Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 266, komentářů celkem: 429601, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 432 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

ivanp
rosmano
Mikim

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116505892
přístupů od 17. 10. 2001

Teologie: Když je Bůh s námi, kdo proti nám?
Vloženo Neděle, 29. leden 2012 @ 13:41:48 CET Vložil: Olda

Zamyšlení poslal Momonka

Několik drobných úvah nad textem listu do Říma 8,31-39.

Co k tomu tedy řekneme? Když je Bůh s námi, kdo proti nám? Jak by nám Ten, který neušetřil svého vlastního Syna, ale vydal ho za nás za všechny, nedaroval s ním také všechny věci? Kdo obviní Boží vyvolené? Vždyť Bůh, ten ospravedlňuje! Kdo nás odsoudí? Vždyť Kristus, ten zemřel, ale hlavně byl vzkříšen z mrtvých; ten je také po Boží pravici a oroduje za nás! Kdo nás oddělí od Kristovy lásky? Snad soužení, úzkost nebo pronásledování? Snad hlad, nahota, nebezpečí nebo meč? Jak je napsáno: "Pro tebe jsme zabíjeni celý den, počítáni jsme za ovce na porážku." Ale v tom všem skvěle vítězíme skrze Toho, který si nás zamiloval. Jsem totiž přesvědčen, že smrt ani život, andělé, vrchnosti ani mocnosti, věci přítomné ani budoucí, výšina ani hlubina ani žádné jiné stvoření nás nebude moci oddělit od Boží lásky, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.


Když tohle většina z nás čte, raduje se v Pánu, že Pánova ruka nedopustí, aby nás kdokoliv od Něj oddělil. Zkrátka je to jedno z těch nejpřesvědčivějších ujištění v Písmu, že je náš život ukryt s Kristem v Bohu (Ko 3,3), že jsme byli spaseni, oživeni spolu s Kristem a spolu s ním vzkříšeni a posazeni na nebesích v Kristu Ježíši (Ef 2,5-6), jinými slovy, že jsme již přešli ze smrti do života (J 5,24). Najdou se však pochybovači, kteří ani s těmito slovy nemohou být na 100% spokojení, zdá se jim to příliš jednoduché, aby to mohla být celá pravda. Že nemusím pro svou spásu, což je docela vážná věc, hnout ani prstem? Všechno za mne udělá Pán Ježíš?... Chybí jim v tom výčtu totiž jeden faktor, který je údajně schopen nás od Kristovy lásky oddělit - a to jsem JÁ. Nikdo a nic na světě jedině JÁ SÁM mohu tak úžasné dílo spásy v sobě pokazit, aby byla Kristova krev, která byla za mne prolita, obrácena vniveč. Aby Kristovo vykupitelské dílo na kříži přišlo na zmar. Člověk je už takový, že jednoduché musí přetvářet na složité. Copak to ap. Pavla nenapadlo, že tím největším nepřítelem sobě samému jsem vždycky a jen JÁ? Že ani ďábel, ani smrt nemají tu moc to učinit, ale mám ji JÁ? JÁ a moje svobodná vůle. To jsou zřejmě dvě nejzákeřnější zbraně, které mohou Boha z mého života zcela vyeliminovat, a na které apoštol očividně nějakým nedopatřením zapomněl. Každá událost musí být však něčím zapříčiněna. Nic se neděje jen tak zčistajasna. Co může být příčinou toho, že JÁ Boha opustím?

1) Rozhodnu se zcela dobrovolně a vědomě řeknu Bohu "tak s tebou JÁ ode dneška končím, JÁ si chci žít svůj život a ty mi do něj už zasahovat nebudeš"? Obávám se, že Boží dítě toho schopno není. Zkuste si to jen v duchu představit. Nejde to! Jsme chrámem Ducha svatého a Duch svatý rozhodně nespí (Ž 121,4). Každá nečistá myšlenka je Jím odhalena a uváděna do patřičných mezí, chodíme-li duchem. A co víc – v našich srdcích je rozlita Boží láska skrze Ducha svatého (Ř 5,5). My Ho nemilujeme proto, že se ze všech svých sil o to snažíme, nýbrž proto, že on první miloval nás (1J 4,19). Amen, amen, říkám vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale vstupuje jinudy, ten je zloděj a lupič, ale kdo vchází dveřmi, je pastýř ovcí. Tomu vrátný otvírá a ovce slyší jeho hlas; on pak své ovce volá jménem a vyvádí je. A když své ovce vypustí, jde před nimi a ovce jdou za ním, neboť znají jeho hlas. Cizího však nikdy následovat nebudou, ale utečou od něho, neboť neznají hlas cizích. (J 10,1-5) Pánovy ovce neposlouchají zloděje a lupiče. Nikdo a nic, ať už svět a jeho rozkoše či filozof s přesvědčivými moudry neukradne ovci jejich Pastýři. I kdyby jich několik odloudil, copak je Pastýř nepůjde hledat? Právě tak není vůle vašeho Otce v nebesích, aby zahynul jediný z těchto maličkých (Mt 18,14). Ani život, ani andělé, vrchnosti ani mocnosti, věci přítomné ani budoucí, výšina ani hlubina ani žádné jiné stvoření nás nebude moci oddělit od Kristovy lásky.

2) Odpadnutí a vzdání se víry přichází kvůli posměškům, šikaně, hrozícímu vězení, mučení či smrti. Člověk se možná cítí příliš slabý na to, aby mohl tomu všemu čelit a tak se postupně začíná Krista zbavovat, zapírat Jej před lidmi, aby měl od nich pokoj. Hrozba mučení s následnou smrtí vlastní či blízkých je asi tou nejobávanější zkoušku, jakou mohou být lidé zkoušení. To je snad ten největší a nejstrašnější „obr, jaký kdy žil v Kanánu“. Kdo to nezažil, jen těžko může radit druhému, který se v takové situaci ocitl. Pán však praví, neboj se toho, co máš vytrpět (Zj 2,10). Není vyloučeno, že selžeme a odvoláme vše, co jsme zastávali, zřekneme se Krista i víry v Boha ze strachu o život, ale který otec netečně přihlíží tomu, jak jeho dítě bijí a chladnokrevně čeká, jak se dítko zachová - ha, teď se uvidí, jestli mě zapřeš... Člověk se musí třást strachy při pouhém pomyšlení na takový konec. Jak se má potom takový člověk radovat ze svého spasení? (L 10,20) Je Bůh necitelný vůči lidským slabostem? Naopak, rozumí jim velmi dobře (Žd 4,15). Vždyť on řekl: "Nikdy tě nenechám ani neopustím," takže můžeme směle říkat: "Pán je můj pomocník, nebudu se bát. Co mi může udělat člověk?" (Žd 13,5-6) Ani soužení, úzkost nebo pronásledování, nebezpečí, meč a ani smrt nás nemohou oddělit od Kristovy lásky.

3) Odpadnutí možná přichází v důsledku materiálního nedostatku či dlouhotrvající finanční tísně... Obecně platí, že nejvíce věřících je mezi chudými. Ale co když někdo kdysi měl dostatek a postupně o vše přišel? Pakliže situace vypadá beznadějně i po tisící hodinách strávených na kolenou, člověk může ve víře zakolísat a uchýlit se k nezákonnému řešení své situace. Může se vzdát i své víry a Boha za svoje trápení začít nenávidět. Ano, to jistě může. Bůh však není ješitný jako člověk a neuráží se kvůli tomu. Jestliže jsme nevěrní, on zůstává věrný, neboť nemůže zapřít sám sebe (2Tm 2,13). O svou víru můžeme přijít mnohdy snadno... A má to i svoje pozitiva! Boží vůlí přece je, abychom měli víru Boží (Mk 11,22). Naše víra není o moc dokonalejší než my samotní. Bude tedy lepší, když vyklidí prostor té dokonalé, s níž jen tak něco nezatřese. Co je potřeba rovněž dodat, že Bůh však nikoho nezkouší nad jeho možnosti a se zkouškou způsobí i východisko (1K 10,13). Musíme si uvědomit, že Bůh na nás dopouští zkoušky nikoliv kvůli sobě, aby se přesvědčil, že si vybral opravdu dobře – On ví stejně všechno předem; nýbrž kvůli nám, abychom my poznali na sobě, jak si stojíme ve víře. Než Bůh vyzkoušel Abrahama, uplynula řada let, během nichž jej trpělivě opracovával. Bůh neuvrhne takovou zkoušku na dítě, které na to není nijak připraveno. Někdo je však připraven dříve, jiný mnohem později. Mnohdy se sami od sebe vrháme po hlavě do boje a pak se divíme, že vše skončilo fiaskem. To není víra Boží. To je pak víra v sebe sama a v to, že mi Bůh bude/musí pomáhat.
Oproti tomu se mnohem častěji stává, že příčinou odcizení se Bohu jsou tzv. „chléb a hry“. Vždyť koho Pán miluje, toho vychovává, a švihá každého, koho přijímá za syna. Podstupujete-li výchovu, Bůh s vámi jedná jako se syny. Vždyť kterého syna otec nevychovává? Jestliže jste však bez výchovy, jíž se dostává všem, pak jste levobočci, a ne synové (Žd 12,6-8). Bůh nebude vyžadovat kázeň tam, kde nejsou Jeho. Laodikejský sbor, který je popsán ve Zjevení, se vyznačoval vlažností. Laodikejští byli natolik spokojení sami se sebou a svými výsledky, že si ani nevšimli toho, že se Kristus z jejich sboru potichu vytratil... Prostě Ho nevědomky vytlačili ze svého života, ačkoliv dále nosili Jeho jméno. Nicméně odešel a už s nimi nechtěl nic mít společného? Ne. On stojí za dveřmi a neúnavně tluče. Pán Ježíš to s námi nevzdá ani v tomto zdánlivě ztraceném případě. Takže jak už bylo řečeno výše, ani nahota ani hlad, ani věci přítomné či budoucí, jednoduše žádné stvoření nás nebude moci oddělit od Boží lásky, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Jistě se ještě najde spousta překážek, kvůli kterým mohou Boží děti zmalomyslnět, ale jak píše apoštol - nic z toho nás nemůže oddělit od Boží lásky, která je v Kristu Ježíši. Stále pochybujete? Pak si ale musíte nutně položit otázku, zda jste vůbec věřící – v koho to vlastně věříte. Pokud skládáte naději sami v sobě, že vytrváte v dobrém až do konce, pak není divu, že vaše představa o věčném životě je taková, jaká je, totiž nejistá. Zamyslete se, zda vůbec věříte tomu, že Bůh je schopen vykonat, co skrze Písmo zaslíbil. Jak napsal ap. Pavel: Jsem si jist, že Ten, který ve vás začal dobré dílo, je také do dne Ježíše Krista dokončí (Fp 1,6). On nás spasil a povolal svatým povoláním; ne podle našich skutků, ale podle vlastního předsevzetí a podle milosti, jež nám byla dána v Kristu Ježíši před věčnými časy a jež se nyní ukázala skrze příchod našeho Spasitele Krista Ježíše, který zničil smrt a skrze evangelium vyvedl na světlo život a nesmrtelnost, k čemuž jsem byl já postaven za kazatele, apoštola a učitele pohanů. Proto také snáším tyto věci, ale nestydím se za to, neboť vím, komu jsem uvěřil. A jsem si jist, že on je schopen zachovat to, co jsem mu svěřil, až do onoho dne (2Tm 1,9-12). Pochopitelně většina z nás přistupuje ke studiu Božího slova zodpovědně a tudíž se snaží posuzovat biblické výroky v širším kontextu, ale myslím, že je zbytečné uvádět zde všechna místa, která hovoří o tom, že máme věčný život, neboť jsme byli vykoupeni (1Pt 1,18-19), ospravedlněni (Sk 13,39; Ř 5,1; Ga 2,16) a očištěni (J 15,3; Ef 5,25-26), naše hříchy jsou odpuštěny (Ko 2,13; 1J 2,12) a již nebudou připomenuty (Žd 10,17), dluh byl zkrátka zaplacen do posledního haléře. A k tomu všemu se nemusíme bát, že nás něco nebo někdo dokáže oddělit od Krista.

Všechno, co mi dává Otec, přijde ke mně; a toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven. Sestoupil jsem totiž z nebe, ne abych konal svou vůli, ale vůli Toho, který mě poslal. A toto je vůle Otce, který mě poslal - abych nic z toho, co mi dal, neztratil, ale vzkřísil to v poslední den. (J 6,7-39)


"Když je Bůh s námi, kdo proti nám?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 49 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Když je Bůh s námi, kdo proti nám? (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Neděle, 29. leden 2012 @ 15:54:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pochopitelně většina z nás přistupuje ke studiu Božího slova zodpovědně a tudíž se snaží posuzovat biblické výroky v širším kontextu, 

Ty,ale medzi tých ľudí rozodne nepatríš,pretože výroky,ktoré v Písme  tvojej teorii odporujú jednoducho 
zamlčuješ.

Uvediem len jeden:

Jak.5,19  Moji bratia, keby niekto medzi vami zablúdil od pravdy, a keby ho niekto obrátil,
20  nech vie, že ten, kto obrátil hriešnika od jeho bludnej cesty, zachránil jeho dušu od smrti a prikryje množstvo hriechov.

Farári v sukni nemajú na takúto činnosť mandát Biblia im zakazuje učiť.




Re: Když je Bůh s námi, kdo proti nám? (Skóre: 1)
Vložil: unshaken v Neděle, 29. leden 2012 @ 16:52:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Boží dítě může opravdu zmalomyslnět. Je k tomu spousta důvodů, nejen těch, které uvádíš ve svém příspěvku. Nemyslím, že nejhorší bývají urážky a posměch. Nejhorší snad je setkání se s fyzickým utrpením, svým nebo svých blízkých. I z knihy Job dobře víme, že ztráta majetku, postavení, dětí nemůže ohrozit naši víru, ale tělesné utrpení z nemoci začne vyvolávat otázky o spravedlnosti a projevech lásky Boží lásky. Když se člověk kroutí v bolestech, může začít pochybovat o otcovské Boží lásce. Dokonce začne pochybovat, zda spravedlivý Bůh opravdu existuje, zda to opravdu není celé jen výplod lidské mysli. Či snad, pokud Bůh existuje, se snad na tento svět vykašlal a nechal ho na pospas svému údělu, aniž by do něj zasahoval. Což je deismus.

Rád poslouchám pořady z TWR. Dříve jsem svědectví, kde se hovořilo o nemocech a lidském utrpení, nechtěl ani slyšet. Později jsem však poznal, jakou hloubku skutečné Boží lásky lze nalézt i v nesmírném utrpení. Dokonce některá svědectví se vysílala pod názvem, který hovoří za vše - "Naděje poražených".

Když jsem pak v seriálu Otakara Vožeha slyšel zkušenost, že Bůh na nás dopouští, z nám neznámých důvodů, občasné útoky Satana, tak se mi více objasnila nejen kniha Job, ale i Kristův úděl a to, jak za nás trpěl. Aniž bych byl příznivcem dualismu.

A když člověk podlehne skepsi na tu nejvyšší míru, stačí si položit otázku:

"Pane, ke komu bychom šli? Jen Ty máš slova věčného života."

A ze všech těchto prožitků vyplývá potvrzení onoho biblického tvrzení: Nikdy tě neopustím. Nikdy se tě nevzdám.



Re: Když je Bůh s námi, kdo proti nám? (Skóre: 1)
Vložil: lydia7 v Neděle, 29. leden 2012 @ 17:41:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
"Každý ako ktorý dostal dar milosti, tým si slúžte navzájom... aby bol BOH vo všetkom oslavovaný skrze Ježiša Krista, ktorý má slávu i silu na veky vekov."

Každý... Aj Ty Momonka. Teším sa z toho, čo Ti Pán dáva pre povzbudenie všetkých... :o)



Re: Když je Bůh s námi, kdo proti nám? (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Neděle, 29. leden 2012 @ 18:55:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsem totiž přesvědčen, že smrt ani život, andělé, vrchnosti ani mocnosti, věci přítomné ani budoucí, výšina ani hlubina ani žádné jiné stvoření nás nebude moci oddělit od Boží lásky, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Víme, že Bible je hotová Pravda, a že v Bibli je zapsána hotová Pravda. Je Pavlovo přesvědčení o něčem, ne interpretované zjevení, ale osobní přesvědčení zárukou hotové pravdy, anebo se Pavel může upřímně mýlit, nebo nebýt úplně přesný, při zachování 100 % pravdivosti Bible?



Re: Když je Bůh s námi, kdo proti nám? (Skóre: 1)
Vložil: JanMiloslav v Sobota, 04. únor 2012 @ 20:02:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano Bůh je s námi. Kdo je proti nám? Téměř všichni. Pochází z různý křesťanských  církví i náboženství a spolčili s nevěrci proti nám. Tož tak.



Stránka vygenerována za: 0.63 sekundy