Grano Salis - Bhagavadgítá

Bhagavadgita neboli Zpěv Vznešeného Bible staré i dnešní Indie Co mne zaujalo Vedou-li všechny cesty k jednomu a témuž Bohu,ať je to cesta lásky nebo cesta vědění,cesta Kristova nebo cesta Konfuciová,cesta Budhova nebo cesta Mojžíšová... vidí pravdivě a věrně ten,kdo v Kristu jako Konfuciovci,v Budhovi jako v Mojžíšovi,vidí vtěleni jednoho a téhož Boha...

Co praví Bůh v Bhagavadgitě?"Kdykoliv ctnost upadá a neřest nabývá vrchu,tu vždy se rodím na zemi,abych obnovil Své království.Rodím se,abych chránil dobré a ničil zlé a dával průchod právu... Bůh je jedno jediné!A je ve všem.Je jako sníh na horách,je ve slaném moři,je jako list na stromě,je v každém člověku.Musíš Boha v sobě pocítit a umět Ho sát jako včela umí sát nektar z květu!Asijský člověk se nepovažuje za korunu tvorstva.Je jen článkem vesmírného řetězu... Čin je karma-neboli každý je strůjcem svého vlastního štěstí... Karma-neznamená vždy neštěstí.Karma znamená takový čin nebo skutek jenž zanechává trvalou stopu v člověku.Narodí-li se rodičům dítě-je to jejích karma.Sudbou,posláním činů pak je,aby člověk skrze své činy dospěl k dokonalosti a jelikož to tělem jednoho života nedokáže,vrací se stále zpět do tohoto světa,až najde v sobě Boha.Hinduismus se tedy dívá na svět jako na jakousi tavírnu nebo zdokonalovací dílnu,která člověka přetaví a zdokonalí.Ideálem každého Hinda je,aby koloběh jeho pozemských životu byl co neskradši. Saňdžaja má třetí oko,oko jasnovidné a tím vidí všechny věci,ať jsou nablízku nebo v dáli.Neboť ještě dnes Hind věří,že má na čele ztajeno třetí oko,oko jasnozřivé a aby si stále připomínal,že tajemství Života lze prohlednou jen zrakem vnitřním,děla si každý den popelem značku mezi obočím... Rádža nebo maháradža,jenž nemá syna misí podle zákona adoptovat syna aby po jeho smrti měl kdo vykonávat oběti.Řádně vykonanou oběti si získává nárok na pomoc a účastenství bohů a ti jsou pak povinni mu v životě pomoci.V oběti se tedy tají nepřekonatelná moc,moc dokonce větší nežli jakou mají sami bozi.Každá indická rodina má své ochranné božstvo... Duše ani nezabiji,ani není zabita.Duše se nikdy nenarodila,duše nikdy neumírá a poněvadž se nenarodila,nikdy také nezanikne.Stále tatáž,stará,věčná,neměnná,duše neumírá když tělo umírá... Jako člověk odkládá starý šat a bere si jiný, nový,tak i duše opouští své vysílené tělo a vchází v nový šat.duše je věčná... Avšak ten kdo se povznese nad dobro i zlo,uchvátí samu nesmrtelnost.Neboť svatost je víc nežli dobro... Obřad je květy posýpaná cesta vedoucí k Bohu.Lepší je vlastní cesta,byť nedokonala cesta nežli sebedokonalejší cesta druhého...Gita přímo odmítá misionářství v náboženství,neboť nikdo nemá právo obracet druhého na svou víru.Kdo tak činí,bére za něho odpovědnost před Bohem.Účelem života je,aby člověk nalezl Boha,Boha svého,k němuž došel po své cestě.Takové je právo ale i povinnost - dharma každého člověka./Dharma je cesta a zákon./... Hinduismus nezná ani pojem dědičného hříchu,ani věčnou budoucnost ani věčné zatracení.Každý člověk si odpovídá za své činy a už zde na tomto světě si za ně vykoupí buď zrody šťastné nebo nešťastné... Oltářní oheň.Tomu podstoupil na př. Rámakršna,poslední indický prorok než shořel na hranici řekl:"Ó ohni,spal mne celého,až nebudu vůbec! Jsem Bůh.Jsem Nekonečné Blaho!"... V životě zbožného Inda rozeznáváme čtyři vývojové stupně.Zprvu jako brahmačari-jinoch-slouži moudrému učiteli.Pak je tu grihastach-hospodář- a hlava rodiny.Když zplodí syna,tím konči jeho povinnost vůči rodině,odchází do lesu jako vanaprosthah,jako myslitel a v džungli hloubá o zásadách tohoto světa a končí jako sannjásí - jako žebravý bezdomový filosof a poučuje každého kdo o to požádá.Je zněj světec.... V hinduismu není tedy trestají Boha,každý si odpovídá sám za sebe a za svůj čin.Soustředění všech myšlenek člověka k Bohu považuje celá Indie za nejvyšší formu lásky k Bohu.Hinduismus nezná dogmat. Májá-přelud,klam nebo-maska skutečnosti,škraboška Boží. Slunce používá škrabošku a tím zastírá tvář Pravdy,zastírá pohled na tvář Absolutna.Májá-Švětasvataropanišad na jednom místě řekl:"Po mnohých narozeních a úmrtích v poušti času však člověk strhne záclony klamu a shlídá,že je Tvůrcem a Pánem.Neboť ten,kdo Mne jednou nalezl se ani více nerodí ani více neumírá... Když Ind umírá nechce zemřít během"jižního pochodu slunce"a tak se znovu vrátit k tomuto životu.Hindové i dnes dávají velký význam pochodu Slunce na jih a na sever.Dnes se ještě modlí,aby nezemřeli během jižního pochodu slunce t.j.mezi červencem a prosincem,neboť v té době by jejích duše nemohla putovat za sluncem na sever k Himálajím,kde je bájné sídlo indických bohů... Od nepamětní zavrhovala Indie představu jediného svrchovaného Boha.Od nepoměti ochotně udělovala v svém pantheónu domovské právo všem bohům,duchům a démonům jaká mohla zplodit jen obrazotvornost divochů. Tak se usídlili na indickém Olympu veliké náboženské postavy,jako Bráhma Stvořitel Šivah Ničitel a Višnuh Zachovatel a tisíce a tisíce jiných bohů a polobohů.Hinduismus nedovoluje věřícím,aby se na Boha obraceli s prosbami osobního rázu,jako to připouští prakse v křesťanství.Hinduismus není učením dogmat,nýbrž"sborem hlasu a nástrojů z nichž každý pěje a hraje svou melodii,při čemž jeden druhého opravuje i doplňuje,jak říkají Hindové... Člověk jenž prohlédne skrze tmu nevědomosti se prý přesvědčuje o neskutečnosti tohoto světa a z totožńuje se s věčným bráhmanem,stává se sám Bohem.I volá Šankarach,že Boha neuctívá a Bohu neobětuje,neboť neobětuje Bohu a Boha neuctívá ten,kdo sám je Bohem,jedno s ním jest!.. Základem idey Gity je Pantheismus-Bůh je vše a ve všem a z něho se vše rodí. Nezaměňujme jóginy s fakíry.Jógi vyhledává samotu a vzdaluje se davu,poněvadž hledá Boha.Fakír vyhledává dav a peníze.Trojí branou se vchází do pekla:branou chtivosti,branou zloby a branou lakoty.Indie nevěří v rovnost a v její upřímnosti je právě její velikost.Evropa svou rovnost jen předstírá.

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace