Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

V dnešní době mě znepokojují určité signály svědčící podle mého názoru o tom, že nekatolické církve (zvláště pak CB) opouštějí reformaci a jejich teologie vstřebává ve stále větší míře teologii katolickou. To by nebylo a priori špatné, kdyby šlo o učení zakotvené v Písmu. Jde zejména o ekuménu, Chartu Oecumenicu, církevní restituce a zavádění institutu zpovědního tajemství.

1) Ekuména Ekuména – nekonvenční pohled

http://www.zelo.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=96 Spojuje nás tedy láska Kristova: 2Kor. 5:14 „Láska zajisté Kristova víže nás“. (BK)  Tedy nikoli církevní diplomacie. Naším sjednotitelem je Kristus (vertikálně), nikoli ŘKC, která církve spojuje horizontálně – pozemsky.

2) Charta Oecumenica.

Směřování k eucharistickému společenství je nebiblické – a jen se divím, že to nekatolíkům nevadí. Eucharistie je znovuobětování, zatímco Kristus jen jednou byl obětován. (Žd. 9:28). Spoluvytváření Evropy je ryze pozemský cíl a k rozvíjení vztahů s islámem nás Bůh nepovolal. Též k dialogu mezi křesťanstvím a islámem a vzájemným rozhovorům o víře v jediného  Boha, potažmo v jednoho a téhož Boha, také ne. Nejsme povoláni k dialogu, nebo hlásání jednoho Boha, ale k svědectví, nebo kázání Krista ukřižovaného. (Sk. 1:8; 1Kor. 1:23; 2:2). Muslimové nepotřebují poučování o lidských právech – ale potřebují stejně jako my – Krista!!!  Pakliže se muslimům svědčit bojíme, přiznejme to veřejně a svět nás pochopí.

Další pohledy: Odpověď na článek bratra ThDr. Pavla Černého Th.D. http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=6718 Kdo podepsal dokument Charta Oecumenica? http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=6806 Proč jsem nepodepsal Chartu Oecumenicu? http://zod.reformace.cz/proc-jsem-nepodepsal-chartu-oecumenicu-cislo-93

3) Církevní restituce

Na církevní restituce mám tento názor: Mt. 6:33 „Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno“. Odůvodňovat tzv. církevní restituce nutností uvolnit zablokované pozemky neobstojí. Tento problém vytvořil svět a svět ať si ho vyřeší. Církev Kristova není povolána k řešení světských problémů, mj. proto, že je ze světa vyvolena. (J. 15:19).  Boží vůle by jistě nešla proti vůli národa. Budeme-li hledat Božího království, tedy i to ostatní – třeba i církevní restituce (bude-li to vůle Boží), nám budou přidány. Zde na Granosalis bratr Pastýř napsal, že církvím neschází peníze, ale Boží bázeň. Tím jim ale schází též moudrost, neboť počátkem moudrosti je bázeň Hospodina. (Ž. 111:10 BK). Za socialismu nevěřící museli přispívat ze svých daní na církve, ač tomu nechtěli. Ale nikdo se jich na to neptal. I dnes se nic nezměnilo. Jak je vidět nevěřící lidé se církví lehce nezbaví. Za těchto okolností se církve stávají nikoli požehnáním, ale BŘEMENEM národa. Podobenství o milosrdném samaritánu (Lk. 10:30-35). V pocestném vidím okradený český národ. Šel kolem něj kněz, pak i levita a vyhnuli se mu. Jak příznačné!!! Nakonec ocituji pohled obecně známého Ivana Štampacha, se kterým hluboce souzním. „Ale možná, že je dobře, že přiznaní římanští a nepřiznaní protestanští hierarchové tak intenzivně pracují na pohřbení všeho autenticky křesťanského. Pohřbí jen vylidněné kamenné církve a na jejich ruinách vyroste něco skutečně živého a životodárného, BEZ NICH A PROTI NIM. I když jejich obrácení nelze předem vyloučit.“ Ivan Štampach Zdroj: http://www.denikreferendum.cz/clanek/14131-v-sobotu-blahorecili-patrony-stavajicich-poradku                                                                                                  (poslední odstavec)

4a) Zavádění zpovědního tajemství v CB

Z dokumentu Zpráva předsedy rady pro konferenci CB v odst. 9 „Zpovědní tajemství a zachování mlčenlivosti“ http://portal.cb.cz/2012-zprava-predsedy-rady-pro-konferenci-cb cituji:„Druhý příklad. Nedávno jsem obdržel tento e-mail: Dobrý den, rád bych se zeptal, jestli existuje a případně funguje v Církvi bratrské zpovědní tajemství nebo něco na ten způsob. Předem děkuji za odpověď a přeji hezký den. Odpověděl jsem následujícím způsobem (vyjímám): V Církvi bratrské jsou zpovědním tajemstvím vázáni ordinovaní kazatelé, kteří při ordinaci mimo jiné slibují: “Budeš věrně a nestraně konat pastýřskou službu a zachovávat svěřené zpovědní tajemství” (Řád CB, X. Ordinační slib kazatele). Také starší sboru, kteří vedou sbory v CB slibují při svém uvedení do služby, že budou “zachovávat mlčení o všem, co má zůstat důvěrné” (Řád CB, VIII. Slib starších sboru).“ „Načež přišla tato reakce: Děkuji za odpověď. Bohužel jsem se setkal s vyzrazováním choulostivých věcí v poměrně značném rozsahu v Církvi bratrské. Z toho důvodu jsem se ptal. Tolik úryvek z korespondence.“ „Můžeme namítnout, je to ojedinělý hlas. Žel není, zaznívá i při vizitacích. Téma je velmi aktuální pro kazatele, staršovstva a Radu CB, ale dotýká se také každého, kdo vstupuje do závazného vztahu (členský slib) s druhými ve společenství víry. Pokud se stane, že citlivé informace a věci zpovědního nebo důvěrného charakteru uniknou, je to klasický znak nevěrohodnosti.“ „V naší církvi nemáme definováno zpovědní tajemství, jako je tomu např. v římsko-katolické církvi, přesto na něm zakládáme veškerou pastorační činnost kazatelů, členů RCB, starších a pastoračních asistentů.“

K tomu mohu uvést jen to, že institut zpovědního tajemství je Písmu naprosto cizí – k tomu níže. Ale co je naprosto alarmující je to, že vzdor tomu, že jde o nebiblický institut který napáchal mnoho zla, když došlo k úniku citlivých informací, vzdor tomu že tento institut  BOURÁ církev - zůstává stále základem pastorační činnosti kazatelů, členů RCB, starších a pastoračních asistentů!!!!

4b) Článek br.  ThDr.  Pavla Černého na portálu  Zápas o duši  Vyznání hříchů – zpověď

 http://zod.reformace.cz/vyznani-hrichu-zpoved-cislo-53 Cituji: „Následovníci Ježíše Krista dostali autoritu přijímat vyznání hříchů a odpouštět v Ježíšově jménu: Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou. (Jan 20,23)“  „Jaká je to výsada a zodpovědnost! Nemůžeme přece nechat nevyužité privilegium rozvazovat hřích a zvěstovat odpuštění. Bratr v Kristu je nám dán, aby slyšel naše vyznání na místě Kristově a aby nám hříchy v Kristově jménu odpustil. Zpovědník má držet tajemství vyznání, tak jako ho drží i Bůh. Když jdu vyznávat ke svému bratru v Kristu, jdu vlastně k Bohu.“

Uvedený oddíl se týká učedníků shromážděných ze strachu před Židy za zavřenými dveřmi. (J. 20:19,20). Učedníci obdrželi autoritu odpouštět hříchy PŘÍMO od Krista (J. 20:21-23). Učedníci obdrželi  PŘÍMO od Pána výsadu, že cokoli odmítnou na zemi, bude odmítnuto i v nebi. (Mt. 18:18). Až po vylití Ducha sv. dostali učedníci moc k apoštolskému dílu evangelizace světa. (Sk. 2). Apoštolát je neopakovatelný úřad a základní autorita v církvi. Byl potvrzován  divy a zázraky (2 Kor. 12:12). TEDY TATO VÝSADA JE NEPŘENOSNÁ. Br. Černý zde neužívá v textu užitého biblického termínu „učedník“ ale „následovník Ježíše Krista“ a tím posouvá význam biblického sdělení úplně jinam – až do dnešních dnů. Tak jako apoštolát nepřechází na jiného, též i Ježíšovo apoštolství  i velekněžství nepřechází na jiného. (Žd.3:1;  7:24). V Písmu máme svědectví o tom,  že členové sboru v Korintu obdrželi pověření od apoštola Pavla že pokud odpustí svému spolubratru jeho provinění, odpustí mu i apoštol Pavel. (2Kor. 2: 5-11). Pavel v autoritě, kterou přijal PŘÍMO od Spasitele (Sk. 9:15; 1Kor. 9:1; 15: 8,9) mohl odpustit hříchy. 

V modlitbě Páně jsme vyzýváni samotným Spasitelem, abychom prosili o odpuštění nebeského Otce. Mám jít k hříšnému člověku, který potřebuje odpuštění stejně jako já – aby mi hříchy v Kristově jménu odpustil?  Jsme dle 1Pt. 2:9 královským kněžstvem, tedy co do kněžství naprosto rovni, máme si vyznávat hříchy navzájem – což ostatně koresponduje s Jk. 5:16. „Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni.“ Jk. 5:15 „bude mu odpuštěno.“  Neodpustí mu tedy starší církve, kteří nemají potřebnou autoritu, ale Bůh, který se smilovává. TEDY „ZPOVĚDNÍKY“ MÁME BÝT VŠICHNI!!! SPOLEČNĚ VYZNÁVAT A SPOLEČNĚ SE MODLIT ZA ODPUŠTĚNÍ! Nikdo nemá privilegium být zpovědníkem druhého. Pokud není vyznávání vzájemné, dle výše uvedeného textu, pak je skutečně lepší obracet se k jedinému Prostředníku mezi Bohem a lidmi (1Tm. 2:5) a současně Přímluvci (Ř. 8:34; 1J. 2:1) - Pánu Ježíši Kristu. Tvrzení  br. Černého, že pokud jdu vyznávat ke svému bratru v Kristu, jdu vlastně k Bohu je scestné, nebiblické, neboť odsouvá Boha na vedlejší kolej a potažmo ztotožňuje člověka s Kristem. 

Komu dává vlastně bratr Pavel Černý přednost??? Nutným předpokladem odpuštění našich hříchů je to, abychom odpustili i svým bližním (Mt. 6:12; Lk. 6:37). Jak může bratr v Kristu na místě (v zastoupení) Kristově odpustit někomu hříchy, když nejsa Bohem neví, zda dotyčný neodpustil někomu, kdo zhřešil proti němu??? Co zde propaguje Pavel Černý  je ryze katolické pojetí - institut zpovědníka pochází z iroskotských misií z 8 stol., prvotní církev ho neznala.

Br. kaz. Alois Adlof v knize „Výklad modlitby Páně“ (Nákladem křesťanského spolku mladíků v Praze, 1922) na str. 192 vidí problém takto, vyjímám: „Mnozí lidé jsou ve velikých nejistotách o tom, kterak dosíci odpuštění. Přemnozí  bloudí, troštujíce se odpuštěním, když se vyzpovídali. Avšak jak velice se klamou! Tím hroznější je blud mnohých, kteří „evanjelíky“ slovouce, odpuštění hříchů ve „svátostech“ hledají.“ Jak aktuální!!! Je skutečně zvláštní, že duchovní velikáni jako byli např. bratři kazatelé Adlof, Urbánek, Zdychynec, Mikulecký, Vasil Andrš, Voříšek, Přib a řada dalších – nepociťovali potřebu zavést tento nebiblický institut. Zdá se, že CB již směřuje jinam.

5) Rekatolizace v ČR

ŘKC v ČR nabývá stále většího vlivu v politice i v nekatolických církvích. 

Někteří tento proces označují jako druhou rekatolizaci. 5.7. 1993 proběhlo ne Velehradě zasvěcení českého národa Panně Marii. Blíže viz: http://www.rodon.cz/clanky/Kultura/Nase-kulturni-dedictvi-Velehrad-564 Tento proces se nelíbil i bývalému ministrovi kultury Pavlu Dostálovi. Dostálovi se též nelíbí zasvěcení národa Panně Marii. Na to prý katolíci nemají právo: "Zasvěcovat národ (který nikdy nevyznával "mariánský kult") Panně Marii byl akt zcela nešťastný, neboť národ není vlastnictvím nikoho, a tak ho ani katolíci prostě nemají právo komukoli zasvěcovat." Dále viz: http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=1295 Už tento fakt měl nekatolické špičky vyburcovat k ostražitosti. Dnes je jasné, že se to nestalo. Církevní špičky zklamaly na celé čáře.

Ekumenické a restituční spojení nekatolíků s ŘKC povede ke ztrátě jejich identity, jak výše skvěle vyjádřil Ivan Štampach. Je zřejmé, že biblická Panna Maria má s katolickou Marií málo společného, neboť této je připisována moc, kterou má jen Kristus. Např. je prohlašována za smírce mezi Bohem a námi, a přímluvce, bránou do nebes (konflikt s J. 10:9; 14:6), viz biskup, učitel církve a zakladatel kongregace redemptoristů Alfonso Maria de Liguori: Le glorie  di Maria (Vznešenosti Panny Marie, 1750).

Rád bych, kdyby čtenář mé argumenty prozkoumal, prověřil Písmem a z poznaného vyvodil konkrétní závěr.