Grano Salis - Patri krestanske svatosti pouze do dnesnich cirkvi a denominaci?

poslal novykrestan

aneb da se krestansky zit i bez zapojeni do techto instituci? Tato uvaha si dava za ukol pojednat o dvou zakladnich krestanskych svatostech a to krtu (vodou) a o Veceri Pane a hlavne o tom, kdo a kde je ma pravo vysluhovat, abych pouzil tento zvlastni termin. Bude popsan take termin cirkev a cirkve a to ve vsech puvodnich smyslech. Samozrejme urcite cirkve uznavaji vice svatosti, ale v tomto clanku se omezime pouze na tyto dve zakladni. Nektere smery nepovazuji dane akty za svatosti, ale pouze za prikazani Pana Jezise Krista, ktera se maji dodrzovat.

O tom, ze jsou dane akty tak trochu tajemstvim a nevi se presne co se pri nich deje se vetsinou uznava (az na ty smery, kteri Veceri Pane berou jako pouhy pripominkovy akt – ale i u tech, kteri tomu neveri se muze neco dit, i kdyz tomu neveri). Na druhou stranu neni vhodne, aby se z techto aktu delali jakesi magicke ritualy. Pekna a poucna diskuse o Veceri Pane je vedena na strankach granosalisu v sekci diskuse z pohledu clenu ruznych denominaci. Slysel jsem zajimave vyjadreni, ze krest je nutnosti proto, aby clovek po uvereni mohl pokracovat s Kristem. O Veceri Pane zase nekteri rikaji, ze je nutnosti a predpokladem pro krestansky rust (napr. CS Lewis v knize K jadru krestanstvi). Tento clanek jsem napsal take proto, abych se vypsal z neodbytneho pocitu, ze dane svatosti/ prikazani jsou urcitym zpusobem monopolizovany institucemi, ktere si dnes rikaji cirkve a ktere k obema nekdy pridavaji podle meho nazoru lidske tradice ci si tyto svatosti privlastnuji. Je to i reakce nato, ze jsem byl v urcitem sboru pokrten a pozdeji mi nebyla poskytnuta Vecere Pane neb se v danem sboru omezuje pouze na radne prijate cleny, ale ne na cekatele clenstvi a hosty (byt z jineho sboru stejne denominace) a to mne vedlo ke zkoumani, jak se to provadi jinde a co se pise v Pismu. Je vhodne si take rici, co vlastne znamena slovo cirkev ci cirkve a co to presne znamena v Pismu svatem a v puvodnich jazicich. cirkev = ekklesia – je slozeninou reckeho slova ek a slova kaloe a znamena v hlavnim vyznamu vyvolani (lide) a znamená setkani, shromazdeni techto vyvolanych a to jako napr. nabozenska kongregace – zidovska synagoga nebo krestanská komunita clenu na zemi nebo v nebi nebo obou. Je vhodne se podívat do ruzných slovniku jako napr. do “Easton Bible Dictionary”. V NZ je uzivano recke slovo ecclesia, ktere je synonymem pro hebrejske slovo kahal v SZ. Obe slova znamenaji shromazdeni a charakter daneho shromazdeni muze byt pochopen pouze z pouziti v kontextu. Neexistuje jasny pripad, ze by dane slovo bylo pouzivano pro misto bohoslužby, ackoli to v poapostolske dobe obdrzelo dany charakter. Ani nebylo nikdy pouzívano pro oznaceni obyvatel zeme stejneho vyznani jako "Church of England," the "Church of Scotland," atd. V NZ nachazime slovo ecclesia v nasledujicich smyslech:

Je prekladano jako shromazdení v klasickem smyslu (Skutky 19:32,39,41).
Oznacuje cele “telo” vykoupenych, tedy tech ktere Otec dal Kristu, t.j. neviditelnou vseobecnou (t.j. katolickou v puvodním smyslu slova) cirkev (Efezskym 5:23, 25, 27, 29; Zidum 12:23).
Nekolik krestanu, kteri se davaji dohromady k tomu, aby dodrzovali ustanoveni Pisma (Rimanum 16:5; Koloskym 4:15).
Vsichni krestane v danem meste, at uz se schazeli k bohosluzbe na jednom ci nekolika mistech. Tak vsichni ucednici v Antiochu, kterí vytvareli nekolik kongregaci byli jednou cirkvi (Skutky 13:1 a podobne i pro jina mista – 1. Korintskym 1:2, Skutky 8:1, Zjeveni 2:1, atd).
Vsichni znovuzrozeni krestane na celem svete (1 Kor. 15:9; Gal. 1:13; Mat. 16:18) jsou cirkvi Kristovou

Viditelna cirkev se sklada ze vsech, kteri vyznavaji pravou viru vcetne jejich deti. Je nazyvana viditelnou, protoze jsou jeji clenove znami a jejich shromazdeni jsou verejna. Muze se tedy jednat o svate i hrisniky. Buh prikazal, aby se jeho lid organizoval do jasnych viditelnych cirkvenich komunit s pravy a povinnostmi a urady, prikazanimi a take samozrejme s disciplinou a to proto, aby dal viditelnou podobu svemu kralovstvi, aby se rozhlasovala dobra zprava (evangelium) a aby se jeho lide mohli shromazdovat. Neviditelna cirkev se sklada ze vsech vyvolenych, kteri uz byli, jsou nebo budou soucasti jednoho celku pod Kristem. Jedna se o cistou spolecnost ve ktere prebyva Kristus. Jedna se o telo Kristovo. Tato cirkev je nazyvana neviditelnou, protoze jeji vetsi cast je v nebi nebo jeste neni narozena a take jeji clenove na zemi nemohou byt rozeznani. Podminky clenstvi v teto jsou vnitrni a jsou skryte. Je neviditelna pro vsechny s vyjimkou Toho, ktery zkouma srdce. Pan zna ty, kteri jsou jeho " (2 Tim. 2:19). Z vyse uvedenych definic a zobecneni plyne, ze ne vsichni znovuzrozeni krestane byli, jsou a budou cleny toho cemu se rika ustavene cirkve ci denominace. Jak mohou tito nezarazeni pristupovat ke krestanskym svatostem? Nejdrive bych se podival na krest. Pouzil bych informace z Pisma a take z linku Baptizo (http://www.angelfire.com/ia/Baptizo/Q2.html), ktery se odkazuje na to, ze se jedna o nejvetsi databazi linku na internetu co se tyce krtu. Tento web je spravovan osobou vystupujici pod jmenem Jean Baptiste. I kdyz nektere linky jsou jiz nefunkcni – jedna se o podarene analyzy. Rika se tam: “ Tato web stranka ma za ukol poskytnout linky na stranky, ktere prezentuji biblicky (a tedy nemagicky) pohled na krestansky krest nekdy tez credobaptism nebo krest na viru. Baptizo uvadi linky na stranky ktere dokazuji, ze krest je:

znakem duchovni skutecnosti
je zamyslen pouze pro znovuzrozene
je podminkou pro pokracovani s Kristem
jedna se o ponoreni ne o politi ci pokropeni
je podmineny vyjadrenim viry v Krista

Jednou z veci, kterou se autor zabyva je myslenka, ze tzv “sacerdotalni” krest, kdy se predpoklada, ze pouze pastor nebo jiny specialni clovek z cirkve muze krtit je jediny spravny postup. Presbitariani, luterani, ortodoxni a katolici jsou vsichni tohoto typu podobne jako mnoho baptistu a evangelikalu. Nicmene NZ nikde neuci, ze pouze cirkevni hodnostar ci urceny clovek muze krtit. Sacerdotalismus je tedy pohled, ze pouze knez, “clovek – mag”, nebo jiny vazeny a urceny clovek mohou provadet ceremonie daneho nabozenstvi. Krest je spojen s delanim ucedniku a s jejich ucenim, aby zachovavali vsechno, co Kristus naridil (Matous 28:19-20). Takze se da rici, ze kazdy, kdo je schopen evangelizovat a tedy delat ucedniky muze take krtit. Sacerdocalismus je koncept ze SZ a neni soucasti NZ a take se v NZ nikde neuci. To same se da rici o Veceri Pane ve smyslu, ze je nemusi vysluhovat pouze oficialne urcene urady cirkve, ale kdokoliv znovuzrozeny a pokrteny (lide kteri vysluhuji v dnesnich cirkvich nemusi byt vzdy znovuzrozeni). Takze koncept vysluhovani je take zvlastni. Je tedy vhodne, aby uvedl Veceri Pane pokazde jiny clovek. Podivejme se na dane tema i z novozakonni historie. Myslim si, ze etiopsky komornik mohl take po navratu do vlasti hlasat evangelium a krtit a take byt ucasten s ostatnimi (ktere sam pokrtil) Vecere Pane. Dale kniha Skutku nam rika, jak Pavel evangelizoval na ruznych mistech. Je vice nez pravdepodobne, ze ne na vsech mistech ustanovoval ihned starsi (podobne se vydaval Timoteus na cesty, aby nekde ustanovil starsi) – t.j. u novych sborecku nebyly zpocatku zadni starsi a presto museli fungovat. Napriklad Lidie z Makedonie, zalarnik z Filipi, ale i mnozi dalsi meli pravo delat dalsi ucedniky a tedy i krtit a schazet se pri Veceri Pane. To same plati i pro ostatni lidi. Je vice nez pravdepodobne, ze ne vsichni lidi, co krti (spravnym krtem) v dnesnich cirkvich a denominacich jsou spaseni. Tedy mnozi znovuzrozeni lide berou krest od nespasenych lidi. Myslim, ze ani to nemusi byt problem, nebot my nemuzeme vedet, zda ten kdo nas krti je spasen (to vi pouze Pan). V tomto pripade je pouze dulezite, ze prijimame krest v dobre vire a ze je proveden biblicky zpusobem. Vzdyt i Jidas krtil Janovym krtem a hlasil evangelium (ne jeste kompletni). I ten, kdo hlasa evangelium nemusi byt vzdy spaseny je pouze dulezite, aby takovy clovek evangelium nedeformoval. Take nevim, zda ta ruzna skoleni v dnesni dobe, ktera v ruznych cirkvich predchazeji krtu jsou plne biblicka. Lide v novozakonni dobe byli krteni ihned po uvereni a vyslechnuti dobre zpravy a vecer jiz mohli jit na Veceri Pane. Plati samozrejme i to, ze mohou nastat situace, kdy je pokrten nespaseny clovek a je mozne, ze se tento clovek az za cas obrati anebo se neobrati nikdy. Je pote otazkou, zda je tento krest paltny (pro cloveka ktery uveri az po svem krtu). V USA se take rozvijeli takzvane domovni ci domaci cirkve (treba se schazi lide z jedne ulice) a ja si myslim, ze tento druh cirkvi (korektni model podle Pisem) muze mit od Pana stejne ci vyssi pozehnani nez denominace (kde tech lidskych tradic je asi mnohem vice a kde az za dlouhou dobu pote co do denominace vstoupime muzeme zjistit ci poznat nebiblicke durazy v uceni ci pouhe lidske tradice vydavajici se za Bozi prikazani). Dnes existuje oproti apostolske dobe neskutecne mnozstvi literatury a tedy i moznost studia Pisma a vsech veci okolo bez soustavneho vedeni ordinovanych pastoru ci starsich, navic si v one domaci cirkvi muzeme starsi za nejaky cas take ustanovit. Take musime mit na pameti, ze v apostolske dobe vetsina lidi neumela cist anebo nemela Pisma a proto byla shromazdeni jedinym zpusobem, jak vyslechnout Pisma a jejich vyklad. Tim samozrejme nechci rici, ze shromazdeni nejsou potreba – jsou potreba a nemaji byti zanedbavany, ale kdyz jdu na biblickou hodinu, ktera mi moc neda z hlediska vykladu ci porozumeni tak je otazkou zda samostudium neni efektivnejsi (a pozehnanejsi). Chtel bych se take zminit o zacatku pusobeni anabaptistu v 16 stoleti, nebot v prubehu historie byl opusten krest ponorenim, krest na viru a take se zacali krtit nemluvnata. Anabaptiste ci jejich duchovni otcove ve Svycarsku vzesli ze skupiny kolem Zwingliho a jejich prvni krest byl takovy, ze nekdo pokrtil urciteho cloveka pote onen pokrteny clovek krtil vsechny ostatni. Zakladatel jedne skupiny prvnich UK baptistu John Smyth nejdrive pokrtil sam sebe a pote krtil cleny sveho sboru. Pozdeji prijal krest od Mennonitu (skupina nizozemskych anabaptistu) a mozna i ostatni clenove jeho sboru – Smyth asi nepovzoval ten sebekrest za krest. Takze z daneho prikladu vidime i historickou nesmyslnost hledani nejake kontinuity, nebot vzdy najdeme v nasem rodokmenu (ve smyslu krtu) tech kteri nas krtili nekoho, kdo byl pokrten od nekoho kdo byl pokrten nepokrtenym clovekem ci nebiblicky pokrtenym clovekem (a o tom, zda spasenym se muzeme take jenom dohadovat). Zaverem bych tedy chtel rici, ze se zda byti korektnim tvrzenim to, ze kazdy znovuzrozeny krestan muze krtit. Krest by mel byt pouzivan jako vstupni ritual ke vstupu do urciteho sboru pouze v pripade, ze si krteny clovek preje vstoupit do sboru timto zpusobem. Je platny i krest spravne provedeny od nespaseneho cloveka (prijmuty krtenym v dobre vire, ze je krten od spaseneho cloveka). Take Vecere Pane je biblicka vsude tam, kde se sejdou dva a vice vericich (toto je take cirkev ci ecclesia) v Jeho jmenu a chteji si ho pripomenout podle Pisem. Myslim si, ze i Vecere Pane ktera je vysluhovana (ci uvedena) nespasenym clovekem je platna, kdyz ji verici bere v dobre vire, ze ten kdo vysluhuje je spaseny a ze je provadena biblickym zpusobem. Take plati, ze se da zit krestansky zivot i mimo struktury, ktere se nazyvaji dnes cirkve ci denominace napriklad v onech zminovanych domacich ci obdobnych cirkvich, ktere take zachovavaji to nezbytne t.j. absolutni suverenitu lokalniho shromazdeni a podrizenost se pouze Pismu samozrejme za predpokladu spravneho vykladu Pisem. Petr L.

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace