poslal Aleš Franc Literatura a citace k článku Aleše France: Odpověď
D. Drápalovi
1) „A co tajemný Dan Drápal, společný KS i KMS? Dan Drápal je pro mě
osobně někdo jako otec ve víře. Znám ho opravdu zblízka, mám ho rád a vážím
si ho. Již delší dobu, abych byl přesný, tak dobře šest sedm let,
sleduji, jak stojí v KMS jen jednou nohou. Je silně přetížený, jednou na
rok (1993-1994) dokonce přestal být i členem UžV KMS, nyní z něj patrně
zase odejde (jak jsme na podzim v Životě víry zveřejnili). S vizí jednoty
Božího lidu se ztotožnil, ale na KMS už nemá tolik času. Ve službě ve
vedení církve a ve vedení MEZIdenominační organizace přece není žádný konflikt zájmu.“
[Nezplesnivět se snaží Tomáš Dittrich, ZV 3/99, str. 3] Jindy bratr Lubomír
Ondráček uvádí, že „se naprosto nesmyslně předpokládá, že Dan Drápal
je totožný s celou KMS…“[Ondráček L., Vyjádření ke spisku
„Charismatická církev sjednocení?“, 1998]
2) "Následoval rozhovor Dana Drápala, že by přestal pracovat v UžV
KMS a že by začal spolupracovat na překladu Písma. Jan Klas a Evald Rucký
širokou řečí napomínali a potvrzovali Dana Drápala, aby za vizí, kterou
nese, také veřejně stál." [Dittrich T., Užší výbor KMS, ZV 10/93,
str. 284 – 285]
3) „A co s mou „apoštolskou službou“?“ klade Dan Drápal ve svém
1. pastýřském listu řečnickou otázku. Je jistě věcí každého společenství,
kterého se to týká, jak označí představitele své denominace. Bratr Dan Drápal
však chápe soudobé apoštolství naddenominačně, když napsal: "Služba
apoštola je vždy z principu naddenominační. Podobně jako služba proroka či
učitele. Bůh dává tyto dary právě k sjednocení celého Těla
Kristova..." [Drápal D., Proniknout dál, ZV 10/93, str. 291]
4) Předseda KMS Evald Rucký nejenže chtěl, aby KMS byla „svědomí vlažné
a vyhaslé církvi“, ale toužil skrze KMS vést církev ke sjednocení: „KMS
by se měla v budoucnu skutečně stát zvláštním duchovním útvarem, kde by
sbory i církve nalezly vzájemnou duchovní jednotu na té úrovni, kdy nadále
zůstanou subjekty s vlastními specifiky a vlastní odpovědností. Zároveň však
vykonají mnoho společných akcí, které budou reprezentovat církev jako
jednolitý celek a křesťany jako jeden vykoupený lid, připravený podobně
jako Noe na Boží soudy i jako proroci očekávající „jarní déšť“,
vylití Ducha svatého spojené s probuzením. Sbory i jednotlivci nadále
porostou svým individuálním tempem a vývojem, ale zároveň budou vnitřně
vyzrávat k jednotě organizační a institucionální, a tak se KMS stane i
jakousi předsíní společného rodinného domova.“ [Rucký E., Úvaha o poslání
a budoucnosti KMS, ZV 6-7/94, str. 200]
5) „Mám za to, že kdo v té církvi zůstává a kdo ji finančně či
jinak podporuje, ve skutečnosti podporuje instituci zakrývající skutečnost,
že zde existuje skutečná církev Kristova. Je mi líto, že ti lidé
nevystoupí, protože se mi zdá, že jinde by mohli být něco platní a ještě
by si ušetřili hodně zklamání a nervů. Ale nevidím jako správné nějak
vystupovat proti evangelické církvi nebo přesvědčovat lidi, že už je
nenapravitelná. Pán mě povolal především s pozitivní zvěstí evangelia.
Boj proti něčemu v sobě skrývá velká nebezpečí, že se v člověku
samotném uhnízdí jakýsi negativismus.“ [Drápal D., Drápal D., Vztah k
evangelické církvi, 3. pastýřský list únor 1999, http://mujweb.atlas.cz/www/ksvcr/image/plisty-plisty.gif]
6) Drápal D., pozdrav vedení KS účastníkům konference KMS v roce 1995,
který byl rozpoznán jako proroctví a otištěn v Životě víry. [ZV, 8/95,
str. 219-220]
7) „Pastýřská služba někdy zachází tak daleko, že "doporučuje"
lidem, kde mají bydlet, jaké mají mít zaměstnání a pod. Samozřejmě pastýř
může se svou ovečkou o takových věcech mluvit, může jí i něco
navrhnout, ale nesmí si dovolit na ni tlačit. Mám obavy, že JB zde opakuje
tutéž chybu, kterou před několika desetiletími udělalo v USA tzv. Učednické
hnutí (Discipleship movement), v němž přechodně působil i Derek Prince a
od nějž se později rozhodně distancoval.“ [Drápal D., Rozchod s Jednotou,
29. Pastýřský list únor 2003, http://mujweb.atlas.cz/www/ksvcr/image/plisty-plisty.gif]
8) „Čas od času se stane, že někdo
z našeho sboru přejde ke katolíkům. Nejčastěji je to na základě známosti
a následného sňatku, ale jsou i případy jiné. Co říci těmto lidem na
rozloučenou? Nemyslím si, že automaticky přestávají být našimi bratry a
sestrami, ale myslím si, že nemilují pravdu. Nemá smysl jim zastírat, že s
mariánskou úctou a s úctou ke svatým na sebe nutně berou břemeno modlářství.
Sami tím padají do hříchu a stávají se chtě nechtě osidlem i jiným.“
[Drápal D., Můj vztah ke katolické církvi, Sborový dopis, 1995, str. 31]
9) „Mám zato, že spisek, mírně řečeno, hraničí s pomluvou. A mám
za to, že takový nepřátelský duch, který zamlčuje dobré, a přinejmenším
zkreslujícím způsobem referuje o problematickém, je tou pravou příčinou,
proč mnozí z CB odešli a jiní jsou tam nespokojeni. [Drápal D., Recenze,
Odpověď bratru Fazekašovi, ZV 10/91, str. 216-217]
10) „Ale zpět k ČCE. Mám o ní málo zpráv. Pokud nějaké informace vím,
pak od svého bratra a jeho ženy, která je presbyterkou v jednom opravdu dobrém
sboru ČCE (v Praze - Bráníku). V tomto sboru je farářem Luděk Rejchrt,
který mě sice před několika lety taky v jedné tiskovině veřejně
pomluvil, ale jinak spolu máme více méně dobré vztahy.“ [Drápal D.,
Vztah k evangelické církvi, 3. pastýřský list únor 1999, http://mujweb.atlas.cz/www/ksvcr/image/plisty-plisty.gif]
11) „Většinou už asi víte, že jsem se stal jeho terčem skrze článek
Zdeňka Vojtíška v Bratrské rodině, kde jsem nařčen z vytváření pátých
kolon v jiných denominacích a jiných zločinů. Zatím se mi nezdá, že bych
měl nějak reagovat. Myslím si, že se musíme snažit rozlišit nedorozumění
a vědomé zkreslování. Měli bychom udělat maximum pro to, abychom byli
srozumitelní, a aby naše vyjádření nezavdávala k nedorozuměním příčinu.
Mně někteří lidé (i někteří čtenáři tohoto pastýřského listu) vyčítají,
že neustále věci nějak vyvažuji a tím má vyjádření pak ztrácejí na
údernosti. V současné chvíli, kdy na mě útočí kdekdo, se mi to ale hodí.
Jsem si jist, že Zdeněk Vojtíšek překrucuje má slova, a že to dělá vědomě.
Proto nebudu reagovat.“ [Vztah k evangelické církvi, Drápal D., 3. pastýřský
list, únor 1999, http://mujweb.atlas.cz/www/ksvcr/image/plisty-plisty.gif]
12) „Kdysi se mluvilo o vstupu do Jednoty na jedné z našich pastorálek -
ještě v Černomořské. Byl tam tehdy Jim Goll. Teď si nevybavuji, zda to byl
rok 1992 nebo 1993. Dostal jsem tehdy rozhořčený dopis od Pavla Dolejšího,
který mě vinil z toho, že jsem za zády všech něco upekl. Nebyla to pravda
ani tehdy, ani nyní. Já jsem si od té doby dával ještě větší pozor,
abych byl transparentní, a proto jste všichni, co jste se mnou měli kontakt,
mohli kdykoli zjistit, jak o této věci smýšlím.“ [Drápal D., Vztahy s
Jednotou, 1. pastýřský list prosinec 1998, http://mujweb.atlas.cz/www/ksvcr/image/plisty-plisty.gif]
13) „Můj pohled je omezený v tom, že znám jenom ta fakta, která se ke
mně nějak dostala. Na druhé straně trvám na tom, že fakta, která uvádím,
jsou stoprocentně pravdivá.“ [Drápal D., Vyjádření Dana Drápala k
situaci v Brně, Oběžník KS, duben, 1997, str, 1-4]
14) Drápal D., Církev a budoucí pronásledování, Altak, 1993, str. 63
15) „I know a Czech pastor who can very passionately explain to visitors
how much more he could do “for the Lord” if he would have a better car, a
stronger computer, a higher salary. A direct request is never made. Unsolicited
hints are plentiful.“ [Drápal D., "Will We Survive Western Missionaries?"
in: East-West Church & Ministry Report, 5, 1997, str. 7-8 ]
16) „S tím je do jisté míry spjata otázka finačních příspěvků na
mou službu. Původně se očekávalo, že příspěvky pokryjí poloviou mého
platu. To se podařilo první rok - pak již ne. Přiznám se, že si myslím,
že bych si nějaký malý příspěvek zasloužil, protože i přes omezení svých
cest věnuji káesům stále hodně času a energie.“ [Drápal D., Vztahy s
Jednotou, 1. pastýřský list prosinec 1998]
17) „A woman has walked out of her church and is holding services in her
living room, because she says she cannot bring herself to "snort like a pig
and bark like a dog" on a Church of England course. Angie Golding, 50,
claims she was denied confirmation unless she signed up for the Alpha course,
which she says is a "brainwashing" exercise where participants speak
in tongues, make animal noises and then fall over. She has left the evangelical
St Marks in Broadwater Down, Kent, with 14 members of the congregation and
founded a church at home in Tunbridge Wells. She said: "I'll be a fool for
the Lord any day, but I won't be a fool for man." [Woman Leads Church
Boycott in Row Over Evavangelical Pig-Snorting, The Times, 11 May, 1996]
18) Bubik S., Boží požehnání v Torontu, ŽV 3/95, str. 66-67
19) „Není mnoho místních sborů, které v současné době ovlivňují církev
po celém světě. Vedle letničního sboru v Pensacole nebo nedenominačního
sboru v Torontu je to právě váš sbor.“ [Neměli jsme v plánu ovlivnit celý
svět, říkají spolutvůrci kurzů Alfa Sandy a Anette Millarovi, ŽV 10/2003,
str. 5-8]
20) „Steve Hill přijel za Sandym s prosbou o to, aby se za něho modlil, a
nedlouho po této modlitbě došlo k probuzení v Pensacole.“ [Tamtéž]
21) „Požádám všechny, aby – pokud chtějí, aby je Duch obdaroval –
povstali, zavřeli oči a vztáhli ruce před sebe. Řeč těla často vyjadřuje
to, co cítíme, a ruce natahujeme, právě když chceme přijmout dar: takto
vyjadřujeme, že chceme od Boha něco dostat.“ [Gumbel N., Jak to říct
ostatním, KMS, 2000, str. 116] „Máme mít podle pokynů zavřené oči, ale
přiznám se, že tohle jsem poslechl jem částečně. V jednu chvíli, když
jsem oči skutečně zavřené měl, mi celá situace připadala tak šíleně
absurdní a směšná, že jsem dostal nezadržitelná záchvat smíchu, až mne
z toho bolela bránice. Později mnou projela taková zvláštní vlna pokoje.
Říkal jsem si, to bude asi ono, Když ke mně služebníci z TACF přišli a
vložili na mne ruce, jen jsem se tiše sesunul k zemi… [Tachovský P., Čech
v Torontu, ZV 6/2002, str. 9]
22) „Pak požádám Ducha svatého, aby přišel a naplnil všechny, kdo
jej pozvali do svých životů. Pak jen čekáme a díváme se, jak přichází
a dělá, co dělat chce. Vidět, jak Bůh mezi námi jedná, je pokaždé vzrušující.
Někdy jsou projevy Ducha svatého zjevné. Někteří přítomní jsou Duchem
tak přemoženi, že je pro ně obtížné zůstat stát. Jiní jsou tak hluboce
dojati Boží láskou, že jim po tváři stékají slzy. Jiní jsou do takové
míry naplnění radostí, že propuknou v smích.“ [Gumbel N., Jak to říct
ostatním, KMS, 2000, str. 117]
23) „Sandy rushed back to find people rather startled at what had happened.
The church leaders invited Eleanor Mumford to preach at Holy Trinity Brompton
that Sunday, May 29, at both the morning and evening services. After both talks,
she asked the Holy Spirit to come. Wallace Boulton in The Impact Of Toronto (Crowborough:
Monarch, 1994), p. 21, wrote of the morning service: "There was a time of
silence. Then slowly, members of the congregation began to cry quietly, and some
to laugh. As the Holy Spirit came, Eleanor asked people to come forward if they
wanted prayer. Many did so. As Eleanor's team and members of the church ministry
team started to pray, people began to fall in the power of the Spirit. Soon the
whole church was affected. There were scenes that few had ever seen before. The
children arrived from their own groups and may of them were deeply touched and
began praying for each other." People lingered for a long time after each
service. Audiotapes of Eleanor Mumford's evening talk soon gained wide
circulation in over one thousand churches of all kinds throughout England and
served to pave the way for a massive reawakening among Anglicans and others. [Riss
R., A History of the revival of 1992 – 1995, Holy Trinity Brompton,
http://www.grmi.org/renewal/Richard_Riss/history/htb.html]
24) „Většina mládeže se roztřásla a klesala na podlahu. Jednu chvíli
to vypadalo jako bitevní pole: ležící těla po celé hale, lidé plakali, kvíleli,
mluvili v jazyku… do vzniklé vřavy zaznívaly výkřiky!“ [Wimber J.,
Neseni třetí vlnou, Ichthys, Havlíčkův Brod, 1990, str. 30]
25) "So they prayed for the Spirit to come....I felt something like
10,000 volts going through my body....The American had a fairly limited prayer.
He just said 'more power'....it was the only thing he ever prayed. I can't
remember him ever praying anything else... Now we've seen many kinds of these
manifestations of the Spirit on the weekends... these manifestations... and the
physical healings themselves are not the important thing... .the fruit of the
Spirit... these are the things that matter, the fruit that comes from these
experiences. So we began to realise that God heals miraculously...." [Gumbel
N., Session 12, White Alpha training manual str. S8-62/Video V. Talk 13]
26) „Nikdo neovlivnil vznik a růst charismatického hnutí v Británii
jako on (John Wimber)… Vrátil se aby promluvil k těm, kdo v něm spatřují
otce Torontského požehnání… Ještě dávno před tím, než se Torontské
požehnání stalo tématem číslo jedna, totiž přislíbil účast na shromážděních
v konferenčním centru ve Wembley v Manchesteru a ve sboru Holy Trinity
Brompton.“ [Moreton C., Když nás Bůh navštíví, dejme mu prostor, komentář
Johna Wimbera, ŽV 4/95, str. 92-93]
27) "I believe it is no coincidence that the present movement of the
Holy Spirit [TB] has come at the same time as the explosion of the Alpha Courses.
I think the two go together." [Gumbel N., 'The Spirit and Evangelism',
Renewal, May, 1995, str. 15].
28) ""Ellie Mumford told us a little bit of what she had seen in
Toronto... .it was obvious that Ellie was just dying to pray for all of us..
then she said 'Now we'll invite the Holy Spirit to come.' and the moment she
said that one of the people there was thrown, literally, across the room and was
lying on the floor, just howling and laughing....making the most incredible
noise....I experienced the power of the Spirit in a way I hadn't experienced for
years, like massive electricity going through my body... One of the guys was
prophesying. He was just lying there prophesying. . ." [Gumbel N., Alpha
Course, video tape, 3 talk 9]
29) „Z počátku jsme od Vinice z Ameriky přijali některé písně, které
vyjadřují naši touhu po intimním vztahu s Ježíšem, a které v nás
vzbudily hlad po Božím Duchu a zároveň nás jím sytili. A chvála, pokud je
v Duchu a v pravdě, vás povede k misii. Proto se asi naše kurzy Alfa rozšířily
do celého světa.“ [Eldson M., Do snídaně zůstalo sto lidí, S vikářem
Sandy Millarem o dynamice jednoho sboru, ZV 10/97, str. 7-8]
30) „Byl jsem překvapen, když každý večer přicházeli dopředu lidé
na výzvu ke spasení. Pastor John nám řekl, že během minulého roku (1994,
pozn. A.F.) se v jeho sboru obrátilo 5 000 tisíc osob. Jenom jejich sbor
vyrostl na 500 členů, a kromě toho všude v okolních sborech najdete lidi,
kteří se obrátili v torontské Vinici.“ [Bubik S., Boží požehnání v
Torontu, ŽV 3/95, str. 66-67]
31) ŽV: „Do jaké míry byla církev v Británii torontským požehnáním
zasažena? Brian Milles: v Británii zasáhlo torontské požehnání asi čtyři
tisíce sborů v různých denominacích… Jedno z prvních míst, kde začal Bůh
působit, byl anglikánský kostel Holy Trinity Brompton v centru Londýna… Chápeme
to jako čerstvé obnovení církve Božím Duchem. Někteří očekávají, že
Bůh zasáhne i zbytek národa jako v dobách probuzení. Zatím ale nevidíme,
že by moc do okolního světa pronikala v rozsahu, v jaký doufáme.“ [Lidé
žízní po Boží přítomnosti; S Brianem Millsem o torontském požehnání,
ŽV 10/1997, str. 8-9]
32) „Máte nějaké doklady o tom, že v některých sborech došlo na základě
torontské zkušenosti ke změně ve zvěstování evangelia? „Nedávno jsem
byl v Mozambiku, snad nejchudší zemi jihovýchodní Afriky… Můj hostitel mi
řekl, že podle jeho odhadu se za těch 12 dní obrátilo přes 10 tisíc lidí.
Někdy to byly tři tisíce najednou…““ [V Pensacole kravaty, v Torontu
trička, říká obhájce „torontského požehnání“ [Chevreau G., ZV
6/2002, str. 5-7]
33) Také John Wimber, opět na stránkách Života víry, doufal v
souvislosti s Torontským požehnáním v příchod obrovského a dalekosáhlého
probuzení: „..mám naději, že budeme svědky podstatného oživení celé Církve,
a následkem toho bude mocně ovlivněna celá společnost, že se obrátí
statisíce lidí.“ [Moreton C., Když nás Bůh navštíví, dejme mu prostor,
komentář Johna Wimbera, ŽV 4/95, str. 92-93]
34) „Bůh pohnul s mojí drahou vlastí, aby se naplnilo toto proroctví (o
probuzení pozn. A.F.), a stále s ní jedná. Ještě pořád jsme však neviděli
všechno, co Bůh pro tuto zemi přichystal.“ [Annacondia S., Satane, poslyš!,
Křesťanský život, Albrechtice, 2 000, str. 169]
35) Annacondia uvádí: „Když jsem v roce 1987 byl v Los Angeles, přišel
za mnou jeden mexický pastor. Řekl: „Bratře, před rokem jsem měl vidění.
Přišel jsem, abych se s tebou o něj podělil. Když jsem spal, Bůh mě
vyzdvihl a letěli jsme nad celým jihoamerickým kontinentem. Když jsem letěl
nad jihoamerickými státy, byl jsem i nad Argentinou. Bylo tam úplné ticho.
Nevím jistě, které město jsem viděl, ale myslím, že to bylo Buenos Aires.
Zeptal jsem se Pána: ´Proč je tady takové ticho?´ Odpověděl: ´Je to
proto, že silný muž je svázán a církev dosáhla vítězství. ´“ Pak
dodal: ´Pán mi řekl i toto´: “Carlosova služba je stejná jako služba církve…“
[Tamtéž, str. 141]
36) "One of the problems of proclaiming the gospel in a post-modern
world is that culture itself warms much more readily to lifestyle than to
doctrine. But the Christian lifestyle is not Christian faith... .I am sure that
many people are being converted through the Alpha course, but I have a suspicion
that some of those people are being converted to a Christian lifestyle rather
than to Christ.". [Lewis I., 'The Alpha Course', Evangelicals Now, December,
1995]
37) Moreton C., Když nás Bůh navštíví, dejme mu prostor, komentář
Johna Wimbera, ŽV 4/95, str. 92-93
38) „John Wimber telefonoval mnohé hodiny s vedoucími představiteli
britských evangelikálů, když jim vysvětloval, co toto požehnání znamená
a jak s ním mají zacházet.“ [Tamtéž]
39) Dittrich T., Vinice se rozešla s Torontským sborem, ŽV 4/96, str.
95-96
40) Vojtíšek Z., Buďme k sektám spravedliví, ZV 4/95, str. 95
41) „Zjistil jsem, že největší překážka, když se modlíme za lidi,
aby přijali dar jazyků, je psychologického rázu – a to vydání prvního
zvuku. Jakmile člověk vydá první zvuk, další už planou poměrně přirozeně.
Abych pomohl lidem tuto překážku překonat, vysvětlím jim problém a začnu
pomalu hovořit v jazycích, aby mě mohli následovat.“ [Gumbel N., Jak to říct
ostatním, KMS, 2000, str. 115]
42) Váhal jsem, zda sem zařadit tuto pasáž, jsem sám letniční a nezdráhám
se přiznat, že věřím, že je možné takto dar jazyků obdržet. I když
tato pasáž bude kritizována především těmi, kdo neuznávají křest
Duchem svatým, musím poctivě přiznat, že nevidím nic špatného v tom,
pokud by takto postupoval obrácený křesťan, pokud nebude popis považovat za
„manuál“. Nicméně uvědomíme-li si1 kontext celé koncepce kurzů Alfa,
že k této modlitbě může být veden člověk, který si není jistý svým
obrácením, může být následující postup mírně řečeno zavádějící:
„1. Poproste Boha o odpuštění všeho, co by vám mohlo bránit od něho přijímat.
2. Odvraťte se od každé špatnosti ve svém životě. 3. Poproste Boha, aby vás
naplnil svým Duchem a dal vám dar jazyků. Hledejte, dokud nenaleznete. Tlučte,
dokud vám nebude otevřeno. Hledejte Boha celým srdcem. 4. Otevřete ústa a
začněte Boha chválit v jazyku, který není vaší mateřštinou a ani jste
se ho neučili. 5. Věřte, že co přijímáte, je od Boha. Nenechte si od
nikoho namluvit, že to je něco z vás (je zcela nepravděpodobné, že byste něco
podobného dokázali.) 6. Vytrvejte. Jazyk potřebuje čas. Většina z nás začíná
s velmi omezenou slovní zásobou, která se postupně rozšiřuje. S jazyky je
to podobné.“ [Gumbel N., Otazníky života, KMS, 1998, str. 108]
43) „Začneme modlitbou za uzdravení (příklad Otazníky života, str.
154-155). Potom vysvětlíme, že Bůh nám občas dává slovo poznání (1K
12,8) a ukáže nám, za koho se máme modlit – toto slovo také pomáhá naši
víře v této oblasti. Zjistili jsme, že lidé přijímají slovo poznání různými
způsoby. Někteří obdrží do své mysli obraz orgánu, který chce Bůh
uzdravit. Jiní získají jen určitý pocit, zatímco jiní vidí nebo slyší
slova. Zjistili jsme, že nejčastějším způsobem, kterým přijímáme slovo
poznání v této oblasti, je něco, co nazýváme sympatizující bolest, o
které ví, že ve skutečnosti není jeho.“ [Gumbel N. Jak to říci ostatním,
KMS, Praha, 2 000, str. 120]
44) „Pátým aspektem je klíčová důležitost Kristova těla. Společenství
křesťanů je místem, kde probíhá dlouhodobé uzdravování a duchovní růst
pod ochranným zastřešením církevní autority. Proto zdůrazňujeme, že by
se každý měl snažit nalézt skupinku, kde může růst a rozvíjet se.
Vedoucí a pomocníci jsou zodpovědní za to, aby každému člověku, který
jim byl svěřen, pomohli takovou skupinku najít.“ [Gumbel N., Jak to říci
ostatním, KMS, Praha, 2 000, str. 113]
45) „Slyšel jsem názor, že torontské požehnání je pro „vyhořelé“
pastory… K tomu bych možná přitakal. S tím ovšem souvisí otázka, proč
je tolik vedoucích vyhořelých. To, co se děje v Torontu, nechápu předně
jako probuzení, ani jako obnovu, ale jako reformaci...“ [V Pensacole kravaty,
v Torontu trička, říká obhájce „torontského požehnání“ Chevreau G.,
ZV 6/2002, str. 5-7]
46) „ Je-li tolik vyhořelých, je to proto, že se angažují pro
skutky… Několik velmi vyprahlých misionářů přijelo do Toronta, kde jim Pán
dal výrazná vidění, v nichž je uvedl do služby, zmocnil je a dal jim apoštolskou
autoritu pro jejich zemi.“ [Tamtéž]
47) „Předpokládám, že patříš do nějaké domácí skupinky. Tvůj
poradce by se měl řídit radami v zadní části této knihy. Jsi připraven?
Můžeme začít?“ [Neighbohr W. R., Výzbroj nováčka I-III, Sborový dopis,
1994]
48) „Years ago, God impassioned my dad, Ralph Neighbour, Jr., with a vision
for the church. As he read the book of Acts, the power of community to reach the
world and create disciples jumped off the pages. Numerous trips to Seoul, Korea
confirmed that a New Testament church was effective in modern day life.
Throughout his forties, he experimented with holistic small groups (cell groups)
and learned what would and would not work in our American culture. I was a young
pup back then, and never realized my dad was modeling a form of New Testament
Christianity rarely found in the average American church.“ [Randall Neighbour,
President, Touch Outreach Ministries, http://www.touchusa.org/conferences/default.asp]
„During these first stages of the Second Reformation, it is good to think
about the dynamics of change which accompanied the First Reformation. Martin
Luther severely challenged the status quo. All the power of the establishment
was thrown against him. He was attacked by the most powerful men in the
traditional church. When he refused to bend, an attack on his life was planned.
Does this not remind you of Paul's experiences? Was he not also attacked by the
Judaizers, who even sought to kill him? Luther followed in his footsteps from
those who had previously been his associated. I have just spent a few days with
a well-known pastor who directs one of the outstanding cell group church
movements in the world today. [CellChurch, A Magazine for Second Reformation,
Vol. 1, 1992, http://www.touchusa.org/cellchurch/archives/volume1/issue2.htm]
49) „Vím, co pro nás znamenaly před lety semináře o uzdravování s
Derekem Princem nebo Hartwigem Henkelem. Mnohdy jsme jejich službu do detailu
kopírovali. Ale už tehdy jsem neměl příliš pokoje v tom, když si někteří
křesťané např. pouštěli kazety s Benny Hinnem nebo Robertsem Liardonem, a
pak se pokoušeli jaksi „kopírovat“ jejich službu. Do absurdních poloh
dotáhl tuto praxi jeden muž, který odešel z našeho společenství, a pak v
různých skupinkách pouštěl takové videokazety, aby s jejich pomocí učil
jiné např. „mluvit jazyky.“ [Drápal D., Co se to děje?, ZV 1/95, str. 6]
50) Takto popisoval příchod Nového řádu, který přinese „druhá
reformace“ kansaský prorok Bob Jones: „Přesunou se do věcí nadpřirozených,
do kterých se nikdo před nimi nedostal... přejdou do božské přirozenosti
Ježíše Krista ... církev, jež dosáhla plné dospělosti Božího muže!
Tato generace spatří začátek celosvětového Nového Řádu.” [Jones B.,
Vineyard Prophecy Conference, 1989]
51) „Příští rok se chystám blíž poznat jednu apoštolskou službu.
Osobně bych byl rád, kdybychom se k ní připojili. Je to apoštolská služba
Larryho Kreidera, který je apoštolskou autoritou Roberta Stearnse. Právě přes
Roberta jsme se seznámili. Zdá se mi, že hodnoty tohoto hnutí jsou v souladu
s našimi hodnotami. Jsou v podstatě totožné. A to až do té míry, že –
stejně jako my - přijali Lausannské prohlášení jako své vyjádření víry.
V rámci této apoštolské služby funguje pravidelný systém hodnocení služebníků.
Někdo z venčí jednou ročně, nebo jednou za dva roky hodnotí službu. To nám
hodně scházelo. V poslední době jsem se dostal do různých tlaků (třeba i
v souvislosti s Jednotou) a cítím, že bych byl rád, kdybych měl někoho nad
sebou, kdo by mi řekl, že nejsem úplně mimo.“ [Drápal D., Důležitý je
skutečný život, ne kulisy, http://www.kshk.cz/inter_1203.html]
52) Kreider L., Wagner C. P.: House Church Networks: A Church for a New
Generation, Publisher: House to House Press, 2002
53) „Skupinkový (mega)sbor“ http://mujweb.cz/www/apologet/knihy/SM.doc
54) „Seven and half years ago, just before the ministry started, before
these crusades began, I was in prayer when suddenly in front of me I saw a group
of people. I couldn’t even tell you who they were. I recognized only one of
them. It was Miss Kuhlman. And every one of them seemed to be urging me to pray.
Now, I know this sounds crazy, but it’s all right. I don’t mind if you call
me crazy, because I liked what I saw… At least fifty to seventy of them were
sitting in a group, and they were saying to me, ‘Pray! Ask God to give you a
healing ministry that will touch the world!’ And suddenly I heard Kathryn’s
voice, [Hinn snaps fingers] and out of the blue, suddenly there—there she was,
it’s crystal clear. And she in her beautiful smile, the way she said, ‘Ask!
We’re waiting for you to ask! We’re praying with you to ask!’ And the
vision disappeared. [Benny Hinn, Honolulu Crusade, February 28, 1997] Opis textu
z audio-kazety pořízené Mikem Oppenheimerem z apologetické služby „Let Us
Reason Ministries“. Na internetu dostupné např. na: http://www.pfo.org/bhnecro.htm
55) Potoček J., Torontské požehnání, Bratrská rodina 27, listopad 1995,
str. 275 – 277
56) Potoček J., Moje cesta do Toronta, ZV, 47/96, str. 97
57) McConnell D. R., Jiné evangelium, Křesťanský život, Albrechtice,
1996, str. 185-186
58) „Máte strategii zakládání, resp. obnovy anglikánských sborů, kdy
do určitého sboru v okolí vyšlete skupinu lidí, život toho sboru se promění
a sbor začne růst. Tato strategie vznikla kvůli Alfě, nebo je starší než
rozvoj Alfy po roce 1992?“ [Neměli jsme v plánu ovlivnit celý svět, říkají
spolutvůrci kurzů Alfa Sandy a Anette Millarovi, ŽV 10/2003, str. 5-8]
Více o Torontském požehnání: http://mujweb.cz/www/apologet
