Grano Salis - Proč nelze řídit sbor jako firmu?

poslal Nepřihlášený

Velmi mě zaujala série článků v květnovém čísle časopisu ŽvK na téma řízení církve. Protože jsem management vystudoval a mám i několikaletou znalost praxe ze středně velké firmy, mám příležitost srovnávat přístupy, metody a nástroje používané jak v církvi tak v podnikání.

Nejdříve bych rád řekl, že jsem přesvědčen o tom, že pracovníci v církvi se mohou od úspěšných manažerů leccos dobrého naučit. Můžeme být inspirováni jejich zaujetím pro věc, ochotou nasadit se a podstoupit riziko. Mnoho užitku bychom mohli vzít ze způsobu, kterým úspěšní manažeři dovedou nakládat se svým časem. Mnozí se například dopouštíme základního omylu, že většinu svého času věnujeme věcem sice ne klíčovým, ale přitom časově naléhavým, místo toho, abychom dokázali investovat dostatek času do věcí dlouhodobě nejdůležitějších, které však stále odkládáme, protože nás časově „netlačí”.

Náš sbor totiž nepřestane fungovat, když zrovna nestihneme být na jednom setkání, nebo nevyřídíme včas poslední e-maily. Sbor zničí to, když kvůli těmto tak „nutným” a naléhavým činnostem nebudeme investovat dostatek času do hledání Boží tváře, jeho vedení a budování jeho učedníků.

Tyto principy dělení času jsou stejné, ať vedete firmu či církev, a zatímco úspěšní manažeři je považují za samozřejmost, pro mnoho vedoucích křesťanů mohou být novinkou. Zrovna tak se máme mnoho co učit z efektivity společných porad. Každý kdo má v práci dobrou zkušenost s obdarovaným vedoucím, který dokáže během pár minut bleskově analyzovat situaci, jít k jádru věci, delegovat úkoly a vést k jejich plnění, možná zakouší trápení při nekonečných hodinových rozpravách v církvi, kde každý má ten nejlepší názor, každý se chce „demokraticky” prosadit a nakonec se nic nevyřeší.

Management, tedy umění řídit, je v církvi podle 1 Kor. 12,28 jedno z Božích povolání, které ovšem nesmí nikdy nahrazovat duchovní život a zároveň ho nesmíme odmítat, protože při správě praktických záležitostí církve je organizačně schopných lidí nutně třeba. Tak jako při chválení Boha jde především o naše srdce, dnes už snad jen málokdo tvrdí, že když budou mít hudebníci správný postoj, tak nepotřebují kvalitní nástroje a trénink.

Stejně tak považuji za předuchovnělou naivitu domnívat se, že nástroje organizace času, lidí a dokumentů jsou pro církev nepotřebné, budeme-li se dostatečně modlit. Přes řadu dalších příkladů, kde můžeme jako Boží lid vzít užitek z teorie a praxe managementu, mám obavu, že v posledních letech někdy zažíváme v církvích snahu, vést sbory způsobem podobným řízení firem. Rád bych uvedl několik důvodů, proč jsem přesvědčen, že takový přístup může být nebezpečný.

1. Ve firmě si vedoucí vybírá jako své pracovníky jen ty nejlepší a vyžaduje od nich nejvyšší výkon.

Trend současného podnikání je ve světě vysoké konkurence jednoznačný: nech si jen ty nejlepší pracovníky, dobře je zaplať a požaduj od nich vynikající výkon. Jedním z nejlepších manažerů všech dob je bezesporu Jack Welch, bývalý šéf společnosti General Electric. Tento výjimečný člověk vytvořil ze společnosti GE největší firmu světa. Jeho životopis je inspirujícím příkladem člověka, který šel nekompromisně proti všem překážkám za svým cílem. Ovšem za prvních pět let jeho působení propustil přes 80 tis. zaměstnanců. Díky tomu si také vysloužil přezdívku „neutronový Jack”, protože podobně jako neutronová bomba, která ničí všechno živé, ale nechává za sebou prázdné nedotčené budovy, vyprázdnil tento ředitel celé obrovské divize GE, které nebyly dostatečně efektivní.

Uvedl také do praxe pravidlo „20-70-10”, podle kterého každý rok vyhodil 10% nejhorších podřízených, 20% nejlepších povýšil a zbytek nechal dál pracovat. Podařilo se mu vytvořit systematický tlak, který vyústil v nadprůměrný výkon a jemu přinesl celosvětové uznání a doživotní čestnou funkci ve společnosti GE. Ovšem tak jako v rodině si nevybíráme, jestli chceme děti, které nám Bůh svěřil, ale milujeme je a přijímáme je takové, jaké jsou, jsme i v církvi povoláni k tomu sloužit všem lidem, které nám Bůh svěřil, včetně těch, kteří nám přinášejí trápení či bolest a v jejichž životech jen stěží vidíme nějaké výsledky naší péče.

Sbory, které tíhnou k firemnímu řízení, budou mít tendenci vytvářet exkluzivní užší společenství těch, kteří jsou „in”, tedy schopni a ochotni zcela se oddat službě ve sboru a podávat mimořádné výkony a „těch druhých”, kteří budou bez zájmu přežívat na okraji sboru. Je jistě radost pracovat s mladými křesťanskými páry, které mají dobré finanční zajištění, jsou velmi schopní a obdarovaní v řadě směrů, jsou ochotni věnovat církvi většinu svého času a v jejichž velkém domě se mohou každý týden konat skupinky. Díky Bohu za ně. O kolik těžší je ale sloužit rozvedené nezaměstnané ženě, která propadá depresím a bojuje s chudobou, samotou a odmítnutím svými dětmi? Buďme upřímní, jak daleko máme k tomu, aby o nás platilo:

Vy věnujete svou pozornost tomu v nádherném oděvu a řeknete mu: „Posaď se na tomto čestném místě,” kdežto chudému řeknete: „Ty postůj tamhle, nebo si sedni tady na zem.” Neděláte tím mezi sebou rozdíly a nestali se z vás soudci, kteří posuzují nesprávně? (Jk 2,3)

2. Ve firmě se vedení ze svých rozhodnutí zodpovídá majiteli a ne svým podřízeným.

Když majitelé firmy pro její řízení najmou vybraného manažera, bude se zodpovídat pouze jim. Může tedy, podle svého nejlepšího uvážení, rozhodovat o běžných finančních záležitostech, o tom, kdo pro něj bude pracovat, jaké budou nejbližší cíle apod. Obvykle musí na své zaměstnance vytvořit určitou míru tlaku, aby podávali nejlepší výkony a přitom ze svých kroků nemusí skládat účty nikomu ze svých podřízených, protože ti jsou jím najatí pro dosažení cíle, a to je zisk majitele. Přestože Bůh svěřil vedoucím v církvi autoritu, celkový postoj, který od nich Bible požaduje, je v protikladu s postojem najatého manažera, který v zásadě nezodpovídá za to, jak se daří jeho zaměstnancům, ale za to, zda jeho práce přináší výsledky.

Bible nás totiž učí, že i přes svěřenou pravomoc máme mít srdce služebníka, pokorný postoj vydaného pastýře, který je připraven sloužit, chce být vzorem a ze svých rozhodnutí se zodpovídá na prvním místě Bohu, ale dále i lidem, které mu Bůh svěřil. Zavádění firemního řízení do sboru může posilovat u vedoucích pracovníků dojem, že jsou ve sboru „šéfy” a že pro dosažení cíle není třeba brát příliš ohled na mínění podřízených. Ovšem v Božím království jsou sami tito lidé součástí našeho cíle, totiž aby ti, kteří nám byli svěřeni, došli ve víře až do konce.

Ježíš je zavolal k sobě a řekl jim: „Víte, že ti, kdo platí u národů za první, nad nimi panují, a kdo jsou u nich velcí, utlačují je. Ne tak bude mezi vámi; ale kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem; a kdo chce být mezi vámi první, buď otrokem všech. Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.” (Mk 10,42-45)

3. Ve firmě se spoléhá na vhodné metody a způsoby, které při správném řízení a dostatečném nasazení pracovníků přinesou výsledky.

Snad žádné jiné nebezpečí v řízení církve není tak veliké a tak tragické, jako je spoléhání na správné metody a způsoby místo na moc a milost našeho Boha. Tento postoj totiž v důsledku vede k evangeliu bez Ježíše Krista a ke křesťanství, z něhož se vytratil Bůh. Budeme-li přece mít správné způsoby, které spolehlivě vedou k cíli, pak už nepotřebujeme Boha, aby neorganizovaně zasahoval do našich dokonalých plánů. Ve firmě mohu směle očekávat, že při správné organizaci, dostatku financí a se správně vybranými lidmi dokážeme dosáhnout vytčených cílů. Při budování Božího království nás naopak Bůh chce neustále udržovat v postoji naprostého spolehnutí se na něj. Ano, budeme usilovně pracovat, budeme se namáhat a budeme toužit po Božích věcech, ale vždy s postojem:

Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo se namáhá, ale na Bohu, který se smilovává. (Ř 9,16)

Vždyť co horšího se může církvi stát, než že začne spoléhat sama na sebe, místo Boží milosti? Vždyť říkáš: Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotřebuji! A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a nahý. (Zj 3,17)

Štěpán Hlavsa
pastor AC Ústí nad Labem

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace