Grano Salis - Po jaké cestě jdeš?

Prosím Ducha Moudrosti, abych psala to, co je dobré - tedy Boží a prosím o požehnání těchto řádků.
Přesně nevím jak mám začít, ale chtěla bych se touto cestou dotknout těch srdcí, která jdou po široké cestě, jsou to ti, kteří si myslí, že jsou "zbožní", ale stále "nového člověka" neoblékli...

Definitivně jsem poznala a pochopila, že Bůh mě zná lépe jak já, On totiž vidí do těch hlubin a jedině On to dokáže nazvat pravým jménem, v Jeho světle vše vyjde najevo, musí se to projevit, ukázat, v Jeho světle se vše odhalí.

Od Boha dostávám nezasloužené milosti, poznání, jak je ohavné, když Jeho zjevení člověk spláchne v jednom okamžiku nějakým hnojem, no dobře rozuměj, Pravda se nespláchne nikdy ničím, je nade všechno, ale ten hnůj zůstane na nás, když mu to zkrátka dovolíme, se smradem - například s močkou to není jen tak jednoduché, představ si žumpu - ta je vyloženě utvořená pro jeden účel, pro jednu věc, no když z té žumpy vyteče kdekoli její obsah, jsou lidé bláhoví, když si myslí, že ten obsah jen tudy protekl a šel pryč, není to tak jednoduché, samotný obsah sice odteče, ale stopy smradu, spoušť, tam zanechá.

Od tohoto smradu, těchto stop po močce, nás dokáže definitivně zbavit až nějaký dobrý čistící prostředek - mechanismus. V naší duchovní oblasti je tím prostředkem Ježíš Kristus, Jeho dokonalá očišťující Krev.
Jeden den jsem měla sen, nevím jak to nejlépe stručně vystihnout, ale viděla jsem ruce spojené se světem, Bůh mi tu ukazoval můj stav, stále jsem byla nějakým způsobem spjatá, svázaná se světskými věcmi - nemyslela jsem si to, ale bylo tomu tak, Bůh odkrývá všechno...

Pavel v Písmu vyzývá - dejte nám místo ve svém srdci, Pavel zjevoval lidem Boží moudrost, které mají být lidé otevření, to znamená, že máme být otevření Ježíši Kristu - v Něm je všechno dobré, to pravé ovoce Boží, to znamená přijímat do svého srdce, do své mysli Boží dobré věci, sázet je tam, starat se o ně, zavlažovat je, ať zapustí zdravé silné kořeny, přečtěme si znovu jaké jsou znaky dobrého ovoce Božího Ducha, pokud je tam v srdci stále nemáme, je nejvyšší čas tomuto otevřít a nepouštět, nepřijímat věci, které Boží nejsou. Pokud jsme Božímu Duchu otevření, velice dobře rozeznáme co Jeho není...
Je psáno:

2.Korinstkým 5, 17 Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové!

Co je staré, to pominulo! Je to jasně napsáno, staré věci, které nás vzdalovaly od Boha pominuly! My už nebojujeme s nějakými slabostmi, hříchy, které se v našem starém životě vyskytovaly, už to pominulo...
Píše se, hle je tu nové! Člověk sám na sobě musí poznat i bez svého okolí, že je jiný - je to nový člověk, že se narodil znovu, ono je v tom to jednoduché "tajemství" - být otevření Kristu, ne jen v nějakou hodinu přes den, ty dveře musí být otevřené neustále.

Zaujalo mě před pár dny:

Matouš 10, 32 Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým Otcem v nebi;
33 kdo mě však zapře před lidmi, toho i já zapřu před svým Otcem v nebi.

Právě teprve před pár dny, se mně při těchto verších rozšířil obzor, viděla jsem různé situace v mém životě jak Krista zapírám, i když by mě vůbec nenapadlo, že to vlastně dělám.

Jsou různé okamžiky přes den, situace, kdy jsem svým chováním před svými blízkými Krista v sobě zapřela. Vypadá to zcela nevinně a ďábel je na to odborník, ale ano, zapřela jsem už několikrát svým chováním, projevem Ježíše Krista před lidmi, nebuďme naivní, v těchto verších se nehovoří jen o tom, zdali vyznám či nevyznám, že Kristus je můj Pán, buď lžu nebo jsem spíš měla ve skutečnosti na mysli pouze, že Kristus je můj Spasitel, lidi mají plnou pusu řečí, ale srdce hovoří jinak, jejich projevy, skutky... Krista jako Spasitele bereme, jako Pána ovšem ne.

Rozjímejme o tom, co je všechno v Něm, jediná cesta jak Ho poznávat, je taková, že se s Ním musíme sblížit, já a Ježíš Kristus, "jen Ty a On"... (řekni si to nahlas několikrát za sebou: Já a Ježíš Kristus). Poněvadž jestli zapřeme svým chováním, činěním Jeho, On zapře nás před Bohem, mějme otevřené oči k těmto veršům, tedy nepřijímejme Boží milost naprázdno, nedávejme V NIČEM příležitost k pohoršení.

Odrážíme skutečně Kristův obraz tady na zemi? Jsme proměněni do Jeho lásky, spravedlnosti...?
Je Ježíš Kristus naším Spasitelem nebo i Pánem, Kristus není jen Spasitel našeho života, ale také Pánem!

Píše se, že kdo je z Boha, miluje bratra...Když čtu nějaké věci od lidí, kteří si myslí, že křesťany jsou, a přitom jdou po té široké cestě, zapírají před ostatními našeho Pána a někteří z nich se nechtějí pokořit a slyšet Pravdu, jsou pyšní, je to velice smutné, duch klamu jim zacpal uši a zakryl oči.

Bůh mě dovedl k tomu, že jsem šla po široké cestě dokonce v době, kdy jsem si myslela, že už jsem Kristova a je plno takových věřících, kteří nevědomky jdou po té široké cestě, je na čase si dát tuto otázku na tělo - po jaké cestě skutečně jdeme? Je úplně jedno zdali chodím někam do společenství několik let, jsem pokřtěná ve vodě, chodím pravidelně na chvály, ale ve skutečnosti svým životem Boha nechválím, pokud si dáme tuto jednoduchou otázku a UPŘÍMNĚ na ni si sami odpovíme a zjistíme, že jsme na té široké cestě, poděkujme Bohu, že nás k tomuto plnému poznání přivedl a my máme čas opustit tuto širokou cestu a nastoupit na tu Kristovu úzkou a s Ním se po Jeho cestě vydat. Všichni nejsme děti Boží, ale za všechny Kristus zemřel, takže ta Naděje tady je, je tu pro všechny.

Jsou dvě cesty, jedna cesta široká, po které jdou děti ďábla, pak je cesta druhá, na které jsou děti Boží, NEEXISTUJE cesta třetí, nějaká uprostřed, po které si myslíme, že nyní jdeme a dostaneme se tak postupně na tu cestu úzkou, nikdo z nás není na žádné cestě uprostřed! My nevíme jak tu budeme dlouho, nikdo z nás nemůže tušit jak dlouho tu bude, může se stát zítra, za týden, za rok, cokoliv, co jsme nepředpokládali... Buď jsme na té úzké nebo na té cestě široké, tak se upřímně ještě dnes sami sebe zeptejme, na jaké cestě jsme, kam nyní jdeme?

1.list Janův 5, 11 A to je to svědectví: Bůh nám dal věčný život, a ten život je v jeho Synu.
12 Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život.

Syn Boží, ovoce Ducha Božího krásně voní, nezapáchá a není v Něm tmy...

	Hledej
	Je a svátek má Jiří. Vytvoření registrace