Eparchiální rada se důrazně ohrazuje proti zasahování do průběhu eparchiálního shromáždění ze strany metropolitního správce, vysokopřeosvíceného arcibiskupa olomoucko – brněnského Simeona, a delegáta cařihradské církve,  vladyky Emanuela. Ačkoli věří, že jejich jednání bylo vedeno upřímnou snahou o dobro pražské eparchie, přesto je nucena je odmítnout jako nekanonické a v důsledku narušující svébytnost naší eparchie.

Eparchiální rada konstatuje, že tuto skutečnost si uvědomovalo i eparchiální shromáždění, když názory obou vladyků vyslechlo s úctou jejich úřadu náležející, nicméně se jimi v posledku neřídilo a přikročilo k volbě arcibiskupa pražského podle původního programu. Eparchiální rada za tento jasný postoj účastníkům eparchiálního shromáždění děkuje a vidí v něm záruku zachování samostatnosti naší místní církve.

Zároveň si je eparchiální rada vědoma místy nedůstojného průběhu eparchiálního shromáždění. Vyjadřuje lítost nad chováním některých účastníků, které nemělo nic společného s křesťanskou láskou a pokorou. Naše lítost je o to větší, že někteří z těchto lidí jsou duchovními naší církve.

Eparchiální rada rovněž nepovažuje za dobré, že se na eparchiálním shromáždění objevily tendence prosadit volbu pražského biskupa za každou cenu, což mohlo být členy eparchiálního shromáždění vnímáno jako nátlak. Něco takového, byť by to i bylo vedeno sebelepší snahou, by se nemělo na příštím eparchiálním shromáždění opakovat.