Rodokmen u Matouše končí slovy „
Jákob pak zplodil Jozefa, muže Marie, z nížto narodil se JEŽÍŠ, jenž slove Kristus“ ( Mt 1:16)
Lk 3: 23 „ Ježíš pak počínal býti jako ve třidcíti letech, jakž domnín byl syn Jozefův, kterýž byl syn Heli „ Tuhle anomálii vysvětluje Alois Adlof ve svých Letopisech takto, cit,. : „ Ve 3 stol.žil Julius Africanus. Ten se stýkal příbuznými Páně, z rodu Davidova. Nevíme, má-li to od nich, jak se vykládá. jedná se prý o manželství s právem švagrovství ( moje pozn. : tzv. levirátní sňatek) dle zákona Mojžíšova ( 5 Moj.25:5-10 ) .Heli zemřel bez dětí a Jákob pojal ženu po něm, s níž měl Josefa , muže Marie „ Výkladů v této věci je více, ale jak jsem již řekl dříve : Z toho nás hlava bolet nemusí. Podívejme se na Josefa trochu blíže
2. Úloha Josefa v plánu spásy nebyla až tak statická jak si na první pohled můžeme myslet. Rodokmen u Matouše je prezentován jako Ježíšův, ale přitom končí Josefem a Ježíš není synem Josefa, ale Synem Božím zrozeným z ženy Marie . Tím způsobem se stal Boží Syn současně Synem člověka
Gal. 4:4 „Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod Zákonem“
Josef musel přijmout Ježíše do své budoucí rodiny. Ježíš byl počat v těle panny Marie Duchem sv. To má několik důležitých významových prvků
2.1. Naplnění zaslíbení
Izajáš 7:14 „ Protož sám Pán dá vám znamení: Aj, panna počne, a porodí syna, a nazůve jméno jeho Immanuel.( Kral.př.). ČEP uvádí místo slova „panna“ slovo neutrální , tedy „dívka“. Je zde dán prostor pro rozum, protože „dívka“ už nemusí být „panna“. My se přidržíme faktu, že Marie byla panna, protože to bylo předpovězeno jako znamení pro Izrael. Celá situace se nakonec prosekla . Josefovi se to nepodařilo utajit. Matouš i Lukáš o tom píší a Církev to přijímá jako fakt
2.2. Vyvrací myšlenku, že Ježíš byl z tělesného otce
Kdyby Marie nebyla panna, tak by mnozí odpůrci Bible celou událost narození Spasitele zpochybnili a smáli by se naší víře v to, že byl Ježíš opravdu počat z Ducha sv. Kdo by dokázal, že Ježíš není ve skutečnosti synem Josefa ? Pak by nesl „dědičný hřích“ a nebyl by svatým Božím Beránkem se všemi důsledky pro naše spasení
2.3. Zaslíbený potomek Davidův není člověk, který se stal Božím Synem v těle, ale od počátku je Ježíš Boží Syn, který se stal člověkem .Jde o zaslíbení, které obdržel David na sklonku svého života od Hospodina skrze proroka Nátana , cit.
2 Sam. 7: 12 – 16 „ Až se naplní tvé dny a ty ulehneš ke svým otcům, dám po tobě povstat tvému potomku, který vzejde z tvého lůna, a upevním jeho království. Ten vybuduje dům pro mé jméno a já upevním jeho královský trůn navěky. Já mu budu Otcem a on mi bude synem. Když se proviní, budu ho trestat metlou a ranami jako kteréhokoli člověka. Avšak svoje milosrdenství mu neodejmu, …………." Ap.Pavel to vysvětluje Korintským slovy, cit. „ První člověk byl z prachu země, druhý člověk z nebe „
Josefův podíl na narození Spasitele nebyl žádný. Ježíš musel být počat z Ducha sv. , aby se na něj nevztahoval Adamovský hřích a ON byl svatým Božím Beránkem od okamžiku početí.
2.4. Z panny se Ježíš narodil také proto, aby patřil Bohu
Podle 2 Mojžíšovi víme, že vše prvorozené ( co otevírá lůno matky) , ať ze zvířat i lidí, patří Bohu. Aby si mohl nebeský Otec nárokovat Ježíšův život pro svůj spasitelský plán, musel být Ježíš prvorozený . Vše prvorozené z lidí muselo být vyplaceno ( 2 Moj.13:15) . Ježíšův Otec byl v nebi a tím mohl právem vyžadovat Ježíšovu oběť za naše hříchy. Poslušný Syn přinesl smírčí oběť na Golgotě skrze kterou jsme dnes vírou spaseni
2 Moj. 13: 1 – 2 „ I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: Posvěť mi všeho prvorozeného, cožkoli otvírá každý život mezi syny Izraelskými, tak z lidí jako z hovad, nebo mé jest „ Nebudu teď rozvádět tuto myšlenku do detailu. Každý prvorozený život patřil Bohu i když lidské potomky Židé vypláceli, cit. „ nebo mé jest“ ( 2 Moj.13:2) . I za Ježíšovo prvorozenství bylo vyplaceno.
Mluví o tom Lukáš, cit. Lk 2: 21 – 24 „ Když uplynulo osm dní a nastal čas k obřízce, dali mu jméno Ježíš, které dostal od anděla dříve, než jej matka počala. Když uplynuly dny jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina - jak je psáno v zákoně Páně: `vše, co je mužského rodu a otvírá život matky, bude zasvěceno Hospodinu´ - a aby podle ustanovení zákona obětovali dvě hrdličky nebo dvě holoubata „
To bych tady musel řečnit dalších 15 minut. Bůh je přesný a sám neporušuje svá ustanovení . Bůh není svévolný a dodržuje svá, již daná, ustanovení. ON je věrným Bohem . Není jak řecký pantheon bohů, kteří kolikrát v mytologii jednají nestandardně a mají některé negativní lidské vlastnosti
3. Josef musel byl spravedlivý, ale současně musel být milosrdný. Mnoho mužů, kdyby se dozvědělo, že snoubenka je s outěžkem bez jeho přičinění by jednal pudově a spontánně : Josef byl člověk spravedlivý. Jestliže si Bůh vybral Marii jakožto bohabojnou, zrovna tak i Josef byl postaven před zásadní rozhodnutí a přijmout nebo nepřijmout Boží úmysly s jeho životem
Mt. 1 : 18 – 25 „ Narození Ježíšovo událo se takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve, než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého. Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají. Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: "Josefe, syny Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů." To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka: `Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel´, to jest přeloženo `Bůh s námi´. Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě. Ale nežili spolu, dokud neporodila syna, a dal mu jméno Ježíš“
Josef chtěl ušetřit Marii ostudy. Možná myslel i na sebe . Mnozí lidé si mohli myslet, že si jí „neuhlídal“ a že je nějaký moula. Na druhé straně to berte s nadsázkou a jako jistou spekulaci. Tehdejší společnost byla mnohem puritánštější než dnešní, postmoderní humanistická . Josef nebyl jen spravedlivý. Ukázalo se, že je i milosrdný a hodný. Chce řešit situaci ohleduplně. Ale zasahuje anděl ve snu a vyzývá Josefa : Synu Davidův, NEBOJ SE ….. přijmout Marii za manželku. Narodí se syn a dáš mu jméno Ježíš …“ neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů"
Josef se zachoval statečně a nezhatil Boží plán spásy. Prožil si svou „hvězdnou chvíli“ i když mu jí ani trochu nezávidíme . Poslechl Boha, který za ním poslal anděla, aby to, jak se říká, vyžehlil . Poslechl výzvu : Neboj se Ježíše přijmout do své rodiny , která sahá až k praotci Abrahamovi a králi Davidovi. On do ní totiž patří . Josef to udělal a udělal dobře. Můžeme na něj nahlížet jako na statečného muže, který měl bázeň před Hospodinem
O letošních Adventu a vánočních svátcích si můžeme říci : Neboj se přijmout to, co Bůh dává ! Není to jen pro tebe, ale tím, že něco přijmeš od Boha může posloužit lidem kolem tebe k poznání Boha. Nejde jen o to vzít si posilu pro svůj duchovní život a nebát se jít proti proudu okolností jako šla Támar a Rachab, které jsou uvedeny v rodokmenu Josefa . jen krátce se o nich zmíním
Támar jednala ve víře, že nemusí skončit bezdětná někde v ústranní. Nevědomky zachránila Judovi následníky v rodové linii, do které byl přijat Ježíš statečným Josefem . Rachab, ač pohrdaná nevěstka, pochopila, že proti Bohu se nemůže nikdo postavit. Správně vyhodnotila situaci a zachránila si svou kůži. Rachab. Svým činem, kdy zachránila židovské zvědy od „jerišské policie“ . Když pak Jozue zázračně dobyl Jericho, byla ona i její rodina ponechána na živu a stala se součástí Josefova rodokmenu , když porodila Boáze.U Marie to bylo jasné – Ježíš byl jejím synem a rodově patřil do pokolení Juda. Josef, ten musel Ježíše do svého rodu přijmout, protože Josef nebyl Jeho otcem.
Josef je podle mě borec, který to ve finále nepokazil, podřídil se Bohu . Nechtějme kazit Bohu Jeho plány s námi. Chce to vnímat Boha a umět se podřídit i ve chvíli, kdy tomu moc nerozumíme
Amen
