poslal Nepřihlášený ... V některých církvích ale finanční kompenzace a také odpor veřejnosti vůči restitucím vzbudily silné tlaky. Ty například u baptistů vedly k tomu, že sjezd delegátů bratrské jednoty baptistů v lednu rozhodl peníze z finančního vyrovnání (227 miliónů za 30 let) od státu nepřijmout.
„Hlavním důvodem našeho odmítnutí je to, že baptisté upřednostňují samofinancování církve z vlastních zdrojů, bez vytváření materiální základny z peněz státu,“ sdělil Právu předseda výkonného výboru baptistů Milan Kern. Dodal, že dokážou církev financovat z příspěvků věřících. „Naše rozhodnutí nevyplývá ze skvělé finanční situace, ani za námi nestojí bohatí donátoři,“ dodal.
Také v apoštolské církvi je část členů pro to peníze odmítnout, ale podle Moldána nakonec státní dotaci přijmou. „Nálada je taková, že smlouvu se státem podepíšeme,“ řekl Právu. Podle náměstka ministryně kultury Františka Mikeše budou zákon a smlouvy s ostatními církvemi platné, i když baptisté nepodepíší.
„Pojedeme dál, prostě jen s šestnácti subjekty místo se sedmnácti a peníze se vrátí do státního rozpočtu,“ řekl Právu Mikeš. Zákon počítá s kompenzací pro 17 registrovaných církví a náboženských společností...
