Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Pravděpodobně to mé čtenáře překvapí, ale v době začátku našeho letopočtu, Židé misijně působili mezi pohany, což je spíš později typické pro křesťanskou církev. Židovská misie, dá-li se to takto nazvat, měla se svým šířením víry přece jenom určité překážky.

Pokud chtěl člověk přestoupit na židovskou víru, musel světit soboty, dodržovat svátky, vzdát se vepřového a dodržovat další přikázání obsažená v Mojžíšově zákoně. V Egyptě, kde žila početná skupina helénských Židů, tito dovedli při apologetice, polemice a disputacích velice chytře vyzdvihnout ony stránky své víry, které mohly vzdělancům helénského kulturního světa imponovat.

Židovská misie nakonec dosáhla toho, že nebylo snad města v Římské říši, kde by vedle etnických Židů nebylo širší skupiny tzv. proselytů, což byli konvertité k judaismu z jiného, než židovského národa. Ostatně i biblické texty se o tomto vyjadřují:

„Někteří z nich se tím dali přesvědčit a připojili se k Pavlovi a Silasovi, také velmi mnoho Řeků, kteří už ctili jediného Boha, a nemálo žen z významných rodin.“ (Bible, Skutky apoštolů 17:4)

Tento biblický text potvrzuje výše řečené, téměř v každém městě byli konvertité, tj. proselyté. V tomto také spatřuji jedno z mnoha střetnutí mezi judaismem a křesťanstvím. Misie mezi pohany, kterou vykonávali Židé a kterou začali vykonávat křesťané.

Jak se píše dále v biblických textech:

„Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Obcházíte moře i zemi, abyste získali jednoho novověrce (proselytu); a když ho získáte, učiníte z něho syna pekla, dvakrát horšího, než jste sami.“ (Bible, Evangelium podle Matouše 23:15)

Řeč je v tomto případě skutečně Ježíšova a týká se židovské misie mezi pohany. Židé se svou misijní činností opravdu nebyli na tom stejně, jako v dnešní době. V době na přelomu našeho letopočtu, zřejmě aktivně misijně působili, což ostatně dokazuje tento biblický text.

O počtu takových proselytů nepanuje mezi odborníky shoda, máme však svědectví antických autorů, která ukazují, jak mnoho byli Židé ve své misijní činnosti úspěšní. Filón Alexandrijský například přichází s tím, že zákony všech nežidovských národů jsou omezeny pouze na svůj národ, kdežto židovský zákon (Tora) není omezen žádnými hranicemi své působnosti. Filón Alexandrijský nepochyboval o univerzalismu židovského zákona.

Text: „Neboť všechny přitahuje k sobě (Tora) a obrací je, barbary i Řeky, obyvatele pevniny i ostrovů, národy východu i západu, Evropy i Asie, celý obývaný svět od jednoho konce k druhému.“ Vita Mosis II., 20

Tento bod byl zajisté dalším z výčtu, proč na sebe církev a synagoga v prvním století začala koukat skrze prsty, proč na sebe církev a synagoga začala nevražit. V našem křesťanském učení totiž máme přikázáno misijně působit:

„Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého.“ (Bible, Evangelium podle Matouše 28:19)

Je jasné, že tady zřejmě padla kosa na kámen, misijní pole bylo v hledáčku zájmu jak křesťanů, tak ale i židů. Nejspíš židé nepůsobili misijně stejným stylem jako křesťané, ale je patrné, že zde došlo ke střetu, alespoň v oné době. Nadto byli proselyté vhodným misijním polem pro křesťanské misionáře, což se jistě nelíbilo židům. Nevraživost, která se v prvokřesťanské církvi postupně změnila až v antijudaismus, mimo jiné bude důsledkem střetu zájmu křesťanských a židovských misionářů na misijních polích, alespoň v 1. století n. l.

Pochopitelně se může někoho dotknout, že jsem napsal o židovské misii. Misie je až typicky křesťanský pojem, v knize, z které čerpám a uvádím jako zdroj, je nazván židovský vliv - propagandou. Pravdou je, že dneska má slovo propaganda negativní konotace.

 
Zdroj:

KOVÁŘ, František. Filosofické myšlení hellenistického židovstva. Kladno: J. Šnajdr, 1922.