Grano Salis - Situace křesťanů v Iráku

Situace křesťanů v Iráku Irák je po Palestině druhou hlavní "biblickou zemí".Podle starého podání zde se nacházel původní Eden,odtud se rozešly do světa národy po zmatení jazyků v Babylonu,odtud vyšel Abraham do Svaté země,zde kolem roku 600 př.Kr. Židé v zajetí toužili po návratu do Jeruzaléma.

Z 25 milionů obyvatel Iráku jsou 3% křesťane.90% těchto křesťanu žijících v Iráku jsou Asyřané,Aramejci nebo Arméni a mluví stále ještě řeči.kterou používal Kristus.Na 90% všech obyvatel jsou muslimové.Na rozdíl od jiných zemi nemá Irák islámskou vládu.Strana Saddáma Husajna byla původně protináboženská,nacionalistická všearabská strana.Její ideologie má v sobě prvky fašismu a bolševizmu.Zakladatelem strany byl pravoslavný křesťan Michel Aflag,který chtěl vytvořit arabský velkostát.Nechtěl se vázat na Islám,nýbrž na arabskou řeč a rasu.Jeho strana se nechtěla vměšovat do žádných náboženských záležitostí.Proto v Iráku není na rozdíl od Saudské Arábie náboženská policie,která slídí i v soukromých domech,zda se dodržují islámské modlitby.Policie také nestíhá ženy,aby nosily závoje. Sadám Hussain vyžaduje bezpodmínečnou poslušnost jen vůči sobě,nikoliv vůčí Alláhovi.V očích ortodoxních muslimů patři mezi odpadlíky,kteří zasluhují smrt.V tom smyslu se o něm vyjadřuje i Bin Ladin. Ve srovnání s okolními arabskými zeměmi vidí křesťané v Saddámově diktatuře stále menší zlo.Zatímco v Saúdské Arábii za držení Bible hrozí smrt,v Iráku je možno obnovovat křesťanské chrámy.Bohoslužby probíhají bez narušování a muslim Saddám poskytuje církvím pozemky.Kultem osobnosti spíše popuzuje náboženství proti sobě,aby si mohl lépe zajistit svou nadvládu.V teroristických metodách a porušování lidských práv je tento režim srovnatelný s nacismem a bolševizmem. Téměř každé vyznání má v Bagdádu svou vlastní budovu:tradiční syrská pravoslavná církev,katolická chaldejská církev,asyrští pravoslavní i protestanti,anglikáni a presbyteriáni.Svoboda náboženství však ve skutečnosti platí jen mezi zdmi vlastni budovy.Velká shromážděni mimo ně jsou zakázána.Náboženství je možno vyznávat,pokud nedostává ráz opozice.Misijní činnost mezi muslimy je zakázána. Křesťané jsou menšinou nejen náboženskou,ale i etnickou.Většina křesťanů nejsou Arabové nebo Kurdové,nýbrž Asyřané,Aramejci nebo Arméni.Od roku 1968 "zmizelo" mnoho asyrských intelektuálů,desítky jich byly popraveny.Protestantismus sem vstoupil po první světové válce,kdy byl Irák britským mandátním územím.V Iráku je dnes asi 13 000 protestantů.V důsledku sankci OSN,které trvají již 12 let,trpí také iráčtí křesťané.Hlad,nezaměstnanost a nemoci uvrhly kdysi zámožné křesťany do bídy a nouze.Většina křesťanských rodin by bez darů svých církvi v zahraničí namohla přežít Není divu,že po roce 1991uprchl ze země velký počet křesťanů,takže jejích podíl klesl z 10% na necelých 3% .Zbylých 500 000 křesťanů je vystaveno nenávisti muslimského obyvatelstva,které pokládá křesťany za kolonu Washingtonu.S každou bombou,která tu spadne,roste tato nenávist proti křesťanům.Především na venkově se stávají křesťane a jejích majetek snadno obětí soukromého muslimského fanatismu. Irácký místopředseda vlády Tarig Aziz je chaldejský katolický křesťan.Zastupuje zemi v mnohá zahraničních misích. Aziz drží ochrannou ruku nás svými "Chaldejci".Mnoho křesťanů slouží jako důstojníci v armádě.Nemají to lehké.Na veřejnosti musí být dokonale loyální.Zcela proti Saddámovi jsou naopak křesťané v autonomním Kurdistánu.Ti čekají na konec tohoto režimu. P.S. Církve se zatím pragmaticky řídí příslovím:"Lépe se jedná s ďáblem,kterého znáš." Zpracoval podle čas.Svět. Ferda

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace