biblickém textu biblické knihy Exodus: „Hospodin šel před nimi ve dne v sloupu oblakovém, a tak je cestou vedl, v noci ve sloupu ohnivém, a tak jim svítil, že mohli jít ve dne i v noci.“ (Exodus 13,21) V obou textech se vyskytuje nejenom spojení „ve dne i v noci“ יומם ולילה ale tohle spojení je i na konci věty.

Předpokládám, že žalmista při svém sepisování prvního Žalmu myslel na putování lidu Izraele a jejich vedení oblakovým ohnivým sloupem. To, co všechno představoval oblakový ohnivý sloup pro Starověký Izrael, představuje podobně zákon pro všechny studenty Bible dnes. Především pak je zákon stejně tak nadpřirozený, jako byl i oblakový ohnivý sloup. Oblakový ohnivý sloup doprovázel Izrael do zaslíbené země. Docela jednoduše, jaký měli vztah synové Izraele k onomu oblakovému ohnivému sloupu, přesně takový vztah by měl mít každý student Bible k biblickým textům Starého zákona dnes. Soudím, že přesně to chtěl žalmista zanechat jako své poselství pro následující generace studentů Bible. Inspiraci pro každodenní chození s Bohem by měl vyznávající křesťan hledat v biblických textech Nového zákona stejně jako i Starého zákona.

Závěr: v Žalmu 1 je určitě těch poučení mnohem víc, já jsem nalezl přinejmenším tři. Užitek ze studia Božího slova může mít každý jedinec, který se studiem Bible zabývá. To je první ponaučení. Nad biblickými texty máme rozjímat dnem i noci a hledat v nich odpovědi na základní životní otázky. To je druhé ponaučení. Vztah studenta Bible ke Starému zákonu, potažmo k celé Bibli by měl být obdobný, jako byl vztah lidu Izraele k oblakovému ohnivému sloupu, který je doprovázel a vedl je do zaslíbené země. To je třetí ponaučení.