poslal Nepřihlášený Česko uznalo církev zdejších Arménů. V registračním řízení uspěla neznámá Církev Svatého Řehoře Osvětitele, která však patří ke starobylé Arménské apoštolské církvi. Registraci tak nyní má celkem třicet čtyři církví a náboženských společností.
Církev Svatého Řehoře Osvětitele získala registraci od ministerstva kultury na konci března. "Řekli jsme si, že je více důvodů, abychom o ni požádali. Několik let se pravidelně scházíme, arménská církev je jedna z nejstarších církví a má významné místo v celosvětové křesťanské společnosti. Chtěli jsme proto mít oficiální uznání státu," řekl člen přípravného výboru Tigran Abramjan.
Komunita sice patří k Arménské apoštolské církvi, která vznikla už na konci starověku, v Česku ale zvolila jiný název. "Přál si to katolikos všech Arménů Garegin II. Církev Svatého Řehoře Osvětitele je název české komunity Arménské apoštolské církve," vysvětluje akademický malíř Abramjan, který v Praze žije přes třicet let.
Církev tu oficiálně působí od roku 2005, kdy byl z Arménie do střední Evropy vyslán duchovní pastýř pro Česko, Maďarsko a Slovensko, archimandrita Barsegh Pilavchyan. O registraci se ucházela už před sedmi lety, kvůli chybám v adresách svých příznivců ale neuspěla. "Jsme rádi, že se to nyní podařilo. Chceme chránit svoji víru a fungovat jako plnohodnotná církev," uvádí Pilavchyan.
V Česku žije podle Českého statistického úřadu přes 2 tisíce občanů Arménie, řada dalších Arménů má české či ruské občanství. "K arménské církvi se hlásí téměř všichni," tvrdí Abramjan. Ne každý se ale pravidelně účastní bohoslužeb. Věřící se scházejí v několika městech, například v Praze v katolickém kostele svatého Jiljí v Husově ulici. "Hledáme způsob, jak postavit vlastní kostel," říká Pilavchyan s tím, že záleží hlavně na finanční situaci.
Arménská apoštolská církev patří k východním pravoslavným společenstvím. Jedná se o nejstarší národní církev, Arménie totiž přijala křesťanství jako první stát na světě už v roce 301, o což se zasloužil právě svatý Řehoř Osvětitel (či Iluminátor).
S žádostí o uznání státu naopak v posledním půlroce neuspěly Církev husitská a Církevní združení Jednota sv. Klimenta. Obě církve podle mluvčí ministerstva Lenky Brandtové nesplnily podmínky registrace, například nedoložily dostatečný počet členů. V případě Církve husitské byl problém i se zaměnitelností jejího názvu s podstatně známější a početnější Československou církví husitskou.
Registrační řízení nadále probíhá v případě Ukrajinské pravověrné řecko-katolické církve a Armády spásy, nejnověji (letos v lednu) podala žádost o registraci Křesťanská církev svobodných řeholníků. V posledních letech získává registraci zhruba jedna církev ročně.
Registrace má převážně symbolický charakter. Až po uplynutí deseti let a doložení podpisů zhruba 10 tisíc stoupenců získává církev zvláštní práva. K nim patří oprávnění vyučovat náboženství na státních školách, oddávat nebo vykonávat duchovní službu v armádě a věznicích.
Na nejvýznamnější zvláštní právo - příspěvek státu na platy duchovních, opravu památek a provoz - už ale nově registrované církve nedosáhnou. Podle vyrovnání státu s církvemi bude peníze z rozpočtu dál dostávat jen těch 17 církví, které byly placené už před schválením zákona. Během sedmnácti let se však bude částka postupně snižovat a v roce 2030 mají být církve zcela soběstačné.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz
