poslal dafina
Jak je to vlastně s tím tonoucím děckem?
Dva mniši jsou krajem a vtom spatří tonoucí dítě. Novic se už vrhá do vln, ale opat ho silou svých paží i své autority strhne zpět. Novic je hluboce zmaten. Dítě utone. Až na smrtelném loži opat řekne:
"Víš hochu, jsem jasnovidný. To děcko mělo zločineckou duši. Kdybych ho býval nechal dospět, býval by z něj určitě vyrostl vrah."
Starý profesor jazyků Kulíšek rád chytal studenty do pasti pověstného Kulíškova smrťáku. Kdybych nebyl býval býval, nebyl by ses býval hýbal, zněl česky. Zhluboka se nadechněte a rychle to řekněte cizím jazykem.
Kulíškův smrťák, toto co by bývalo, kdyby..., dovednost myslet v minulém kondicionálu, to je záludná past v naší mysli. Kdyby si ji lidstvo nebylo bývalo osvojilo, bývalo by se mu možná líp.
Znám jednu dost drastickou psychohříčku. Lidé při ní zhusta pláčou, tlučou se do hlavy a chvějí se jak suché jehličí.Sedněte si na obyčejnou židli, přikurtujte se třeba tkaničkama od bot a pevně zavřete oči. Představte si, že jste ve stroji času. Smíte se vrátit na jedno místo v minulosti a nějaký svůj čin opravit. Něco vzít zpět, něco udělat jinak. Pak obraťte kurz a opět přistaňte v přítomné chvíli. Kdo jste? Jste úplně jiný člověk, majitel nějakého úchvatně jiného osudu? Ach běda, ne! Jste přesně tam, kde prve. Minulý kondicionál je švindl! Šťasten, kdo jeho iluzi vůbec nepotřebuje.
Zvířata Kulíškův smrťák nemučí. Dobře tuší, že žádný stroj času neexistuje. Moucha se netrápí bláhovým sněním, na který květ by si bývala sedla, kdyby si bývala nesedla do klihu. Toho se dopouštíme jen my. Jdeme životem jako horníci neznámou slojí, kahan svítí sotva na tři kroky, šátráme tmou od nepodložených domněnek k neodhadnutelným cílům, a přitom bolestně víme, že jsme mohli žít, kdyby... Výčitky svědomí, zklamání, plané sny, pozdní lítost, to jsou děti jediného slova. Kdyby dělá člověka člověkem.
I mladší mnich se po čase stal jasnovidným. Pohlédl dlouhým tunelem paměti a spatřil, že opat nelhal, z tonoucího děcka by opravdu vyrostl vrah. Zabil by jednoho nezralého spratka, jenž - nejsa včas zavražděn - se pak stal diktátorem a už rozpoutal válku, která zničí milióny lidí.
"Kdybych byl býval pro to dítě skočil, byl bych býval předešel té hrůze!", vzdychl mnich a dál už nedomyslel, protože jedna bludná bomba právě proměnila klášter v hluk a dým.
Daniela Fischerová
