|
Právě je 429 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116462986 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Teologie: Papež zakázal katolíkům účastnit se protestantské Večeře Páně.
Vloženo Úterý, 22. duben 2003 @ 13:55:13 CEST Vložil: peek |
Při mši svaté na památku Večeře Páně ve vatikánské bazilice sv. Petra podepsal 17.4.2003 večer papež Jan Pavel II. encykliku Ecclesia de Eucharistia. Tento okružní list, ve kterém se věnuje ústřednímu postavení eucharistie ve svátostném životě katolické církve, adresuje papež především kněžím místo obvyklého listu k Zelenému čtvrtku. Zdůrazňuje se v něm mimořádné postavení eucharistie, která "buduje církev","vytváří společenství a vychovává k němu".
Mimo jiné zde také zmiňuje rozdíl mezi eucharistií a večeří Páně, jak ji chápou protestantské církve:
...Vynořuje se někdy značně zjednodušující chápání eucharistického tajemství. To bývá zbaveno své obětní hodnoty a bývá prožíváno tak, jako by nemělo jiný smysl a hodnotu než společné bratrské setkání. Kromě toho nezbytnost služebného kněžství, které se opírá o apoštolskou posloupnost, zůstává někdy v pozadí a svátostnost eucharistie bývá redukována na pouhé hlásání. Z toho důvodu také ekumenické iniciativy tu a tam, i když jsou velkomyslné v úmyslech, dávají prostor eucharistické praxi, jež odporuje disciplíně, kterou církev vyjadřuje svou víru. Jak neprojevit nad tím vším hlubokou bolest? Eucharistie je příliš velkým darem, než aby mohla snést dvojznačnost a snižování významu...(z úvodu).
30. Jak toto učení katolické církve o služebném kněžství ve vztahu k eucharistii, tak učení o eucharistické oběti bylo v posledních desetiletích předmětem plodného dialogu v rámci ekumenické činnosti. Musíme vzdávat díky Nejsvětější Trojici, že se v tom ohledu dosáhlo významných pokroků a sblížení, jež nám dávají doufat v budoucí plné sdílení víry. Stále ještě zůstává plná naléhavost poznámky, kterou učinil koncil ohledně církevních společenství, která vznikala na Západě od 16. století a která se oddělila od katolické církve: „Ačkoliv církevní společnosti od nás odloučené nežijí s námi v plné jednotě vyplývající ze křtu a ačkoliv se domníváme, že neuchovaly původní a úplnou podstatu eucharistického tajemství, především proto, že jim chybí svátost kněžství, přesto, když při večeři Páně připomínají jeho smrt a vzkříšení, vyznávají, že je to znamení života ve společenství s Kristem, a očekávají jeho slavný příchod.“
Proto se katoličtí věřící, i když respektují náboženské přesvědčení těchto svých odloučených bratří, mají zdržet účasti na přijímání podávaného při jejich slavnostech, aby neposkytovali prostor dvojznačnostem o povaze eucharistie a dostáli povinnosti vydávat jasné svědectví pravdě. Jinak by to jen zpožďovalo cestu k plné viditelné jednotě. Podobně si nelze myslet, že je možné nahrazovat nedělní mši svatou ekumenickými bohoslužbami slova nebo společnými setkáními v modlitbě s křesťany patřícími ke shora uvedeným církevním společnostem nebo účastí na jejich liturgické bohoslužbě. Takové slavnosti a setkání, samy o sobě při vhodných příležitostech chvályhodné, připravují i na žádoucí plné společenství v eucharistii, ale nemohou je nahradit.
Skutečnost, že moc proměňovat eucharistii byla dána pouze biskupům a kněžím, není žádnou újmou pro zbytek Božího lidu, neboť ve společenství jediného Kristova těla, kterým je církev, se tento dar vylévá na všechny.
Celý text českého překladu nové encykliky, pořízeného Českou biskupskou konferencí, můžete nalézt zde
|
Re: Papež zakázal katolíkům účastnit se protestantské Večeře Páně. (Skóre: 1) Vložil: Johny v Čtvrtek, 11. září 2003 @ 23:43:11 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Na toto téma se diskutovalo už na jiném místě. Z pohledu věroučného je zdůrazněno rozdílné chápání, které dosud trvá a je dost velké. Přesto si nemyslím, že onen zákaz byl skutečně nutný. Totiž, pokud jsem si jako katolík rozdílného přístupu vědom, a to bych měl být, mohu se svými bratry slavit památku, při které je Kristus přítomen. Samozřejmě to neznamená, že bych se zároveň měl vzdát přijetí Eucharistie při účasti na své, tedy katolické nedělní nebo jiné sváteční bohoslužbě. Musím si tedy v každém případě byt vědom, že nejde o stoprocentní náhradu, i když při společných ekumenických slavnostech přijatá památka svou významnou hodnotu má jistě také. |
|
|
|
|